True Bypass ano či ne?

Dříve jsem ctil hraní výhradně přes lampový zesilovač bez efektových krabiček. Postupem času, při přechodu z humbuckingů na Strat, jsem naopak došel k závěru, že pro single snímače budou efekty nezbytné a Strat hraje nejlépe přes jednokanálový, „otevřený“ lampový zesilovač…Začaly tedy nákupy a následný prodej různých továrních efektů a objevila se spousta možností, ale také kvalitativních rozdílů mezi jednotlivými efekty. Protože jsem byl z dřívějška zvyklý hrát kabelem přímo do vícekanálového lampáče a chtěl si určité výhodné vlastnosti tohoto zapojení ponechat, došlo k zásadnímu problému u absolutní většiny krabiček – když jsou vypnuté a hraje se přes ně, kazí významně průchozí signál. Jediným řešením bylo přestavět efekty na true bypass systém spínání. To znamená v případě, že efekt není aktivován, signál přes něj prochází mimo veškerou vnitřní elektroniku přímo ze vstupu do výstupu. True bypass efekt se v té chvíli dá pochopit jen jako „kousek kabelu navíc“.

Protože u některých efektů je velmi komplikované, až nemožné mechanicky zabudovat true bypass spínač do stávající mechaniky, udělal jsem si kopie některých efektů do větších mechanik, kde se true bypass nášlapný spínač spolehlivě vejde. V souvislosti se stavbou těchto kopií jsem přišel i na to, že některé tovární efekty mají v sobě systém vstupních a spínacích tranzistorů, přes které prochází signál nejen když je efekt vypnutý, ale i zapnutý. To dost ovlivňuje (někdy záporně) průchozí zvuk vypnutého i zapnutého efektu.

Pak došlo i na to, že do větší mechaniky se bezpečně vejdou (i rozměrnější) kvalitní foliové kondenzátory místo levných typů a také místo miniaturních elektrolytických, což významnou měrou přispívá ke zlepšení celkového zvuku efektu.

Pamatuji si, když jsem poprvé na kšeftě vytáhl z kabely první true bypass repliku Tubescreameru a zapojil ji místo zeleného (ne true bypass) originálu. Hned po první zahrané věci bylo jasno, že už není cesty zpátky a že to tak zůstane. Originál jsem ještě ten týden prodal. Rozdíl v transparentnosti a agresivitě zvuku samotného efektu byl tak markantní, že mne to zvukově úplně dostalo. Postupem času jsem se začal hlouběji problematikou true bypass zabývat a aplikovat ji do všech svých efektů. Poté také došlo k vytvoření dvou a tříkanálového přepínání cest v pedalboardu v režimu true bypass.

Proč ne True Bypass:

Samozřejmě přiznávám, že True Bypass není samospasitelný. Je výborný za splnění určitých předpokladů. Má i své dvě nevýhody: Ta první je, že při spínání mechanickým 3PDT stompswitch vzniká ve zvuku drobné lupnutí. Mnohokrát jsem bádal nad tím jakou měrou se podílí na tomto lupnutí mechanické tření vlastních kontaktů, rezonance mechaniky spínače, nabíjení vazebních kondenzátorů apod. Je to tak, že ode všeho trochu, nabíjení a vybíjení ale nejvíce. Není to samozřejmě u všech efektů stejné. Např. ty, co jsou napájeny symetrickým napětím +12V : 0V : -12V, to vzhledem k celkové symetrii nulového potenciálu vstupu a výstupu operačních zesilovačů nedělají skoro vůbec. Tam se opravdu projevuje spíš jen mechanický klik, který je v tomto smyslu zanedbatelný. Naopak u efektů, které jsou napájeny 9V baterií (či adapterem) se vytváří umělá symetrie (2×4,5V) pomocí vnitřního obvodu. Vstupy a výstupy leží střídavě/signálově proti skutečné zemi, polovodičové prvky pracují se uměle vytvořenou – stejnosměrnou zemí na polovině napájecího napětí (4,5V). Tato nesymetrie je jedním z důvodů nabíjení a vybíjení vazebních kondenzátorů. Pomáhá se tomu „tlumícími“ odpory cca 1-10 Mohm, které se zapojují mezi vstup a zem/ popř. výstup a zem před kondenzátory. Pomáhají lépe udržet stabilnější potenciál kondenzátorů proti zemi, mezi polohami ON a OFF. Nedá se ale říct, že by tím byl problém drobného lupnutí u všech efektů 100% vyřešitelný. Je tedy třeba si uvědomit, že je to něco za něco. Chci mít čisté, perfektní efekty, (tzn. true bypass) – musím se občas smířit s drobným lupnutím! Druhý problém, který může nastat se systémem true bypass na velkých podiích apod. jsou dlouhé kabely. Zvlášť ty méně kvalitní vám mohou při vypnutí všech true bypass efektů způsobit ztrátu výšek. Pokud je některý z efektů zapnutý (ON), pak kabel, co vede od něho k zesilovači je kompenzován vlasním obvodem efektu. Efekt má tzv. buffer na výstupu a tento dokáže napájet výstupní kabel z nízké impedance svého výstupu tak, že jeho kapacitu = pokles výšek kompenzuje. Pokud ale všechny krabičky vypnete, nic vám extrémně dlouhý a popř. nekvalitní kabel nezkompenzuje a výšky jsou ztlumeny.

Teoreticky se dá tedy předpokládat dám si buffer hned do kytary a vše je vyřešeno – můžu hrát na jakékoliv kabely a bude to pořád dobré. Není to pravda!

Každý přídavný buffer, ať je sebekvalinější vám zkazí, ve smyslu ztenčí, změní, změkčí např. zvuk kvalitního overdrive, pokud ho zbytečně zapojíte před ním. Overdrive má většinou už svůj vstupní impedanční oddělovač a další buffer tedy udělá ve zvuku víc škody než užitku.

Z toho vyplývá, že k pedalboardu nebo krabičkám by měl vést jen vysoce kvalitní a ne příliš dlouhý kabel. Cca 3-4,5 m, pokud chceme aby to zvukově bylo na vysoké úrovni.

V pedalboardu můžeme mít pak jeden extra buffer na výstupu, pokud potřebujeme někdy hrát zcela bez jakéhokoliv zapojeného efektu a je zapotřebí k zesilovači delší kabel než 4-5m – např. na obrovském podiu, amfiteatru apod.

Pokud hrajeme v „malých“ podmínkách, s celkovou součtovou délkou velmi kvalitních kabelů do 8m, není to většinou zapotřebí řešit.

Další možností je, že někdo naopak potřebuje jako jednu ze zvukových možností využívat i „měkkost, krémovost“ bufferu některé krabičky, která není true bypass. Stačí si ji pak ve vypnutém stavu OFF spínat externě do signálové cesty přes true bypass lištu. Zároveň tak plní funkci výstupního bufferu. Opět ale rezolutně doporučuji, aby tato alternativní krabice byla směrem od kytary až za všemi overdrive nebo distortion z výše popsaných důvodů.

Můj závěr:

Definitivně si myslím, že dobře odladěný a vymyšlený true bypass systém je mnohem „čistější“ řešení, než cokoliv jiného. Jde jen o to držet se výše uvedených zásad.

Nicméně souhlasím i s technicky odůvodněnými názory, proč v konkrétních případech velkorozměrových pódiových systémů má true bypass nevýhody vzhledem k délce kabelů. Ale jak bylo řečeno, je to v rámci drobného zvukového kompromisu řešitelné pomocí jednoho bufferu na výstupu a navíc většina z nás hraje „na dosah“ od své aparatury a tím pádem je tento problém jaksi nerelevantní, pokud si pořídíme kvalitní a rozumně dlouhé kabely…

2 komentáře u True Bypass ano či ne?

  • Thomas napsal:

    …. tak, tak, co člověk, to jinfd ne1zor, jine1 představa, jinfd požadavek, a zavděčit se všem prostě nelze.A stanovit přesnou hrcaini co publikovat, a co je už předliš, je asi nemyslitelne9, vždycky se najdou hlasy pro i proti.Nejlepšedm krite9riem je čas a reakce čtene1řů…Je1 všem fotografům i jejich objektům focened blahopřeju, ne1pad se soutěžed se mi ledbed, zase trochu jinak zpestřed tyto bezva stre1nky.T.

  • Salat. napsal:

    Ano, to je všechno pravda, sám s tím dlouhé roky bojuji. Už 30 let hraju na jednošpule a pořád hledám. Taky mám nejraději celolampu jednokanál. A celý život se snažím co nejlépe zkreslit a namodulovat zvuk Fendera. Nebudu se zabývat tím, co každý kytarista musí mít v rukou, aby mu to hrálo, a žádnýma krabicema a nebo nedejbože procesory to nedožene. Bylo by krásné, kdydy mi stačila na hraní jen lehce nabuzená jednošpulka. Ale k věci samé. Já používám dvě zkreslovací krabičky, chorus a echo. Mimo to mám v bordu ještě ladičku a taky buffer. Všechno to, pokud to zapojíš do řady, jak radí výrobci a někdy i internet doporučují a radí, ti udělá takovou paseku ve zvuku, že klidně můžeš prodat drahý zesák a kytaru, pořídit si levné věci, digiprocesor a je to. Samozřejmně záměrně přeháním. Proto, abych ty všechny výše popsané neblahé důsledky co nejvíce eliminoval taky používám externí true bypas. Zkreslení zapojuji zásadně před zesák přes TB lištu společně s ladičkou. Ostatní krabice a buffer do smyčky. A přesně, jak bylo psáno nahoře bufferem dopuji ztráty v káblech a krabicích. A že těch káblů na délku mám požehnaně. Sice se mi to nelíbí, ale není vyhnutí. Nějakými lupanci se moc nezabývám, protože podle mého názoru nejsou tak hrozné a při živém hraní hraní se většinou ztratí v muzice. Nejhorší je , aspoň v mém zapojení ten lupanec při prvním sepnutí zkreslovače, pak už se tam asi něco nabije a není už to takové hrozné. Ještě teď určitě udělám jednu věc, vřadím do smyčky s modulátory ještě jednu TB lištu, určitě s více TB obvody, a budu, v případě že nehraju přes modulátory, kompletně TB odpojovat všechny krabice ve smyčce. Kde vřadím buffer se ještě uvidí, podle toho, jak se to bude chovat. Doufám, že se mi ještě trochu zvedne dynamika při hraní, protože, sice mám slušné modulační krabice, ale přece jedom dynamiku trochu sežerou ikyž jsou vypnuté. S.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Facebook