Zdravím a přeji úspěšný nový rok 2008!
Měl bych zájem o váš efekt Analog Chorus TB double a potom i o nástrojové kabely + propojky.
Chci si postavit nový pedalboard(ek) z těchto efektů: Mám wah Dunlop 535Q(True bypass)+ snad váš Chorus TB double + Boss DS1 + delay(ještě nemám ale nejraději Boss DD2 nebo DD3).
Můžete mi poradit jak ho nejlépe zkonstruovat a zapojit, aby byly ztráty signálu co nejmenší?
Délka kabelů by měla být 3m(pedaboard-amp) + 4m(pedalboard-kytara)
Na vašich stránkách jsem nenašel ceny produktů.Můžete mi poslat váš ceník?
Ještě jedna otázka,zabýváte se i výrobou delayů?
Předem dík za radu a s pozdravem
Milan
Dobrý den,
pořadí efektů v pedalboardu bych doporučil následující:
Kytara - Wah wah - Boss DS1 - Chorus - Delay - Zesilovač.
Efekty bych navrhoval napájet oddělenými zdroji, v tomto případě stačí zdroj 4×10V/100mA tak, aby se netvořily dvojité zemní smyčky přes zdroj. (Viz http://www.smrckaeffects.com/_img/zdroj_4×10/schema1.jpg)
Pokud jde o změny procházejícího signálu, kterým se chcete vyhnout, zapojil bych Delay a DS1 přes TB lištu. Pokud budete používat můj Analog Chorus TB DOUBLE, ten je sice už sám o sobě s true bypass spínáním, čili by teoreticky nemusel být zapojen přes lištu, ale protože ho asi budete chtít zapojit mezi distortion a delay, které by byly zapojeny v liště, bylo by vhodno do střední polohy lišty (mezi distortion a delay) zapojit i tento chorus. Není to nic proti ničemu a zachováte tak správné pořadí efektů.
Pokud ale nebudete nikdy chtít používat distortion + chorus naráz, můžete chorus zapojit hned mezi wah wah a lištu 3xLOOP ve které by v tom případě byly zapojeny jen Delay a Distortion a třetí pozice by zůstala volná pro případný další efekt.
Pokud budete používat variantu s TB Lištou bude muset být jedna napájecí sekce ze zdroje 4×10V/100mA zapojena společně pro napájení lišty a jednoho z efektů. V tomto případě bych napájení lišty spojil asi s napájením Boss Distortion. Další možností by bylo použít větší zdroj, s větším počtem oddělených sekcí - např. 8×10V/100mA. To že některé výstupy nejsou zapojeny do žádných efektů ničemu nevadí.
Výrobou delay se v současnosti nezabývám, do budoucna nevím…
Mám takový dotázek. Mám Variaxe basu 700 a je k ní DI box kvůli napájení kytary. No je k tomu DI boxu taky samo napáječ(Line 6 PX-2 Power Supply) 9V/2000mA, bohužel polarita tam uvedená není. Kdyby však byla stejná jako na vašem 4X10V/100mA, šla by přes něj basa napájet? (další tři by byly použity na standart efekty).
Dobrý den,
napáječem DC 4×10V/100mA by Variax napájet nešel!
Tento nástroj stejně jako ostatní Line6 modelery je napájen STŘÍDAVÝM napětím 9V AC, ze kterého je pak usměrněno a stabilizováno 5V DC STEJNOSMĚRNÝCH až uvnitř ve vlastním přístroji pro napájení jeho digitálních obvodů.
Jako napáječ byste musel opravdu použít střídavý 9V AC / 1000-1500mA napáječ, který lze samozřejmě i “zakázkově” vyrobit do jedné větší krabičky (typ UK21) se dvěma sekcemi DC 10V/100mA. Střídavý napáječ žádnou polaritu nemá. Jeho výstup střídá polaritu ve frekvenci 50Hz, nemá tedy ani plus ani mínus…
Pozor na situaci, kdy byste omylem napáječ z Line6 zasunul do některého z klasických efektů s napájením typu Boss. Mohlo by dojít ke zničení mylně napájeného efektu. V jednodušším případě by to udržela nebo “odskákala” ochranná dioda v napájecí větvi, v horším případě při delším připojení, by mohlo dojít až ke zničení vlastního obvodu daného efektu…
Je tedy třeba vždy dobře rozlišovat mezi STEJNOSMĚRNÝM (značeno DC) a STŘÍDAVÝM (značeno AC) výstupem napáječe!!!
Pozor na matoucí vyjímku: pokud bude v angličtině označen celý adapter jako “AC adapter”, může to jen znamenat, že je na střídavý SÍŤOVÝ rozvod. Podstatné pak je to, jaký je jeho výstup na straně napájení efektu. Tento výstup by měl být označen jako DC 9V pro klasické efekty, popřípadě AC 9V pro nestandardní efekty jako je Variax apod.
Dobrý den,
rád bych se zeptal zda se chystáte, popř. jste schopen vyrobit jednoduchý buffer na eliminaci dlouhých kabelů a true bypass efektů, popř. jestli máte nějákou tip na zahraniční výrobce nebo jiné a lepší řešení. Mám v řadě 10 TB efektů a už je to docela znát. Předem dík za zájem a radu.
S Pozdravem
Honza
PS.: Menší upozornění a možná “rada”. V “Technické poradně” uvádite, že všechny Line6 modelery potřebují 9VAC. Není to tak docela pravda - stompbox modelery (DL4, MM4, FM4, DM4, AM4) je dle Line6 supportu možné napájet 12VDC min. 500mA zdorojem (někde u neoficiálních zdrojů jsem dokonce viděl uváděno 9VDC). Mám osobně vyzkoušeno - na jeden 12V 1500mA mi jedou dva a naprosto v pohodě ;).
Buffer dělávám pro výstup wah pedálů, pokud mají “prokváknout” vstup germaniového fuzzu, který má malou vstupní impedanci. Tento “impedanční” buffer by měl jít použít i pro účel kompenzace dlouhých kabelů, propojek a pod. Má jednotkový přenos, to znamená jeho zesílení je 1x a je osazen jedním nízkošumovým J-Fet japonským tranzistorem. Samozřejmě by šel buffer udělat i z OP zesilovače (integrovaného obvodu), který by měl případně i regulovatelný zisk do plusu. Tak je koncipován např. MXR MicroAmp. Jediný problém který to celé v mém případě má je, že v současnosti nemám žádnou malou krabičku, do které ho schovat. Takže ve wah pedálu to jde bez problémů, ale jinak by se to muselo asi dát do Hammond krabičky nebo tak něco…
Přiznám se, že jsem napájení Line6 stejnosměrným adapterem už taky viděl, ale bylo to slabší trafo a majiteli to právě tehdy blbnulo. Myslel jsem si, že se jen náhodou trefil do polarity a netušil jsem, že to i výrobce doporučuje.
V každém případě děkuji za radu, může se mi to při stavbách pedalboardů hodit.
Dobrý den, prohlédnul jsem si Vaše stránky. Jak vidím děláte to, co já dělal před lety, akorát jsme tenkrát neměli tolik dobrých a laciných součástek.
Chci ale trochu opravit pár věcí, co děláte. Měřit kapacitu jacků je k ničemu, tímhle jsme si prošli s panem Viciánem kdzsi taky. Skoro všechny budou nevýznamně podobné. Kapacita kabelů je údaj jiný, ale to byste to musel měřit pro různé kmitočty a měřit i dielektrické ztráty, jak to dělá třeba Ing. Matoušek.
A dál jsem si všimnul Vaší teorie o fetovém buferu pro dlouhé kytarové kabely. Pred 20 lety po koupi BF245 bych napsal to samé, dnes po letech už vím, že to není pravda. I pro krátké kabely dělal třeba Michalík něco úplně jiného, podobně Pavel Dudek to zpopularizoval v hifi jako Sound Refiner.
To by bylo pro dnešek dost, někdy se zase ozvu. Zdraví Ringo.
Dobrý den,
děkuji za Vaše připomínky. Chtěl bych upřesnit, že netvrdím nic o tom, že chci univerzálně kompenzovat “nedostatky” kabelu jedním J-fet tranzistorem. Jen jsem zmínil, že by byla asi tato možnost (jako jedna z více) Navíc vůbec nemám zvukově rád BF245.
Zcela jiný J-Fet buffer dávám někdy pro impedanční přizpůsobení dvou za sebou jdoucích efektů. Ale žádné “kabelové kompenzátory” tohoto typu standardně nedělám. Existují pro to “sofistikovanější” metody, s tím naprosto souhlasím. Jen bych chtěl připomenout na druhé straně jednu věc, že v jednoduchosti je taky síla a mám zkušenost, že mnohé precizní a very expensive audio integrované obvody apod. jsou vynikající pro audio techniku ale zvukově “out” pro naturální, jednoduchý kytarový zvuk. Mnohokrát jsem slyšel od audiofilů, odborníků, že něco absolutně vůbec nezmění zvuk, neublíží mu a je fantastické pro jakoukoliv audio aplikaci, nicméně pro kytarový řetězec to v praxi pak nebylo ono…
Co se týká kapacity a frekvence je mi jasné, že tohle je věc na delší diskuzi a souhlasím s tím, co píšete. Nicméně pokud má kabel už např. při 1kHz trojnásobnou kapacitu, než druhý při tom samém kmitočtu, netroufal bych si nikdy tvrdit, že ten s trojnásobnou kapacitou bude pro kytaru lepší…
Před 25-20 lety jsem se plně zabýval vývojem a stavbou lampových kytarových zesilovačů a troufnu si tvrdit, že pro tyto aplikace se tehdy daly sehnat film+foil kondenzátory za mnohem nižší ceny než dnes, kdy za jeden kus repliky těch historických platím dnes paradoxně třeba 20 USD
Nesouhlasím s tím, že nemá cenu měřit kapacitu jacků a jack zdířek. Možná to platí pro “zabuferrované” obvody, ale pokud se pohybujete v oblasti jednoduchého true bypass systému, pracujícího na vyšších impedancích, bez případné účasti polovodičů v signálové cestě, a sejde se vám v ní několik jack spojení, je rozdíl jestli bude mít jedno 20-30pF nebo třeba 100pF. A všechny jacky opravdu nejsou v tomto smyslu “nevýznamně podobné” protože jich mám změřeno spoustu různých typů, což si trouifám tvrdit z vlastní zkušenosti, před lety nebylo k dispozici jako dnes, jak sám říkáte. Takže s touto částí Vaší připomínky opravdu nesouhlasím…
Jinak vše OK!
Modifikovaný Dudkův Sound Refinerer II. mám v pedálboardu už 5 let, prošel všemi testy a je to něco perfektního. Pokud je něco dobrého pro zvukový HiEnd, tak to musí obstát i u kytary. Pokud neobstojí, tak to tak kvalitní není. Nebo kytarista upřednostňuje nějaké mršení zvuku a chce “čistější než čistý”.
Dobrý den,
neznám toto zařízení, takže se nedokážu objektivně vyjádřit. Mám jen zkušenosti např. se speciálními HiEnd audio kondenzátory s polypropylenovým dielektrikem, 99% CU nebo stříbrnými foliemi a pod., které jsou “absolutně čisté” a zvukově maximálně “neutrální” a pro kytarové obvody, včetně lampových jsou totálně nevhodné, pro svoji sterilitu. Jsou výborné do HiFi zesilovačů, HiEnd poslechových reproboxů, ale nikdy nebyly a nebudou do kytarových zařízení. A vím o čem mluvím, protože ve vzorcích všech možných typů drahých, spec. kvalitních kondenzátorů mám utopeny tisíce a v jejich poslechových testech desítky, možná až stovky hodin.
Jde zřejmě o to, že při přenosu zvuku kytary nikdy (alespoň co si ze své skoro třicetileté praxe pamatuji) nejde o to aby měl zvuk zkreslení 0,005% apod. Věci o které jde primárně v audiotechnice zde neplatí. Mnohokrát jsem se přesvědčil, že nejkvalitnější OP zesilovače typu Burr Brown, OPA, AD apod. jsou do kytarových obvodů k ničemu, právě pro svou “dokonalost přenosu” a matematickou přesnost. Totéž platí pro Hi-End kabely.
Kondenzátory jsou pro kytaru např. nejlepší film+folie s polyesterovým-starým!!! (ne polypropylenovým-novým apod.) dielektrikem.
Tedy když to shrnu jde při tvorbě kytarového zvuku opravdu spíše o “mršení”, ale v dobrém slova smyslu a v podstatě je těžko exaktně soudit, která část řetězce by měla být ta, co “mrší” a kde začíná ta část, která “zcela neutrálně” zvuk už jen přenáší a zpracovává.
Obávám se, že počínaje kytarou, přes lampový zesilovač až k reproduktoru tomu tak nikde není. Je tedy o teoretickou otázkou, zda existuje místo v řetězci, kde se dá nějakým HiFi zařízením něco samospasitelně řešit.
I když hraji na kytaru “čistým zvukem” např. přes compressor+chorus+delay, jde to do lampáče, který má z “hifistického pohledu” zcela nepřijatelné zkreslení a kmitočtovou charakteristiku. Totéž platí pro středový reproduktor v boxu, např. Celestion. Jestliže začnu z druhé strany kytarovým snímačem a dál, platí tam, srovnatelně pojato, totéž. Pak tedy těžko soudit, jestli ty věci mezi tím by měly být neutrální a dokonalé. Domnívám se, že asi také zcela ne, protože všechny tvoří organickou část tvorby zvuku kytary, na kterém se podílí celý řetězec.
Vším tím, co jsem teď napsal nechci vyvracet tvrzení že Sound Refiner je dobrý. On se také může svým dobrým způsobem podílet na celkovém zvuku. Chci jen oponovat tvrzení, že věci pro špičkové HiFi a HiEnd audio jsou dobré pro kytaru obecně. To teda fakt nejsou!!!
Proč nehrál např Jimi Hendrix na “silný, čistý, trojpásmový PA Box” se špičkovým (na tehdejší dobu) , polovodičemi osazeným, nízkozkreslujícím HiFi zesilovačem?
Bylo by to pro jeho expresivní hru lepší než nedokonalý, přebuzený Marshall se zkreslujícími a frekvenčně silně omezenými středovými reproduktory Celestion?
Je třeba vždy selským rozumem analyzovat co, čemu slouží a podle mne neexistují univerzálně dokonalé věci v žádném z oborů, kterými se člověk zabývá. Alespoň já si něco takového netroufám tvrdit. Vždy se jen snažíme pracně přiblížit, k něčemu, co se nám zdá subjektivně dokonalé. Ale na druhé straně sto lidí, sto názorů. A tu už se dostáváme přes relativitu k filozofii. A o tom možná celé naše pachtění ve finále je…:-)
Jaroslav Smrčka
Chtěl sem Vás porosit o Váš názor, protože není k mání moc lidí s obdobnými zkušenostmi s kyt. efekty. Mimo jiné, mám dva pedály (volume a wah GD-2) od George Dennis. Polarita napájení je opačná od většiny krabiček např. Boss apod. Pokud bych osadil šlapky izolovanými zdířkami pro napájení a otočil polaritu, což by samozřejmě šlo, nehrozí, že bych si způsobil nějaké brumy?
(http://banzaieffects.com/DC-Jack-2-1mm-isolated-pr-17604.html)
Nevíte, jestli je ta polarita otočená pouze, aby se nemuselo používat izolovaných zdířek, nebo to má i jiný účel?
Druhý dotaz se týká čipu JRC 4558. Vy osazujete JRC 4558 D. Já mám v Japonské BOSS SD-1 čip JRC4558DD , čtyřmístný kód. Ty samé čipy mám i ve starším Jap. crossoveru (cca 6 ks jestli se nemýlim). Je v těch čipech nějaký rozdíl?
Zdenál
Dobrý den.
Jasně, ty izolované napájecí zdířky jsou fajn. Taky takové používám. V GD efektech to po elektrické stránce není problém, ale mechanicky je to opruz, vrtat tam tak velké díry.
Pokud jde o ty pedály, které mají kovovou jack zdířku 3,5mm, tak jde jen o to, že je přišroubovaná na kostru (plech), proto musí mít na plášti mínus, aby to takhle mohlo být přišroubováno. U krabiček Boss/Ibanez apod. je to děláno tak, že mínus je uprostřed a okolo je plus které se zastrčením napájecího konektoru přepíná mezi vnitřní baterií a vnějším adapterem tak, aby adapter “netloukl” při zastrčení konektoru svůj proud do baterie, čímž by ji ničil…
Čili polarita je opravdu ve většině těchto případů (GD, ProCo, některé DOD apod.) otočena, aby se nemusely jack zdířky izolovat od krabičky efektu, kde je mínus pól zdroje.
Chip JRC4558DD je nízkošumovou verzí chipu JRC4558D. “DD” zní poněkud jemněji, uhlazeněji - má méně agresivních alikvotů než ten s jedním D. Boss to ve svých efektech “dorovnával a dorovnává” tím, že nepoužívá přes limitační diody zpětnovazební kondík 51pF, který tam naopak dává Ibanez.
Bez toho kondíku je zkreslení chlupatější, více výškové, což je zase “hlazeno” spoluprací s chipem JRC4558DD.
Ibanez, který naopak dává JRC4558D pak zase kompenzuje tuto nadbytečnou “agresivitu výšek” kondenzátorem 51pF.
Osobně mám raději chip JRC4558D, příjde mi naturálnější. Ale ve starých Bosskách se mi JRC4558DD taky líbí a osciloval jsem mnohdy mezi tím jestli tam nechat dvě D nebo jedno. Některé edice OD-1 byly i s jedním D a hrály trochu agresivněji, ty se dvěma DD měly zase pěknou krémovou barvu tónu…
Dobrý den chtěl bych se optat je Dc brick od dunlopu vhodný pro napájení holy grailu od EH předem moc díky
Dobrý den,
ano je možné ho použít. Je třeba dát jen pozor na správnou polaritu napájecích konektorů, aby to odpovídalo vstupu EH. Dle vyjádření výrobce (na můj osobní dotaz) má Holy Grail reálný odběr kolem 220mA. Je tedy třeba vzít v úvahu, že DC BRICK DUNLOP uvádí součtový odběr svých DC9V výstupů tuším 375 mA. Tak Vám pro ostatní výstupy 9V zůstane celkem 155mA, což je při šesti zbývajících volných výstupech průměr 25mA na každý z nich.
Tedy další zkeslovače apod. bez problémů, digitální efekty typů delay, modulační, modelery apod., už jen s pečlivou kalkulací celkového odběru…
Dobry den,
mam doma postavenou komplet svoji aparaturu (hlava all tube 2 kanaly 5xECC83 2xEL34 + v racku pre amps JCM800, EVH5150, MXR dist+, Boss MT, Boss HM, Boss SD-1) Jde mi o to ze po propojeni vsech mych hracek je zmena suroveho signalu znacna. Pro prepinani v racku mam rele, na nozni pedaly true bypass. Chci se zaptat jake mate zkusenosti s tak dlouhymi efektovymi retezci (mam jeste rack ladicku a predzesilovac+multi Rocktron chameleon a wah) Kde muze byt hlavni problem ztraty signalu? Rele mam se zlacenymi kontakty, bypass tam nevim kde muze byt problem. Kabely a jacky se prosim nezabivejte, zkousel sem vsechyn druhy i zapojit kazdej efekt extra a tim to do jiste miry neni. Nekdy je na jednom efektu neslysitelna ztrata, dam dva “neslysitelny” za sebe a uz slysim orez vysek a mozna i lehce utlum. Autor vsech zarizeni (muj bratr, absolvent CVUT mikroelektronika) je genialni technik, ale bohuzel “hluchy” a nema patricnou zkusenost v danem oboru. On dane problemy promeri a prohlasi ze nic nenasel a ze nemuze byt nic slyset a ono je. Tak pokad muzete napsat nejake sve postrehy aniz by jste moji aparaturu videl, byl bych rad. Moc dekuji s pozdravem Radek
Dobrý den,
i když se to nezdá, opravdu každý konektor a kousek kabelu může mít vliv na ztrátu signálu. Taktéž to, že relátko má pozlacené kontakty, ještě neznamená dokonalost a bezstrátovost zvukového přenosu. Na těchto věcech, jak jsem zjistil při posledních testech a zkoumání mají podíl i tloušťky a způsob vedení cest na plošných spojích. No a v neposlední řadě jsem došel k závěru, že nejlepší dráty na propojení signálových cest jsou co nejtlustší (např prům 0,8mm) tuhé měděné vodiče, tedy ne lanka. Asi mne za takováto tvrzení někteří technokraté navrhnou na upálení, ale nebojím se…
Nejsem vědecký pracovník obklopený spoustou analyzátorů a pyramidami měřících přístrojů. Na druhé straně elektronikem jsem jak vzděláním, tak několikrát za život už i praxí v oborech audiotechnika a speciální medicínské elektronika (kde se také vodí velmi subtilní biosignály apod.).
Kromě toho, že hraji na kytaru aktivně (od 15let do svých momentálních 45let), tak jsem spoustu let stavěl lampové zesilovače na kšeft. Přitom jsme s kamarádem prováděli vývoj, co se týká použití různých materiálů na transformátory, různých typů kondenzátorů jak signálových, tak ve zdrojích. Pak jsem vlastnoručně stavěl a provozoval cca 6 let nahrávací studio, kde člověk přišel do styku se spoustou aparátů, drátů, celkového propojení a v neposlední řadě muzikantských názorů a rozdílného slyšení.
To vše spolu s praxí při vývoji a výrobě kytarových efektů a jejich sestav mi dodává odvahu prezentovat takové kacířské myšlenky, jakože typ drátu (ve smyslu lanko versus plný vodič) má vliv na přenos audiosignálu. Totéž dle mého mínění platí pro různé typy relátek (s vnitřními cívkami, které také ovlivňují průchozí signál) a v neposlední řadě tenké spoje “moderních” jedno nebo vícevrstvých plošných spojů. Nedej bože, že se začnou k přenosu a úpravám kytarového signálu používat ještě SMD součástky (bez nožiček - pájené přímo na plochu plošňáku), které nám “darovala” miniaturizace v oblasti výpočetní techniky a komerční elektroniky (tam jí zaplať Pánbůh za to :-)…
Čili jednoduchá odpověď na Váš dotaz, vyplývající z výše uvedeného: čím víc miniaturních spojů, signálových tenkých cest po PCB, relátek, konektorů a kabelů v signálové cestě, tím je větší pravděpodobnost ztráty naturálního zvuku. Nejlíp hraje kytara krátkým, kvalitním lkabelem přímo do lampáče. Z hlediska univerzálnějších výrazových prostředků občas musíme použít efekty. Když už, tak co nejméně za sebou, v případě možnosti propojit TB přepínačem, pro který zase ale platí - co nejkratší a nejtlustší spoje, ne blízko sebe, kvalitní konektory a ověřené, dobré kabely that´s all…
Mám prosbu. Delay Marshall v paralelní ef. smyčce komba Marshall TSL 602 hraje naprosto minimálně (jak clean tak overdrive kanál), je sotva slyšet, když jsem jej zkoušel v kombu Peavey classic 212, kde je smyčka sériová, tam funguje naprosto ok.
Díky za Vaši radu/pomoc
Dobrý den.
Tyto “moderní” lampové aparáty Marshall zřejmě konstruují lidé, kteří mají ke každodenní hudební produkci nesmírně daleko…
Protože se v praxi těmito moderními zapojeními nezabývám (preferuji a používám spíše staré Marshall jednokanály typu “PLEXI”), vznesl jsem dotaz na kamaráda Dušana Zemana, který se stavbou lampových, kytarových zesáků všech možných druhů a typů s více kanály živí.
Dozvěděl jsem se od něj jen to samé, co mi teoreticky vyplývá po shlédnutí schematu zapojení TSL 602. Co se týká efektové smyčky, vypadá to podivně a nepřirozeně…
Komerční polovodiče v cestě “lampového” signálu, jakoby “technokraticky a bez zkušenosti” naservírované z hlediska obecné audiotechniky.
Dušan mi řekl, že zesilovač je mechannicky “neohebný” vůči změnám zapojení, tzn. konstrukčně provedením PCB atd. Přesto svolil, abych zde uvedl kontakt na něj.
Vysvětlili jsme si vzájemně po odborné stránce o co vlastně jde a jak by to případně, ale opravdu spíše teoreticky a nesmyslně nákladně šlo řešit.
S jeho svolením zde tedy zveřejňuji kontakt na něj: mobil - 604 458 937 . Musím říct, že si ho vážím, protože je “zručný a šikovný”. Přesto se k danému problému vyjádřil, že řešení by asi bylo buď nákladné nebo kompromisní (jako u Peavey). Nechávám to tedy s důvěrou na něm.
Víc neporadím…
Chtěl jsem Vás poprosit o radu. Mám Variax 700 a efekt POD XT LIVE. S tímto jsem vcelku spokojený, ale nyní jsem si koupil Fender De Luxe Telecaster a když jej připojím na POD XT LIVE, tak se mi nedaří dosáhnout uspokojivého zvuku. Potřebuji nezkreslený zvuk do country. Zkoušel jsem to s extrním kompresorem Marshall, i bez něho, i přez Digitech RP200, nebo přímo do komba Fender Deluxe reverb, ale zvuk je stále nepřijatelný. Mohl by jste mi poradit jak docílit požadovanou barvu zvuku?
Docela mne udivuje, že Vám Telecaster s Deluxe Reverbem nevyhovuje pro tento styl. Je to v tom že Deluxe Reverb nemá dostatečnou dynamiku pro čistý zvuk a začíná brzo kreslit? Nebo není dostatečně “jiskřivě brilantní” jako jsou např. komba Vibrolux nebo Bassman s desetipalcovými reproduktory?
Pokud ani jeden z mých dohadů není správný (protože jste nenapsal, co Vám přesně na zvuku vlastně nevyhovuje) a jde spíše o nedostatek komprimace a měkkosti tónu, pak bych ještě zkusil vyzkoušet např. MXR Dyna Comp, což je takové “změkčující zastřeďovadlo”. Dyna Comp sice potlačí až nepříjemně dynamiku basových strun, ale ve středech dá tónu svůj charakteristický “klik nebo křup”, což se právě může hodit do popu nebo country…
Opravdu nevím, co vlastně přesně hledáte a co Vám nevyhovuje na vaší kombinaci kytary a komba.
Další věc, co mne napadá je, že ne zrovna každá kytara zvukově hraje obecně tak, jak by si člověk představoval a nic na tom nezmění i originální značka. Prostě mezi nástroji mohou být obrovské zvukové, popř. i kvalitativní rozdíly. Totéž se dá říct o aparátech, a to i těch “značkově osvědčených”.
Pokud nejste spokojen se zvukem POD XT LIVE, nedělejte si z toho vrásky. Nemám v úmyslu se navážet do žádných výrobků, protože si vážím práce, kterou výrobce produktům věnuje, ale zjednodušeně řečeno zkoušel jsem párkrát na různé modelery hrát a zatím “navždy” jsem tuto cestu pro sebe zavrhnul, protože dynamicky je to s analogovými efekty a aparáty nesrovnatelné. Tedy tuto část Vašeho problému bych spíš považoval za dobré znamení, že je nás takových víc…:-)
Nechci Váš problém vůbec zlehčovat, jsou to z mé strany jen “výstřely do tmy”, protože ve skutečnosti nevím, co přesně Vás na zvuku trápí…
Vážený pane, děkuji za Váš komentář. Co se týče barvy zvuku, těžko se to popisuje. Ale aspoň zjednodušeně. Pokouším se nastavit POD tak, aby zvuk basových strun byl kovový a výrazný. Aby v něm bylo dost výšek ale i hloubek.Když toto udělám pomocí ekvalizézu a různého nastavení, které mám v POD XT LIVE k dispozici, znějí basové struny dobře, ale barva sólových strun je hodně ostrá a ve výškách. Když tedy ořežu výšky, zní opět basové struny nevýrazně, a jejich zvuk při hraní zaniká, jáko kdyby hrály méně, než struny sólové. Jak sáhnu při hraní na sólové struny, tak mi připadá, jako kdyby hrály více nahlas a jejich zvuk je tvrdý a ostrý, až nepříjemný. řekl bych, že Fender De Luxe Telecaster má horší zvuk, než Variax 700, ale tomu se mi nechce moc věřit. Myslím, že je to někde mezi kytarou a reproduktorem. Myslím si, že se snažíte srovnávat nesrovnatelné. Telecaster má prostě svůj charakteristický, surově-naturální zvuk a nemůže nikdy znít tak, jako nasamplovaný Variax, který už je navíc jakoby “studiově zmasterovaný” nebo jak bych to vyjádřil.
Snažte se spíš objevit kouzlo syrového nástroje a “najít na něm cestičky” jak se dopracovat k osobitému, vlastnímu projevu než se utápět v nastavování digitálních mašinek a dofat, že jsou samospasitelné. Asi jste na digitální zvuky zvyklý a nejde Vám to moc dohromady se “surovým” projevem obyčejné kytary, ale právě v odlišnostech jednotlivých nástrojů je kouzlo přirozenosti a ne v tom, že bude hrát všechno standardně stejně, ať to vezme do ruky Franta nebo Tonda…
Ještě mne napadá, že bych Vám mohl nechat vyzkoušet svůj Compressor Limiter TB, protože ten “nepolyká” basy a nechává brilantní výšky, ale pokud prostě Tele má prezencově výškový charakter zvuku, těžko budete hledat něco, co jakýmkoliv kouzlem navodí rovnováhu mezi kmitočty. Od toho prostě Telecaster je takový jaký je a v tom je právě asi jeho vyjímečnost…
Zdravím, mám dotaz ohledně zdrojů pro pedalboardy. Je možné z jednoho zdroje napájet efekty o různých polaritách a navíc, když některé jsou mezi kytarou a aparátem a některé v efektové smyčce?
Dobrý den,
právě proto je vhodné použít separované, galvanicky oddělené zdroje, aby šly napájet efekty u kterých je podmínka, že se jejich země nesmí spojit, protože by vznikla “smyčka” a brumělo by to. Tedy zdroje by neměly mít společnou zem, ale každá sekce má své vinutí trafa, svůj vlastní filtr a stabilizátor. Jedině tak je možno zabránit zdvojení zemí a následným hlukům, popřípadě přeslechům…
Tedy shrnuto: jedním společným adapterem u něhož jsou výstupy jen “paralelně rozbočené” kabelem není vůbec vhodné takto řazené efekty společně napájet.
Pokud jde ale o multizdroj s nezávislými, galvanicky separovanými zdrojovými sekcemi, pak je to možné. Musí se jen precizně navrhnout aby seděly proudové odběry, napětí a polarita jednotlivých sekcí, pokud chcete napájet nějaké speciální digitální efekty, jako jsou modelery apod…
Rád bych Vás požádal o radu. Používám kompresor Carl Martin Comp/Limiter. Na jaké místo v řetězci efektů je nejlépe ho zařadit.Před nebo za overdrive nebo mezi jiné efekty?V řetězci je :ART tube preamp,RAT2,Turbo Rat,Noise Suppressor NS2, Wah VOX a další”clean”efekty - tremolo, small stone,chorus a delay).Děkuji Mirek.
Dobrý den,
jako první bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že je to nejlepší typ kompresoru, jaký byl kdy zabudován do podlahového, kytarového efektu. Velmi důvěrně ho znám. Přiznávám se, že jsem ho použil jako inspiraci při tvorbě mého Compressor/limiter TB :-). Důvodem ke tvorbě vlastního Comp/limiteru nebylo to, že bych zvukově nebyl s CM C/L úplně spokojený. Vadily mi na něm jiné věci, než jeho vlastní zvuk.
První zásadní je ta, že je uvnitř vestavěné trafo 230V/2×12V, které má přívod 230V až do blízkosti signálových obvodů. To i vlastní rozptyl trafa dělají z efektu zdroj brumu, pokud ho použijete na začátku efektového systému, kde by měl logicky být. Platí to bohužel právě i pro vypnutý efekt (Comp OFF), protože když za ním sešlápnete overdrive nebo distortion, jeho zhoršený odstup se tím radikálně zesílí a třeba při studiové práci je to už peklo. Samozřejmě “citlivějším povahám” to vadí i při živém hraní.
Další věc, co mi na CM C/L vadila je to, že není true bypass. Ale právě tím, že CM drží výstup krabičky průchozím elektronickým bufferem z LF353 stále na nízké výstupní impedanci, kompenzuje trochu brum stylem hrubý pytel - hrubší záplata Ale přesto ta vada tam je a leckdy to může dost vadit…
LF353 je vhodné vyměnit za OP amp jiného typu, který je zvukově “přívětivější” kytarovému zvuku. LF353 je docela komerční, rádoby trochu “lepší” obvod, který zní v kytarových pásmech poněkud “mrtvě, nevýrazně až sterilně”. Ale o tom Vaše otázka nebyla, omlouvám se, že jsem se nechal unést….
Compressor/limiter by za ideálních podmínek měl být hned za wah pedálem, myšleno směrem od kytary. Tedy Kytara - Wah - Comp/lim - zkreslovače, tremolo, chorus, atd…. Někdy se modulační efekty mohou použít i před zkreslením, je to dle gusta a stylu, který hrajeme. Každopádně Comp/limiter by měl být jako první od kytary ještě před zkreslením i chorusem obecně
Dobrý den, měl bych technický dotaz ohledně truebypass krabičky a truebypass obecně - nevznikají při přepínání “na tvrdo” přepínačem nějaké “rány” v reproduktoru a podobné věci?
Dobrý den, máte pravdu, že přepínání 3PDT stompswitch(em) nemusí být vždy zcela tiché. Rána z reproduktoru se ozývá, např. pokud se na vstupu nebo výstupu efektu skokově změní potenciál (napětí) přepnutím.
Záleží tedy na typu efektu, popřípadě kvalitě jeho vstupních a výstupních kondenzátorů, ošetření vstupů a výstupů z hlediska “vyrovnání stejnosměrného potenciálu vůči zemi” apod.
V podstatě, kdybychom chtěli hledat chybu na true bypass přepínání, tady ji samozřejmě někdy ve větší jindy v menší míře najdeme. Mnohdy už jde jen o mechanické tření kontaktů zesílené dalším řetězcem, jindy se třeba při prvním přepnutí efektu po jeho zapojení na zdroj ozve výraznější lupnutí, při druhém a dalším přepnutí tento nepříjemný jev slábne, v extrémním řípadě, pokud je efekt vadný apod., pak může jít o vámi zmíněné rány z reproduktoru.
Jednou jsem se setkal s případem, kdy true bypass nešel kvůli lupancům u hodně starého typu efektu s netypickým zapojením vůbec použít.
Z vlastního muzikantského hlediska dnes už cítím true bypass přepínání efektů jako nezbytnou věc, pokud chci mít na podiu požitek ze zvuku a přitom mám v pedalboardu “sbírku” více efektů. Osobně beru občas nějaké to lupnutí za daň celkovému přirozenému zvuku, který mi true bypass spínání zajišťuje. Žádným “elektronickým” přepínáním se tohle nedá nahradit, byť je naopak sebetišší, co se týká nechtěných lupanců…
Osobně, když poslouchám nahrávky různých kytaristů z dřívějších dob, kdy se nahrávalo jednoduše analogově a třeba i naráz, pokud možno beze střihu, tak mne občasné kliky přepínačů snímačů nebo přepínání efektů spíše potěší, jako známka poctivosti nahrávky, než abych se nějak pohoršoval nad její “technickou nedokonalost”. Ještě více je to pak slyšet z živých nahrávek. Např. u Hendrixe mi to vyloženě příjde jako součást feelingu a kdyby to někdo chtěl vymazávat jako “technicky nedokonalé” poslal bych ho osobně někam…:-) Bohužel digitální nahrávání nám skýtá takové možnosti, jak nahrávky “čistit”, že když nemá technik trochu soudnosti, může nahrávku tak “vymiškovat”, že je dokonalá jak z kosmu, ale kde je pak ta přirozená lidskost u těchto “sterilizovaných konzerv”, kterou vnímáme naživo, při live vystoupení?
Navíc jsem u sebe skromně zjistil, že když hraju, tak stejně většinou přepínám tak jak si nohou ťukám do rytmu (jinak to snad ani nejde :-)), a tak mi to vlastně v živé muzice ani vadit nemůže. No a když je to velmi zřídka náhodou v nějaké stopce, kde celá kapela mlčí, já přepínám na sólo a ono to byť i trochu lupne, tak mi to nikdy nepřišlo nepatřičné nebo hloupé. Prostě to k živému vystoupení nedílně patří…
Samozřejmě pokud by šlo o “rány z reproduktorů”, pak bych to nesnesl. To je ale záležitost technického odladění aby takový extrém nehrozil.
Shrnuto: Kdo chce hrát na co nejsolidnější zvuk ať si pořídí true bypass systém přepínání efektů a smíří se občas s nějakým tím drobným lupnutím, kdo chce poslouchat zda mu to lupe nebo ne, ať si prosím raději pořídí jen krabičky s elektronickým přepínáním a měl by být ze svého hlediska spokojen, že mu to nelupe. Toť vše…
Dobrý den,
marně jsem pátral po českém internetu, kde sehnat momentary switch ve stejně bytelné konstrukci jako se dělají 3PDT přepínače. Prostě potřebuji nožní přepínač, který sepne obvod jen po dobu sešlápnutí a po uvolnění obvod zase rozpojí. Nemáte nějaký tip?:-)Díky
Dobrý den,
zkuste u www.hadex.cz tento odkaz http://www.hadex.cz/prepinace-vypinace-tlacitka–stiskaci a typ L327. není sice tak trvanlivý jako 3PDT modrý, ale zvenku vypadá naprosto stejně (tlačítko) a rok až dva by měl vydržet. Pak si zase koupíte za 39,- Kč další…:-)
Jaroslav Smrčka
Dobrý den,
sháním nějaký slušný chorus - něco na styl tc electronic. Zaujal mě Váš chorus. Jenom bych se rád zeptal, z jakého důvodu nastavujete delay time pouze přepínačem, proč tam nedáte plynulé nastavení - byl by to takový technický problém? A bylo by možné se s Vámi dohodnout a přijet si k Vám efekt odzkoušet?
děkuji za odpověď
Dobrý den,
nechci, aby měl chorus víc než 4 potenciometry a protože jednoduše nepovažuji delay time za tak důležitý parametr jako RATE nebo DEPTH, tak jsou místa možných potenciometrů už obsazeny těmito.
Navíc drtivá většina chorusů má Delay Time nastavený fixně a vůbec s tím nemůžete hýbat. Původně jsem to dělal taky fixně, ale později mi přišlo, že kratší delay time se více hodí rockerům, kteří nechcou, aby byl chorus až tak “cukrkandlově navoněný”, ale jdou spíše po soudržnosti a konkrétnosti tónu. Naopak “popíkáři” na to mohou mít opačný názor. Tak jsem tam dal pozici s delším a kratším delay time. Původně byl jen ten delší, více jak já říkám “barový”, slyšitelnější a intenzivnější chorus, který ale citlivým povahám může velmi brzo lézt krkem. Protože u mne tento jev časem nastal, tak jsem tam udělal přepínání i na ten kratší
Osobně se domnívám, že tyto dvě pozice úplně stačí. To co se pohybuje mezi nimi jsou zbytečně bezvýznamné nuance a to co je za jejich hranicemi, mi příjde jako nepoužitelné ve smyslu standardního chorus efektu. Samozřejmě pokud by někdo chtěl hledat extrémní nebo psychadelic zvuky, pak by takové ovládání mělo smysl. To ale nebylo mým záměrem při tvorbě koncepce tohoto efektu.
Vyzkoušet u mne je ho samozřejmě možno. V tom případě se prosím obraťte přímo na mou e-mail adresu: smrckaeffects@seznam.cz. Není to už asi záležitostí pro tuto diskuzi.
Jaroslav Smrčka
A ještě jeden dotaz - proč by mělo být wah před zkreslením? Setkal sem se s názorem, že wah je zdojem spousty šumu - což je určitě pravda - a drive ho zbytečně zesiluje. Když se dá zkreslení před wah tak šumy zmizí. Samozřejmě vím, že tak hraje naprostá většina lidí, ale nechápu proč.
Jak říkám, existují určitá dogmata v řazení efektů, která většinou vyplynula z mnohaletých zkušeností více muzikantů.
Osobně si ale nikdy netroufnu někomu striktně diktovat jak přesně “dogmaticky” by měly být ty, či ony efefekty za sebou seřazeny.
Znám použití kvákadla před i za zkreslením. Sám ho mám před zkreslením. Není to z hlediska šumu nebo podobných věcí, které mi vůbec v této kauze nepříjdou podstatné. Je to spíše proto, že když se dá kvákadlo až za zkreslení tak to většinou zní víc “cirkulárkově” - brutálně a to jeho přelaďované pásmo ze zvuku více “vyhřezne”, přičemž jakoby potlačí pravý charakter zkreslovače - přerazí jej svým pásmovým zdvihem. Záleží také samozřejmě na tom, zda má kvákadlo vlastní vstupní impedanci ošetřenu bufferem s vysokým vstupním odporem nebo je jen dvoutranzistorové na bázi “staré klasiky”, kde není až taková vstupní impedance a tudíž ořeže zkreslení i okrajová pásma ještě více, když se dá za něj. Pak to zní nařvaně jen ve středech. Protože konkrétně takto mi to v rámci “univerzálnosti” vlastního set-up příjde příliš extrémní, zařazuji wah před zkreslení.
Ale opravdu můžete si wah pedál dát úplně kam chcete.
Já jsem ho někde navrhnul na vstup jen proto, že to tak má většina kytaristů a i mně se to zdá nejpraktičtější z hlediska zvuku, ovládání, true bypass atd. Takže jde asi spíše o spojení příjemného s užitečným. Nicméně každému to může vyhovovat jinak. Samozřejmě ne z hlediska šumů, to není ve hře, ale především z hlediska stylu který kdo z nás hraje…
Dobrý den
chtěl bych se zeptat, co je vlastně efektová smyčka a k čemu je vůbec dobrá. A rád bych se zeptal, proč plno kytarystů používá 2 zesilovače, jestli to má nějaké výhody atd. Předem díky za odpověď. S pozdravem
Thomas
Efektová smyčka v zesilovači je především na to, aby se Delay, Echo, Hall a některé modulační efekty mohly zapojit až za zkreslený kanál zesilovače. Přesněji mezi zkreslený pre-amp a koncový stupeň. Kdyby se totiž tyto typy efektů zapojily před vstup zesilovače a teprve poté byl jimi “efektovaný” zvuk zkreslován v pre-ampu, zůstala by z jejich zvuku většinou jen “chrchlající řezanka”.
Efektová smyčka umožňuje například lampové zkreslení udělat v předzesilovači aparátu před Delay/Echem a teprve pak “dozesílit” koncovým stupněm zesilovače komplexní zvuk včetně zkreslení a delay v pořadí, jak mají následovat za sebou.
Problémem však často bývá impedanční a úrovňové přizpůsobení vsupů a výstupů efektů zapojených do smyčky. Mnohdy jsou smyčky udělány s ohledem na “ekonomiku výroby”, aby bylo použito co nejůčelněji minimální množství mnohdy “kompromisních” komponentů (např. polovodičů v jinak lampovém zesilovači).
Často je tedy použití efektů ve smyčce neuspokojivým řešením, od kterého se nedají čekat nějaké zázračné výsledky. Osobně tento způsom nepoužívám, protože cena kompromisu na výsledném zvuku mi příjde dost fatální…
Samozřejmě další možností je mít celý pedalboard, který plní funkci vícekanálového, efektového preampu před jednoduchým jednokanálovým, celolampovým zesilovačem, který má úžasnou dynamiku a dokáže zvuk efektů přenést takovým způsobem, že člověk oželí vícekanálové, celolampové zesáky a jde naopak do kompromisu v tvorbě zkreslení, kdy ho tvoří v efektových krabičkách (ať polovodičových nebo s lampou) a zesiluje pak absolutně naturálním lampáčem bez Master funkce, takže dostane dynamiku a sílu projevu, která u vícekanálových lampáčů není vůbec prakticky možná. Osobně mi trvalo skoro dvacet let, než jsem k tomuto jednoduchému (byť dnes velmi drahému) způsobu došel…
Proč dva zesilovače? A proč ne třeba i tři? Dva různé zesilovače = dva různé zvuky, které se v součtu mohou třeba dobře zvukově doplňovat. Další, pro mne zajímavější možnost, kterou jsem při živém hraní asi dva roky používal je “dva stejné zesilovače za sebou”. První zesák hraje jen “naturální” zvuky, hlavně tedy naturální přirozené zkreslení bez echa a modulačních efektů. No a z výstupu tohoto lampáče se udělá tzv. SLAVE OUT. Z tohoto Slave out se pak jde “bez kompromisu ve zvuku” do efektové jednotky (rackové, krabičkové…) a za ní je teprve vstup druhého zesilovače a boxu. Druhý zesilovač plní funkci efektového kanálu, kde je už zkreslení z prvního zesilovače “přehnáno” přes patřičné efekty a výsledný zvuk druhého zesáku je už se vším všudy. Ale se vším všudy znamená i s tím kompromisem, který ve zvuku přinesou delay a modulační polovodičové efekty. Tu přirozenost zvukově zajišťuje první zesák. Nakonec se mikrofony snímají a výsledný zvuk se poměruje v PA jejich smícháním, kdy je šance nechat znít hlavně první “naturální” aparát a ten druhý zvukař přimíchává dle potřeby. Na podiu si přitom kytarista nastaví pocitově takový “plnohodnotný” zvuk, jaký pomocí vokálních, podiových odposlechů nikdy nemůže získat. Navíc si dozvuky a modulační efekty ovládá sám, podle aranže skladeb a nemusí tak spoléhat na mnohdy “méně přizpůsobivé a netečné” zvukaře
Proč tři zesilovače: Jednoduché - platí vše to, co jsem právě napsal o dvou zesilovačích s tím rozdílem, že “prostřední stack” hraje zcela naturálně (jen čistý+zkreslení) a ty dva krajní jsou zapojeny přes delay, modulační apod. efekty do sterea přímo na podiu. Takové malé “lampové PA”. Kytarista má potom jakoby “trojrozměrný” zvukový obraz přímo u sebe. Uprostřed hraje ničím nezkažený lampový zvuk přímo z kytary, popř. jen zkreslení a kolem něj je “lampové”, plnotučné stereo, které z výstupu prostředního lampáče krmí rack s efekty a jejich stereo výstupy jdou do těhto dvou bočních zesilovačů.
Technická poslední poznámka je, že se musí ve všech těchto případech spojení více zesilovačů a efektů hlídat fáze zvuku a jejich případné otočení, aby se celkový zvukový obraz z více aparátů naráz “nerozpadal” a aparáty nakonec třeba nehrály “proti sobě”. Toto je fakt hrozně důležité!
Samozřejmě jsou možné i mnohé “mezikombinace” použití více zesilovačů, které jsem zde nepopsal, ale tohle jsou ty hlavní…
Děkuji za vyčerpávající odpověď, dnes jsou takovéto velmy užitečné informace k nezaplacení, protože se jednoduše nedaj skoro sehnat. Jenom bych vás rád ještě poprosil, jestli byste byl tak ochoten a byl schopen nakreslit schéma jak po sobě zapojit celé příslušenství a to je jenom s jednou hlavou a pak i se dvěma. Kytara, Efekty:Boss MT2, DD6, BF3, DS 1, Dunlop 535Q Wah, Electro harmonix Nano small stone, Ibanez Tube screamer a zesilovač a 2 zesilovače. Jestli by to bylo možné byl bych velmi moc rád. Prostě jak by zapojení po sobě bylo nejideálnější aby nebyl žádný problém… Předem mnohokrát děkuji
Dobrý den,
asi bych si dal od kytary nejdřív wah, pak Tubescreamer pak DS1 a MT2 pak BF3 a EHX nakonec DD6. Ale to je jen jak mi to momentálně příjde nejlogičtější. Pořadí efektů je vždy ryze individuální volbou muzikanta, i když existují časem ověřená schemata ideálního uspořádání. To vše myslím tak, že budete taky hrát jen do čistého nebo lehoučce nakresleného vstupu zesilovače.
Samozřejmě to, že nebudete mít žádný problém při tomto kvantu krabiček Vám asi nikdo nebude schopen zaručit. To zůstává na úrovni “zbožného přání”, ale ovlivníte to tím, jak je budete společně používat, jak vyřešíté kvalitní napaječe, popřípadě TB přepínání atd. atd.
Pokud jde o to, zapojit dva zesilovače za sebou, tak jedinou a to opravdu teoretickou možností, by bylo zapojit Wah a všechny zkreslovací efekty před vstupem prvního zesilovače a mezi Slave výstupem tohoto a vstupem druhého pak zapojit modulační efekty a DD6. Možná, by ty modulační efekty v této pozici byly spíše samoúčelné, možná ne. Těžko říct, muselo by se to vyzkoušet v praxi. Takhle od stolu, když ty zesáky neznám, bych v životě nemohl podepsat, že to bude chodit dobře. Jsou to spíše teoretické úvahy, jak to vyzkoušet v praxi, ale výsledek pak teprve ukáže, zda to k něčemu bude…
Dobrý den, opět se ptám na téma truebypass. Potřeboval bych poradit jestli půjde truebypass použít u těchto efektů: Boss CS-3, Boss CE-3, Boss DD2 a Boss GE-7. Děkuji za odpověď Dobrý den,
tyto efekty jdou bez problémů použít s true bypass boxem nebo lištou. Nedoporučoval bych ale efekty typu Boss předělávat na vnitřní true bypass. Ne že by to bylo zcela vyloučeno, ale miniaturní přepínače, které se vejdou do jejich mechanik a jsou dostupné na zdejším trhu nemají životnost, která by byla až tak přesvědčivá. jak říkám udělat to sice lze, ale já to nedělám. Nechci se pouštět do záležitostí, za které pak nemohu nést záruku s jistotou, že to nebude pořád zlobit…
Zdravim.
Moc hezka diskuze,kytarista je tu v sedmym nebi.I ja mam problemek.Koupil jsem ELEKTRO-HARMONIX BIG MUFF.To co dela se zvukem se mi moc libi,ale pri spusteni huci,buci.Ani nemam sustain knoflik moc vytavenej /10hod/.Mel by ste pro me radu?Dekuju
Dobrý den,
záleží jestli hučí na adapter nebo taky jen na baterku? Další věc, když ho dáte na těch 10 a víc hodin a stáhnete Volume na kytaře úplně do nuly, zeslabíte snímače zcela - pak také hučí?
Hrajete na singly nebo humbuckery? Když třeba na Stratu se singly přepnete z první do druhé polohy (kobylkový + střední snímač), zeslabí se v tu chvíli hučení nebo je furt stejné?
Až teprve v tomto všem bude jasno, je možno odpovědět na konkrétnější problém…
ZDRAVIM,Tak pekne poporade.
Napajeno je z 9V baterky.Zkousel jsem i na adapter-huci stejne.
Kdyz mam na kytare stazeno,nehuci.
Mam singly /Strat i tele/,pri mezipoloze u Strata huci porad stejne.
Jeste jednou dekuju.
Dobrý den,
pokud máte na kytaře staženo a nehučí, není to zdrojem. Pokud dáte do druhé mezipolohy u Strata a hučí stejně, tak buď nemáte reverzně vinut střední snímač nebo tomu nerozumím. Když stáhnete poťák Volume na kytaře a nehučí, tak by to v druhé mezipoloze Strata sice hučet mohlo, ale mělo by tam být cítit zeslabení oproti kobylkovému singlu, protože kobylkový a střední singl by měly pracovat v protifázi (ne na všech Stratech, některé staré modely to tak nemají, což by bylo vysvětlení) a brum indukovaný do snímačů by se měl vzájemně trochu odečíst.
Každopádně shrnuto: pokud Vám to při staženém Volume nehučí a při vytaženém Volume hučí i na baterku, je to brum indukovaný do snímačů z okolí, který se vlivem velkého zisku - gainu efektu enormě zesiluje a neuděláte s tím nic, kromě takového řešení, že byste používal pro tento efekt pouze humbuckery snímače, což je asi pro Vás nesmysl, podle toho na co hrajete. Prostě to zesílení efektu, aby se dosáhlo požadované saturace zkreslení je tak velké, že to se singly dělá tyhle věci. Je mi líto, ale asi by žádná “oprava” efektu neměla reálný smysl…
Dobrý den,
mohl byste mi poslat nějaký Váš ceník?(alespoň nějaký orientační) Zajímají mě hlavně Vaše True Bypass lišty a zdroje pro pedalboardy.
Předem Děkuji.
OK
Dobrý den
chtěl bych se zeptat, jestli by byl problém s dovezeným zdrojem z USA. Stačila by zde koupit pouze redukce na zástrčku? Zdroj je Voodoo LAB Pedal power 2+
Děkuji
Dobrý den,
výrobce píše přesně toto: “All units sold in North America are for 120V only. You cannot operate a 120V Pedal Power using 240V power without the correct step down transformer”. Což znamená v překladu že všechny přístroje prodávané v Severní Americe jsou pouze na 120V a nemohou pracovat na evropské napětí 230V bez převodního transformátoru. Takže byste si musel k tomu u nás třeba v GESu koupit převodní trafo 120/230V - to je další krabice navíc, která má na jedné straně naši šňůru 230V s klasickou evropskou zástrčkou a na druhé straně je na krabici americká zásuvka na 120V. Uvnitř je (většinou toroidní) převodní trafo.
Voodoo LAB píše, že dělá i evropské modely na 230V, ale zřejmě je neprodává v Americe: “There are three different models, which accept 100V, 120V, or 240V mains. All units sold in North America are for 120V only”.
Takže buďto objednat přímo evropský model nebo s sebou vozit další trafo v krabici, což je opruz. Koupit zdroj v Americe naprudko, bez objednání evropského modelu znamená to, že pouhá redukce na konci jeho síťové šňůry problém s rozdílným napětím nevyřeší…
Dobrý den,
řeším teď problém se zapojením efektového řetěžce a jeho vlivem na kvalitu zvuku. V moji efektové smyčce mám jen 3 efekty (wah, od-1 a Holy Grail), ale vliv na barvu zvuku je celkem citelný při zapojení kytara-efekty-aparát oproti zapojení kytara-aparát. Zkoušel jsem zapojit Holy Grail do efektové smyčky, ale vlivem dlouhých kabelů k pedalboardu a zpět se zvuk ještě mnohem víc zhoršil. Chtěl jsem se proto zeptat, jestli se tento problém dá vyřešit ještě nějak jinak, nebo se nechává zapojení kytara-efekty-aparát.
Další dotaz bych měl k TB lištám. Při jejich použití odpadá výše uvedený problém, ale neporozuměl jsem úplně tomu, proč není vhodné zapojit všechny efekty jako TB.
Mockrát děkuji za odpověď
Dobrý den,
je jasné, že některé efektové smyčky, které nemají úplně ideálně a poctivě (lampami) provedeno impedanční přizpůsobení (nízká výstupní /send/ impedance a optimálně, pro polovodičové efekty vysoká vstupní, návratová /return/ impedance) vykazují citelné zhoršení frekvenčního pásma i dynamiky, při použití delších, popřípadě i kvalitativně průměrných, či horších propojovacích, signálových kabelů.
Když smyčka u daného aparátu vykazuje tyto nectnosti, je obecně lépe dát efekty před vstup aparátu - tohle platí pro nezkreslené nebo jen lehce přebuzené kanály zesilovačů. (Před tříkanálové Hi Gain zesilovače hall použít samozřejmě nejde - tam je opravdu jediná možnost pro tyto typy efektů a to je efektová smyčka zesilovače za zkresleným pre-ampem, před vstupem koncového stupně. Pokud smyčka u tohoto tříkanálu/dvoukanálu dobře nefunguje, je lépe efekt vyřadit z podiového set-up úplně a nechat hall/echo raději na zvukaři v mixu do PA systemu).
Jestliže jde o jednokanál, pak True Bypass lišta tento problém samozřejmě řeší. Funguje tak, že pokud v ní není žádný z efektů sepnut v příslušném “LOOP” lišty, signál z jejího vstupního jack konektoru jde v podstatě “drátovým” spojem do jejího výstupního jack konektoru. V poslední době /cca měíc až dva/ jsem začal i TB lišty prodrátovávat co nejkratšími “SOLID CORE”, pevnými vodiči. Změnil jsem trochu vnitřní mechaniku drátových spojů. Jsou teď opravdu minimálně krátké - mezi jednotlivými jack zdířkami a 3PDT stompswitch jsou cca 1 - 1,5 cm dlouhé, propojené pevným (ne lankem!!!) vodičem, průměru 0,8mm! Mezi jedntlivými přepínači lišty jsou tímtéž (nestíněným!) vodičem udělány spoje o délkách cca 7-9cm, což zaručuje maximální dynamiku a minimální frekvenční útlumy signálu, při průchodu TB lištou.
Vaše otázka, proč jeden z efektů nechat “NON TRUE BYPASS” se dá zodpovědět dvojznačně. Za prvé, pokud budu předpokládat střední až vyšší střední třídu propojovacích kabelů, jako jsou např Planet Waves Cable Station, pak při součtové délce (kytara-pedalboard + kytara-aparát) do 7-8m to není třeba ještě nějak řešit a vše může být True Bypass. Pokud už bude součtová délka větší, popřípadě budou použity běžně u nás prodávané kabely nižší střední třídy a horší, pak je už na místě začít přemýšlet o tom, že poslední výstupní efekt (většinou Echo/Delay) by mohl zůstat non true bypass, aby jeho výstupní buffer kompenzoval impedančně “nekvalitu” alespoň u toho kabelu, který je mezi pedalboardem a aparátem. To s sebou samozřejmě přináší ten kompromis, že signál jde stále přes elektroniku tohoto posledního Non TB efektu a charakter kytarového zvuku se tak deformuje. Zvuk je většinou méně znělý, tenčí, nemá takovou dynamiku v basech, jako je přímo kabelem do aparátu apod. Taky to prosím nechápejte tak, že výstupní buffer zcel zkompenzuje jakoukoliv “nekvalitu” jakéhokoliv kabelu. Tak to není. Vždy lepší kousek kabelu kdekoliv v signálové cestě znamená zlepšení výsledného zvuku!
Za druhé řešením je totální True Bypass a použití kytarového kabelu a kabelu mezi pedalboardem a aparátem té nejvyšší kvalitativní úrovně - samozřejmě také ceny… . Pokud například použijete Monster Rock kabely nebo Mogami Platinum kabely v délkách cca 3m k pedalboardu a 3-6m od pedalboardu, pak je 100% True Bypass jedinečným řešením. Pokud použijete PW Cable Station o stejných délkách, pak je to tak 60:40 pro totální True Bypass. Pokud použijete jakékoliv průměrné kabely, které se u nás mnohdy prodávají s přívlastkem “výborné” apod., pak je to tak 40:60, zda nechat na výstupu třeba Delay zapojený non-TB. Pohled na řešení tohoto problému je tedy relativní a hodně závislý na kvalitě použitých komponentů. Bohužel u nás se v sortimentu kabelů prodává především velmi nekvalitní zboží s tím, že prodavači tomu mnohdy vůbec nerozumí a papouškují jen naučené repliky dealerů a obchodních zástupců… Co k tomu dodat, jací jsme sami, takové si díky svému nezájmu o kvalitu zasloužíme zboží…
Osobně preferuji True Bypass a v rámci možností co nejkratší “vysoce” kvalitní kabely od kytary a z pedalboardu. (Propojky mezi lištou a efekty jsou dostatečné z PW Cable Station, Geore L´s apod.). Používám momentálně kabely Monster Rock (mírně mění frekvenci - zesilují určitá pásma) a Mogami (zní přirozeněji, melodičtěji, ale zase možná tak “nevypíchnou” v citlivých frekvencích kytaru z kapely jako Monster) v celkové součtové délce cca 8-9m (kytara-pedalboard, pedalboard-amplifier).
Dobrý den,
na základě mého předchozího dotazu mě napadla ještě jedna otázka. Proč vlastně vůbec není vhodné zařazovat efekty jako reverb před preamp aparátu?
Další otázka ze stavby pedalboardu: Je vhodné nahradit plechový spodek efektu dřevěným? (nechci si zničit orginál spodek lepidlem zipu).
Děkuji
Efekty, které mají časové zpoždění nebo časové rozložení signálu jako jsou delay a hall se nedávají před ZKRESLENÝ kanál aparátu proto, že zpoždění, které se zkreslí zní velmi nepřirozeně a lidskému uchu je protivné, alespoň mému určitě.
Naopak před čistý kanál preampu, tzn. když se jako první od kytary udělá zkreslení krabičkou/efektem, pak jde teprve přes další efekty jako delay a hall do aparátu, tedy jeho ČISTÉHO/nezkresleného kanálu preampu, je to ideální řešení. Řekl bych pro mne osobně ještě lepší než když se s “časem pracující” efekty dávají do efektové smyčky, kde v mnoha případech jde o nutný kompromis s nekvalitní smyčkou (samozřejmě jsou i kvalitní smyčky, ale většinou u těch hodnotnějších aparátů a taky to není vždy pravda…), když potřebujeme využít dobré nebo oblíbené zkreslení vlastního kanálu preampu zesilovače.
Shrnuto: Kytara - overdrive/distortion - hall/echo/delay - čistý preap - koncový stupeň je výborná kombinace.
Naopak Kytara - delay/hall/echo - zkreslený kanál preampu - koncový zesilovač, je špatně. Zde pak raději Kytara - zkreslený preamp - (ve smyčce) Delay/hall/echo - koncový stupeň zesilovače, je vhodná kombinace.
Efekty zespodu raději nechte s plechovými kryty, kvůli stínění plošných spojů/elektroniky. Mohlo by se Vám stát, že by se zvedal brum indukovaný do efektů z okolí.
Pokud použijete original suché zipy, většinou jde pak jejich lep, který může zůstat na efektu po odtržení, umýt technickým benzinem bez nějakých fatálních následků. Druhá možnost je nechat si udělat rozměrově stejné spodky z černého nebo nerez ocelového plechu a na ty použít suché zipy. Originály zůstanou schované někde v šuplíku až do doby případného prodeje efektů.
Dřevěné spodky efektů bych nepovažoval za vhodnou volbu…
Dobrý den,
napadla mě otázka ohledně bezdrátového přenosu signálu. Dá se ním nahradit kabel, nebo kvalita bezdrátového přenosu je velmi malá oproti kabelu.
Děkuji
Dobrý den,
obecně bezdrátový přenos nikdy nemůže kvalitativně nahradit špičkový kabel.Tato obrovská nevýhoda vždycky u vysílačky zůstane.
Vysílačka má ale jiné dvě výhody. První z nich je neomezený pohyb po velkém podiu. Druhou výhodou je galvanická izolace strun kytary od síťového rozvodu. V některých zanedbaných sálech nebo když technik nedbá obecně na pravidelné prohlídky a testy rozvodné kabeláže, se může teoreticky stát, že aparatura není dobře nulovaná/zeměná a pak je vysílačka perfektní ochrana kytaristy při hře v takovýchto nebezpečných podmínkách. S vysílačkou nehrozí, že když se třeba zpocenými zády opře o kovová futra a drží se strun, že by došlo k úrazu elektrickým proudem.
Naopak znám případ, kdy se tohle stalo jednomu kolegovi, který byl na takto špatný rozvod připojen zesilovačem a kytara následně kabelem. Ve chvíli kdy měl na strunách síťové napětí (asi jeho velkou část), se opřel o kovové zárubně, od strun přes ruce a tělo protekl proud do uzemněných futer a on na následek tohoto úrazu po chvíli na podiu zemřel… Z tohoto jediného důvodu tedy vysílačku uznávám jako docela dobrou věc, pokud člověk hraje po různých neznámých štacích nebo střídá zvukaře a aparáty.
Do studia nebo na jistou aparaturu někde ve známém prostředí bych si ji osobně nikdy nevzal…
Zdravím. Mám dotaz ohledně 808+. Vlastním ho spolu s kolegou cca 3 roky, ještě černé verze. Řešíme stejný problém. Kytary stratocaster první 82 osazená texas special, druhá E. Johnson signature. Aparáty starý bassman a ESH 2000 100W. V obou případech musíme mít výšky na 808+ téměř na max. oproti doporučenému nastavení. Rovněž gain na efektu máme téměř na doraz. V případě, že overdrive nastavíme dle doporučení, zvuk ,,nejde” přes kapelu a schová se.
Čisté kanály na aparátech máme nastaveny tak, že jsou dostatečně průrazné.
Pomůže případné ,,předrátování” novými vodiči v oblasti vyšších středů?
Ne, předrátování novými vodiči Vám samozřejmě nepomůže. ODTB808+ teď (1 až 1,5 roku) dělám ve verzi s kondenzátory Panasonic Film/Foil Low Voltage, které jsou opravdu “nejlepší” kondenzátory pro kytarové efektové krabičky na světě vůbec. Obávám se ale, že ani tento “repas” kondenzátory Panasonic Váš problém nevyřeší. Dostali jste se zřejmě do stadia, do kterého jsem zhruba přede dvěma lety vstoupil i já na živém hraní, když mi ODTB808+ na mého jasanového Strata s Lindy Fralin Real 54´s přestal “šmakovat” pro svou středovost a nedostatečně “světlý” drive…
Právě proto jsem ODTB808+ předefinoval ve svých doporučeních jako “nakopávač” pro vícekanálové lampové aparáty, přesněji řečeno ODTB808+ je ideální nakopávač pro lampové zkreslení, které je děláno preampem lampáče a ODTB808+ ho dobře nakopne pro sólo nebo pro “šťavnatější” pasáže, ale samostatně ODTB808+ “ideální/komplexní/hotové” zkreslení nevytváří.
Pokud (jestli tomu dobře rozumím) hrajete na čisté kanály lampáče a požadujete od overdrive “světlejší, mírně agresivnější” tón, který se má v kapele více prosadit, pak je to ODTB DOUBLE TB nebo OD STATION III TB, na které jsem přede dvěma lety přesedlal i já (jinak hraji na hard wired hybrid Marshall Plexi/ Fender Bassman 5F6, spíše je to ale Marshall čistý, basový vstup…) viz: www.mercurymagnetics.com - trafa, www.sozoamplification.com - signálové kondy, www.metroamp.com - obecná filozofie výborných replik starých Marshallů atd.)
ODTB808+ doporučuji dnes jen jako nakopávač lampového zkreslení nebo “silně vytaveného, zprvu čistého, lampového zesilovače”, kteréžto je zapotřebí “došťavit”. Samotný ODTB808+ neudělá hotové, komplexní zkreslení. Pro tento účel byl právě vyvinut OD STATION III TB (popř. rozměrově “miniaturizovaná” - ne tak dokonale flexibilní a ovladatelná, nicméně zvukově i zapojením shodná verze) - ODTB DOUBLE TB.
Díky za vyčerpávající odpověď. 808+ již repasované máme. Zvuk tím výrazně zhutněl. OD STATION III právě teď testuji. Zatím se mi zdá vhodnější kombinace crunch 12 hod na OD III a nakopnout ji 808+, drive na cca 10 hod. Hi gain mi přijde už moc chlupatý i když na druhou stranu zachovává věrně charakter nástoje. 808+ mi připadne zvukově mohutnější hladší, ovšem málo gainu na strata. Spíš bych uvítal něco mezi OD a dist, na bázi 808, pokud je to možné. Hladší a delší zkrelení.
Jinak 808+ s hb snímačem a drive i tone 4hod je přesně to ono.
Jaké je zhruba datum výroby OD STATION TB který testujete, nevíte prosím? Ptám se proto, že je tam samozřejmě “v pohybu” také vývoj a novější model je osazen už rovněž převážně kondy Panasonic, takže hraje trochu výrazněji, než starší model. Také je tam možnost přeosadit vstupní buffer namísto OP ampu od Linear Technologies diskrétním Japan J-Fetem Toshiba a zase to hraje trochu více “Claptonovsky”.
Ale mám pocit, že ve vašem případě jde spíše o hledání rockovější až hard-rockovější verze zvuku, což odpovídá verzi se vstupním OP ampem Linear Technologies a kondenzátory Panasonic Film/Folie Low Voltage. Pokud mi pošlete foto (detailní, třeba raději i několik) efektu zevnitř - inside, pak mohu přesněji odepsat, zda je to poslední vývojová verze nebo ještě ta předchozí (která nemusí být tak důrazná, co se týká údernosti zvuku…)
Station zakoupil kolega přímo u Vás, zhruba před + - půl rokem. Pravda je, že hraje především repertoár od E. Claptona.
Zajímavostí je čím déle na OD STATION III hraji, tím více si ,,zvykám” a objevuji kouzlo tohoto zvuku. Chtělo to jen snížit úroveň hi gainu na cca 9-10hod. Snížila se chlupatost, ale nevytratil se drive. Bohužel kolega mi ho mohl zapůjčit jen na týden. Neměl jsem proto příležitost ho vyzkoušet s kapelou v místnosti kterou mám naposlouchanou.
Takže příště, ale už teď to vypadá na objednávku. Ale rozhodně ho ještě testnu s bandem.
Zkrátka musím se zřejmě smířit s tím, že na pedalbordu budu mít na zkreslení namísto dvou krabiček, tři.
Ta třetí kradička je otázka.
Děkuji za reakce i rady včetně předchozích.
Za skvělý OD 808+ i COMPRESSOR LIMITER, které již vlastním.
Mimochodem zkoušel jsem z legrace nakopnout 808+ distortion metalového typu. Světe div se při nulovém gainu na dist. zmizel včelín, dostavily se středy a Santanovský sound.
Určitě se ozvu. Tentokrát už mail - tel. ať neblokuji diskuzi ostatním.
Zdravim. Jake jsou nevyhody pokud zapojime basu primo do mixu, kerej ma linkovej vstup? Jak to vyresit? Dobrý den,
pokud půjde o basu s pasivními snímači, pak impedance klasického basového aparátu je lépe přizpůsobena basovým snímačům, než univerzální linkový vstup. Pasivní snímače nejlépe hrají do vysokoimpedančního (lapového nebo i tranzistorového vstupu). Linkový vstup mixu většinou nemá tak vysokou impedanci a tak je přizpůsoben spíše na zapojení “aktivního - napájeného” zdroje signálu. Tedy aktivní basa je asi vhodnější pro zapojení do linkového vstupu mixu.
Ideálním řešením je použít basový pre-amp s korekcemi a popřípadě i speaker simulátorem na jednom z výstupů. Také není špatné, když má tento pre-amp symetrický výstup (Canon), což zajistí menší ztráty signálu při propojení delším kabelem.
Nejjednoduším vylepšením je zapojit mezi basu a mix alespoň nějaký kvalitní D.I.Box.
Jinak já nejsem specialista na basový zvuk, ale pár let jsem provozoval vlastní nahrávací studio a tehdy se mi to takto v praxi jevilo…
Zdravím, p. Smrčka. Ako som vám už povedal v telefonáte, mal som v úmysle prispieť pár slovami do tohto fóra ešte pred kúpou vašej krabičky a teraz som veľmi rád, že môžem bez nadsázky hovoriť len a len v superlatívach.
FUZZTONE TB 60 je jeden z najuniverzálnejších, najtransparentnejších a najorganickejšie znejúcich GE fuzzov aké sa mi distali do ruky. Rozdiel v kvalite - v porovnaní s obdobnými pokusmi fy Jim Dunlop (myslím tu červený Dunlop Fuzzface ale aj Jimi Hendrix Classic Fuzz) je skutočne až úsmevný. Je zvukovo úžasný dokonca aj na veľmi tichom, slabšom lampovom kombe. Na rozdiel od väčšiny ostatných fuzzov, ktoré dynamicky i harmonicky rozkvitnú až pri väčšom náreze, tento krásne “crunchuje” a “spieva” aj pri izbovej hlasitosti.. Práve gombíky BIAS a MIDD napomáhajú aby skreslenie bolo pod kontrolou a fuzz nebol pri nízkej hlasitosti blatistý a mdlý a pri vysokej nepríjemne drsný a trúbovitý. Má úžasne príjemný attack, ktorý rozpozná najmenšie rozdielnosti v trsátkach a dynamike hráčovej ruky. Výborne znáša ako slabšie humbuckre typu PAF tak aj vintage AlNiCo single a perfektne sa vyčistí pri stiahnutí hlasitosti gitary. U fuzzov samozrejmý true bypass dá jasne vyniknúť príjemnému, otvorenému zvuku: žiadne rušivé výšky, žiadne telefonické stredy, žiadne dunlopácké basy - IBA zvuk gitary s príjemne vlejúcimi, strapatými vlasmi… :o)).
Moja motivácia napísať niečo do tohto fóra bola o to väčšia, že ako vidím nikto ešte nenapísal o tejto krabičke ani slovo. V USA je okolo fuzzov hotová hystéria, mágia a mystérium. Butikoví malovýrobcovia sa predháňajú v rôznych bizarných modeloch, či už Ge, Si alebo Ge/Si verzií a nie je možno ani jeden vážnejší zámorský gitarista, ktorý by nejaký fuzz nevlastnil (a to dokonca staré drahé kusy zo 60-tych rokov). Z vlastnej skúsenosti viem, že fuzz u nás, myslím tým v pôvodnom Československu, nie je zatiaľ veľmi populárny medzi gitaristami. Ak ho aj niekto pozná, málokto ho vie správne používať (a to nehovorím už o starých 2-gombíkových fuzzoch!)Fuzz totiž nie ani overdrive ani distortion v pravom význame slova - je to niečo iné: doplnkový hudobný nástroj, ktorý zvukovo ako jediný dokáže konkurovať dynamike a farebnosti elektrónkového skreslenia a na ktorom je potrebné sa takisto naučiť hrať!!!… ;o)). Ale stojí to za to.
Poctivá práca, za ktorú takto verejne ďakujem Jaroslavovi Smrčkovi.
So srdečným pozdravom a vďakou, f. ptáček
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, zda máte osobní zkušenost s kompresory MXR Dynacomp a novějším MXR Supercomp. Dají se oba považovat za zvukově rovnocenné ? Vychází váš model Compressor Limiter TB z některé z těchto krabiček ? A poslední dotaz, možná spíše váš názor na používání kytarových (podlahových) lampových kompresorů (např. MAXON RCP660) k účelů živého hraní.
Dobrý den,
oba MXR kompresory jsem několikrát zkoušel a testoval i při živém hraní s kapelou. Osobně se mi více líbil dvouknoflíkový DynaComp. Přišel mi zvukově lepší než Supercomp. U obou těchto kompresorů výrobce používá VCA obvod CA3080 a na místech vazebních kondenzátorů keramické typy, které dávají efektům “křupkavý” zvuk ve středech s mírným nádechem nakreslení, ve smyslu dodání harmonických kmitočtů, které v původním kytarovém signálu nejsou. Keramické kondenzátory se dávají do těchto pozic u efektů spíše vyjímečně než standardně, právě proto, aby zvuk trochu změnily. Z hlediska přísných, ortodoxních audiofilů a HiFistů jsou to spíše podřadné a nepřípustné součástky pro tento účel, ale u kytarového zvuku jde mnohdy o něco úplně jiného. Z hlediska tvorby kytarového tónu tedy zní originálně a dodávají charakteristické zabarvení procházejícímu zvuku.
Osobně jsem toto “zabarvení” docela obdivoval a přišlo mi jako příjemná změna oproti standardním fóliovým kondenzátorům. Časem jsem ale došel k osobnímu závěru, že je na tónu něco “suchého a nepřirozeného”. Toto, současně s několikerým srovnáním s Compressor Limiter TB při živém hraní na podiu, mne také vedlo k tomu, že jsem přestal dělat jednodušší Compressor TB, který byl klonem Ross/Dyna Compu s některými prvky ovládání navíc a drobnou úpravou tónové korekce na výstupu efektu.
Compressor Limiter TB, ho v současnosti zcela nahradil v mé produkci a dělám ho jako jediný kompresor. Technicky vychází z mnohem preciznějšího a moderněšího dynamického procesoru THAT4301P.
Ten je rychlejší, přesnější a odpovídá vyšším požadavkům na rozsah a kvalitu komprese analogového signálu než CA3080. Troufám si tvrdit, že kvalitativně je minimálně o třídu výš než kompresory postavené na obvodu CA3080. Navíc obvod THAT4301P umožňuje použít pouze jediný vazební kondenzátor na vstupu efektu, jinak je vše stejnosměrně vázáno (bez kondenzátorů), což umocňuje přirozenost zvuku a přenosu signálu celým efektem…
Nechci aby to celé znělo jako sebechvála, protože na zvuku Compressor Limiter TB namám až takové zásluhy. Vychází totiž zapojením z firemního datasheet THAT Corporation. V zapojení Compressoru jsou provedny drobné úpravy, které ze studiového compressor/limiter dělají kytarový, popř. i basový efekt ve smyslu korekcí, průběhu dynamické obálky, úrovně vstupního signálu apod. Nejde tedy o můj žádný patent, ale vychází z podobných zapojení, jako používají i jiní výrobci s tímto obvodem THAT4301P a všechna zapojení pak vychází z již zmíněného zapojení doporučeného výrobcem. Každopádně musím firmu THAT pochválit za to, že jde o jeden z nejlepších kompresorů jaké znám. Předčit ho mohou snad jen lampové opto compressory. Ty jsem bohužel zatím neměl možnost na kytaru vyzkoušet a porovnat s tímto. Docela by mne to zajímalo .
Dobrý den,
docela náhodou jsem narazil na Váš web a nestačím se divit!
Nesmírně mě zaujal váš chorus a overdrive. Zajímalo by mě kde bych to mohl vyzkoušet a za kolik se to dá koupit.
Dále by mě zajímolo jaký je váš názor na zesilovaš Marshall 2061X, po kterém pošilhávám :)! Je mi 21 a postupem času zjištuji že největší sílu představuje jednoduchá koncepce no a právě to je věc kterou Vy nabízíte. Tedy alespoň tak to chápu.
Dále by mě zajímal Váš názor na kabely Monster Rock.
Díky za tento skvělý web, který snad otevře oči a ukáže cestu mnoha hledačům opravdového tónu.
S pozdravem Kubajz
Dobrý den,
na první část otázky jsem Vám osobně odpověděl přímým e-mail…
Co se týká mého názoru na Marshall 2061X, je to takhle. Naprosto jste vystihnul, že je to zesilovač v souladu s mou filozofií.
Otázkou snad jen je to, zda tento konkrétní zesilovač není trochu moc drahý? No na druhé straně je to asi relativní, jak pro koho, že…?
Vím o dvou faktorech, které bych před jeho nákupem zvažoval. První je ten, že trafo (síťové) je motáno (alespoň u modelu, který odešel to tak bylo) bez prokladových papírů mezi vrstvami. Mám jednu konkrétní zprávu o tomto zesilovači, který kamarádovi odešel právě z tohoto důvodu. Další zpráva je zprostředkovaná a ta zní, že údajně těchto stejných závad už bylo více. Když si to dám v duchu dohromady s hypotetickým počtem možných, u nás prodaných kusů, bude to asi opakující se slabina tohoto typu zesilovače. Je tedy třeba připravit se na to, že by bylo do budoucna vhodné mít připravený “replacement” transformátor, doporučuji nejlépe od Mercury Magnetics ( www.mercurymagnetics.com ).
V té chvíli nastává otázka, zda si třeba nekoupit CLONE stavebnici tohoto typu zesilovače od některé z firem, keré ji nabízí, kde už jsou oba transformátory original Mercury Magnetics a navíc jsou zde třeba kondenzátory SoZo Mustard type (poyester film + foil), čímž se to celé kvalitativně posune výše. Ve výsledku tato “sestavená” stavebnice do celého zesilovače asi výjde levněji a ještě je osazena kvalitativně lepšími komponenty…
Ovšem originál je zase originál, co se týká hypotetické budoucí prodejní hodnoty, sběratelské ceny apod.
Je tedy třeba tentokrát asi rozlišit mezi užitnou hodnotou (obsahem) a prodejní hodnotou originálu (formou). Nebo snoubit obsah s formou a v originálu si “slabší články řetězu” nechat vyměnit za prvotřídní komponenty…což je ovšem finančně velmi náročné a člověk pak opustí “klidnou zátočinu” záruční lhůty a vydá se sám na “širé moře bez cizí pomoci”.
Mám osobní několikeré vynikající zkušenosti s replacement for Marshall transformátory od Mercury Magnetics. Dokonce jsem si ve svém zesilovači, na který hraji vyměnil original Marshall Drake Transformer 789-139 za Mercury Magnetics Plexi 50 Clone a Mercury hraje mnohem lépe, než Drake. V podobných případech, kdy byly vyměněny jiné transformátory a zesilovače přeosazeny Mercury Magnetics (jak síťovými, tak i výstupními) transformátory, vždy to byl posun k lepšímu pro celkový zvuk zesilovače…
Osobně mám raději padesátky staré Marshally z toho důvodu, že zvuk EL34 mi příjde lépe dynamický, s pevnějšími basy než je tomu u EL84, kterými je osazen 2061X. Ale zase pokud budete chtít hrát v malém prostoru a zesilovač mít víceméně trvale “našlápnut” do crunch režimu, mohou být EL84 celkem i fajn. Mě vadí z toho důvodu, že střídám pasáže na zcela čisté zvuky (Comp+Chorus+Delay) s crunch a heavy drive zvuky, přičemž doprovody musí být ve všech případech dynamicky vyváženy, právě i v basech čistého zvuku, a tam mi to nikdy nedokázaly 2ks EL84 v konci splnit zcela dle mých představ. Proto dávám přednost starým Marshallům 50W s osazením 2xEL34 v koncovém stupni. Je to univerzálnější zesilovač, na který se dá s drobným kompromisem hrát i venku na otevřeném podiu, což bude asi pro 2061X daleko větší problém.
Pokud se zabýváte touto tematikou a chcete si rozšířit vědomosti, doporučuji podívat se na tyto stránky: www.metroamp.com . Ten člověk je velmi solidní (alespoň vůči mně byl) a dělá to rozumně, poctivě. Nebál bych se jeho produkt, myšleno stavebnici, koupit. Nejsem jeho placeným agentem, ani nepracuji v provizním systému, jen se mi líbí jeho filozofie a přístup…
Kabely Monster Rock jsem si nedávno pořídil. Nejdříve jsem byl úplně ohromen jejich přenosem a barvou. Vyměnil sem si kabel i od kytary k pedalboardu a i od pedalboardu k zesilovači. Protože Monster Rock pracují trochu jako “ekvalizér”, myšleno tím, že přidají středovýšky a umocní basy, začalo mi to posléze trochu vadit. Ta chvíle nastala, když jsem je měl možnost srovnat s kabely Mogami (údajně vyhrály roční test v Guitar Player). Pravdou je, že Mogami Gold, který mám k dispozici, je vyrovnanější, hraje přirozeněji, ale zážitek z jeho výměny není tak silný, jako u Monster Rock. Takže jsem kabel mezi pedalboardem a zesilovačem vyměnil - namísto Monster jsem dal Mogami Gold a od kytary k pedalboardu jsem si nechal Monster Rock. Příjde mi to tak přirozenější a dokonce se i pohodlněji hraje. Ekvalizace (frekvenční změna) pásem u Monster Rock, je tak výrazná, že některá pásma vyniknou (ta co dávají tónu jiskru a živost) a jiná pásma (ta která dávají “tekutý, melodicky kouřový” tón) jsou jakoby poněkud ztracena. Kombinací Mogami + Monster Rock se to víc “zprůměruje”.
Ještě existuje kabel Mogami Platinum, na který jsem sice hrál ale bohužel ne na svůj nástroj ani zesilovač. Porovnával jsem v té chvíli Mogami Gold a Platinum a Platinum je citelně lepší. (Také třikrát dražší než Monster Rock i Mogami Gold) Takže si chci nechat (snad ještě letos) dovézt z Ameriky jeden Mogami Platinum v kratší délce, abych si mohl udělat testy různých typů kabelů a pak výsledky a dojmy zkusím popsat v Blogu na svých stránkách. Mogami Platinum je asi silný kvalitativní kalibr a jsem hodně zvědav, jak se bude chovat v přímém srovnání s Monster Rock…
Ještě jedna poznámka na závěr. U Monster Rock jsou sice krásné zlaté originální jacky, ale před 14 dny se mi jeden z nich (úhlový) rozpadl v ruce, bez nějakého extrémního namáhání zvenku. Údajně je to i jeden z důvodů, proč amíci dali přednost Mogami (tam jsou pužity osvědčené konektory NEUTRIK), ale tato zpráva je nepotvrzená, jen zprostředkovaná. Každopádně vnitřní konstrukce zlatého, efektního jacku Monster nedává zdaleka takový pocit solidnosti a účelnosti, jakými disponují jacky Neutrik, takže na tu opakující se poruchovost i trochu věřím. Momentálně jsem poslal kabel Monster Rock na záruční opravu/výměnu. Konektor je uvniř zalit “zubařskou, průhlednou” hmotou, co se používá při výrobě zubních protéz (nebo je to něco zcela identického), takže je “nerozebiratelný”. Pokud se mi ale závada u kteréhokoliv Monster konektoru zopakuje, jsem rozhodnut 2-3cm kabelu za konektorem ustřihnout a přeosadit Monster Cable zlaceným konektorem Neutrik. Možná to bude znamenat i lehkou změnu (újmu..?) tónu, ale z hlediska spolehlivosti to bude krok vpřed…
Dobrý den,
testoval jste někdy maximizéry?
Třeba Sonic BBE?
Jednou jsem v něm známému měnil potenciometry
a pak jsem si na to v dílně zahrál. Zdálo se mi, že to zvuk jakoby rozsvítí a zhutní ale s kapelou jsem to nezkoušel. Zajímal by mě váš názor na tyhle procesory. Dobrý den,
tyhle věci jsem používal ve studiu při závěrečném mixu. Tam je to opravdu leckdy hodně k věci. Pro pódiové hraní, domnívám se, to není až tak vhodné. Člověk celý život (muzikantský :-)) hledá rovnováhu mezi tím, aby kytara zněla pocitově skvěle na podiu a zároveň při sejmutí byla čitelná, hutná, barevná i v PA systemu, kde subbasy a horny dělají obyčejně z již “dokonalého ” podiového zvuku “super řezanku”.
Džoro (kytarista Titanic - odvelen to Bulgaria našimi úřady) mi kdysi dávno říkával (když jsme hrávali společné koncerty), nemusíš mít na podiu “hotový” zvuk, ten ti dodělá PA system. Důležité je aby to bylo maximálně čitelné a dobře zahrané. V té době jsem hrával na Mesa Mark III & Greenbacks v bedně “A” Marshall. Nechtěl jsem ho moc poslouchat, protože naše muzika byla víc heavy pop se slušnou porcí kláves. Dnes, kdy hraji v triu (basa, kytara bicí, všichni zpěv), jsem již dávno pochopil o čem mluvil.
Je hodně rozdíl v tom, zda chce kapela již na podiu působit “akademicky, studiově” nebo syrově, úderně. V tom prvním případě si dovedu představit rack, ve kterém bude např. i maximizer. Způsobem: uprostřed lampáč s naturálním zvukem, po stranách dva další lampáče do kterých půjde výstupní linkový signál ze středního lampáče přes rackové procesory, efekty, do sterea.
Jelikož již ale hraju pouze v triu bez klapek a navíc žijeme v trochu jiných podmínkách, stereo lampovou aparaturu s sebou již dávno netahám a domnívám se, že je lépe zvolit druhou “Džorovu” variantu - naturální, čitelný (byť občas trochu sprostší) zvuk z jednoho aparátu na pódiu a “ovonění a čančání” celkového zvuku v PA nechat na pokud možno šikovném zvukaři…
Dobrý den,
mám pár dotazů a předem děkuji za odpovědi:
1.můžete mi poradit jaké koupit kabely na předrátování rozvodů v kytaře a kde je koupit?
Četl jsem na nějakých US stránkách o stříbrných vodičích,nebo o solid core vodičích z čisté mědi,ale nemůžu to nikde v ČR objevit.
2.Co si myslíte o kvalitě kytar.kabelů Lyric HG od Evidence Audio a o Vovox kabelech?
3.Proč dáváte do TB lišty stereo zdířky a ne mono?
4.Je pravda,že kabely Planet Waves můžou zvětšovat šum,nebo dokonce příjem rádia u lamp.zesíků.Mám bohužel ten problém u hlavy Engl R.Blackmore a četl jsem ,že to tím může být,nemám teď bohužel možnost zapojit jiný lepší kabel pro porovnání.Co to může popřípadě zapříčiňovat?
Díky moc,Pavel.
Dobrý den,
myslím si, že k prodrátování rozvodů v kytaře je ZVUKOVĚ dobrý “solid core”, tuhý (ne lanko) vodič. Totéž se mi osvědčilo v efektech. Pod názvem “solid core” tedy pevné jádro nebo jak bych to přeložil, se skrývá plný měděný drát průměru 0,8 - 1mm. Drát 0,8mm se prodával zkroucený dvouvodičový v PVC barevné izolaci jako tzv. “zvonkač”. Ten používám já. V porovnání s lanky, jako jsou použity např. v asijských efektech mi příjde že tuhý vodič má lepší basy a dynamiku, je zvukově transparentnější.
Samozřejmě staromilci namítnou, že staré snímače měly výstupní vodiče z tlustých lan v textilu. Ano, ale taková “lana” jsou opravdu dnes už unikátní (co se týče jejich tloušťky). Lanko se také lépe poddá, je s ním elegantnější práce a spoje netrpí tolik otřesy a mechanickým pnutím při manipulaci apod. Je zde menší pravděpodobnost poruch z těchto důvodů. Tuhý vodič je v těchto aspektech asi opravdu horší, nicméně zvukově, domnívám se, je lepší. Tuhý vodič může být v extrémním případě také více mikrofonní než měkké lanko. Přesto s trochou rizika větší pravděpodobnosti poruch přehřátím při pájení nebo vyšším mechanickým namáháním spojů dávám přednost tuhému vodiči kvůli lepšímu přenosu zvuku. Pro staromilce doporučuji: Smaltovaný měděný drát provléct textilní tkanicí a je zameteno
Horší přenosové vlastnosti lanka si vysvětluji tak, že lanko je vždy paralelní spojení několika jednotlivých, tenkých, zkroucených vodičů. Každý z nich má vlastní vodivost/odpor, povrch jednotlivých vodičů v lanku nikdy nezaručuje zcela homogenní vlastnosti. Tudíž se jednotlivé vodiče dotýkají v některých místech lépe, v jiných hůře. Zároveň vstupuje do hry oxidace a zhoršená vodivost povrchu jednotlivých vodičů v lanku a to jak vlivem okysličení materiálu, tak i únikem látek z PVC izolace lanka a jejich pronikáním mezi jednotlivé vodiče. To všechno asi podporuje nerovnoměrnost vzájemných odporů a kapacit. Zároveň jsou vodiče stočeny do svazku a tenké, což může mít i určitý vliv z hlediska vzájemné indukčnosti. Tuhý vodič tyhle nejasnosti tak nejasné nemá . Tam je to prostě masa mědi a pokud se nebavíme o vysokých kmitočtech versus povrchové jevy, nelze mu asi tolik vytknout, jako tajemným vzájemným interakcím jednotlivých tenoučkých vodičů smotaných do jednoho společného lanka. Možná plácám nesmysly, ale tak nějak si sám pro sebe zdůvodňuji, proč vlastně může hrát tuhý vodič lépe než lanko, což zase pravda je a mám to mnohokrát ověřeno…
Evidence Audio kabely neznám. Jsou “pseudosymetrické”, jako byly i ty od Planet Wawes, tzv. směrové, co mají zalité gumoplastové jack ukončení. Pominu mechanicky špatnou životnost těchto PW a naopak připomenu to, že dělají svou strukturou anténu pro rádiové vlny. Netvrdím, že zrovna tyto konkrétní kabely Evidence Audio by to měly dělat taky, ale přesto mám k tomuto typu kabelů, které uvnitř vypadají jako jednoduchý, symetrický mikrofonní kabel s dvěma paralelními tenkými vodiči a společným stíněním zkrátka nedůvěru.
Kabely Vovox nenápadně sleduji už delší dobu. Nedávno jsem si některé z propojek v pedalboardu nahradil zkroucenými, nestíněnými, tuhými vodiči.
NESTÍNĚNÉ, zkroucené (jako žhavení u lamp) solid core propojky jsem si dovolil v místech, kde pracuji z výstupu s nízkou impedancí. A hraje to hrozně dobře, ale taky hrozně zvláštně, když jsme zvyklí na propojky ze stíněných, nesymetrických kabelů. Samozřejmě odstup brumu je asi trochu horší než u stíněného vodiče, ale to moc neřeším.
První dvě, tři hraní s kapelou jsem byl z toho zvuku trochu nesvůj, jak je otevřený, agresivní, čitelný atd. Dnes bych už nešel zpět…
No a právě když jsem hledal na webu, jestli někdo něco podobného zkouší, dělá, narazil jsem na Vovox kabely, které se snaží vyjít z této filozofie. Samozřejmě to bude uvnitř trochu jinak. Píšou, že používají jednotlivé solid core zkroucené vodiče (jako já), ale mají je stíněné vodivým plastem/gumou.
Tato koncepce se mi jeví jako ohromně zajímavá, chtěl bych ty kabely vyzkoušet, ale ještě jsem je v ruce nedržel…
Mám v poslední době praktické zkušenosti s kabely Monster Rock a Mogami. Chystám se udělat malou subjektivní recenzi. Ale ještě chvíli je budu v různých kombinacích na živém raní s kapelou zkoušet, než udělám hlubší závěry. Nicméně už teď si troufám prohlásit, že Planet Wawes Cable Station jsou výborné na propojky. Na kytarové (dlouhé) kabely jsou spíš už jen střední třída. Naopak Mogami Platinum (popř. i Gold) a Monster Rock jsou opravdu vyšší třída a to nejen cenově, ale i zvukově.
Stereo zdířky dávám na TB lišty kvůli lepšímu mechanickému úchopu/sevření zastrčených jacků (taky menší přechodový odpor - jistější kontakt s konektorem). Ale možná stejně důležitý důvod je i ten, že jsou dluhodobě spolehlivé (tyto typy, které používám) a mají rozpínací kontakty, což zaručuje dvě věci. Ta první je to, že když dáte do kteréhokoliv LOOP sendu ladičku jedním kabelem a nedáte z ní návrat zpět, spínací kontakt na návratové zdířce MUTUJE další signál za ladičkou, když je LOOP ladičky sepnut/aktivován. To zajišťuje na podiu tzv. tiché ladění. Taky, když nezapojíte do některého z LOOP žádný efekt a náhodu ho přesto sešlápnete, zajišťují tyto spínací kontakty jen ticho - žádný nechtěný brum…
Rádio chytají právě ty “zalité, směrové” kabely PW. Koresponduje to s tím, co je posáno výše o “pseudosymetrickém” vedení asymetrického signálu. Znám to i osobně z mnoha případů. Příčinou je zřejmě rezonance, která vzniká vnitřní mechanickou strukturou tohoto kabelu a má podle všeho “kritický kmitočet” někde v pásmu radiových vln…
Naopak kabel Planet Wawes Cable Station v metráži, tyto vlastnosti už absolutně nemá. Nestal se mi zatím jediný případ (a věřím že ani nestane) z několika set metrů použitého kabelu ve všech možných situacích. Je to dáno zcela odlišnou “architekturou” kabelu uvnitř.
chystám se koupit nový distortion Proco rat 2, nejsem si ale jistý, jestli jsou Raty true bypass? Máte s nimi zkušenost? Podotýkám, že jde o novou krabičku, moc díky za odpověd, přeji Vám, at se daří Lukáš
Dobrý den,
ano všechny RATy, které mi dosud prošly rukama jsou true bypass. Přestože mají většinou pouze 2PDT přepínač, který by teoreticky nemohl při true bypass ovládat indikační LEDku, zvládají to pomocí obvodu, jako je tento: https://www.generalguitargadgets.com/diagrams/switch_lo_dpdt_mil.gif
Zdravim,mam nejaky starsi Turbo Rat a jeden kluk mne tvrdil,ze je z 80.let a ze ma rucne pajene spoje a nejaky cip.Jen bych si chtel overit,jestli to muze byt pravda,pripadne jestli bych vam mohl poslat fotku vnitrku aby jste to posoudil.A jeste jsem slysel,ze delate nejake upgready RATů.V čem to spočívá?
Dobrý den,
pošlete mi prosím fotku vnitřku, nebo raději několik detailů z více úhlů a já vám řeknu o jakou verzi jde. Moje úpravy spočívají ve výměně všech signálových kondenzátorů. Místo “greenies”, kterými jsou Raty osazeny dávám Panasonic Film + Foil Low Voltage. namísto tří elektrolytických kondenzátorů dávám WIMA MKS4 foliové kondenzátory a plastový chip v pouzdře DIL měním za precizní celokovový LM308H. Stejnou výměnu chipu provádí i Robert Keeley, viz zde: http://www.robertkeeley.com/product.php?id=7
Je možno doplnit i páčkovým přepínačem, který má v levé poloze “Vintage Rat”, v pravé “Turbo Rat” a uprostřed funkci “Boost” jako velmi intenzivní nakopávadlo.
Tato úprava spočívá v navrtání otvoru mezi ovladači FILTER a VOLUME. Protože jde o “invazivní” zásah s nevratnou změnou povrchu efektu (otvor), nenabízím to standardně, ale jen na vyžádání doplnění o tuto funkci, při úpravách RATu.
Mám i nějaké fotky ve svém Blogu na stránkách, když to zkusíte projít. Nejsou sice zcela aktuální, je tam i verze se všemy kondenzátory typu WIMA myslím, ale kovový chip je tam vidět a u Deucetone Ratu je to myslím i s Panasoniky…
Dobry den. Potreboval by so radu. Mam v slucke lampoveho aparatu 4 TB efekty. Dlzka kablu je 4,5m a 6m. Mysliste si ze je to extremna dlzka kabelu a bolo by dobre dat za tie efekty nejaky buffer? Kabely pouzivam kvalitne, pozlatene planet waves. Dakujem za odpoved.
Dobrý den,
Záleží na tom, jak je efektová smyčka na SENDu “tvrdá” - nízkoimpedanční a na RETURNu přizpůsobená případným útlumům. Efektová smyčka je v různých aparátech udělaná různě. To znamená, že někde je s dostatečnou rezervou úrovně návratového signálu, popřípadě i s regulací zisku ve smyčce, jinde je odfláknutá a může chodit celkově mizerně, je tam pak spíše jen “na oko”, jako obchodní trik, aby tam jen pro formu nějaká (co nejlevnější) byla. To jsou třeba případy některých “polovodičových” smyček v lampových aparátech.
Obecně bych se řídil tím, jestli mi smyčka dělá nějaký slyšitelný útlum signálu nebo ne. Pokud ano je možno to zkusit dohnat externím buffer zařízením. Někdy to může pomoci, jindy ne, to pokud je smyčka na pokraji “přebuditelnosti” apod…
Jestli s tím ale nemáte problémy, neřešil bych to. Pokud s tím opravdu máte problémy u daného aparátu, můžete to zkusit zesílit třeba MicroAmp(em) nebo podobným zesilovacím efektem, ale i tak není zcela jisto, že to s konkrétním typem efektové smyčky bude zcela OK. Vše odvisí od toho, jak je smyčka myšlena výrobcem aparátu vážně, nebo naopak jako pouze alternativní možnost a aby se v nabídkovém katalogu mohlo uvěst že tam je…
Zdravim Vas. Nevite jestli dela ELECTRO-HARMONIX pravy TB jako delate vy? Mam zajem o Nano Bassballs nebo Nano DR.Q…Pokud by nemelo TB je problem to u Vas nachat predelat? Dobrý den,
nevím jak tyto dva EHX NANO efekty vypadají uvnitř. Ještě jsem je neměl nikdy rozdělány. Obávám se, že tam může být zapájený přepínač přímo do oboustranného plošného spoje. To je potom v podstatě neřešitelný úkol, udělat dovnitř True Bypass. Zásah by buď nebyl mechanicky vůbec možný nebo natolik invazivní, že by hrozilo poškození plošného spoje apod. Pokud by náhodou byl přepínač jen prodrátován (v dnešní době netypické) a vešel se tam i 3PDT footswitch s baterii, dalo by se o tom uvažovat. Nemůžete někde vyfotit efekty po odšroubení spodního víčka zevnitř? Pak bych se k tomu mohl vyjádřit přesně.
Další možností je použít lištu, či TB Box a efekt nechat v původním stavu, bez ztráty záruky…
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na Váš názor na multi zdroj pro efekty od DUNLOP DC Brick
( 7×9V a 3×18V ),pokud s ním máte zkušenost.
Děkuji za případnou odpověď
Dobrý den. Dunlop DC-BRICK NEMÁ! galvanicky oddělené - separované výstupy. Má uvnitř pospojovány země všech napájecích výstupů pro efekty. Měl jsem ho dnes znovu otevřen, abych si toto tvrzení 100% ověřil.
Elektricky pracuje na principu “vše rozbočeno z jednoho adapteru”.
Rozdíl oproti mým zdrojům je tedy jasný. Já používám pro každou sekci samostatné, galvanicky izolované vinutí více transformátorů a také samostatné (izolované) usměrňovače, filtry a stabilizátory, aby nedocházelo ke zdvojení zemí přes signálové propojky + přes společný zdroj.
Dunlop DC Brick tuto filozofii oddělených zemí v sobě nemá, vše u něj pracuje galvanicky spojeno z jednoho vinutí trafa…
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli máte nějaké zkušenosti s kytarovými reproduktory Electro-Voice EVM12L, jestli se dají přirovnat k nějakému repru z produkce Celestion a zda se Vám nezdají trochu předražené… Jinak jsem spokojeným majitelem 808+
Děkuji Dobrý den,
přiznávám otevřeně že s EVM 12L nemám osobní zkušenost. Kolegové kytaristi, kteří s nimi laborují tvrdí, že lepší jsou v provedení “Black label”. Celkově mají velké magnety oproti Celestion, čímž vzniká daleko větší intenzita pole v mezeře pro jejich kmitačku. Z toho vylývá daleko lepší “elektrické tlumení”, převedeno do obecného jazyka, budou zvukově mnohem pevnější, a hodně čitelné, bez nechtěných vibrací…
Celestion reproduktory mám naopak “prozkoumané” důkladně, co se týká všech možných dříve i v současnosti vyráběných typů. Špatné nejsou Heritage G12-65 nebo G12H, někdo má na hlasitější hraní rád i Vintage 30, jiný zase pro hlasité hraní považuje optimální G12T75, ale mým favoritem jsou a asi už navždy zůstanou Heritage Greenbacks G12 20W, pro nejsladší a nejzpěvnější zvuk sól a krásnou, jiskřivou brilantnost čistých zvuků. Bohužel je to na druhé straně vyváženo tím, že basy jsou spíše měké než pevné a při přebuzení větším výkonem se bohužel zvuk odspodu “slévá”.
Nejde tedy o reproduktor pro velká pódia, (tím bude spíš právě EVM12L), ale je vynikající do studia nebo pro hraní stylem “bedna na ucho” při nízkých intenzitách zvuku, kdy už dokáže na rozdíl od jiných reproduktorů hrát pěkně barevně a má dostatečný drive. Jiné (silnější) typy reproduktorů hrají barevně až při optimálním vybuzení, tedy při daleko vyšších hladinách hluku, než to dovede Heritage Greenback G12 20W.
Chápu, že jsem odbočil od Vaší otázky na EVM12L, ale když ty zkuišenosti opravdu nemám, podělím se alespoň o ty , co mám…
Dobrý den,
předně elektronice a zapojování skoro vubec nerozumím. Velice děkuji za vaše odpovědi.
1. lze nějak zapojit více krabiček do jednoho zdroje kabelem od jedné ke druhé ( HLOUPE GALVANICKY konkurencni NEODDELENE RESENI :)TAK ABY NEHUCELO ? JEDNA KRABKA (EH HOLLY STAIN ) MI HUČÍ A JEŠTĚ VÍCE PŘI SEŠLÁPNUTÍ. nebo je opravdu nutné to galvanicky oddelene reseni ? a čím je dané , že zrovna ta jedna hučí ?
Požívám adsaptér od boss rc 50 ( ten veliky loopovač.. je na 1000 mA . cca 6 krabiček mi ted táhne..
Dobrý den,
zdroje buďto galvanicky oddělené (každý izolovaný zvlášť od ostatních) jsou nebo nejsou. Žádné “hybridní meziřešení” neexistuje. Jedině si musíte dát sólo adaptery ke každému efektu jeden zvlášť a dostanete tak rovněž galvanicky oddělené napáječe…
Efekty “hučí” ze dvou důvodů obecně. Buďto je na ně zdroj slabý, to znamená že efekty mají celkový odběr větší než garantuje výrobce stabilizovaného zdroje a poté dochází k poklesu napětí, stabilizátor se dostává mimo své parametry, v té chvíli dochází i k nedostatečné filtraci zvlnění apod. Nebo prostě digitální efekty, což je i EHX Holy Stain “propouští” přes společné napájení subharmonické taktovacích oscilátorů apod. do společné napájecí větve a smyčkami přes signálové spojení a napájecí větve se to může takto projevovat. Nedovedu bez bližších informací přesně říct, která je ta Vaše varianta, ale i když má zdroj 1000mA a připojil byste tam třeba LINE6 modeler, tak už máte kapacitu zdroje hned ze dvou třetin vyčerpánu a pokud byste podobných věcí na společný zdroj “navěšel” více, může se stát, že se nkonec dostanete i přes těch 1000 mA.
2. dotaz
dokážete vylepšit krabičky ? přidat do
1. eh memory man with hazarai - tracitko trail (které by umožnilo doznívání efektu i po vypnutí - zásadní nedostatek..na bossech je to bez prepínače automaticky ..takový přepínač je napr. na line 6 verbzilla na doznění reverbu nebo přímé utnutí po sešlapnutí)
a dále přidat výstup něčeho čehokoliv na expression pedál ?
2. eh stereo tremolo pulsar - knob volube
3. eh holy stain - zvýšit rozpětí knobu pitch shift ( rád bych dvě oktávy z dosavadní 1 )
omlouvám se pokud vás přecenuji a je to nemožná troufalost : )velice děkuji za všechny odpovědi nápady návrhy..
Dobrý den,
je to tak, že se především zabývám tvorbou vlastních produktů. Občas ale upravuji klasické ANALOGOVÉ efekty, a to hlavně po zvukové stránce.
EHX Memory Man with Hazarai je digitální efekt a já se opravdu digitálními věcmi nezabývám. Uznávám sice, že mají některé možnosti, které analogové efekty nikdy nemůžou udělat, ale zvukově nemám digitální věci moc v oblibě a také se mi nelíbí jejich vnitřní provedení. Jsou většinou strojově pájeny na oboustranných, či vícevrstvých plošných spojích SMD technologií. SMD součástky obecně jsou vhodné do “počítačových” technologií, kde je hlavním kritériem miniaturizace. Pokud se ale bavíme o přenosu “živého zvuku” kytary, troufám si poněkud staromilecky za sebe zastávat názor, že většina SMD součástek (hlavně těch pasivních) není zvukově tak vhodná pro kytarové efekty jako klasické diskrétní součástky s nožičkami. I miniaturizace spojů, které nesou zvukový signál mu podle mne škodí. Nejraději mám alespoň 1mm a více široké spoje v těchto aplikacích.
No a po tomto obecném úvodu konkrétně k Vašim otázkám. Nový EHX Memory Man with Hazarai jak jsem napsal je digitál a tyhle věci nedělám, čili odpověď je tohle nedovedu.
EHX Pulsar a Volume - Pulsar má použit operační zesilovač a “pulzování” signálu je řízeno regulací jeho zesílení ve zpětné vazbě pomocí oscilátoru, který je také součástí efektu. Pokud by šlo o to snižovat (regulovat směrem dolů) celkovou výstupní hlasitost efektu pak by to mělo jít. Otázkou zůstává, kterak “neinvazivně” a kde umístit tento regulační potenciometr s knoflíkem. Pokud by šlo o to zvednout celkovou hlasitost i směrem nahoru a mít možnost regulace jak nahoru tak dolů oproti nynějšímu stavu, tak bych spíše doporučil efekt doplnit nějakým aktivním buffer(em) s možností regulace zisku na výstupu. Když by tento buffer měl být vnitřní součástí efektu, včetně regulačního prvku, pak opět zůstává nedořešena otázka neinvazivního zásahu do mechaniky… Tyto zásahy, jako vrtat další díry do efektu bohužel snižují jeho hodnotu při budoucím možném prodeji. Je to jako tuning u automobilů. Když jej děláte, platíte, zdánlivě auto vylepšujete, ale až ho budete chtít někdy prodat v bazaru, každý se nejdříve bude dívat po stejných vozech v originálním stavu bez “podezřelých a neznámých” úprav. Hodně bych vždy zvažoval, zda výrobce efektu opravdu udělal chybu, když u efektu něco funguje jiným stylem, než si sám představuji, než bych začal dělat zásadní úpravy které jsou mechanicky nevratné…
EHX Holy Stain - zvýšení rozsahu o oktávu. Tak zde opět platí totéž, co u Hazarai. Je to digitál - nedělám, prostě nedovedu.
Dobrý den , pořídil jsem si lampový zesilovač o výkonu 100wattu a halfstack o výkonu 300wattu. Potřeboval bych poradit, kde seženu tzv. Powerbrake ,případně jestli ho vy sám nevyrábíte,děkuji za odpověď.
Dobrý den,
Powerbrake nevyrábím. Několikrát jsem zkoušel různé “attenuatory” na výstupu lampáčů, ale příjde mi to zvukově hrozně nepřirozené. Člověk je zvyklý na určitou úroveň brumu a šumu ze snímačů a zesilovače při určitém vybuzení souvisejícím s nějakým, řekněme standardním akustickým tlakem, který v tu chvíli “leze z bedny”.
Když tam dáte “brzdu”, tak Vám brum a šum zůstane hodně vysoko vzhledem k produktivnímu akustickému tlaku z bedny a dynamika se vytratí.
Další nezanedbatelný fakt je, že zvuk netvoří jen zkreslení lamp v pre-ampu a v koncovém stupni, ale i “optimální” vybuzení reproduktoru, kdy se začíná projevovat i jeho dobarvování výsledného zvuku.
Obzvláště, když jak píšete používáte poloviční stack (zřejmě čtyři G12-75W?). Speciálně pokud jde o nejrozšířenější typ Celestion G12T-75, pak musím říct, že tento reproduktor je zvukově velmi povedený jen při vyšších hlasitostech, kdy začíná hrát pěkně v celém pásmu a “zpívat”. Pokud ale bude jen nepatrně vybuzený (případ čtyř kusů přes brzdu) , hraje naprosto “neohebně” a tupě bez barvy a alikvotů, jen vyřezaný v určitých pásmech…
Je to přesně typ reproduktoru, který byl konstruován do Marshall áček a béček, čtyřreprákových beden, pro použití “v plném zápřahu” na podiu. Pokud tedy chcete používat brzdu, je podle mne kontraproduktivní i použití čtyřreproduktorové sestavy za ní, protože to nemá žádný kladný dopad na kvalitu zvuku. Slyšel jsem brzdu používat i přes jedno nebo dvoureproduktorové kombo, kde byly “živější” typy reproduktorů a tam, ačkoliv nejsem příznivcem tohoto řešení, jsem před určitými argumenty uživatelů sklonil hlavu a neprosazoval svůj odpor k tomuto řešení. Ale čtyři reproduktory budou “sotva dýchat” a nedonutíte je v tomto režimu aby se “probudily a předvedly to, co nejlépe umí”.
No tak jsem Vás asi otrávil tím, že nejsem příznivcem “brzdy” obecně. Mě se to ale fakt nelíbí. Když mám vybuzený zesilovač a různou silou udeřím do strun, celé to přirozeně reaguje - od snímačů až po repro a když to jde do vazby, mám pocit, jako bych krotil a držel na uzdě silné koně. Ve chvíli, kdy se mezi výstup a bednu, dá jakýkoliv Powerbrake, tohle kouzlo se totálně vytratí…
Čili nedokážu Vám říct kupte si tu nebo onu brzdu, protože je lepší v tom a tom než ty ostatní. Všechny mají dle mého subjektivního názoru hodně negativní dopad na opravdovost dynamiky zvuku lampáče a tím bych to uzavřel…
DObrý den velice děkuji za vyčerpávající odpovědi.
K prvnimu dotazu : ..ten ehx holy stain na svůj vlastní zdroj nehučí ( já chci ale nosit jen jeden zdroj pro všechny a pokud možno co nejmenší a nejlehčí : ), jinak napětí i mA by měly být dostačující dle mých propočtů a zapojených krabiček..dle toho co žerou. Otázka byla spíše mířena zda lze mít takto ( jednou šnůrou od jedné krabičky ke druhé na jeden zdroj ) zapojeny aby přitom žádná nehučela ? Jetli třeba jiný zdroj ( a jaký ?) nebo jinak propájet kabely by vyřešilo .. ? nebo zda nevadí přítomnost jiných zdrojů ležících vedle nebo zapojit do jiné zásuvky ..atd ?
K druhému dotazu : Jakožto akustický kytarista mě dosud nezachvátilo ono analogové vintage retro šílenství a proto nemohu posoudit.. ale moje ucho slyší z digitální krabičky přesně to samé co do ní leze, takže trochu nechápu proč se všichni tak sveřepě drží mnohdy velmi komerčně zneužívaného a předraženého slova ANALOG .. trochu zaklínadlo.. ano a možná je i v těch krabičkách něco magického : ) Možná až budu hrát na el. kytary a přes drahé aparáty.. pochopím.. protože věřím - doufám , že uši mám citlivé : )
ehx pulsar zvažuji jeho koupi a vadí mi ten volume pokles.. takže externi bufer není ono.. musel by se spínat současně s sešlápnutím pulsara.. zásah do krabičky by mi nevadil ,rozloučil bych se se zárukou a věřím že by upgrade přivítal i budoucí kupující kdybych ho někdy prodával, navíc není moc drahý cca 1500 kč. Líbí se mi jeho veliké rozpětí rychlosti a uvítal bych kombinaci s vibrátem nebo leslie simulací.. kdyby jste o něčem věděl..? roger mayer voodoo lab je asi nejlepší ale těžko sehnat. děkuji moc za odpovědi, přeji mnoho zdaru a hezký den.
Dobrý den,
pokud Vám to na samostatný zdroj nehučí, pak je to právě důkaz toho, že určitě nepomůže propájet jinak kabely. Tím prakticky nic nezměníte. Otázkou zůstává, zda má Váš zdroj typu 1000mA dostatečnou filtraci. Tam by mohl být taky problém. Nafoťte mi typový štítek, pokud tam je a pošlete na moji e-mail adresu. Popřípadě, pokud je zdroj rozebíratelný, pošlete mi pár detailních fotek zevnitř a třeba budu potom schopen pojmenovat problém konkrétněji. Rozhodně znovu opakuji, “jiné” zapojení kabelů je pořád z hlediska elektrického totéž, když používáte jeden společný zdroj a ne oddělené zdroje.
Aha, tak to chápu. Elektroakustika/akustika svým “cinkavým” zvukem zdaleka nemá šanci odhalit nedostatek “těla tónu” který zoufale způsobují elektrickým kytarám ve spojení s celolampovými aparáty digitlní efekty zapojené před jejich vstupy… To chápu, že na akustiku jsou digitální efekty zcela OK, protože ta potřebuje právě ten “nepřibarvený” a “chladný” přenos. Nemyslím to špatně, co říkám. několikrát jsem dělal pokusy s elektroakustikami a efekty. Musím říct, že spousta s “elektrikou” dobře znějících efektů hraje s elektroakustikou velmi podezřele až podivně. Elektroakustika nemá moc ráda vytahování středových frekvencí, spíš se její preampy snaží některá pásma, která vedou ke zpětné vazbě apod. vyřezávat úplně pryč. U elektriky je to naopak. Pokud se středy vyřežou pryč, kytara “neleze” z kapely a není na podiu dostatečně čitelná. Některé hodně tvrdé styly si sice na zvuk typu “V” (myšleno equalizer do V) potrpí, ale i tam nedostatek středů vede k nutnosti extrémně zesilovat a pak mohou logicky nastat v kapele trochu problémy s dohadováním, kdo je vlastně hlasitější
Z tohoto důvodu “analogové středy” jsou pro elektriku hodně důležité, pro elektroakustiku ne. Tohle tedy chápu…
Nevím přesně který typ Pulsaru máte. Pokud je to opět ten poslední model osazený strojem a s oboustranným PCB a zapájenými jacky přímo do spoje, otevřeně říkám - nedal bych se do toho. Pokud je to některý ze starších modelů a je v něm více “prostorno a vzdušno”, můžeme se domluvit. Myslím, že to už ale není téma pro tuto diskuzi.
Vyfoťte mi prosím Váš Pulsar zevnitř jestli chcete a pošlete na e-mail smrckaeffects@seznam.cz a můžeme se mimo tuhle diskuzi o tom bavit spolu konkrétněji, aniž bychom nudili ostatní. Souhlasíte?
Zdravím vás p. Smrčka.. podíval jsem se dovnitř pulsara ( je to ten nejnovjější stereo ) a je to přesně jak píšete.. bohužel žádné místo a uchyceny jacky přimo na desce. Pohledám tedy dále jinou krabičku.
Ten zdroj štítek nemá.. pouze vylisované údaje : input 230 v - 50 hz , 22 VA. output 9 v 1000mA. ROLAND model aci 230 ce. ? Děkuji velice za váš čas nad mými otázkami. přeji hezký den, koutný.
Dobry den, mozte mi poslat prosim cennik TB list, napajacich zdrojov a hruby prepocet vyroby pedalboardu na 6 krabiciek a wah s komplet kabelazou kufrom a zdrojom ? Vopred velmi pekne dakujem… (a len mala pripomienka, bolo by super kedy ste umiestnili cennik vasich vyrobkou na stranku, potom by vas ludia neotravovali tak ako ja
Dobrý den,
ceník Vám rád pošlu e-mailem, na stránky ho nechci dávat. Omoluvám se, ale mám k tomu své konkrétní důvody. A to že mne “lidé otravují”, jak říkáte je takto:
Při návrhu napájení, propojení, případně routingu konkrétních pedalboardů, jsou stejně osobní rozhovor a diskuze kolem konkrétní specifické koncepce a následně technických detailů nutné, protože každý custom PB je v podstatě originál. Dělám sice typizované multizdroje se čtyřmi nebo osmi 100mA výstupy. Hodně muzikantů má ale různé speciální efekty, které “žerou” více než 100mA a pak se zdroje navrhují a kalkulují stejně individuálně a obecný zdroj je v těchto případech pouze výchozím vodítkem.
Záleží tedy jaké efekty, zdali přes TB lištu nebo bez, atd. Co se týká kufrů, tak ty ani neprodávám, ani je nedělám. To nechávám odborníkům na kov a dřevo. Já jsem elektronik-muzikant a řeším jen konkrétní “střeva” do předem vyrobených kufrů. Docela mi příjdou šikovné (poměr cena/kvalita) Rockcase by Warwick se suchými zipy na dně a samolepícími protikusy pro efekty. Dělají se v několika rozměrech. Nejoblíbenější jsou ty bez zdrojů v rozměru 40×60cm a 80×50cm.
Prosím Vás tedy, pokud to myslíte se stavbou vlastního pedalboardu vážně, klidně mi napište na e-mail smrckaeffects@seznam.cz jaké přesně typy efektů máte a jaká je vaše představa o jejich vzájemném propojení (lišta ano - ne) a já Vám pošlu konkrétní návrhy a názory na možnosti řešení…
Ahoj Jardo.
Měl bych dotaz, který by možná mohl zajímat i někoho jiného, tak to píšu sem. Kompletuji pedalboard a jelikož jsem trochu podcenil množství komponentů, nechal jsem si na jaře od tebe vyrobit “jen” TB 3xloop lištu a 4×10V galvanicky oddělený zdroj, a teď bych “uživil” TB 7x loop (byť upravenou) a 8×10V zdroj.V pedalboardu budu mít zapojeno
-WAH CryBaby
-TB 3xloop lištu osazenou: 1,ladička - 2,Marshall compressor - 3, OD 808
- TB 3xloop lištu s Marshall regenerator.
WAH,compresor,OD808 a regenerator budu napájet 4×10V s odděleným galvanickým zdrojem a ladičku s oběma lištami jedním trafem s rozbočovacím kabelem.
A teď k dotazu: “aktivní” efekty budu napájet galvanicky odděleným zdrojem z důvodu na těchto stránkách dostatečně popsaných. Chápu to dobře,že protože napájení do Loop lišt je pouze pro LED diody a nezasahuje do signálové cesty a ladička je zapojena do lišty jen na vstup, tudíž při hře přes ní neprochází signál, nehrozí při napájení těchto tří komponentů galvanicky neodděleným zdrojem k ovlivnění zvuku “zdvojenou” zemí? Nebo jo? Nebo to má nějaký jiný háček? Diky za info…a za tenhle web…a v neposlední řadě za tvoje krabky..
PS: Ten zdroj je “nějaké” trafo, ke kterému používám kabelovou propojkou Ibanez na tři efekty.
Ahoj Petře,
je to ještě trochu jinak, než píšeš. Lišty sice mají napájení LEDek a signál běží jen “pasívně” přes mechanické 3PDT stompswiches. Ale je třeba si uvědomit, že zem od napájení LEDek je spojená se zemí TB lišty. Proto se lišta chová jako kterýkoliv jiný efekt z hlediska oddělení zemí a tvorby zemních smyček. To uzemnění LEDek je nutné proto aby jejich napájení nevnášelo do lišty kapacitní vazbou v přepínačích různé přeslechy, šumy, brum a nezhoršovalo se také lupání při přepínání neuzeměných LEDek…
Proto je vhodné lištu napájet odděleným zdrojem, stejně jako ostatní efekty nebo řekl bych ještě “vhodnější” :-).
No a pokud se týká upravené lišty, kterou chceš používat zároveň jako foot controller pro aparát a ještě i jako TB Box pro jeden efekt, tak tam jsme se dohonuli, že jacky pro ovládání aparátu musí mít izolovanou zem od kostry lišty. Právě proto, že jsou spojeny s šasi/zemí aparátu mezi pre-ampem a koncem, kdežto jednotlivé efekty máš před vstupem aparátu. Pokud by nebyly izolované, vznikala by další zdvojená zem mezi efektovou smyčkou a vstupem aparátu (efekty před ním) …
Z těchto důvodů bych stejně nejraději doporučil napájet obě lišty i jednotlivé efekty oddělenými zdroji. Pokud bych vymýšlel nějaký kompromis z pěti nezávislých zdrojů, které máš k dispozici, udělal bych to spíše takto: ladičku na samostatný zdroj, jednu lištu na samostatný zdroj, druhou lištu na samostatný zdroj, Marshall regenerator na samostatný zdroj a “nouzově” bych rozbočil jeden oddělený výstup na Wah, ODTB808 a Marshall Compressor. Jeden 100mA výstup spolehlivě “utáhne” Wah, Drive i Compressor a ty jsou propojeny hned za sebou (pokud možno krátkými spojkami s TB lištou), takže tam asi hrozí nejmenší nebezpečí zhoršení odstupu hluku. No ale je to taky kompromis, pokud chceš důsledně dodržet zásadu oddělených zdrojů, tak to není zcela v souladu s touto v praxi osvědčenou filozofií. Další možnost je zdroj 4×10V vyměnit za 8×10V. Taky bychom se třeba nějak domluvili…
Dobrý den, na úvod si neodpustím slova chvály, to prostě nejde :)… A nyní k mému jednoduchému dotazu:
Rád bych znal váš názor, který z Wah pedálů na současném trhu by jste doporučil akterý nikoli?
Zároveň prosím o zaslání kompletního ceníku. Děkuji.
Dobrý den,
momentálně, jak mi prochází rukama pedály Vox a Dunlop, vidím pokaždé něco jiného uvnitř. Nejdříve to vypadalo, že budou všechny součástky už jen povrchovou montáží přímo na plošném spoji, bez nožiček, nazvanou SMD. Poté asi výrobci pochopili, že to zvukově není ideální a začali využívát vzrůstající šikovnosti Číňanů, kteří jim pedály dělají a kompletují. Tak se postupně nejdříve objevily “Greenies” kondenzátory s klasickými vývody z jedné strany plošného spoje a zbytek SMD součástek z druhé strany spoje. Teď už jsem viděl, že kromě klasických kondenzátorů jsou v kvákadle VOX V847 i klasické tranzistory a jen odpory a elyty zůstaly v SMD provedení. Tak to putuje nejdříve k miniaturizaci a minimálnímu podílu ruční práce a pak nazpět zase k “obnovování” osazení klasickými prvky, jak se objeví někdo, kdo je schopen dělat levně rukama…
Pravdou je, že Wah pedály jsou dělány docela pečlivě, ale zvukově modely s SMD součástkami nechodí tak dobře, jako staré typy s klasickými součástkami na jednostranném plošném spoji.
Docela tedy nedokážu doporučit nic ze seriových kvákadel továrních výrobců současnosti jako úplně dobré… Taky protože se to pořád mění, jak jsem popsal a dva úplně stejné modely (zvenku a dle typu) jsou uvnitř během roku v jiném provedení a to se odráží na jejich zvuku.
Obecně bych to asi zformuloval takto: pokud hraju tvrdší styl hudby a na zkreslený kanál lampového, vícekanálového zesilovače, také většinou se snímači typu humbucker, koupil bych si raději Dunlop, třeby Cry Baby GCB95. Pokud budu hrát na Strata nebo Tele se singly, koupil bych si raději Voxe pro jeho zpěvnější středy a více vintage zvuk. Vox s humbuckery a na zkreslený kanál zní tence a spíše jen středově, kdežto Dunlop CryBaby kvákne spíše od basů přes jakoby “díru ve středech” do vyšších středů až “presence výšek”. Zní tedy subjektivně v tomto set-up brutálněji a plněji, přičemž humbuckery samy o sobě mají také plnější zvuk ve středech než singly a s CryBaby se to vzájemně doplní. Vznikne zvuk, který je celkově “mocnější” než Vox.
Vox se singly zase dodá potřebné melodické středy, které singlům v porovnání s humbuckery chybí. Přelaďuje v melodických středech, které CryBaby spíš nemá.
Kváknutí je pak plynulejší a hudebnější. Platí to se singly i pro čistý i pro zkreslený zvuk…
Osobně bych se snažil sehnat nejdříve spíše jakýkoliv starší typ kvákadla s klasickým osazením normálními součástkami kvůli lepšímu zvuku. Vždycky se to dá upravit výměnou některých součástek na tu, či onu stranu - Dunlop na Vox a opačně.
Nejsem “staromilec”, tyhle záchvaty mne už postupně přešly, protože ne vše staré je nutně dobré, někdy je to spíš i naopak. Ale SMD technologie se obecně opravdu s poctivým kytarovým zvukem moc nemiluje, a tak by mé hlavní kriterium byly diskrétní klasické součástky v osazení. To si myslím může být u většiny kvákadel vyrobených do roku 2000, u některých i nad rok 2000. Až pokud by tyto možnosti nebyly, sáhnul bych po některém z nových výrobků, a to dle filozofie, kterou mám a popsal jsem ji výše.
Pro inspiraci, jak se dají dělat zakázkově kvákadla, se podívejte třeba zde: http://www.wah-wah.co.uk . Netvrdím, že tento výrobce je nejlepší, protože některé typy komponentů už také přizpůsobuje množství vyrobených kusů a ve vztahu k udržitelnému odběru současně dostupných komponentů ve střední cenové kategorii. Ale na druhé straně je to poctivé řešení oproti SMD. Mám ve svém kvákadle jeho Halo inductor repliku a je fajn. Taky jsem od něj koupil původní staré Tropical Fish kondenzátory (s barevnými pruhy) do svého Vox repliky a jsou zvukově odpovídající představám…
Takovýchto “boutique” výrobců kvákadel a jejich dílů je po světě více, tak pokud pro Vás nejsou peníze nejpodstatnější kriterium, rozhlédnul bych se po jejich nabídkách, protože mnohdy je to tak, že “kdo kupuje lacino, kupuje dvakrát” nebo taky donekonečna…
Dobrý den,
Hraji blues a typově také texas blues (SRV apod.), mám VOX Custom Classic AC15 s AlNiCo Blue Celestion 1×12 a potřeboval bych k němu vhodný overdrive, který by zachoval teplé kulaté zkreslení, klasicky bluesové s maximem ostřejšího zkreslení typu SRV). Můžete mi poradit, případně doporučit některý z Vašich overdrivů. Potřeboval bych ho co nejdříve. Napište mi, až budete mít čas na mail typ a cenu. Díky, Milan.
Dobrý den,
Vox je fajn aparát a hodně typů analogových overdrive efektů obecně bude mít aspiraci s ním hrát slušně. Jde tedy spíš o to, trefit se do Vašeho osobního vkusu.
Pokud jde o můj ODT808+, je to true bypass replika TS808 se speciálním osazením foliovými (Panasonic&WIMA) kondenzátory. Tím vzniká konkrétnější a tlustější tón než má originál. Také používám limitační diody typu 1s1588. Tento typ byl původně osazován do starých japonských krabiček a už se delší dobu nevyrábí. Dávají zkreslení rovněž “jiné-čitelnější” středy, než to dovedou v současnosti vyráběné diody, které zní většínou ostřeji a tenčeji.
ODTB808+ se obecně hodí právě buď pro “staromilecký” blues zvuk přes klasické, vytavené lampové jednokanály, nebo se ODTB808+ hodí výborně na “nakopnutí” moderních zkreslených vícekanálových lampáčů Svou středovostí udržuje i saturovanější zkreslený zvuk vícekanálu v konkrétnosti tónu, “tělo tónu se tak nerozpadá”…
Druhý typ overdive, který mohu nabídnout je OD STATION III TB (nebo ODTB DOUBLE - jde o stejný obvod jako Station, jen se sníženými možnostmi ovládání v rozměrově ekonomické verzi). Tyto typy overdrive hrají s Voxem také dobře (pro mne osobně možná i lépe). Mají tu výhodu, že zvuk je “hotovější” už při menším vybuzení aparátu. Nezastřeďují tolik jako ODTB808+, jsou “pásmově rovnější” od basů po výšky a také čitelnější. Výšky mají poněkud transparentnější a konkrétnější než ODTB808+ a basy mají pevnější a zvukově vyvážené se středy a výškami. Tento typ overdrive dobře spolupracuje s jednokanálovými lampáči, ale naopak se už kvůli “hotovějšímu a méně zastředěnému zvuku” nehodí tolik k nakopávání vícekanálových zesilovačů s vlastními zkreslenými kanály. Právě proto, že tolik nezastřeďují, neudrží zvuk konkrétní ve středech a jejich “širokopásmovost” se může trochu hádat s korekční charakteristikou zkresleného kanálu. To v některých případech dopadne lépe v jiných hůře.
Pokud tedy uvažujete o overdive ke klasice VOX, Marshall Lead, starý typ Fender apod., mohou to být oba typy mých overdrive, ale já v tomto případě dávám přednost OD STATION III TB pro “vyspělejší” zvuk a také hlavně možnosti využívat větší zkreslení overdive než umí ODTB808+.
Pokud ale budete chtít efekt k “dotvoření, nakopnutí, zahuštění” již hodně nakresleného zesilovače (nebo zkresleného vícekanálu), doporučuji ODTB808+ raději než Station či Double.
Asi to chce spíš vyzkoušet, protože třeba snímače na SRV Strat - Texas Specials jsou hodně středové a aby v některých případech (třeba s ODTB808+) těch středů nebylo už příliš, ačkoliv AlNiCo Blue jsou zase tak světlé ve výškách, že tam to svou projekcí doženou, takže se to asi nedá takhle teoreticky úplně přesně dovodit - chce to vyzkoušet obojí a vybrat si.
Díky za rychlou a kvalitní odpověď, Cry baby (GCB-100) používám na basu. Trochu mě zarazilo, že jste nezmínil Morley a českého výrobce PMT jehož Wah Wah možná právě koupím, jelikož mám subjektivní pocit, že jeho obvody by mohly být kvalitnější než seriovka Dunlopa nebo Voxe, nicméně je to výběr naslepo a pouze intuitivní. Ještě jsem koukal na Wah Carl Martin, ale člověk se o něm nikde nic moc nedočte…
Morley ani PMT jsem nezmínil hlavně kvůli tomu, že nejsou true bypass a nejdou na něj předělat. Ale jsou i další důvody. Mají sice skvělý “zdvih” filtru, ale průchozí signál je prostě jiný, když jsou ve vypnutém stavu a kvůli tomu je já osobně nikdy nepoužívám. Také se mi zvukově líbí jednoduchová dvoutranzistorová koncepce nejlépe. Kvákadla s moderními operačními zesilovači (oba Vámi uvedené modely) jsou sice jakoby “dokonalejší”, ale ve výsledku je po čase jejich zvuk uchu méně přirozený a otevřený než jednoduché modely. Pro mne v tromto případě opravdu platí, že v jednoduchosti je síla. Právě protože jsem se během let dostal přes vícekanálové lampové zesilovače nazpět ke starému Marshall Plexi jednokanálu, tak nakonec zjišťuji, že ty prvotní a nejjednodušší nápady jsou mnohdy pro zachování autentického zvuku nástroje ty nejgeniálnější. Je to samozřejmě moje osobní získaná zkušenost z pětadvacetiletého aktivního hraní na podiu a nikomu ji nevnucuji, jen jsou tedy mé závěry touto zkušeností ovlivněny…
Vůbec nemám averzi vůči těmto kvákadlům, které jsem neuvedl, ale některé věci jsem si už vyzkoušel a prostě mi nesedí, ačkoliv spousta jiných lidí je používá a jsou s nimi velmi spokojeni. Všechno záleží na tom, jak je to člověk zvyklý slyšet. Také jsem spoustu let hrával na Mesa Boogie Mark III a byl jsem hrozně spokojený. Dnes bych na něj už nechtěl hrát, protože jsem objevil nezaměnitelné kouzlo starého jednokanálového Marshallu bez knoflíku Master Volume, který “škrtí” dynamiku toho nejkrásnějšího “plně otevřeného” lampového zvuku. Přesto Mesa Boogie uznávám jako vybroušené, sofistikované a hlavně hodně univerzální aparáty se spoustou “vyjadřovacích” možností. Pro mne ale nemají právě tu, kterou jsem po všech letech objevil jako nejpodstatnější…
Podobně to cítím s Wah pedály a právě proto jsem uvedl to, co jsem uvedl a neuvedl to co jsem neuvedl…
Dobrý den, ještě pro upřesnění, hraji na Fender Stratocaster American Standard. Předem díky za radu. Zdravím Milan.
Aha, no ale stejně Vám k tomu už víc ani po tomto upřesnění asi neřeknu. Ono to ani tolik nemění. Rozdíl ve snímačích Standardu a SRV samozřejmě je. Ty vaše nebudou tolik “nabušené” v tloušťce středů a síle výstupního signálu jako Texas Specials, ale přesto pořád obecně platí to, co jsem už napsal…
Díky, díky, díky :). No, jsou to pádné argumenty, ale není tedy řešním pro pedál PMT koupě vašeho true bypass boxu? V případě, že bych zjistil, že mi opravdu na průchozím neefektovaném signálu něco vadí? Mě jde v podstatě hlavně o studiovou práci a právě kvalitní průběh filtru je to co hledám…
Domnívám se, že ovládat wah pedál skrze TB Box je hrozně nešikovné. První přepnout box, pak rychle už kvákat a pak zase rychle vypnout kvákadlo boxem s předstihem, aby to už na přesný čas bylo bez něj. To je dost šílený “tanec”. Nechtěl bych to sám na podiu takhle řešit, ani bych to nikomu nedoporučoval…
Dobrý den, chtěl bych se vás zeptat, jak ovlivňuje zvuk kytary DI box, který je zapojený v pořadí kytara-di box-a.aparat,-b.pocitac. Jedna se hlavně o nahrávání. Děkuji
Dobrý den,
DI Box může být uvnitř udělán několika způsoby. Podle toho se také mění jeho vliv na průchozí zvuk. V některých DIB jsou oddělovací-izolační transformátorky, aby se oddělily země a tím zanikla možnost brumu vlivem zemní smyčky mezi aparaturou a nahrávacím zařízením. Trafa mají také za úkol udělat z nesymetrického, kytarového signálu (jeden střední vodič, jedno stínění) symetrický signál (dva střední vodiče a k tomu stínění), který se při delších vedeních ve studiu chová “bezztrátověji” a je dokonale přizpůsoben symetrickému vstupu mixu. Transformátorky existují v široké kvalitativní škále. V nejlevnějších DIB nelze očekávat závratnou kvalitu těchto traf a tak ovlivnění zvuku bude leckdy až fatální.
Na druhé starně existují třeba speciální studiové transformátorky Jensen, které samy o sobě stojí desítky až stovky dolarů a zde lze očekávat mnohem lepší výsledek.
DIB také mohou být pasivní a aktivní. V pasivním je jen transformátorek, v aktivním je pak i buffer/impedanční oddělovač z polovodičových prvků - operačních zesilovačů. Opět platí, že některé konstrukce jsou triviální a některé zase používají lepší aktivní komponenty a přesně vyměřované rezistory pro dokonalou symetrii výstupního signálu na XLR výstupu atd…
Aktivní prvky a transformátorky se v některých DIB kombinují společně. “Plnohodnotné” nástrojové DIB mají dokonce výstupy, které plní funkci Speaker simulatoru, tedy jejich zvuk na tomto kompenzovaném výstupu se přibližuje tomu, jakoby byla kytara snímána mikrofonem z bedny a přitom se jen kabelem propojí přímo do mixážního pultu.
Také existují DIB, které “snesou” připojení na výstup zesilovače a je tak možno využít komplexně lampový zesilovač po zvukové stránce včetně modulace přes koncový zesilovač. Tady je třeba ukázka porovnání nahrávky přímo Shure SM 57 z reproduktoru versus kabelem z výstupu přes DI Box bez účasti reproduktoru na nahrávce: http://www.youtube.com/watch?v=GTKkY-GmxLQ . Mně se sice přesto více líbí nahrávka mikrofonem, protože má měkčí spodky a větší přirozenost. Na konci dema se to snaží zkompenzovat a přiblížit equalizerem a kompresorem, aby to znělo podobně jako přes SM 57 a repro, nicméně příjde mi to jako “vyhánění čerta ďáblem”, pokud se dá použít přímé nahrávání mikrofonem z reproduktoru - vždy bych tomu dal přednost…
Ale ve výsledném mixu může být nakonec velmi dobrá i ta nahrávka přes DI Box kabelem. Hlavně je to praktické a někdy nenahraditelné při home recording v paneláku a podobně, není-liž pravda…:-)
Asi bych to obecně shrnul tak, že pro některé způsoby práce, třeba i na podiu naživo (např. basa do mixu a aparátu zároveň apod.), je takovýto DIB velice užitečná a praktická pomůcka. Pokud ho ale vyloženě účelově nepotřebuji ke konkrétní aplikaci, kde se to bez něj zřejmě neobejde, raději bych se mu vyhnul. Každý článek v řetězci nějak moduluje výsledný zvuk a tak čím je jich méně, tím máme větší šanci zachovat zvuk naturální a co nejčitelnější ve své vlastní podstatě…
Zdravim.
Mam na svem kombu (Dore celolampa)regulovatelnej slave out. Je mozny jej napojit do Line in vstupu na malym kombu? Potrebuju se prizvucit misto odposlechu, pac dyz hrajem v klubu, tak se neslysim, pac musim mit kombo malo a kombo neni snimany do mixu…Akorat ten slave out ma pomerne silny vystup, tak nevim, kolik ho muzu zesilit do toho line in vstupu, aby to vydrzel ten 15w konec…
Dobrý den,
myslím si, že je to celkem logická úvaha, takhle to použít. Slave out je výborná věc, mnohdy jsem ho se dvěma aparáty naživo využíval.
Pokud by náhodou bruměl při spojení s druhým uzeměným kombem, dá se do zemního vodičesignálového mezi Slave out a Line in) zapojit seriový odpor v řádu 20 a více Ohmů. Většinou se to tím vyřeší. Tímhle způsobem lze používat i dva lampové aparáty s tím, že první dělá “naturální” zvuk - třeba čistý i zkreslený. Z jeho Slave Out se pak vede signál do efektového racku a z něj se pak budí další jeden nebo dva lampáče (do sterea).
Používala (a myslím že dodnes) to tak na živém hraní řada světových kytaristů. Pokud bude signál ze Slave Out příliš silný a následující vstup by byl neúměrně přebuzený, je možno za Slave Out zapojit seriový odpor a potenciometr. Například odpor 4k7 a poťák 1-5kOhm proti zemi - nebo regulovaný odpor/potenciometr 5-10kOhm seriově z výstupu a pevný odpor 100-500Ohm proti zemi - možností jak to udělat je více…
Přebuzení vstupu dalšího komba je věc, které se není třeba bát ani tak z elektrického hlediska (jako že by se mu něco stalo), jako spíš z praktického/hudebního hlediska, protože je potřeba na podiu nastavit pokud možno “optimální” herní pohodu. Ten potenciometr mezi Slave výstupem a vstupem následujícího komba tento problém plně řeší. Kdyby to navíc ještě brumělo, platí k tomu přidat i seriový odpor v zemní lajně.
V případě, že by se vykytly další problémy, napište mi na můj e-mail a zkusíme to společně dotáhnout v praktické realizaci do zdárného konce
Dekuju za odpoved, akorat se nejedna primo o kytarovy vstup komba, ale o linkovy vstup urceny pro CD atd…takze jde signal primo do tranz. konce na plno, tak mam obavy, aby pri velkym vyhuleny slave outu nedoslo ke zniceni zesilovace…Leenny
Takže platí verze Slave out s regulačním potenciometrem proti zemi, který dokáže regulovat výstupní signál od “nulové hlasitosti” …
slyšel jsem,že se na potenciometr hlasitosti u kytary přidává kondenzátor kvůli stráte víšek při staženém potenciometru máte stímto zkušenosti?případně jaká se dává kapacita kondenzátoru.předem dík.
Dobrý den,
ano dává se tam kondenzátor, který “propouští” výšky mimo odpor dráhy potenciometru mezi “staženým” běžcem a přívodem signálu na potenciometr. Řádově se používají stovky pF (piko Farad) až jednotky nF (nano Farad). Osobně to na Stratu se singly nepoužívám, ale na kytarách s humbuckery, pokud se hraje stylem “stahování poťáku” furt do zkresleného zesáku apod., to podle mne pak má svůj význam. Otázkou vždy bude s jakým typem snímače, na jaký styl hry, přes jaký zesák, korekce atd…?
Podle těchto faktorů je třeba vždy individuálně odladit hodnotu tohoto kondíku. V některých případech se ještě kondenzátor kombinuje se sériovým odporem, aby přidání výšek při stahování poťáku bylo vyváženější, přirozenější a méně “skokové”.
Hodnoty záleží na tom, při jakém konkrétním útlumu se poťák používá nejčastěji a o kolik to má přesně v té chvíli přidat výšek. Asi bych to řešil tak, že bych si vytáhnul z běžce a horního konce poťáku připájené dva dráty z kytary ven a na přepínač bych navěšel různé kondy. Mezi dva dráty bych zapojil přepínač s kondy a seriově zapojený potenciometr, jako proměnný odpor. Pak bych na konkrétním aparátu s konkrétní kytarou zkoušel zvuk, jaký ho vlastně chci mít při stažení potenciometru Volume na kytaře. Přepínal bych hodnoty kondíků a popřípadě zkoušel dostavit ideální poměr ještě seriovým potenciometrem o kterém jsem teď psal.
Odkaz na nějaké popisy, kde uvádějí hodnotu kondíku cca 600pF až 2nF, je zde: http://www.bothner.co.za/articles/volumepot2.shtml
Doporučuji použít kondenzátor se slídovým dielektrikem (tzv. Mica Capacitor), který má nejlepší (nepřibarvující) přenos výšek. Běžný, keramický typ kondenzátoru bude znít asi trochu “výrazněji-agresivněji”, ale zřejmě také méně přirozeně…
Dobrý den, Četl jsem zde že jste se zabýval stavbou elektronkových zesilovačů, a že máte zesilovač marshall plexi 50. Chci do budoucna zkusit postavit 1987 - plexi50… Sháním na to vše potřebné… akorát nemohu nikde na webu najít ty marshallovské jack zdířky, které mají čtyři nožičky… Nevíte o nějaké společnosti,firmě v ČR která se tím zabývá? Nechce se mi to objednávat z USA, nejdou něčím nahradit? nebo to je jediná možnost… předem díky.
Dobrý den,
jedná se o tento typ konektoru: http://www.neutrik.com/fl/en/audio/210_21541/NMJ4HC-S_detail.aspx
U nás je oficiálním dovozcem/zástupcem firma www.basys.cz . V jejich ceníku jsem ho našel, ale zdá se, že je prodávají jen po 100ks naráz. Kdysi jsem je nakoupil v jednotkovém množství u firmy Prodance nebo možná spíš u Musicdata. Už si to přesně nepamatuju.
Nicméně časem jsem je stejně vyměnil za takovéto - http://www.neutrik.com/fl/en/audio/210_889499116/NYS234_detail.aspx , protože ty “originální” se mi při náhodných zakopnutích o kabel a podobných nehodách vždy “rozjely” v závitu, kdežto tyto s “celokovovým nosem i maticí” toto neudělají. Je tu ale zase ten problém, že jsem si musel udělat izolační vložky/průchodky přes kovový panel, aby nebyly spojeny v daném místě zemí na kostru ale jen do “centrálního zemního bodu” u zdroje - kvůli odstupu brumu. Ale poté, co jsem tuto drobnost vyřešil, mám už několik let absolutně po problému s uvolňováním zdířek - 100% spolehlivost v těžkém provozu…
Dobrý den, Mockárát vám děkuji za typ. Kdyby jste věděl o nějakých firmách kteří se zabývají prodejem kondenzátorů, rezistorů, potenciometrů,…A vším co se může hodit při stavbě zesilovače… Byl bych vám za odkazy vděčný. Jinak bych se chtěl zeptat kde je možno vyzkoušet vámi vyráběné efekty? zaujal mě váš chorus. A zajmal by mě i váš názor na delay od line6 Dl4 a Boss DD20. Díky za odpověď. To je snad už vše.
Dobrý den,
na ty Cliff komponenty jsem úplně zapoměl a děkuji kolegovi z předešlého příspěvku za nápovědu
Kondenzátory a jiné komponenty, konkrétně pro stavbu Marshall replik je nejlépe koupit u www.metroamp.com . Kondenzátory doporučuji SoZo - velmi zdařilé (zvukově) kopie starých Philips Mullard - MUSTARD kondíků za docela přijatelnou cenu. Zkoušel jsem v Marshallu Orange Drops, WIMA, Paper in Oil, Auricaps, Mallory, Xicon polypropylen, ESO, a různé staré svitky, co se mi podařily kde najít, ale musím říct že SoZo solo film + solo polyester foil do svitku a s bodovanými vývody (žádné vodivé lepidlo ve spray, co se dnes všude používá!) hrají opravdu tak jak ty staré válečky MUSTARD zalité v plastovém obalu, co se používaly kolem roku 1970 ve starých Marshallech.
Na druhé straně u nás seženete za rozumnou cenu filtrační kondíky JJ 50+50uF/500V, které se sice při měření vyššími frekvencemi zdají zdánlivě nekvalitní, ale právě tato vlastnost se u nich ve zdrojových filtrech obrací ve výhodu a zesilovač pak hraje ohromně “živě” ve středních a vyšších frekvencích. Doporučuji na anodový filtr zapojit jen 1×50uF (ne oba dva paralelně, jak je uváděno ve většině dostupných schemat)…
Jako výstupní trafo doporučuji téměř výhradně Mercury Magnetics ToneClone Plexi Output 50W - viz: http://metroamp.com/store/product_info.php?cPath=28&products_id=202 .
Měl jsem dva zesilovače s original Marshall Drake Transformers typ 784-139 (někdy z osmdesátých let) a při výměně jednoho z těchto výstupáků za Mercury magnetics jsem doslova “sednul na prdel”. Nejenže Mercury Magnetics hned na první pohled oslní perfektními mechanickými detaily a celkovým provedením, ale je stejně vynikající i zvukově…
Proto, když se ptáte, kde u nás nakoupit “dobré” komponenty na Marshall repliku, řekl bych některé ano, ale vazební kondíky a výstupák bych si už nedal jiné, než ty o kterých jsem zrovna psal.
Výborný, solidní prodejce je George Metropoulos - viz www.metroamp.com. Jelikož dělá jedny z vůbec nejlepších replik Marshallů (specializuje se jen na ně) a ve velkém (kompletní, díly, celé stavebnice…), dosahuje odběrových rabatů u Mercury Magnetics (www.mercurymagnetics.com) a nakonec, protože je “šikovný” obchodník, dostává se na lepší zákaznickou cenu, než když jsem si ty trafa nechal nacenit přímo u výrobce MM, před čímž tedy smekám… U nás by to obchodníci dělali úplně jinak, jak je znám
Line6 DL4? Koupil jsem ho kdysi, měsíc sám sebe přesvědčoval, že “přece musí být dobrý”, když ho mají v pedalboardu i vynikající kytaristé…
Po měsíci “utrpení” šly i DL-4 i MM4 do bazaru za 75% nákupní ceny a už je v životě ve svém set up nechci vidět.
Pochopím, že DL-4 je výborný při tvorbě loopů/zvukových smyček a kytarista si tak vrství více frází na sebe. Tento účel použití plně akceptuji a pochopím i ten kompromis ve zvuku za cenu jiného komfortu. Ale jako “plnohodnotný” delay bych ho nechtěl. Problém je v tom, že z 9VAC napájení se uvnitř stabilizuje jen 5VDC a headroom / dynamika takového efektu je zcela neporovnatelná s analogovým delay, který má napájecí napětí 15-24V.
Tu samou zkušenost jsem udělal s Modulation Modelerem, který jsem si donesl na živé hraní jako “svatou relikvii” v naivní radosti, co nemám za krásnou a užitečnou, novou věc… Jako hloupý jsem furt mezi písničkami hledal a nastavoval různé chorusy apod. Pak jsem to už nevydržel a vytáhl z tašky starý Danelectro Cool Cat s napájením 18V a přesto, že jeho zvuk je trochu moc “přisládlý” a jen jeden, tak ani jeden ze vzorků z Line 6 MM4 neměl tu dynamiku a přirozeně plný zvuk jako tento Cool Cat. (Hrál jsem přes dva 50W celolampové jednokanály do sterea, repro 4 ks Celestion Greenbacks!)
Nechci a ani se z profesionálního hlediska nesmím navážet do žádných věcí, které souvisejí filozoficky s něčím podobným, jako se sám a v trapně malém snažím dělat. Před mnoha výrobci v úctě smekám. Ale na druhé straně jsem taky kytarista, který hledá zvukově co nejlepší věci a na základě této filozofie se snažím pak přistupovat i ke své produkci.
S vědomím, že bych tedy neměl, ale na druhé straně s vlastní (jen muzikantskou!) zkušeností a hlubokým přesvědčením jsem o DL4 napsal to, co opravdu jako aktivní muzikant na podiu cítím. Je to jen a jen můj názor a nikomu jej nevnucuji ani netvrdím, že se s ním někdo musí ztotožnit. Každý nechť posoudí sám.
Boss DD20 mi příjde lepší zvukově a celkově firma Boss má obrovskou tradici výroby středně i velmi kvalitních efektů a je to právě jeden z výrobců vůči nimž cítím posvátnou úctu.
Netvrdím, že bych si sice DD20 určitě koupil na vlastní hraní, nicméně chápu zcela, že mnohým výborně poslouží a pokud by tedy šlo jen o volbu mezi těmito dvěma (ostatní a analogové delay nebereme v potas), volil bych jednoznačně Boss.
Ahoj Jardo.
Co říkáš, pokud znáš na kity Monte Allums. Ukázky znějí bohovsky. Třeba klon Rata OD 308. Máš zkušenost?
Pro ostatní. Tvůj Double Chorus bomba. Nejdřív jsem se lekl, takovou analogovost jsem nečekal. Bez oparu a mlhy. Pak jsem si zvykl, je prostě parádní. Kdo zvažujete, běžte do něj. Ale pozor, to je pro chlapy. Žádný chemicko-cinkavisticko-mléčný digitech to není.
Zdenál
Ahoj Zdenku, s touhle otázkou mi nahráváš “na smeč”. Už delší dobu se snažím přijít na nějaký “polovodičový distortion”, který by alespoň trochu obstojně hrál. Udělal jsem celý vývoj kolem starého Marshall Guv´nor a upravil ho na napájení 24V namísto 9V. Mám hotové plošné spoje, krabičky a vůbec vše pro tento model už přes rok. Přesto jsem se nakonec rozhodnul, že ho nebudu nabízet…
Byl u mne i Vašek Hudeček se svým Andy´s 666 a srovnávali jsme vše s různými továrními, polovodičovými distortion. On měl větší odvahu a svůj 666 nabídl veřejně, přesto že já bych to v tomto případě také neudělal. Přišel mi se solidně měkkým zvukem, ale moc “hodný -jakoby zmasterovaný”. Některé distortion jiných výrobců (USA), se kterými jsme to srovnávali zněly o poznání agresivněji a měly to “sprosté”, co se více prosadí v celé kapele, ale ani tyto modely mne nepřesvědčují natolik, že bych na ně třeba sám začal hrát, protože kdykoliv jsem si něco takového vytáhnul na živé hraní, vždycky to stejně šlo nazpátek do kabely…
Došel jsem tak k závěru, že nejlépe asi hraje distortion s lampou, což je také těžká písemka, pokud má být univerzální na různé aparáty. Realizuji to ve svém pedalboardu poupraveným zkreslovadlem, které vymyslel Aron Nelson a jmenuje se Shaka Tube. Ovšem tím se pro výrobu nic neřeší, protože jediná lampa, která mi v tomto distortion hraje dobře je starý originál TELEFUNKEN ECC803S se zlatými piny a paradoxně “malými anodami” - na to že je to typ 803… Prostě celkově vyjímečná lampa.
Tato lampa stojí (pokud ji vůbec ještě někdo sežene, cca 600USD/ks). Takže z toho je jasné, že tohle vyrábět nemohu… (Děsím se chvíle, kdy mi odejde )
Takže jediná cesta je asi zpět ke kořenům. Kdysi jsem začínal výrobou TS808 TB a VINTAGE DISTORTION TB. Vintage Distortion byla replika RATu s lepšími kondíky a chipem LM308 v plastu (Dnes se dává OPčko, které hraje hrozně…). Nakonec mě tento efekt začal ale s prominutím “zvukově srát”, a tak jsem ho přestal nabízet. Později se mi otevřela možnost získat v omezeném počtu celokovové, dlouho nevyráběné chipy LM308H z USA a začal jsem s nimi a kondenzátory Panasonic a WIMA modifikovat originální RATy, když někdo chtěl. Zkusil jsem si znovu i sám postavit takto modifikovaného RATa. Na domácí zkoušení mi přišel fantastický, ale když jsem ho vytáhnul na živé hraní s kapelou, ouha. Zase zvítězil na plné čáře “sprostější” Shaka Tube…
Tak uběhl další rok a kamarád Dušan Zeman mi říká: “Stavěl jsem teď pro Kopčema skládačku Monte Allums OD 308 a je to RAT, který má trochu modifikované hodnoty kondíků a jiné limitační diody. Hraje to fajn…”
Poskytl mi podrobné údaje o změnách, které tam jsou a já začal zase další fázi “vývoje” kolem modifikace RATů. Nakonec to dopadlo tak, že změny hodnot kondíků od Monte Allums mi příjdou hodně zajímavé - RAT hraje lépe odspodu z basů - nejsou už tak “papundeklové” jako u originálu. Také se zpevní zvuk, vlivem “utaženější” zpětné vazby u LM308. Výměna limitačních diod za jiné typy mu dodá zase “hrubší zrno” zkreslení a šanci více se prosadit v kapele.
Tak jsem nakonec zkombinoval úpravy s celokovovým chipem LM308H a kondenzátory Panasonic (dělá to např. Robert Keeley) s výměnou elektrolytů 1uF až 4u7 za svitky WIMA MKS-4, což je moje vlastní úprava s výměnou hodnot některých vazebních kondů za mnohem vyšší a také výměnou limitačních diod a “utažení” vazby (úprava Monte Allums OD308) a tento “koktejl” mi příjde jako velmi dobrý a povedený. Netvrdím sice hned, že bych na něj hrál namísto Shaka Tube, ale je to zase pořádný kus cesty ve vývoji “lepšího polovodičového distortion” efektu…
Zatím jsem tuto úpravu dělal minulý měsíc jedinému muzikantovi do original RATu, který mi obratem k výsledku napsal toto:
“Pane Smrčka , musím Vám poděkovat za geniální přestavbu efektu. Nevím , co jste udělal ale je to dokonalé. Přesně ten zvuk , který jsem dlouho hledal. V kombinaci se zkreslením zesilovače je to nádherný , kulatý a dlouhý tón. Díky.PK”
Teď budu předělávám druhý kus v pořadí a lechtá mne to k mlhavé myšlence “vzkřísit” výrobu VINTAGE DISTORTION TB. Každopádně v úpravách RATů mám v tomto smyslu už docela jasno, otázkou zůstává, zdali začít něco takového vyrábět ve vlastním provedení sám…?
Pokud se týče dalších úprav Monte Allums, zkoušel jsem podle jeho stylu modifikovat Boss SD-1 (kondíky, diody, chip Burr Brown OPA 2134PA, atd., ale tato úprava mi přišla, jako celkové “zostření” tohoto overdive, což může pro metalisty znít “moderněji”, ale myslím si osobně, že to konkrétně tomuto efektu moc “nesluší”…
Lepší je tam dát starý lesklý chip JRC4558DD a diody Toshiba 1s1588 (pokud je lze ještě někde získat), popřípadě vyměnit některé kondíky za Panasonic a WIMA. Efekt pak naopak trochu “změkne” a víc se přiblíží původnímu Japonci z osmdesátých let, který hrál určitě lépe než soudobé Taiwan nebo i úprava Monte Allums…
Dobrý den,
co říkáte na trafa z Music 70?
Teď se objevily u GESu slídové kondy MICA. Znáte je?
Díky.
Dobrý den,
trafa z Music 70 hrají specificky svérázně, ale myslím si že do “dobrého” lampového, kytarového zesilovače se dnes už opravdu nehodí…
S Mica kondíky u GESu je to paráda. Děkuji za upozornění, nevěděl jsem, že je nabízí.
Ve svých “Plexinách” mám “výškový” kondík v pasivních korekcích (470p / 250p) na přepínač, kdy přepínám mezi keramikou a slídou/MICA.
Při své skleróze a občasné konzumaci většího množství alkoholu na kšeftech jsem časem zapoměl, která poloha přepínače odpovídá kterému typu kondíku. Předem mohu říct, že jsem byl zastáncem slídy/MICA a třeba Přemek Dofek se se mnou přel, že se mu mnohem více líbí keramika..
No a tak v tom “zapomění” nakonec zůstal přepínač trvale v jedné z poloh, která mi přišla dlouhodobě fakt lepší…
Byl jsem bytostně přesvědčený že je v poloze “MICA”. Po roce jsem zesilovač rozdělal, abych vyměnil koncovky a jak už to bývá, při pohledu na přepínač zevnitř jsem paradoxně zjistil, že ta “lepší” poloha je ve skutečnosti keramika. Čímž se omlouvám Přemkovi a dávám mu skromě a v tichosti za pravdu.
Tolik subjektivní výsledek v souboji slída/keramika v pasivních korekcích lampáče…
Slída zní hladce, přirozeně, nic nepřidává, ale je moc “hodná”…
Keramika je sprostší, “chlupatější” a dává zvuku více “rockové agresivity”. Prostě “přibarvuje” na rozdíl od neutrální slídy, ale v mém konkrétním případě přibarvuje ku prospěchu celkového zvuku… Filozoficky s tím sice nesouhlasím, ale co už nadělám…
Díky za vyčerávající a sáhodlouhou odpovědˇ. Omlouvám se a nebudu se už nikdy na nic ptát. Zdržuje Tě to od práce a tvořivosti.
V Novém roce Ti přeji mnoho úspěchů, krásných tónů a dalších skvělých výrobků - pro nás.
Rata i láhev přivezu.
Zdenál.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, mám Boss Compressor CS3 a byl dlouho v zimě v autě, po vyndání nefungoval, poté co se asi trochu zahřál tak se rozběhl. Jenomže po pár hodinách hraní začal šumět, kabely jsem měnil, baterku také, tak jsem ho rozšrouboval a většina součástek byla ohnutá a u 3 kondenzátorů bylo něco sytého žlutého vyteklého. Mohly tou zimou prasknout a kvůli tomu začal šumět? Díky za odpověď
Dobrý den,
ohnuté součástky jsou klasicky už většinou z výroby. To, co se Vám zdá “vyteklé”, je tavné lepidlo, kterým ve výrobě mechanicky fixují kondenzátory, právě aby se volně neohýbaly.
Pokud kompresor “po zmrznutí” nefungoval, bylo to jistě baterkou, která ve velkém chladu nemá šanci přežít…
“Rozběhl” znamená, že se začala odpařovat sražená vlhkost, která při přenosu z mrazu do tepla určitě pokryla plošný spoj a všechny součástky.
Ale pokud kompresor rozeberete a opatrně, ne prudkým teplem, ale jen lehce “vyfénujete” a vyměníte baterku za novou, mráz by mu jinak neměl nikterak ublížit…
Pokud přesto bude vykazovat “podivné chování”, ještě bych ho nechal rozebraný přes noc na radiátoru, ať pořádně vyschne. Pokud ani toto nepomůže, může jít o závadu, ale příjde mi dost nepravděpodobné, že by to měly na svědomí jen vlhkost a chlad. Mohlo by jít spíše o skrytou závadu, která tam dřímala a mechanickým smršťováním materiálu, vlivem mrazu se “totálně” projevila.
V době, kdy se ještě nevyměňovaly celé bloky přístrojů (jako dnes), ale jen diskrétní vadné součástky, jsme s kolegou stříkali součástky “kelénem” (zmrazovačem, co používají třeba fotbalisti na rychlé utišení lokální bolesti) a hned zase horkým fénem, aby došlo k tepelnému pnutí a projevila se tak teplotní nestabilita součástky, která měla skrytou výrobní vadu.
O něco podobného může jít i ve Vašem efektu.
Dnes už není rentabilní závadu takovýmto způsobem, který jsem právě popsal analyzovat, protože cena nového efektu vyváží pracnost, kterou je třeba obdobné “mravenčí” analýze věnovat. Tak se to mohlo dělat za socialismu, kdy nikdo z nás nebyl ohodnocen za odbornost, jen někteří sedmilháři byli více ohodnocení za to, jak dokázali lézt bolševikům do koncového vývodu tlustého střeva…
Ne, teď fakt seriózně. Pokud tam bude nějaká součástka se skrytou, vnitřní vadou, neoplatí se zrovna tento typ efektu “vývojářskou” metodou spravovat. Jedině, že by se třeba našel obětavý student, který by tomu věnoval volný čas, nebo by si to vzal třeba za téma na diplomku, apod…
Nevím, zda má Boss nějaký autorizovaný servis v ČR, ale pokud problém neustoupí, zkuste zapátrat…
Dobrý den pane Smrčka, s nadšením jsem se pročetl až na konec diskuze a jsa povzbuzen podobnou filozofií k tvorbě kytarového zvuku, jako je ta Vaše, bych rád položil dotaz. Po letité elaboraci se zesilovači nejrůznějších značek a proveniencí, počtu kanálů i konstrukcí (SS/TUBE), reproduktorů a efektů jsem se znaven dopracoval k co nejjednoduššímu setupu, který by pro mě fungoval. Momentálně je to kytara (používám jak osazení S-S-H, tak H-H) do Carl Martin Quattro a odtud do Kustom Defender. Byť jsem v zásadě spokojen, potřebuji pro hraní i tvrdší zkreslení, kde jsem momentálně zahořel láskou ke krabičce Blackstar DistX. Můj problém spočívá ve faktu, že pokud zapojím DistX do efekt. smyčky Quattra, či před Quattro, po aktivaci DistX to bručí a “vlní”. Na vině je údajně chorus v Quattru (info z diskuzí na netu) bez možnosti nápravy (???). Takže momentálně mám DistX až za Quattrem a zvuk je mizerný. Měl byste prosím nějaký nápad, jak tomu pomoci? Děkuji! S úctou Petr.
Dobrý den,
a co tak udělat přepínací box? Byl by to jeden přepínač a šest jackových zdířek. Jedna vstup do boxu od kytary, druhá výstup z něj do aparátu. Třetí vstup do Quattra, čtvrtá výstup z něj. Pátá vstup do Blackstar, šestá výstup z něj.
Pomocí tohoto přepínacího boxu, by se v true bypass režimu přepínalo mezi dvěma (paralelními) cestami od kytary k zesilovači. Jedna by šla přes Quattro, druhá přes Blackstar.
Vyplývají z tohoto jednoduchého, ale bezztrátového řešení sice i možné nevýhody, a to že by Blackstar nešel kombinovat s žádným z efektů z Quattra (možná Blackstar doplnit ještě dalším delay za ním určeným jen pro jeho zvuk…což by byla i výhoda mít při přepnutí jiný delay time pro sólo bez tančení po ovladačích…?) a naopak. A druhá (teoretická), že by to možná při přepínání trochu občas luplo - to by se muselo zkusit v praxi, jak by se to vzájemně snášelo s takovým boxem.
Jinak mne tak rychle nic nenapadá…
Děkuji moc za ultrarychlou odpověď!
Ten DistX je víc na “kila”, než na ta sóla, takže by mi to i takto mohlo vyhovovat. Na sóla si “udělat” v klidu zvuk na Quattru (bez problému mi s ním v té smyčce hraje např. MXR Double Shot, ale i to Quattro dokáže udělat slušný sólový zvuk) a pak to tam jen kopnout celé jedním šlápnutím… Můžete mi prosím sděliti, nač by takové Vámi zmiňované udělátko přišlo? Děkuji moc! Petr Špiroch
Zdravím,
chtěl bych se zeptat na váš názor na tento efekt, pokud máte nějaké zkušenosti. Jedná se o TC Electronic Classic Booster & Distortion.Díky za odpověď.
Dobrý den,
hrál jsem na něj jen krátce a docela potichu, když ho tu měl kdosi ve svém pedalboardu, který jsem propojoval. Nedokážu se k tomu tedy objektivně vyjádřit a zcela otevřeně to přiznávám. Prostě pořádně nevím, jak vlastně hraje…
Dobrý den chtěl bych se vás zeptat na nejvhodnějši umístění ladičky. Je lepší ji zapojit do přímeho vstupu nebo do efektové smyčky?Mám ladicku pitchblack Korg a vícekanálovou hlavu george denis .Do přímého vstupu mám zapojené jen kvákadlo a modulační efekty do smyčky. Díky za odpověd a za nejlepší napájeci zdroj ktery mám od vás v pedal boardu.
Dobrý den,
tahle ladička by měla být dle vyjádření výrobce true bypass. Neměl jsem ji sice ještě v rukou, takže to nemohu 100% potvrdit, ale jestli tomu tak opravdu je, zapojil bych ji společně s kvákadlem před vstup zesilovače.
Je nesmysl zapojovat ladičku s modulačními efekty respektive za ně, protože byste se “nedoladil” rozumného výsledku právě díky modulaci signálu…
Dobrý den, chtěl bych se vás zeptat na pár věcí. Hraju na kombo Fender Reissue Blues Deluxe, k tomu mám efektový pedál Marshall Jackhammer JH-1. První věc je, že mi to při zkreslení vydává brum, kterého bych se rád zbavil. Pomohlo by např. MORLEY - Ebtech Hum Eliminator 2 Channel Box, nebo jestli máte zkušenosti s něčím jiným? Další věc je, jestli existuje nějaký efekt, který by mi pomohl vyrovnat hlasitost čistého zvuku, zkresleného fenderovského z komba a Jackhammeru? Při každém hraní to musím dělat znova a znova, kvůli citlivosti komba na hlasitost. A poslední věc souvisí s vyrovnáním hlasitosti - jde provést to, že lampové kombo pořádně vytavím a tím efektem, pokud existuje, bych tu hlasitost snížil? Musím se pořád pohybovat kolem volume 2, abych neohluchl a ten zvuk není tak kvalitní jako když se kombo pořádně vytaví.
Díky, Tomáš
Dobrý den,
brum je u snímačů typu single normální věc, s kterou se musí naučit kytarista žít, pokud miluje zvuk singlů a nedovede ho v některých případech nahradit humbuckery. (Což je i můj případ… ). Jde o to naučit se okamžitě, když nehraju stahovat volume na kytaře na nulu, najít si na podiu takovou pozici, aby pokud možno nebyly v mé blízkosti koncové zesilovače s velkými trafy, zdroje a ovladače světel. Taky je třeba si zkusit hledat ideální vzdálenost a úhel k vlastnímu aparátu. U Strata se dá hodně řešit hraním na druhou a čtvrtou mezipolohu, kdy u moderních singlů jsou v té chvíli sepnuty společně vždy dva snímače s reverzním vinutím a tím dochází k fázovému odečtení - potlačení vnějších rušivých signálů. Ne vždy se samozřejmě dá hrát na mezipolohu, protože není tak agresivní, jako samostatný snímač. Pak ale je třeba se na to podívat tak, že při hře se ten brum většinou ztratí v celém zvuku kapely - je “maskován”. No a pokud se zrovna nehraje nebo je stopa, pauza apod., pak okamžitě stahovat volume, byť jen na chvíli. Je třeba se s tím takto naučit žít a pracovat…
Také je dobré si uvědomit, že nastavení příliš velkého zkreslení na samotném podlahovém efektu muzice a čitelnému projevu kytaristy moc nepomůže. Samozřejmě v některých moderních stylech to moc jinak nejde, ale pokud jde o klasickou rockovou a blues muziku, je třeba si pečlivě poslechnout a zanalyzovat většinu kytarových “velikánů” a člověk zjistí, že jejich zvuk nedělá “velké zkreslení” efektů, ale většinou dobře znějící aparát, kytary s vynikajícím sustain samotného dřeva, no a hlavně pak je to v prackách a v hlavách těchto lidí.
Plyne z toho poučka, že zkreslení by mělo být vždy “nepatrně méně než tak akorát” a snažit se to do optimálního zvuku “dohrát rukama”.
Pak jsou i problémy s brumem menší, kytarista je čitelnější v celé kapele no a nakonec je to i pro jeho vlastní dobro, protože když to poctivě nadře rukama, zahraje to už “skoro na cokoliv” a nikdo mu to nikdy nevezme… .
Šumové brány - Noise Gate moc nedoporučuji, protože je to fyzika a tam pořád platí něco za něco. Takže nastavit bránu tak, aby brum co nejméně prolézal a přitom byla co nejvíce zachována přirozrená dynamická obálka tónu kytary i v nejtišších pasážích a při doznívání dlouhých tónů, je většinou těžce řešitelný úkol.
Ve studiu, při nahrávání na profesionálních, “inteligentních” potlačovačích šumu to jde docela dobře a bez fatálních dopadů na kvalitu zvuku kytary, ale na podiu bych já osobně toto asi žádnou “podlahovou krabičkou” neřešil.
Samozřejmě je spousta lidí, kteří noise gate různých typů používají i při živém hraní, ale mně osobně to příjde docela nepřirozené a zvukově vždy trochu “ubližující” normálnímu projevu kytaristy…
Co mám zkušenost s Noise Gate různých firem, líbil se mi “nejvíce” asi HUSH od Rocktron - ten jsem měl ale v racku ve studiu…
Té druhé části Vaší otázky nerozumím. Nevím, zda chcete zvýšit hlasitost čistého, protože zkreslený je hlasitější nebo naopak.
Každopádně obecně není asi úplně přirozené, když by měl být čistý zvuk subjektivně úplně stejně hlasitý, jako zkreslený, protože z hlediska komprimace zkresleného a rozkmitu dynamiky čistého by to po fyzikální stránce vlastně znamenalo, že čistý musí mít mnohem větší zesílení aby se jeho střední hodnota dostala na úroveň špiček limitovaného, zkresleného zvuku. Takže jde spíš o to, nastavit na aparátu čistý a na Jackhammeru správný poměr výstupním volume k čistému zvuku komba.
Pokud jde o to, že to pak není takové, jako když se kombo “vytaví”, no tak s tím asi stejně nejde nic moc dělat, protože “vytavené” kombo začíná kreslit samo o sobě a zvuk už nikdy nebude úplně čistý. Možná zase - zvyknout si na to, že čistý zvuk musí být přirozeně trochu slabší než zkreslený a u vytaveného aparátu “načisto” stahovat nepatrně volume na kytaře, aby se to “dočistilo” byť s dynamickým odskokem ke zkreslenému zvuku, což je ale trochu i v rámci “přirozenosti”, jak jsem již vysvětloval…
No nevím, asi jsem Vás zcela nepochopil, ale snažil jsem se alespoň popsat, jak to obecně cítím, snad Vám to k něčemu bude
Existuje attenuator na snížení hlasitosti naplno vybuzeného komba v podobě krabičky? Pokud ano, kde se dá pořídit? Viděl jsem něco podobného na obrázku v pedalboardu Paula Gilberta. Mám sice kombo o výkonu 15W, ale hraje samozřejmě nejlépe s volume doprava. Navíc s kompresorem se vybudí ještě víc. Hraje sice výborně, ale členové domácnosti dost trpí. Díky za odpověď. M.
Dobrý den, myslím si že přímo v podobě efektové krabičky asi “attenuator” neexistuje, lépe řečeno o žádném nevím. Marshall dělá Power Brake velikosti “dvojcihly”, THD dělá HOT PLATE, ale o krabičce jako efekt fakt nevím.
Je to i o tom, že fyzika se opět nedá moc ošálit. Uvnitř musí být věci které ohmicky i induktivně simulují reproduktor pro jmenovitý výkon zesilovače, což u lampáčů dosahuje cca 100W, takže na něčem nehořlavém, žáruvzdorném a celé to je třeba navíc chlazeno ventilátorem, aby to nemuselo být mechanicky až tak monstrózní…
Narvat to do malé, efektové krabičky by znamenalo, že by občas asi byla “do běla”, jak zpívá Říha…:-)
Pokud máte kombo s výkonem 15W a chcete doma jen trénovat, dalo by se to asi nechat u někoho udělat ve zjednodušené formě - navinout odporovým drátem na keramice cívku, která by se podobala kmitačce a z toho přes další podobný drátový reostat s odbočkami “krmit” reproduktor. Těch 15W by se možná do nějaké trochu větší krabičky podobné těm efektovým dalo směstnat. Ale i tak by se to hřálo. Každopádně já se tímto opravdu nezabývám. Zkuste se zeptat pana Horkého-HOT, nebo Dušana Zemana-DORD, kteří mají s lampáči “každodenní zkušenost”…
Dobrý den, chtěl by Vás požádat o radu. Používám lampovou hlavu ESH HG100 a kytary typu LesPaul. Hlava má footswitchem vypínatelnou efektovou smyčku (momentálně nepoužívám). Nevím, zda se rozhodnout zapojit efekty do smyčky, nebo použít Vaši true-bypass lištu?
Tuším, že smyčka nezabrání “kradení” signálu, ale v případě vypnutí pak kytara hraje přímo do zesilovače.
Další otázka se týká optimálního seřazení efektů v pedalboardu. Moje současné zapojení je: ladička (Johnson, true bypass), CryBaby Dunlop, Ibanez TubeScreamer, Boss RV3, Chorus DOD FX65?
Zajímá mě cena řešení signálové cesty: true-bypass lišta pro 5 efektů + zdroj pro všech pět efektů.
Děkuji předem za odpověď, Vladimír
Dobrý den,
pokud budete chtít použít delay/echo, hall se zkreslením, stejně se asi smyčce nevyhnete. Neznám tento zesilovač a nevím jak v něm smyčka chodí. To si musíte vyzkoušet sám.
TB lišta před vstupem vícekanálového zesilovače s vlastním vestavěným zkreslením, problém echa, hallu a podobných efektů před vstupem zesilovače nevyřeší. Ty prostě musí být až za zkreslením, aby ze zvuku nebyl paskvil. Ve smyčce samozřejmě lze zapojit TB lištu s více efekty za sebou, ale základem je pořád to, aby byla smyčka sama o sobě schopna s efekty univerzálně a zvukově slušně spolupracovat. To si musíte vyzkoušet sám, já tyto zesilovače opravdu nemám k dispozici…
Řazení efektů? Já bych si to seřadil asi takto: Cry Baby (kvůli vstupu přímo z kytary a udělal bych si ho true bypass), ladička, TS7/9/808, Chorus, Reverb - zesilovač.
Zdravim mal by som otazku ohladom EHX efektov a napajania
prednedavnom som kupil univerzalny adapter
konkretne Power King pretoze je tenucky a ma vymenitelne koncovky a elektre mi povedali ze koncovky urcite pasovat budu
jeho rozsah je 100V : 3 - 4.5 - 6V / 1200mA
7.5 - 9V / 900mA
12V / 700mA
mam efekty EHX metal muff
EHX small clone
VOX Wah V847A
chcel som tento adapter hlavne na metalmuff. v balicku som nasiel 3 tipy valcekovych koncoviek pre tieto efekty polarita sa da lahko menit iba otocenim koncovky
tieto tri koncovky mali rozmery 5.5 X 2.5
5.5 X 1.5 - nepasovala vnutorny priemer kruhu bol priliz maly
a posledny 5.0 X 2.1 ktory som vybral ako najvhodnejsiu volbu kedze koncovka 5.5 X 2.5 sa vyklala po zasunuti co sa mi nepacilo
najprv som zapojil adapter do efektu a potom az do siete. vsetko islo v poriadku
teraz prisiel problem vybral po asi 30 minutovom hrani som vsetko vypol odisiel som asi na 1hodinu prec .ked som sa vratil a zapojil to opat efekt nesiel tzv zhorel.
teraz mam novy a napajam ho ina z bateria toho adapteru sa bojim:)
teraz ta otazka
zistil som ze existuje jedna koncovka a to 5.5 X 2.1 ktoru nemam
mohla byt pricinou znicenia efektu prave ta moja koncovka ktora ma rozmery 5.0 X 2.1 ??????
dalej mam otazku ohladom EHX small clone
mam k dispozicii koncovku mini jack o rozmeru 3.5 do efektu pasuje len neviem ci je vhodny a ci by ste mi nevedli poradit s polaritou akej ma byt spicka a telo jacku
dakujem
Dobrý den,
pokud jde o ten typ adapteru, kde se na “vidličku” nasazují vyměnitelné koncovky a otočením vidličky lze změnit polarita, pak jste nejspíš otočil (nebo někdo za Vás v době, kdy jste to neviděl) polaritu a proto efekt “odešel”. Většina efektů má dnes uvnitř ochrannou diodu. Ale taky pokud použijete takovýto zdroj, který není stabilizovaný a proudově je schopen dát až kolem 1A, pak to ochranná dioda, pokud je jen zapojena jednoduše v opačné polaritě oproti napájecímu napětí nemusí přežít.
Samozřejmě se nic takového taky nemuselo stát a efekt jednoduše odešel kvůli vlastní vnitřní vadě. Nevím, nebyl jsem u toho, abych mohl posuzovat…
Každopádně standardní průměry “vnitřních trnů” jsou u barel konektorů efektů 2,1mm a u některých vyjímek 2,5mm. Efekty typu Boss, Ibanez, DOD, Dunlop, MXR a pod. mají zapojenu polaritu “center negative”, tedy mínus na vnitřním trnu konektoru.
Vnější průměr konektoru, pokud je správná polarita, by neměl být příčinou zničení efektu i kdyby byl poněkud menší než má být. To nezní moc púravděpodobně…
U efektů EHX, které mají jack 3,5mm je většinou + na špičce jacku, “dřík” jacku nese - pól zdroje. Pokud ale máte opět jack vyměnitelný na univerzální “dvojvidličce”, kde lze jednoduše otočením o 180° zaměnit polarita, byl bych obezřetný a nejdříve bych to zkontroloval měřícím přístrojem, zda je opravdu + na špičce jacku…
Obecně tyto univerzální adaptery za moc nestojí, protože nejsou stabilizované a jejich nastavené napětí “sedí” až při jmenovitém odběru proudu, jinak je podstatně vyšší. To by mohlo být také příčinou toho, že efkt odešel, protože efekty tohoto typu “žerou” obvykle jednotky až desítky miliampér a pokud je nestabilizovaný zdroj dimenzován na 1000mA a více, tak se chová při napájení efektů tohoto typu, jako by šel na prázdno a jeho napětí je podstatně vyšší než to, na které ho takzvaně nastavujete podle popisu jeho přepínače….
Nehoňte ho. Mistr Smrčka je taky jenom člověk,pracuje,má rodinu (asi),muzicíruje a dělá nám skvělý efekty na zakázku. A ještě byl skoro měsíc marod a nemohl nic dělat.
Děkuji za podporu…:-)
J.S.
Vážený pane Smrčko,
rád bych se Vás zeptal na radu. Mám zesilovač Engl Thunder a v efektové smyčce mám zapojeny tři krabičky: delay Line6 Echopark,eq BOSS GE7 a ladičku, kterou mám zapojenou na stereo výstup z delaye, takže není průchozí. Pravda je, že když stáhnu potenciometr nastavení poměru smyčky na minimum tak je jasně patrná změna zvuku (k lepšímu). Našel jsem na netu schéma zesilovače: http://www.houseofenglamps.com/ENGL_SchematicDiagrams/Heads/E325-schematics.pdf . Engl nemá vypínatelnou smyčku a co jsem se koukal do ostatních schémat tak je smyčka vždy řešena hodně podobně. Zkreslení zesilovače se mi líbí a chci hrát systémem kytara-kabel-hlava-efekty ve smyčce-konec. Rád bych se Vás zeptal na jednu věc: Pokud použiju do smyčky TB box na zapínání a vypínání efektů, nemůže mi Vámi zmiňovaný “lupanec” poškodit koncové lampy? Efekty ve smyčce využívám pouze na sóla. Také bych Vás rád poprosil o zaslání aktuálního ceníku Vašich výrobků. Děkuji za Váš čas a jsem s pozdravem. Michal P.
Dobrý den,
ze schematu mi na první pohled není úplně jasné jestli regulační stereo-potenciometr smyčky chodí v reálu tak, že když jedna dráha “ubírá” tak druhá “přidává” nebo chodí obě souhlasně ve stejném smyslu…?
Každopádně “lupanec”, protože je ještě před potenciometrem MASTER by neměl ohrožovat konec. Je to samozřejmě za předpokladu, že efekty jsou korektně vyrobeny a elektricky v pořádku. To znamená, že na jejich výstupu jsou kondenzátory oddělené stejnosměrné složky a nevyskytuje se tam stejnosměrné napětí, které by po přepnutí 3PDT TB switchem skokově posunulo řídící napětí mřížky další lampy. Ten předpoklad, že by to mělo být v pořádku je hodně pravděpodobný, nicméně vždy je dobré to nejdříve vyzkoušet s méně zesíleným poťákem MASTER a teprve potom konec tímto poťákem řádně otevřít (až je jasné, že k žádným skokům napětí/ránám s danými, konkrétními efekty nedochází).
Chcel by som vediet kde sa da zohnat spinac 3PDT za rozumnu cenu? V najhorsiom pripade DPDT.
Nesmím prozrazovat všechny své zdroje, ale ty, které jsou obecně známy jsou třeba tyto: www.banzaieffects.com nebo www.smallbearelec.com …
Omlouvám se všem, že nestačím reagovat obratem. Je to tak, že jsem byl skoro měsíc nemocen a teď toho mám “sesypáno” tolik, že “nestačím odebírat z hromádky”. Ještě na tom taky nejsem úplně OK a do toho hraju pátky+soboty, občas taky musím zajít do zaměstnání :-), doma rozklad - o tom raději ani nemluvím, no prostě budu se snažit seč mohu to nějak dohnat a ustát, ale občas už nemohu…:-)
Děkuji všem za pochopení a slibuji, že se fakt budu snažit stále lépe více a radostněji…
Zdravim Vas.
Mam ROGER MAYER Crossroads, kerej rozbocuje signal z kytary na dve vetve: symetrickou a asymetrickou, je mozny takhle rozbocit signal ze slave out vystupu mojeho zlaticka DoRe?
Dobrý den,
pokud nebude mít Slave Out extrémně velkou úroveň signálu, mělo by to jít - proč ne? Je třeba to vyzkoušet, jestli nedojde k přebuzení Crossroads. Nevím, co bych k tomu měl napsat,prostě pokus a nějaký výsledek bude. Nezkoušel jsem to nikdy, takže se k tomu nemohu takhle naslepo vyjádřit… Možná až to zkusíte, pověste sem zkušenost s výsledkem, kdyby k této specialitě někdy potřeboval nějakou informaci i jiný muzikant…
Dobrý den,
přeji rychlé zotavení z nemoci a mám dotaz. Jak testujete třeba kabely? Přes přepínač nebo nějak podobně? Porovnával jsem kabely Proel, Leem a Planet Waves, jenže než jsem ty šnůry přehodil, zapomněl jsem, jak vlastně která zní :-). Navíc by to snad musela brkat nějaká robotická ruka, aby to bylo pořád stejně zahrané. S PW jste mi ovšem potvrdil můj dojem při hře s kapelou. Kabel za 700 (4,5m), zvuk tenký, cinkavý, žádné tělo, píchnul jsem tam Leema za cca 400(6m) a bylo tam, co jsem chtěl, tedy plný, měkký zvouček. Ovšem, když to zkouším doma výše popsaným způsobem, jsem si nejist :-).
Další věc je, že dnes to ve zkušebně hraje, zítra to přes stejně nastavený aparát hrát nebude. Příčina? Spousta lidí si myslí, že je to napětím v síti, já bych řekl, že daleko větší vliv má tlak vzduchu. Aspoň jsem k tomu došel dlouhodobým zkoušením.
Co vy na to?
Díky
Vladimír Pajer
Dobrý den.
Jednak to dělám tak, že si kabely přehazuji ručně a hraju na stejný set-up stejný rif a poslouchám. Potom to třeba realizuji tak, že příjde jeden nebo dva kamarádi kytaristi a jeden hraje pořád stejný rif a druhý mu přehazuje kabely. Všichni posloucháme a snažíme se nezávislé názory pojmenovat do společných jmenovatelů - výsledků subjektivních, poslechových testů. Přepínání by taky šlo, ale už by tam byl zase přepínač, jacky a popřípadě nějaká kabelová spojka, to asi není úplně ono..
Kabely musí být samozřejmě stejné délky, protože jinak jde objektivita zcela do háje…
Při těchto testech jsou slyšet obrovské rozdíly mezi jednotlivými typy kabelů. V podstatě každý hraje úplně jinak, málokdy jsou dva téměř podobné.
Vždycky zkoušíme nejdřív čisté zvuky, pak crunch zvuky a nakonec HiGain zvuky. Ty nejlepší kabely obstojí zvukově ve všech kategoriích, slabší jsou někde výraznější, jinde méně…
Mám takhle otestováno spoustu typů kabelů a sliboval jsem nějaké výsledky a jednoduchý popis testu. Zatím jsem se k tomu nedostal. Mohu jen stručně říct že z naposledy testovaných značek Planet Waves, Fender 3D Zero Point Carver, Monster Rock, Elixir, Spectraflex, Mogami Gold a Mogami Platinum, je suveréním vítězem Mogami Platinum ve všech zvucích od čistých po Higain. Jako druhý bych hodnotil Fender 3D Zero Point a pak hlouběji v poli jsou ty ostatní s méně přesvědčivými výsledky…
Pokud zmiňujete, že nějaký kabel tím, že zvuk určitým způsobem “modifikuje”, třeba zastředí je lepší než to, či ono, pak se proti tomu pro Vaši situaci asi nedá nic namítat, ale podle mne dobrý kabel nemodifikuje ale přenáší co nejsilněji (beze ztrát) a co nejvěrněji zvuk tak, jak nástroj opravdu hraje. Pokud kabel přibarvuje, může být samozřejmě pro určitý účel dobrý ale pro jiný účel už zdaleka ne. Taky jde o to, že kabely, které hodně přibarvují (např. Monster Rock), mohou vyhovovat na jeden typ zvuku, ale nejsou to univerzálně “nejlepší” kabely pro kytaristu, který potřebuje co nejširší výrazovou škálu a bohatou paletu zvuků. V určitých případech jsou tyto “zvýrazňovací” kabely berlička, ale z obecného hlediska pak mám dojem, že tento typ kabelu naopak začne svou “perkusivitou” ve středech kytaristu “brzdit” v rozletu, protože tón není dostatečně melodický pro různé styly a jednotlivé tóny zní příliš konkrétně, separovaně a nevážou se. Není v tom to, že by mi konkrétnost vadila, abych mohl schovat chyby v technice hry, ale naopak, když postupuji do nejvyšších poloh na kytaře, kabel v harmonických kmitočtech ztrácí dech a nepodporuje vyšší harmonické, které dávají tónům barvu a bohatost. Jeho “rezonanční kmitočet” nebo “koleno charakteristiky” (nevím jak to odborně nazvat) je zřejmě (alespoň pocitově to tak mám) posunut pod těmito nejvyššími tóny a ty pak zní “tupěji” než s kabelem, který má přirozený přenos v celém pásmu kytarových tónů. Takhle mi to nějak vyplývá i z praktických zkoušek různých kabelů na živém hraní s kapelou. Středově znějící kabely člověka nejdříve zaujmou, protože kytara leze konkrétněji z kapely ale postupem času to začne vadit, právě proto, co jsem před chvílí zmiňoval. Alespoň u mne to tak je…
Zdravim,chci se zeptat,jestli mate nejakou zkusenost s “miniparovym kabelem”,nebo jak to nazvat,proste mam mezi kombem a pedalboardem ctyri kabely (smycka,channel switch a kytara in) a rad bych to spojil do jednoho. Jestli nevite,zda se da neco podobneho u nas sehnat?Diky za pripadny tip
jeste dodatecek-samozrejme jsem narazil na www.pedalsnake.com,ale zajima me,jestli se to da poridit nekde u nas?
Dobrý den,
ovládací kabely pro přepínání funkcí aparátu, bych si klidně dal do nějakého “minipáráku”. Možná s “přimhouřením uší” ještě i linkové kabely efektové smyčky. Nástrojový kabel (nebo od pedalboardu) bych ale rozhodně nechal v plnohodnotném provedení a neslučoval bych ho nikdy do nějakého vícežílového páráku a podobně. Dá se to udělat tak, že plastovými, tenkými stahovacími páskami k sobě postahujete více solo kabelů do jednoho svazku. Stačí co půl metru nebo ještě dál od sebe stahovací pásky. Je to sice trochu tlustší než pedalsnake, ale účel to splní a když si chcete vyměnit některý z kabelů za lepší nebo obecně jiný, pak to rozcvakáte štípačkama, vyměníte kabel a znovu posvazkujete. Esteticky je to možná za dvě, ale zvukově to může být při správných typech kabelů na 1+. Není problém v tomto svazku táhnout i napájecí dráty, ale síťové rozvody si osobně vedu raději vždy zvlášť jednotlivými kabely, a to jak z bezpečnostních, tak i funkčních důvodů. Když mám z pedalboardu třeba signálový výstup, přepínání kanálů aparátu a ještě dva kabely pro efektovou smyčku, popřípadě stereo výstup pedalboardu do dvou zesilovačů, není problém to posvazkovat stahovacími páskami do jedné tlusté “hadice”. Přijedete na “kšeft, vytáhnete celý společný svazek z kufru, natáhnete mezi pedalboard a aparát jedním tahem, nacvakáte jacky a finito. Je to praktické, rychlé a levné.
Vím, že pedalsnake je tenčí a možná hezčí, ale toto, co popisuji, si každý může udělat doma sám a stahovací pásky koupí v každé lepší elektrikářské prodejně…
Dobrý den,
díky za skvělé stránky, za tu spoustu informací a rad:)
Mohl by jste mi prosím poslat nějaký váš ceník?
zaujali mě zvláště vaše truebypass lišty a boxy,
Předem díky
J.J. Posílám, J.S.
Dobrý den, četl jsem Váš článek o EHX Deluxe Memory Man, ale nikde jsem nenašel zmínku o téhle verzi. http://www.thomann.de/gb/electro_harmonix_memory_man.htm
Mohl byste mi tedy objasnit, o jakou verzi jde? Na českém trhu jsem již vámi popisovanou verzi Memory Mana neviděl, je to tedy náhrada? Pokud ano, čím se liší?
Děkuji
Dobrý den,
ano jde o analogový, současně vyráběný MemoryMan. Jsou zde už asi použity trochu jiné BBD analogové posuvné registry (zpožďovací/delay obvody), ale pořád jde o analog pracující na stejném, původním principu.
Asi za měsíc jsem domluvený s kolegou kytaristou, že mi tento nový model zašle-půjčí, abych si mohl udělat srovnání původního “plecháče” a tohoto nového modelu v krabičce typu Hammond… Potom dám v blogu na stránkkách vědět (popíšu), jak zvukové srovnání dopadlo…
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, zda znáte tento výrobek, případně, zda jste se s tím stkal a co na něj říkáte. dík… http://www.diamondpedals.com/products/compressor.html
Dobrý den, neznám tento typ kompresoru, ještě jsem ho nikdy nezkoušel. Jde podle popisu o opto-compressor, což by mu mělo zaručit co nejpřirozenější průchozí zvuk. Vidím, že výrobce si dal s průchozí signálovou cestou “obvodově záležet” a použil obvody typu AD, což je jeden z možných předpokladů úspěchu při honbě za co nejlepším zvukem. Druhá věc mne naopak trochu odrazuje a to jsou polypropylenové kondenzátory. Mně zní polypropylen příliš HiFi-sticky. Když jsem dělal spousty testů kondenzátorů v různých typech efektů, nikdy mi polypropylen ať už jako Metalized Foil nebo i Film+Foil nepřišel tak dobrý jako Film + Foil Polyester. Polyester je sice “starší” typ materiálu, z hlediska dielektrických vlastností méně “matematicko/fyzikálně dokonalý” než Polypropylen, nicméně polypropylen mi zní suše a sterilně, kdežto polyester tónu propůjčujě teplejší barvu a kytara zní s těmito typy kondenzátorů plněji, melodičtěji. V HiFi zesilovačích se polypropylen používá častěji, v muzikantských ho znám hlavně z kondenzátorů typu Orange Drops, které se používají v Mesa Boogie a některých Boutique replikách starých Fenderů apod. Když jsem ale polypropylenové kondíky (Orange Drops, Xicon, Audience Aricaps, WIMA) zkoušel ve starém Voxu nebo Marshallu nebylo to zdaleka ono oproti kondenzátorům Mustard, SoZo, které jsou Polyester Film + Al Foil.
To jsem ale odbočil a trochu podrobněji popsal to, co je mi na první pohled jen trochu podezřelé, protože mé testy typů kondíků v efektech dopadly tak, že bych prostě tyto kondenzátory do efektů nedával…
Fakt ale nevím, neznám tento Compressor, takže jsou to jen mé teorie a nemohu to objektivně soudit. Jediná šance je koupit tento Compressor a srovnat s jinými výrobky. Jako referenci pro srovnání doporučuji třeba Carl Martin Compressor/limiter, který se u nás dá myslím bez problémů koupit a je výborný…
Dobrý den. Snad nebudu moc dotěrný, když se zeptám. Velmi mě tato problematika zajímá. Setkal jste se s některým z níže uvedených efektů v provedení “jako elektronkový efekt”? Delay,Echo,Looping,Flanger,Octaver,Chorus.
ad.:(Rozumějte: nejsem si jist, zda pojem “čistě elektronkový efekt” někdy existoval, protože si myslím, že vždy se v tomto elektonickém obovodu najde “nějaký polovodič”). To nahrává i na otázku; v jaké míře jsou dnes “elektronkové efekty” skutečně elektronkovými? Mohl by jste zmínit ryzí představitele “skalních” zkreslodel? Myslím tím např.: Fuzz, Vibe, Overdrive, Compressor..
Děkuji mnohokrát! Dobrý den,
Delay - například Maestro Echoplex je páskové, celolampové Echo/Delay. Dále Tube Tape Echo od Fulltone je v podstatě něco velmi podobného.
Overdrive/distortion - Matchless Hotbox - celolampový zkreslovač, vlastním také dvoulampový Hot Tubes od Electro Harmonix (dělali i polovodičové verze, ale já mám celolampovou, bez polovodičů) a našly by se ještě další pedály zřejmě…
Flanger a chorus nelze bez polovodičových BBD obvodů nebo popř. i digitálních obvodů udělat. Šlo by pouze vstupní a výstupní obvody udělat lampové, ale vlastní zpožďovací linka musí být polovodičová. Tedy pokud bychom Flanging nechtěli simulovat kolísajícím posuvem pásky v podobném zařízení jako je Echoplex. Teoreticky se i toto asi dá, ale není to běžná podiová praxe
Tremolo lampové je ve spoustě starých celolampových aparátů jako jejich pevná součást.
Vibrato už zase potřebuje polovodiče ke změně výšky tónu procházejícího zvuku…
Compressor v celolampovém provedení je opět možný. Běžně se používají lampové opto compressory ve studiové praxi (Drawmer S3 apod…). V efektových (podiových) kategoriích je znám třeba Electro Harmonix Black Finger, ale neměl jsem ho ještě rozdělaný, takže nevím zda je zcela bez polovodičů nebo tam něco málo bude, každopádně lampy jsou pro jeho zvuk rozhodující..
Wah pedál, který je lampový jsem viděl třeba zde: www.geofex.com/Article_Folders/tube-wah/tube-wah.htm . Měl jsem také zajímavý dvulampový efekt od Electro Harmonix s názvem Tube Zipper. Jde o kombinaci zkreslovadla (lampový distortion) a Envelope filtru (tedy jakoby automatického kvákadla s možností různých módů a frekvenčních nastavení). Nešlo sice o efekt, v němž by nebyl vůbec žádný polovodič, ale zvuk byl převážně lampový a pomocí operačního zesilovače a optočlenů pracovaly automatické filtry, které podle nastavení ovládacích prvků různě reagovaly na úder do strun.
Dobrý den, pane Smrčka, používal jste někdy kombinaci kytara A Y B True Bypass Box = 1 výstup kytarový amaparát, druhý výstup pásmový ekvalizér + basové kombo? Napadlo mě to skrz zvýraznění basů (nebo při absenci kvalitního bassmena? 8). Mám na mysli: stáhnout na ekvalizéru výšky a naopak hloubky vytáhnout. Co se týče A Y B True Bypass Boxu, určitě používat Y režim .. Myslíte, že by v tom byl nějaký zádrhel?
Dobrý den,
takhle jsem to opravdu nikdy nepoužíval. Nápad je to zajímavý, ale basu to určitě nenahradí.
Technické “zádrhely” se teoreticky mohou vyskytnout v tom, že oba systémy (aparáty) mohou začít brumět vlivem zemní smyčky spojením zemí přes A/Y/B Box, protože budou zcela odlišné. Ale nemusí, je to vždy individuální…
Druhý technický problém (který už není tak podstatný) je ten, že průchodem stejného zvuku přes dva řetězce, které různě otáčí fázi signálu se může celkový zvuk v určitých kmitočtech fázově “rozpadnout” - zvuk bude v protifázi a celkový výsledek namísto aby se sčítal a posiloval se může odčítat a naopak v některých kmitočtech znít nevýrazně a nepřirozeně. Je samozřejmě nutno to vyzkoušet na konkrétních typech zařízení, co to bude dělat.
Ale řeknu to tak, kdysi mne bavilo tahat s sebou dva aparáty, abych mohl hrát do sterea. Stereo jsem tehdy různě kombinoval a zpočátku si to trochu i užíval, jaký “pompézní” zvuk mohu mít na podiu. Pak po nějakém čase jsem si zase zkusil zahrát s kapelou jen na jeden jednoduchý aparát a ucítil jsem tu větší “prudérnost-údrnost” přímočarého zvuku kytary. Tak jsem došel k závěru, že to tahání se s dvěma aparáty a rackovými efekty nemá tu “účinnost” při živém hraní, kterou jsem od toho původně očekával.
Pokud máte potřebu “posilovat” na každém hraní a nemusíte ještě vzhledem k věku a pevnému zdraví šetřit každou zbytečně vynaloženou energií, klidně to zkuste :-). Sám uvidíte, jak dlouho Vás to bude bavit a nakolik si “zvukově polepšíte” oproti jednomu solidnímu aparátu…
Dobrý den, hledám recenzi na speaker kabely.
Nevím jestli Monster cabel performer 500(nestíněný), nebo Planet waves PWS05 (taková solidní stíněná a zvlášť izolovaná dvojlajna, která mě byla zcizena). Hlavně pátrám, jakých idealních parametrů by měl dosahovat tento propojovací kabel. Kabel Monster rock mám již jako nástrojovku (spokojenost) a hraji na telecastra přes Marshall 6100 a 1960A. Díky za případnou odpověď, zdravím všechny podobně postižené a tento web je opravdu počteníčko °)
Dobrý den,
nevím jaký je zvukový rozdíl mezi těmito kabely, nikdy jsem se takovým testem nezabýval. Je to dobrý námět k dalšímu “šílenému vědátorství” a otevření nové kategorie pro zlepšování řetězce.
Můj první pocit, když se na mechanické provedení obou typů kabelů dívám ale je, že nemají až tolik mědi, jak bych si osobně představoval, že by správný reproduktorový kabel měl mít. U kytarového aparátu není zapotřebí aby kabel chodil do 20kHz a tak uvažovat o skin efektu na vysokých kmitočtech u kabelu který bude mít řádově délku do 1,5m asi není zcela relevantní, respektive se domnívám, že odtud mi “zrada” nehrozí. Spíš chci aby měl kabel co nejmenší odpor a indukčnost a signál se tak v co největším poměru dostal až na kmitačku reproduktoru, kde má účinně pracovat na rozdíl od kabelu, který by z tohoto pohledu měl být pokud možno neutrální.
Proto jsem si kabel udělal z klasické reproduktorové (průhledné-nestíněné, co používají HiFisti) dvoulinky toho největšího průřezu, který jsem zrovna sehnal, konkrétně 2x 4mm2. Koupil jsem dva větší úhlové jacky s plastovým krytem, do něhož jsem trohu zvětšil původní otvor, aby se tam kabel vešel.
Jednak mne ten kabel při jeho “kvalitě” nevyšel až tak katastrofálně draze a na druhé straně mám zatím pocit, že jsem pro to udělal vše nejlepší co jsem mohl, alespoň soudě podle těch spletených měděných lan, co jsou v kabelu vidět (Kdyby byly stříbrné, či zlaté bylo by to ještě přesvědčivější .
Možná se osudově mýlím a pokud někdo, kdo čte tuto diskuzi má jiné konkrétní výsledky z praxe a zabýval se hloubkově přesně touto tematikou, rád se poučím, protože kdybych si sám tuhle část řetězce dokázal ještě více “vylepšit” tak, že by to opravdu byl slyšitelný rozdíl (jako je tomu např. u kytarových kabelů), půjdu do toho rád i za ceny vyšší investice, než jakou jsem v tomto případě vynaložil..
Myslím si ale, že na tom kraťoučkém kabelu tu “masu mědi” nějaká finta s vnitřní architekturou kabelu, či speciálností dielektrika apod., za cenu úspor na mědi “neudělá”…
Zdravim Vas.
Tak sem se konecne rozhodl pouzivat i delay, kerej se mi doma valel neco pres rok…Jedna se o Line6 DL4, mam ho zapojenej v seriove smycce bez regulace gainu v ni. Vydrzi ten delay vybuzeni celolampy Dore naplno? Neposkodi se vstup delaye? Vyrobce nepise nic o maximalni vstupni urovni…
Dobrý den,
pro Delay je rozhodující, kdy začne sám zkreslovat, limitovat. Pokud ho budete “krmit” z regulovatelného, linkového výstupu, jeho poškození vlivem úrovně tohoto výstupního signálu určitě nehrozí. Stejně budete poslouchat, jak to hraje a když už to bude protivně zkreslovat v samotném zvuku delay, budete muset úroveň signálu z linky do delay stáhnout. Obecně ale fatální průšvihy (poškození efektů) touto cestou většinou vůbec nehrozí. Samozřejmě ho nesmíte zapnout omylem třeba do reproduktorového výstupu aparátu, tam už by to bylo jiné “peklo”, ale linkový výstup by měl být zcela bezpečný…
Dobrý den, chci se zeptat co si myslíte o aktivních kytarových kabelech. Slyšel jsem to od kámoše, kterej byl na koncertě trio Michala Pavlíčka a on (včetně basáka) je používá. Po koncertě se ptal basáka (Martina Ivana) a on mu řekl, že je to nová věc a používá je nejen kvůli zvuku, ale i proto, že jsou absolutně imunní vůčí okolnímu rušení (např. světla při živáku atd.) ostatní prý různě bručí.
Zdravim.
Co je lepsi a jake sou vyhody a tak…
1) Prepnout na linkovym vstupu mixu vetsi vstupni citlivost a vystup z klaves mit pak jen lehce zesileny?
2)Na mixu mit nizkou citlivost a klavesy naplno?
Je tam prepinani 4dB / 10dB…
Dobrý den,
osobně bych volil tuto cestu: Z kláves pustit co největší signál a na mixu zvolit menší citlivost, tedy linkový vstup. Tak by měly být lépe kompenzovány třeba přenosové nedostatky kabelu mezi klávesy a mixem a celkově by se mělo dosáhnout lepšího odstupu šumu/brumu v PA, vlivem zbytečného zesilování slabých signálů a rušivých (nechtěných) kmitočtů, které se idukují do kabelu z okolního prostředí.
Ale otázkou mohou být ještě dvě věci: Ta první je, zda i při menší citlivosti vstupu na mixu toho z těch kláves ještě pořád “nepoleze” tolik, že to mix i tak na vstupu přebudí? Potom je třeba pomocí PEAK indikátoru nebo PFL nastavit optimální-maximální možný výstup z kláves, aby to mix mohl ještě dobře (bez limitace) zpracovat.
Druhá věc, která by mohla být otázkou zda tak, či onak je to, jakým způsobem se útlum na vstupu mixu v konkrétním zapojení dělá. Pokud je vstupní jednotka mixu vybavena kvalitním zapojením, platí to vše, co jsem právě napsal. Pokud je to ale nějaká levná kategorie mixu a útlum vstupu se dělá nějakou “technicky podpásovou” metodou, může se stát, že vlivem takto “lacino” změněné vstupní impedance dojde k posunu v dynamice a některých kmitočtech a tím ne zcela efektivní “saturaci” vstupu celým užitečným signálem. V takovém případě bych připustil jako “nouzovou” i variantu na vstupu mixu dát vyšší citlivost a na klávesách trochu stáhnout, aby to celkově znělo “barevněji”.
Obecně platí první varianta, ale v některých konkrétních případech může mít určité opodstatnění i ta druhá…
Dobrý den
Chtěl bych se zeptat na následující. Mám stratocastera s aktivní elektronikou EMG DG-20 a kombo Fender Super champ xd. Kombo má vestavěné efekty a nejvíc se mi líbí delay, takže ho budu používat. Protože však potřebuju i jiné efekty a hlavně dist a reverb zapojil jsem mezi kytaru a kombo Line6 DM4 (ten by měl být TB) pak LS-2 a RV-5 a nijak se mi nezdá, že by tam byl úbytek signálu. Další efekty PH-3 a CH-1 a PS-5 jsem dal do smyčky A toho LS-2. Napájím to zdrojem pro pedalboardy BCB 60 1000mA s využitím rozbočky na LS-2. Myslíte, že ten průchod přes LS-2 je TB nebo byste mi doporučil nějakou Vaši TBlištu a jiný zdroj nebo nějaké jiné zapojení? Děkuji
Dobrý den,
jestli jsem tomu dobře porozumněl, napájíte efekty před vstupem aparátu i ve smyčce společným (jedním) napáječem a napájení navíc ještě distribujete přes Line Selector? Nevím, jak přesně se chová v dané situaci Váš aparát. Třeba to nedělá ve zvuku žádný problém, ale já bych určitě použil minimálně dva oddělené zdroje. Jeden pro efekty ve smyčce aparátu a druhý pro efekty před vstupem aparátu. Samozřejmě nejlepší řešení je použít separované zdroje pro každý efekt izolovanou sekci zvlášť. Dále pak: Pokud máte pocit, že s použitím Line Selectoru nedochází k žádným změnám signálu, používejte ho klidně dál. Já s ním mám tu zkušenost, že při použití před vstupem kvalitních, celolampových aparátů většinou nežádoucím způsobem mění procházející signály. Není true bypass a z toho důvodu bývá v některých případech nahrazen TB Boxem nebo TB lištou (podle způsobu jeho konkrétního použití).
Co se týče mých doporučení, nechci si “natvrdo přihřívat polívčičku” doporučováním, abyste vyměnil to, či ono za mé konkrétní produkty. Naopak, pokud jste s dosavadní situací zvukově spokojen, spíš Vám doporučím nechat to zatím tak a vyčkat, až příjde “nutnost změny”. Každý máme jinou představu o zvuku a ta se časem vyvíjí. Teď Vám to chodí vše dobře, tak to neřešte. Nikde není napsáno, že za nějaký ten pátek, či rok se nemůžete rozhodnout koupit si větší aparát s větším reproduktorem (či dvěma, boxem a třeba i bez DSP procesoru apod.) a najednou zjistíte, že už slyšíte nedostatky, které dané zapojení přináší. Pak začnete hledat nějaké řešení z konkrétní nutnosti zlepšit nedokonalé… V takovou chvíli Vám rád doporučím nějaké konkrétní řešení. Ale v této dané situaci, se kterou jste, jak píšete spokojen, bych si nedovolil Vám nutit nějaké změny, o kterých byste nakonec mohl usoudit, že to celé nijak “nevylepšily” a byly samoúčelné a z mé strany kalkulativního charakteru. To nechci… .
Takže dejte tomu ještě nějaký čas a až nastane “time for change”, můžeme se začít bavit konkrétněji. Teď Vám jen doporučím vyzkoušejte si rozdělit napájení efektů před vstupem a ve smyčce na dva samostatné adaptery. Pokud žádnou změnu (vyčištění brumu, přehlednější zvuk) neuslyšíte, nemusí být k řešení ani tohle…
Dobrý den, měl bych dotaz; mám Artec Analog Delay ADL-2, všude je označovaný jako analogový delay, ale někde jsem se dočetl, že je to digitál. Nevíte náhodou jak to s ním doopravdy je?
Dobrý den,
Artec Delay nepoužívá klasické analogové obvody BBD, které jsou známy třeba z EHX Memory Man DeLuxe nebo Diamond Memory Lane, ale obvody typu ASIC. Jde o novou technologii, která není tak zcela ani klasický digitál, ale ani čistý analog. Sám s tím ještě nemám konkrétní zkušenost, takže se nedokážu vyjádřit. Chtělo by to udělat srovnávací poslechové testy obou technoliogií: klasické - BBD s comp/expander versus ASIC a pak by teprve člověk mohl posoudit, co je opravdu lepší/horší a v čem.
Pravdou je to, že ASIC se svým principem navenek tváří spíše “digitálně”, ale může znít lépe než klasický digitál s AD/DA převodníky a filtry…nebo taky ne. Zatím nevím, je třeba to někdy porovnat, vyzkoušet…
Ahoj Jardo. Díky za modifikaci vintage Rata. Takový výsledek jsem nečekal. Za pár kaček neskutečný rozdíl. Tohle by určitě stálo za výrobu. Geniální.
Zdenál.
Díky
Dobrý den
děkuji za odpověď ze 13.3. ohledně LS-2 a chtěl bych se ještě zeptat na propojení krabiček. Jak výše uvedeno máte zkušenost s tím že nejlepší propojení krabiček je tuhým vodičem jestli jsem to dobře pochopil. Dokonce na youtube.com jsem u některých testů tyto propojky viděl. Jak by to bylo s těmi kovovými propojkami bez kabelu, které se běžně prodávají ať už rovné nebo vyosené, tam je to snad propojeno taky natvrdo? A dále jsem v recenzi v muzikusu jednou četl, že pokud máte v kytaře aktivní elektroniku, je jedno jaký kabel a v jaké délce použijete, je to pravda? Děkuji
Dobrý den,
ano v kovových propojkách je to propojeno natvrdo a tudíž by to mělo být OK. Aktivní elektronika v kytaře znamená, že výstupní odpor je namísto 5000 - 10000 Ohmů roven např. 100-500 Ohmů. Takže parazitní kapacita kabelu v řádu více než 1000pF se projeví na pasivním výstupu mnohonásobně negativněji než na tom aktivním, který ji svou nízkou impedancí kompenzuje. To ale neznamená, že je úplně jedno jaký kabel použijeme. Pokud bude kabel s masívním jádrem mědi (živým vodičem), tak se bude dynamicky i s aktivní elektronikou chovat lépe, než nějaká tenkostěnná “tkanička”. Dobrý a kvalitní kabel není nikdy na škodu, jen se s aktivní elektronikou tak slyšitelně neprojeví jeho výborné vlastnosti jako s pasivní. Podle mne není úplně pravda, že s aktivní elektronikou můžeme použít jakkoliv méně kvalitní kabel a dosáhneme stejného výsledku jako se špičkovým kabelem. Toto tvrzení bych nikomu nepotvrdil…
Prostě aktivní elektronika je na jedné straně dominantní natolik, že dovede docela zkompenzovat paraziní kapacitu kabelu, ale na druhé straně je také bohužel natolik dominantní ve vztahu ke snímačům a tím i potlačení “syrovosti základního zvuku”.
Základní pasivní zvuk totiž nesestává jen ze dřeva, indukčnosti a impedance snímačů, kapacity a indukčnosti kabelu, ale to vše ještě tvoří rezonanční obvod se vstupním seriovým odporem zesilovače (efektu), kapacitou vstupního kondenzátoru, paralelním odporem na vstupu proti zemi, kapacitou první mřížky lampy atd.
Ve chvíli, kdy se do tohoto “přirozeného rezonančního obvodu” postaví aktivní elektronika, “rozetne” ho jakoby zvukově vedví. Její elektronika má sice taky svůj vstupní obvod, ale “impedančně odizoluje” jinak laděné vstupní obvody lampových zařízení, popřípadě efektů před nimi.
A ta kompenzace kabelu potom vyzní tak, že je to opět jako vše ve fyzice “něco za něco”.
Dobrý den, měl jste někdy “čest” si zahrát na JTM50 ? (jen ze zajímavosti)
Rozhoduju se mezi Marshall Vintage Series 1987X a klasikou JCM 800 2203 .. těžko se rozhodnout, jaký máte názor na tyhle hlavy?
Dobrý den,
JTM50je v podstatě přechod mezi Bass a Lead verzí Marshallu “čtyřdíry”, kdy v první katodě obou půlek ECC83 je “basová” RC kombinace elektrolytu a odporu 820Ohm pro obě “půllampy” společná. Výškový vstup pak má pouze paralelně k jednomu ze směšovacích odporů kondík řádově 500pF a v korekcích je kombinace 250pF + 56kOhm namísto 470pF + 33kOhm. Tím se liší od pozdějších verzí JMP MkII LEAD, které mají tyto záležitosti řešeny-odladěny “moderněji”.
Právě na takto postaru, ve stylu Bass verze zapojený Marshall hraju. Tedy ještě s tou vyjímkou že i ten kondík 500pF u směšovacího odporu nemám. Mám tedy jen “basový” vstup. Osobně to považuju za nejlepší zapojení starého PLEXI typu Marshallu pro single snímače .
JCM 800 2203 Master Volume se už naopak pro single snímače vůbec zvukově nehodí. Jde o mnohem později vyvinutý zesilovač především pro humbucker snímače. Hraje výborně třeba s kytarami typu Gibson Les Paul. Příjemné je i jeho nakopnutí overdriverem typu TS9 / TS808 pro “mazlavější” sólový zvuk.
Model 2203 je 100W verze, já jsem kdysi hrával na model 2204 50W. Na ten jsem se snažil pak hrát dál i když jsem vyměnil hubuckery za Strat se singly, ale velice brzy jsem to vzdal a pochopil, že potřebuji jednoduchou, starou “čtyřdíru” JTM45, JTM 50, JMP MkII nebo podobně. A když jsem si tento jednokanál pak pořídil, byla to na jedné straně obrovská úleva s mnohem přijatelnějším tónem pro Strat (do basového vstupu), ale na druhé straně začala “krabičková éra”, což dnes vidím nakonec zpětně taky jako pozitivní krok (vpřed či vzad..?.. jak kdo chce ) Shrnul bych to výrazem “kruh se uzavřel…”
Každopádně JTM50 je čistější a hodně dynamický, takže zdaleka tak netrhám struny, jako to bývalo u Master Volume. Na druhé straně zase veškeré zvuky, včetně zkreslení, musím dělat krabicemi v pedalboardu, protože si nemohu při hospodském hraní dovolit hrát až na “krev z uší”, kdy čtyřdíra teprve začíná nádherně kreslit sama o sobě i koncovým stupněm…
Pokud tedy máte humbuckery na kytaře, je možná “pohodlnějším”, byť méně univerzálním řešením Master Volume 2204, 2203.
Pokud hrajete rád na singly, tak je rozhodně lepším řešením JTM50.
Můj názor…
mám dotaz. Již delší dobu používám flanger firmy Ibanez, konkrétně model FL-301 (stará krabička). Napájena je dvěmi 9V bateriemi. V poslední době začínám řešit napájení adaptérem, ale narážím na problém s rozměry jacku, který by byl pro tento efekt vhodný. Vypadá to, že tímto způsobem bylo určitě napájeno více starých efektů firmy Ibanez. Můžete mi prosím poradit, jak tento problém vyřešit? Jiný flanger zatím nechci, protože tento (až na obrovský šum) má krásný zvuk.
Dobrý den,
koupil jsem ho předloni (pak zase prodal), ale mám pocit, že tam byl jack 3,5mm nebo se pletu? Dělá se ještě jack 2,5mm. ten jste tam zkoušel? Nepamatuji se, že bych s tím měl nějaký zvláštní problém…
Vím, že se dělaly dvě verze Flangeru FL-301 a FL-301DX s 9V nebo 18V napájením, ale oba jsou na jack napájecí konektor. Pokud na to příjdete, který typ jacku tam přesně pasuje, napište to tu prosím, taky si to zařadím do své “databáze typů napaječů a konektorů”, ať mám přesné informace. Už dlouhou dobu se nikdo s něčím takovým v pedalboardu neobjevil. Je to dnes samý Line6, Behringer a podobné “fajnové” věci a žádnou pořádnou starou otlučenou krabici pomalu člověk už neuvidí…
Dobrý den
díky za odpověď ze 23.3. ohledně propojek a kabelů a chtěl bych se ještě zeptat, nebo požádat o pomoc při identifikaci snímačů. Asi v polovině osmdesátých let jsem koupil přes annonci stratoplato osazené třemi singly. Mají nádherný zvonivý sound a v té době tu bylo něco. Bohužel na toho člověka už dávno nemám kontakt a tehdy jsem se ho neptal z jakého typu strata to vyndal. Jen asi rok na to se mi ozval, jestli bych mu je neprodal zpátky. Potřeboval bych vědět jaký je to typ snímačů. Jediné co jsem byl schopen změřit byl stejnosměrný odpor 2×5,8 a 1×6 a to že mají všechny tři stejné vinutí. Můžete mi někoho dopručit, kdo by je identifikoval přesněji? Není na nich žádný popis ani číslo. Díky
Dobrý den,
tak v tom Vám opravdu neporadím - prostě nevím. Ale co vím obecně, je to, že se opravdu staré Fender snímače z padesátých, šedesátých let atd. prodávají za neuvěřitelně vysoké sumy. Je to asi tím, že tehdy se technologicky jinak připravovaly materiály než dnes, takže jsou z tohoto pohledu neopakovatelné, i když spousta výrobců se ohání přesnými replikami, nejsou prostě přesné ve strukturách a složení materiálů. Další nezanedbatelný proces je přirozené stárnutí magnetů, které udělá se zvukem taky svoje. No a v neposlední řadě je to samozřejmě i historická hodnota, na což se sice v Česku zatím moc nehraje, ale někteří bohatí muzikanti už taky začínají investovat peníze třeba do vzácných nástrojů, jak se ukazuje..
V podstatě byste si za sadu originálních, hodně starých snímačů Fender dnes mohl koupit třeba dvě až tři nové original Fender kytary komerční kategorie. Buďte tedy velmi obezřetný, kdyby je zase někdo chtěl koupit a neunáhlete se
OMLOUVÁM SE VŠEM MUZIKANTŮM, KTERÝM JSEM NEODPOVĚDĚL NA E-MAIL BĚHEM POSLEDNÍCH 14 DNŮ.
ZHAVAROVAL MI DNES OUTLOOK EXPRESS A ZTRATIL JSEM ASI 15-20 NEPOZNAČENÝCH/NEZPRACOVANÝCH E-MAILŮ. BYLY MEZI NIMI TUŠÍM I NĚJAKÉ OBJEDNÁVKY NEBO POTVRZENÍ PŘEDEM DOJEDNANÉHO. PROSÍM PROTO VŠECHNY, KTEŘÍ MI POSÍLALI OBJEDNÁVKU NEBO POŽADAVEK BĚHEM POSLEDNÍHO MĚSÍCE, ABY TAK UČINILI ZNOVU A JÁ SI TO ZKONTROLUJI SE SVÝMI ZÁZNAMY. URČITĚ MI TAK PÁR VĚCÍ UNIKLO A DOTYČNÍ BY ČEKALI MARNĚ.
JEŠTĚ JEDNOU SE TEDY OMLOUVÁM ZA NEDOKONALOST POČÍTAČOVÉ TECHNIKY, ALE POKUD CHCETE MÍT JIISTOTU PŘIJETÍ OBJEDNÁVKY NA COKOLIV, CO ŠLO BĚHEM CELÉHO BŘEZNA, RADĚJI MI TO POŠLETE ZNOVU.
Dobrý den
děkuji za odpověď co se týče těch snímačů. Měl bych zájem o Váš TRUE BYPASS BOX DOUBLE, chci vyhodit LS-2ku a dát ho tam místo ní. Můžete mi prosím poslat cenník?
A ještě jsem se chtěl zeptat co se týče tuhých vodičů v kytaře. Myslel jste to výše
(viz Oct 7, 2008) tak, že by se tuhé vodiče dali i od snímačů k přepínači a od volume pot k jackové samici? To je u strata docela piplačka a letování přímo na kontaktech snímačů. Chtěl bych to zkusit při sestavování nové elektroniky, ale nevím jestli si na to troufnu.
pro Milana - dotaz z 28.1.2009 - není tohle ono? http://www.ehx.com/products/signal-pad *Pozn.: tohle je určeno do signálového řetězce před vstupem do zesilovače, popř. do efektové smyčky apod. Tedy pro úroveň signálu kytarového, efektového nebo maximálně linkového výstupu. Jako POWER ATTENUATOR to výkonově není dimenzováno. mělo by to pak mnohem větší rozměry, aby se tepelně mohl vyzářit ztrátový výkon, který musí “brzda polknout” aby nešel do reproduktoru…
Dobrý den,
mám nově Voodoo Labs Analog Chorus. Při silnějším úderu do strun je slyšet menší jakoby prasknutí nebo zachrčení, něco jak kdybych to šlehnul s crunchem což u čistého kanálu docela dost vadí. Kabely jsem zkoušel měnit, efekt napájím zatím baterkou (čekám na váš zdroj :). Nevíte čím by to mohlo být? Dobrý den,
jsou dvě možnosti. První je ta, že chorus do jeho vstupu “krmíte” moc velkým signálem, který už není v rámci svého “headroom” zpracovat. Přeloženo do laického jazyka, buďto z kytary nebo efektů zapojených mezi kytarou a chorusem leze tak velká úroveň signálu, že ho to přebuzuje na vstupu. Nemáte před ním třeba Compressor nebo něco zesilujícího (byť i jen čistě) s nastaveným výstupním LEVEL/VOLUME na extrémně velkou hodnotu? Nebo aktivní elektroniku v kytaře s extrémně silným výstupem? Třeba nový Eric Clapton signature Strat tohle rád dělává, co vím…
Druhá možnost, pokud nic z výše uvedeného neplatí je, že efekt bude vadný a asi by to pak bylo na záruční opravu/výměnu…
Zdravim.
Nevite o nekom, kdo by ohodnotil kvalitu nahravek po zvukove strance a poradil s nastavenim zvuku a tak vsechno kolem toho? Napadá mne Milan Cimfe ze studia SONO, ale nevím nakolik by měl čas a ochotu…
Nebo by Vám mohl poradit třeba můj kamarád Roman Helcl z kapely November 2nd, který se snaží vyhledávat kvalitní zvukaře a producenty i ze zahraničí. Zkuste se podívat na stránky November 2nd, měli by tam mít funkční kotakt a třeba Vám Roman poradí.
Já se tím až tak nezabývám. Kdysi jsem sice budoval a nějakou dobu spoluvlastnil 16-stopé analogové studio s magnetofony TEAC a STUDER, ale to bylo před dvanácti lety a od té doby je vše trochu jinak…
Zdravim.
Mam “MXR Distorsion+” a chtel bych zjistit z ktereho roku tento kousek priblizne pochazi. Staci ho poradne vyfotit a zaslat Vam? Dobrý den,
obávám se, že v tomto Vám neporadím, protože se datováním efektů dle výrobních čísel až tak moc nezajímám. Mne zajímá vždy jaké jsou uvnitř součástky, ale jestli je to z roku 77 nebo 82 mne už tolik nepálí . Úplně první MXR Distortion+ měly germaniové limitační diody 1n34A namísto dnešních 1n4148 a to je myslím nejpodstatnější rozdíl. Samozřejmě dobové vazební kondenzátory také specificky dotváří charakter zvuku. Možná se dá taky říct, že “poctivý” plošný spoj se silnými spojovacími cestami je lepší než dnešní oboustranné “slaboty” s vlasovými spoji…
Zkuste se obrátit s otázkou stáří na nástupce MXR - výrobce dnešních reissue MXR efektů firmu Jim Dunlop. Tam by asi měli vědět víc…
Dobrý den,
z vlastních zkušeností jsem usoudil, že germaniový fuzz efektový zesilovač ke kytaře hraje nejlépe “když ho dáte před štací do ledničky odpočinout”, není třeba pak balancovat se vstupním odporem a sustainem. Napadlo mě použít přídavné chlazení pro tranzistor, snad by vířivé magnetické pole ventilátoru nedělalo problémy. Myslíte, že by se to minulo účinkem?
S pozdravem
Radim
Dobrý den,
myslím si že ventilátor mini rozměrů by tomu neublížil. Je taky dobré spojit nějakým tepelně vodivým materiálem “těla” tranzistorů třeba s plošným spojem nebo tranzistory opatřit chladiči, chladícími křidélky apod.
Problém ovšem nastává v létě, kdy i ventilátorek bude na tranzistory foukat jen okolní vzduch o teplotě až 30°C. Takové chlazení pak stejně nemá patřičný “zmrazovací” efekt.
Mozna by bylo dobre se zminit taky o strunach protoze i ty delaji zvu-sila,druh… Samozřejmě struny jsou velmi důležitým segmentem při tvorbě zvuku. Nevím ale co bych o nich obecně napsal. Mohu jen napsat na co jsem hrával a hraju já. Dokud jsem před lety používal kytaru s humbuckery a Floyd Rose hrál jsem na d´Addario XL110. Poté na Fender s Texas Specials jsem používal Fender nickelplated Super Bullets Regular Heavy, což je kombinace tří tenkých e,h,g z “desítkové” sady a tří tlustých D,A,E z “dvanáctkové” sady. Teď hraji na zakázkového Strata (ručně dělaná kopie v USA) z velmi tvrdého jednoho kusu jasanu a snímači Lindy Fralin Real 54´s. Na této kytaře jsem si zamiloval struny DR Pure Blues desítky, což jsou celoniklové struny. Bohužel za jeden večer většinou vždy zničím minimálně (rozpadne se opředení) D-éčko, takže si jich kupuju (D-éček) vždy deset sólo a doplňuji je na kytaru po každém kšeftu. Celkově ty struny málo vydrží, ale mají krásný jiskřivý zvuk, který přes Celestion Heritage 20W Greenbacks vynikne oproti jiným typům strun, které tohle “záření” nedovedou. Je to sice tak trochu “country chřestýš” ale hraju s tím v pohodě i heavy rock s lampovým HiGain zkreslením. Když hraje kytara dobře “ze dřeva” nejsou ty výšky protivné ale naopak krásně barevné, protože zní přirozeně… Ty struny mají trochu slabší výstupní signál z kytary oproti nickelplated typům. Mně to ale nevadí, protože stejně hraju hodně silově a alespoň mám u krabiček i zkreslení rezervu v dynamice a “nehltí” se mi zbytečně, tón je i při maximálních úderech krásně čitelný a dobře artikulovaný.
Víc o strunách nedovedu napsat. Zkoušel jsem dříve Nickleplated struny i od jiných firem. Líbily se mi třeba Dean Markley Blue Steel nebo Ernie Ball. Nelíbily te mi GHS, Elixir co se tak pamatuju…
Určitě se najde někdo, kdo tohle bude číst a má třeba bohaté zkušenosti s testováním různých druhů strun. Směle sem kdokoliv napište, čtou to muzikanti a každá zkušenost je dobrá v tom, že může ušetřit čas, hledání i zbytečně vyhazované peníze…
Dobrý den pane Smrčko, měl bych na Vás dotaz. Mám 5 kytarových efektů. Uvedu je v pořadí, jak je mám zapojeny za sebou v pedalboardu od kytary do zesilovače. Wah-wah pedál George Dennis GD35, Danelectro Chili dog Octave, Boss equalizer GE7, Johnson Chorus a Boss Digital Delay DD3. Jednak se chci zeptat, jestli je takovéto zapojení optimální, nebo jak by mělo optimálně vypadat? A druhý dotaz se týká toho Boss equalizeru GE7. Používám ho na modulaci a zesílení zvuku pro sóla. Když ho mám zapojen na tomto místě a celý pedalboard před zesilovačem (pololampa Marshall AVT 50HX), efekt sice moduluje zvuk podle toho, jak jej nastavím, ale nezesiluje. Když ho ovšem zapojím samotný, tak zvuk i zesiluje, takže vadný není. Mohl byste mi prosím poradit, jak to udělat, aby efekt zvuk i zesiloval? Nebo jestli je to nevhodným umístěním v pedalboardu, tak kam ho zapojit jinam? Děkuji Vám moc za odpověď a zdravím. Tomáš
Jak zjistim impedanci reproduktoru?
Lze to zmerit pouhym ohmetrem, ikdyz meri pouze realny odpor? Bude se to hodne lisit od skutecnosti? Potrebuju identifikovat zda ma reproduktor 4 nebo 8 ohmu, jedna se o 15′.
Ohm-metr stačí. Uvádí se hlavně nominální impedance (těch 4 nebo 8,méně často 16 Ohm - k lampáčům). Reálná je závislá podle frekvence. Ale pro použití stačí změřit nominál. 8 Ohmový mají kolem 7 a 4 Ohmový kolem těch 4 Ohm. Koukni se na nějaký stránky výrobců (třeba zrovna CELESTION) a tam uvidíš z grafů i závislost impedance na frekvenci.
Dobry den, chystam sa kupit phaser, najviac sa mi zapacil EHX small stone ale pri zapnuti sa znizi hlasitost efektu. Mate dajaku radu ako to vyriesit? Som elektrotechnicka takze dajake zakladne prerabky zvladnem. A este sa chcem spitat, pocula som ze verzia nano small stone nema tuto chybu, ale pokial viem obsahuje SMD suciastky a to ma dajako moc nelaka.
Dakujem za hocijaku radu.
Dobrý den. Jsem vlastníkem Taiwanského BOSSe SD-1. A chtěl bych vás poprosit o nějakou modifikaci k plexi zvuku. Popřípadně vám to svěřit do rukou a vy byste si s tím určitě poradil. Používám to na čistém zvuku tranzistorového aparátu.
Dobrý den, používám ladičku Korg DT-10 a chtěl bych se zeptat, jestli byste byl schopen mi ji předělat na true bypass a kolik by asi taková modifikace stála? Nechce se mi kvůli ladičce tahat ještě true bypass box. Děkuji
Dobrý den, uvažuji o koupi vašeho overdrivu double, kolik stojí? nenašel jsem na Vašich stránkách ceník, děkuji za odpoved, případně i na email. Jumpem lze zesílit na solo i čistý zvuk?
for Lukáš: protože je mistr Smrčka dlouhodobě nepřítomen,tak ti písnu něco málo já. Jelikož mám Overdrive Station TB III a ten je příbuznej Overdrivu Double,tak se věc má tak, že když je efekt TrůBypás,tak čistej zvuk jde bez ovlivnění. Čili jumpem se zesiluje jen zkreslený zvuk. A cena byla 35OO Kč. Ale letos se to trochu měnilo. Nevím však o kolik. Jsou ale dost dlouhý čekací doby. Čekání se ale vyplatí. JE TO SUPER
mam kombo Marshall TSL 122 kytaru Les Paul a pouzivam chorus CE 5,cry baby gcb 95 a vox a chtel bych ozivit zvuky .muze byt pro mne prinos Boss Me 70.Dekuji za radu
Dobrý den,
mám problém se zapojením nových snímačů do mého Fendra standart.Zakoupil jsem sn.Humbucker 59 vintage blues/set/,a chci zachovat sřed.singl.Bohužel jsem nikde nenašel schema na takové zapojení.Jaké součástky je nutno vyměnit a pod….Pomůžete radou ? S přáním mnoha muzikantských a konstrukčních úspěchů zdraví Yndi Endal
zdravim,prosim o radu.používám multiefekt RP5,volume pedál a waw waw vh1. at to kvakadlo zapojim pred efekt nebo za něj tak mi to ořeže všechny nastavené zvuky v efektu. da se stim něco dělat abych v kombinaci z waw waw zachoval original nastavené zvuky na rp5?? diky
Zdravím pane Smrčko, a zároveň děkuji za OD Station III. Dneska jsem jej vyzvedl z pošty a vzal na zkoušku s kapelou a můžu říct, že sice nechápu jak jste to dokázal, ale všichni jsme si z toho sedli na prdel. Sedl si Engl sedl si i Carvin, a z meho Peaveje Valvekinga s noname boxem to udělalo Diezel . Věřil jsem, že to bude dobré, ale myslím, že jsem našel konečně svoji krabičku. Smekam a ještě jednou děkuji a všem kdo přemýšlejí nad koupí této mašinky, vřele doporučuji. I když dodací lhůta není z nejkratších, vyplatí se počkat.
Dobrý den, před časem jsem se vás ptal na pár věcí ohledně stavby replik Marshall 1987. Hraje to výtečně byl jsem docela překvapen na to že to byla moje první stavba. Chtěl bych se zeptat jestli nemáte nějaké zkušenosti s úpravou zkreslení na “plexině”, něco jako boost, nebo prostě skokové zvětšení zkreslení, zkoušel jsem měnit předpětí na druhé elektronce ale tím jsem to akorát zeslaboval, hrál jsem si i s mřížkovým odporem a také nic, tak nevím co kde přidat s anodovým odporem se nedá moc hýbat to jsem jednou zkoušel. Jedině asi přidat další elektronku mezi první a druhou elektronku? Co myslíte? Nebo čím se dá zvuk zkreslit? Budu rád za každou informaci - radu. O těhle věcech se člověk toho moc nedočte, popřípadě kdybyste měl nějakou publikaci o syntéze zvuku, doporučte budu rád.
Ještě druhá věc když zapnu hlavní vypínač tak je slyšet brum, ale když zapnu i standby, tak tenhle brum zmizí a je tam minimální brum, ale ten si myslim že je zbůsobenej nešťastnym rozmístěním součástek dělal jsem to podobně jako to má ceriatone, rozmístěné na destičku na očka a jsou tam asi moc dlouhé vzdálenosti vodiččů od potenciometrů k součástkám a do mřížek. A nebo je to tím že nemám zakrytovaná trafa? Síťové a výstupní mám od sebe otočeny 90°. Předem díky za odpověď, mějte se.
Zdravím a mám dotaz na způsob, jak dosáhnout dlouhého, lehce nakresleného tónu typického pro blues. Mám Voxe 15W a Fender Champ 15W, obě lampová komba. Zkoušel jsem do čistého kanálu zapojit Overdrive Station III, také v kombinaci s kompresorem, a to do každého z komb, případně do lehce nakresleného kanálu, ale tón nijak zvláště netáhne. Hraji na Fender American Standard se snímači Lace Sensor Gold a Blue. Nejsem zrovna fandou haldy krabiček, upřednostňuji zapojení kytara-kabel-combo. Ale asi dlouhého, bluesového, lehce nakřáplého tónu bez přídavného udělátka nedosáhnu. Nebo ano? Díky za případnou radu. K.Burton
to KLOSICEK: zdravim, tyto konektory jsem koupil v takovem oldschoolovem elektru v Praze na Francouzske ulici, hned u zastavky Jana Masaryka. Na pohled jsou stejne, jen nevim zda maji i shodnou kapacitu a vlozku z pertinaxu. Funguji ale v pohode.
dobry den,
chtel bych se zeptat, jestli by bylo mozne vyrobit true bypass listu na cca 15-20 efektu, asi bych stejne prijel k Vam a dohodli bysme se primo, nektere z efektu asi takto zapojovat nebude potreba, nicmene chce to ozkouset. Jestli by to mozne bylo, prosim o zaslani orientacniho ceny. Je taky mozne, ze problem je spis v propojkach, ktere jsou spise low end. Nicmene nechci travit rok hledanim chyb a radsi jedna vetsi investice do konecneho reseni, nez placani se v tom
diky
m
Dobry den,
dost se tady omylala kabelaz a jeji vliv na “kvalitu” zvuku. Je asi jasne ze jedna charakteristika kabelu, ktera se hodi pro nejaky styl se nemusi hodit do stylu jineho a prizorozeny prenos muze byt optimalnim kompromisem…byly tady tusim zmineny kabely Mogami platinum….aspon jak jsem z diskuse pochopil. Nicmene od jednoho elektronika jsem slysel ze se pro vernost prenosu dat ze zdroje da da mouzit ciste koaxialnich kabelu. Narozdil od ‘kabelu’ jsou mnohem mnohem levnejsi napr. oproti Monster rock cable..a pouzivaj se hlavne v merici technice pri prenosu dat s velkou presnosti. Bohuzel netusim, jak by se tohoto dalo vyuzit pri zachovani prirozene charakteristiky kytary. Potrebuju nutne kabelaz do racku a smycek do celkove velikosti 6-8 m prakticky vsechno taham pouze do racku. Daly by se na smycky tyto koaxialy pouzit tak, aby se zachoval zvuk FENDER v nejake pocitove rovine ? Ktere koaxialy se pripadne daji vyuzivat ? Dekuji
Dobry den, chtel bych se zeptat jestli ty vase kytarove kabely prenaseji plny cely zvuk z nastroje ? Myslim tim cele pasmo i ultrazvuk. Nejsem zastance nejakeho rezani ani metalista hraju cisty zvuk folk country jazz fussion a zkresleni nechci ani takove. Dodnes jsem nenasel kytarovy kabel co by zvuk nekazil proto pouzivam vysilacku nebo ve studiu koaxial pro video. Ja si myslim ze vsechny kabely pro muzikanty hlavne kytarove, i ty vase moc rezou vysky. Metalistum a rockerum to asi nevadi. O tom ultrazvuku je to tu pekne psane http://www.federmann.cz/index.php/nf-technika/81-hqqf-a-teorie/174-vnimame-infra-a-ultra-zvuk
a to muze byt ten duvod proc nepouzivam kabely pro muzikanty.A proto se ptam :umite udelat kytarovy kabel aby mel mensi kapacitu nez videokoaxial ?
Že má vysílačka lepší (nebo spíš věrnější) než kvalitní kabel,je blud. A ty vejšky kabel možná ořeže,ale ty ultra vejšky. Zkus si nahrát kytaru do pC a koukni se na to nějakým analizerem a uvidíš jakej má kytara rozsah. Notabene to ještě kytarová bedna ořeže nad cca 5 - 6 kHz.
Z nedávného rozhovoru, který jsem s Jardou měl plyne to, že je plně vytížen stavbou efektů. Tím pádem má málo prostoru na tuhle diskuzi. Dokonce i když s ním osobně spolupracuju, dlouho jsme se neslyšeli. Takže, jednoduše maximální vytížení a žádný čas na “odborné rady”. Ono, jak jste si asi všimli, Jardovy odpovědi nejsou jen tak do větru, a napsat srozumitelnou kvalifikovanou odpověď není záležitost několika minut ….
Kvalifikovaně odpovědět je otázka napsání několika řádků.
1. K tomu PC, záleží, jakou má kdo zvukovou kartu, dnešní běžně vzorkují 24bit/192kHz a není velký problém.
2. K těm kabelům jen velmi zjednodušeně, každý kabel i ten sebelepší má svou kapacitu, která spolu s připojeným obvodem, který má svou impedanci tvoří R-C časovou konstantu. Když zobecním, je třeba pracovat s malými impedancemi a velkou úrovní signálu a vliv kabelu bude úplně potlačen
3. Nejlepší je to co nejmíň ovlivní signál a tím je kabel připojený do vhodného obvodu, jinak je to vždy o jistém zhoršení, kabel do nevhodného obvodu, digitalizace i vysílačka.
Federmanne,Vy jste Hi-Fista (sledoval jsem Vaši při na AudiWebu) a to co tady píšete,je sice pravda. Jenže ve zvuku kytary je tolik proměnných a některá omezení jsou brány jako plus (komprimace lamp. zesilovače,ořez kytarovým reprem,volba snímače,vzdálenost od strun….). Takže nakonec i znalý odborník dojde k názoru,že i když “toto = něco” musí teoreticky a papírově znít lépe,nakonec je stejně všechno o vlastním názoru a uších. A přeceňovat vliv kabelu….. Kabely,co nabízí mistr Smrčka jsou pro kytaru úúúplně OK. Ale samozřejmě levný Shit se může projevit
PS: uměl by jste udělat tranz. zes. s charekteristikou a chováním lampového?
AD: Lachim „PS: uměl by jste udělat tranz. zes. s charekteristikou a chováním lampového?“
Pár roků se tomu věnuji a čas je můj úhlavní nepřítel. Domnívám se, že o elektronkách a tranzistorech se napsalo mnoho mýtů a polopravd.
1. Nepředpokládám, že by někdo provozoval zesilovač v limitaci, aby poznal rozdíl mezi elektronkovou a tranzistorovou limitací.
2. Některé elektronkové zesilovače jsou bez silné zpětné vazby a chovají se jako proudové zdroje.
3. Poslední rozdíl, který připadá do úvahy je mnou popsaná „Dynamická saturace“ kterou trpí snad všechny dnes vyráběné zesilovače.
První vzorky nových zesilovačů HQQF-55-503W-4-2 jsou ve výrobě, jaký bude výsledek, se zatím neví. Zesilovače budou perfektní, ale to ke kytaře nestačí, ta spolu se zesilovačem a reproduktorem tvoří jeden hudební nástroj.
dobrý den.
jsem amater a chtěl bych poradit!
mam doma nejaké starší snímače a chtěl byl vědet jak jsou silné prý se to měří nějak v k(ohmech) dá se to změřit standartním multimetrem a když už jak.
předem dík.
Pánové tato technická diskuze je pana Jaroslava Smrčky. Mám dojem, že si ji někteří z Vás pletou s fórem. Pan federmann i ostatní mají zajisté své stránky. Bez urážky pánové.
Jarda je v současné době tak zavalen prací, že není schopen odpovídat. Za což se všem omlouvá. Fundovaná odpověd zabere totiž dost času. A mnozí z Vás na výrobky čekají…
Zdeňku děkuji Ti za upozornění, které jsi mi zavolal a které tu píšeš i pro ostatní. Nechci být nepřejícný vůči různým názorům které mohou být podnětné a vedou člověka k poznání dalších skutečností, bez snahy “přihrát si něco na svou stranu”.
Nemám teď čas si celou tuto diskusi přečíst (jednou to snad udělám). Spousta z Vás dobře ví, že když mi zavolá, nedělám žádné drahoty a snažím se poradit nebo alespoň zkusit říct, jak určité věcí vnímám a řeším. Taky odpovídám na spoustu e-mail dotazů individuálně, což by vlastně mohlo být právě předmětem této diskuze. Původně jsem to tak i zamýšlel, ale nějak přes praktickou výrobu a dohánění slíbených termínů nemám čas to vše “uvést na pravou míru”.
Pokud bych svou výrobu někomu předal, musel bych ošetřit “technologickou kázeň a kontinuitu kvality”. Zatím, podle mne by to nebyla cesta zcela správným směrem. Proto jsem raději “odhodil” takovéto aktivity, jako je tahle diskuze nebo doplňování svých stránek dalšími poznatky, testy a podobně. Mám jich teď v “šuplíku” spoustu, ale nedostávám se k tomu to tady nasázet a zveřejnit.
Myslím si, že tato diskuze byla založena k účelu, který v momentální době z ní není patrný a zvrhlo se to někam, kde jsem nejspíše nechtěl…
Nemohu souhlasit s takovými tvrzeními, že někdo nahradí zcela polovodiči lampový zvuk, jak jsem jen krátce zahlédnul v jednom z posledních příspěvků, který jsem si stačil přečíst….
Tato silná tvrzení jsem slýchával za 30let, po které se zabývám muzikantskou elektronikou tolikrát, že bych to nespočetl. Protože jsem ale taky stejnou dobu aktivním kytaristou, který měl čest na některé z těchto “špičkových a kouzelných” polovodičových zesilovačů hrát přímo v akci na podiu - myslím na kytaru, tvrdím, že toto “perpetum mobile” ještě nikdo nevymyslel, ačkoliv to mnozí přísahali a bili se přitom v prsa, jakoby měli umřít…:-) Ne je to sranda, ale v osmdesátých letech, kdy Roland dělal Cube series, Spirit series, Jazz Chorus series kytarové aparáty, které se o to snažily (a tehdy se ještě vyrábělo dost poctivě oproti dnešku), stejně tomu tak nikdy nebylo. Neexistuje žádný polovodičový aparát, který by zahrál tak, jako Marshall Plexi, Mesa Boogie Mark II a Mark III, Fender Blues DeLuxe, Fender Twin, Orange, Vox, Hiwat, VHT apod…
Prostě až někdo bude mít pocit, že něco takového stvořil, jsem ochoten domluvit mu konsilium několika rutinovaných kytaristů-profíků, kteří dotáhnou své (vintage a jiné) lampáče a pokud to bude tak, že se shodnou na tom, že nějaký “polovodič” hraje lépe NA KYTARU! - to podtrhuji a zdůrazňuji!, (protože u HiFi zesilovačů to může být všelijak při poslouchání různých žánrů a různých nahrávek), tak to tady potom sám napíšu a přiznám, že jsem se pletl!
Pokud k tomu ale nedojde, nechci aby někdo na mých stránkách používal silná tvrzení, která mystifikují ty, kteří s tím nemají žádné nebo jen mizivé zkušenosti, když já zrovna do diskuse nevstupuji…
Neberte to prosím nikdo osobně, ale chci aby se tu psalo o věcech, které kytaristům a muzikantům pomohou, nikoliv o tom, co se komu hodí, aby si přihřál jakoukoliv polívčičku…Asi bych to musel buďto začít mazat nebo diskuzi zrušit, co já vím?
Uff, teď jsem byl trochu tvrdý, ale Zdeněk mne o to žádal a taky mi naznačil, že bych měl některé bláboly, co se tu objevily opravdu smazat. Až budu mít více času, pořádně si to přečtu.
Věci, které mi budou připadat reálné nechám, věci které mi budou připadat přitažené za vlasy smažu a “superbláboly” buďto taky smažu nebo napíšu oponenturu, která vyvrátí nesmyslnost těchto tvrzení.
Dobry den, chcem sa spytat ci nemate otestovny zvuk v spojeni fender hot rod deluxe s vasimi efektmi, mozete mi poslat aj vas cennik efektov. A este jedna otazka co hovorite na modifikovane efekty Keeley nemate ich nahodou nejake odskusane? Dakujem za odpoved Dobrý den,
Fender Hot Rod Deluxe je hodně specifický aparát, co se týká charakteru a tloušťky zkreslení. Obávám se, že máloco bude před jeho “zkresleným kanálem” fungovat zcela uspokojivě. Už jen z toho důvodu, že jeho vlasní zkreslení se jeví mnohým přinejmenším jako “zvláštní”. Nechci ho tímto kritizovat, ale fakt nevím co bych Vám doporučil. Pokud jde o čistý kanál, tak tam by měl dobře fungovat každý trochu dobrý overdrive, ale s tím zkresleným si to musíte vyzkoušet sám, jestli se Vám bude něco líbit…
Robert Keeley je šikovný chlapík, zdá se. Některé jeho modifikace jsou dle mého gusta, jiné už méně.
Obecně u modifikací efektů jde třeba spravit zvuk efektu tím, že tam dáte dobový chip nebo NOS diody apod., z období kdy byl efekt původně vyvíjen a tím se přiblížíte původnímu záměru konstruktéra a pocitu ze zvuku, který zažíval, když efekt vytvářel.
Jinou formou jsou drobné úpravy evidentních nedostatků některých efektů, kde se to ušilo “horkou jehlou” a vývojáři to nedotáhli do dokonalého konce. Tam je možno ještě něco zlepšovat a je to také hodně k věci.
Obávám se ale, že u zbývajících dejme tomu 50% modifikací efektů jde především jen o to, původní zvuk originálu změnit za každou cenu, ale sám mám spoustu zkušeností s tím, že mi zvuk nakonec třeba přišel i méně příjemný než u původního originálu.
Je třeba k tomu tedy přistupovat odděleně a snažit se pochopit, co se vlastně v daném konkrétním efektru upravovalo a z jakých důvodů, by měla tato úprava opravdu zvuk efektu vylepšit. Proto nemohu říct, že všechny úpravy Robert Keeley, Analogman, Monte Allums apod. jsou vždy jen cestou k lepšímu výsledku, ale spíš mi příjde, že lidi jsou už třeba zvukem své krabičky přesyceni a jakákoliv změna jim příjde jako “příjemné osvěžení”. V některých případech je to navždy dobré, jindy se kruh uzavře a dotyčný se vrátí zpět k původní verzi originálního efektu. Třeba poté, co ho po roce nebo dvou uslyší u nějakého kolegy v původní “nemodifikované verzi” a znovu se mu vrátí “staré pocity”. Tato varianta opravdu ale platí pro případy, kdy se modifikuje “za každou cenu”, jen aby došlo ke změně zvuku a je trochu subjektivní jedoznačné určení faktu, že po dané modifikaci efekt hraje opravdu lépe. Prostě hraje jinak, ale jak to prověří jen čas na podiu…
Zdravim,
chystam se poridit si Vas napajeci zdroj 4×10V, ale nejsem si jisty, zdali bude stacit na napajeni me sestavy - pokud totiz na kazdou vetev pripada 100mA, nemuselo by to uzivit muj Boss DD-20, v manualu k nemu se pise o odberu 200mA. Nemate nahodou zkusenost s DD-20 nebo jinym twin pedalem od Bosse?
Dekuji Dobrý den,
máte pravdu. Pokud budete chtít napájet Boss DD-20 (dvojitou šlapku), tak odběr je větší než 100mA a zdroj se musí “udělat na míru” tomuto efektu.
Konkrétně DD-20 “žere” 200mA jak píšete a tudíž bych pro něj doporučoval výstup 10V/300mA, aby tam byla trochu i “tepelná rezerva” a zdroj se zbytečně nepřehříval.
V té chvíli musíte počítat s faktem, že pokud bych takto modifikoval svůj zdroj 8×10V/100mA, musel bych tři jeho sekce (po 100mA) uvnitř sloučit do jedné 10V/300mA s chladičem a zbyde už jen 5 výstupů po 10V/100mA. Čili zdroj bude mít konkrétně tuto podobu:
5×10V/100mA (pro standardní efekty) a 1×10V/300mA (pro dvojšlaku Boss typu DD-20 a podobně).
Dobrý den, mám takový dotaz. Řešil jste otázku nevyrovnané hlasitosti mezi zvukem normál a zapnutem Wah Wah na šlapce POD Line6 XT? Jedná se mě o to, abych nemusel požívat Expresion pedál. Wah příšerně řve.
Jestli můžete poradit tak pro mne raději na e-mail. Nevím kdy se zase na Vaši stránku dostanu. Děkuji, Frankie
Dobrý den
Chtěl bych se zeptat na napájení Wah pedálu Vox V 847-A.Na hlavní stránce voxu píšou,že potřebuje 540mA.Chtěl bych se zeptat,jestli bych to mohl napájet z vašeho zdroje 8×10V?
Dekuji
Dobrý den,
to není 540mA, ale 0,540mA tedy 540uA. Oni Amíci to značí tak, že nepíšou nulu, ale jen desetinnou tečku a za ní už hned ty řády. Ve skutečnosti to asi mělo být nebo mohlo být napsáno takto: ” .540mA “. Tím by se celé nedorozumnění vysvětlovalo.
Samozřejmě, že moje sekce multizdroje, která je schopna dát až 100mA na jeden vývod to absolutně bezproblémově může napaájet. V podstatě by jedna sekce mohla čistě teoreticky napájet až 185ks takovýchto kvákadel v rámci své proudové kapacity…:-)
Zvladne vas napajec 4×10V tyto efecty, ma upravu 2x typ Fuzz + 2x typ Boss napajeni, Fulltone Octafuzz, smrcka Chorus, MXR Dist+ 82′ a hlavne Fulltone MDV-2 (9V 2oo mA, ale tady mam obavu ohledne tech 1oV, pac interne to ma 18V). Leanny
Dobrý den,
možná už se toto téma probíralo. Poraďte. Zapojujete nějaké efekty do efektové smyčky? Případně jaké? Nebo hnát vše napřímo - kytara - efekty - kombo?
Dobry den,
prosim zrejmne uplne detinska otazka, ale mam tady nove kvakadlo crybaby gcb-95… a kamaradovo starsi, jemu jde krasne kvaknout protoze pedal uz je vyslapany ale me to jde trosku sekane, preci jen je to uplne nove.. a ted hlavne jadru veci, chtel bych se zeptat jak se da upravit delka kvaknuti u tohoto kvakadla.. on mi rikal ze to jde nejak nastavenim toho ozubeneho reminku, bohuzel ale nevim presne jak.. dekuji s pozdravem Jakub Tlustý
Zdravím p.Smrčko, nevím jestli není troufalost chtít od vás radu na problém který jsem si sám spískal, ale přesto se zaptám. Na VOX Satchurator jsem podle návodu provedl true-bypass úpravu která způsobila, že je při vypnutém efektu průchozí ‘čistý’ signál tak silný, že musím mít volume na maximum aby měl zkreslený kanál stejnou úroveň. Chybí tak jakákoli rezerva. Je možné nějakou úpravou trvale zvýšit hlasitost efektu? Díky za jakoukoli možnost.
On mine, it not the best variant ciallis equivalent Oakland Wanna very nice joke?)) What did the elephant say to the naked man? How can you breathe through that?
I just discovered [url=http://bit.ly/bMGrYw]SatelliteTV[/url] on my PC! Ultra cheap at only $50 once off to get the software and an account on the Internet. I get more channels(in HD I might ad) than I get on cable so tomorrow I reckon I’m going to cancel my cable subscription. Thought I’d share this with you guys, worth to check out.
171 komentářů to “Technická poradna”
By Milan Šmíd on Led 1, 2008
Zdravím a přeji úspěšný nový rok 2008!
Měl bych zájem o váš efekt Analog Chorus TB double a potom i o nástrojové kabely + propojky.
Chci si postavit nový pedalboard(ek) z těchto efektů: Mám wah Dunlop 535Q(True bypass)+ snad váš Chorus TB double + Boss DS1 + delay(ještě nemám ale nejraději Boss DD2 nebo DD3).
Můžete mi poradit jak ho nejlépe zkonstruovat a zapojit, aby byly ztráty signálu co nejmenší?
Délka kabelů by měla být 3m(pedaboard-amp) + 4m(pedalboard-kytara)
Na vašich stránkách jsem nenašel ceny produktů.Můžete mi poslat váš ceník?
Ještě jedna otázka,zabýváte se i výrobou delayů?
Předem dík za radu a s pozdravem
Milan
Dobrý den,
pořadí efektů v pedalboardu bych doporučil následující:
Kytara - Wah wah - Boss DS1 - Chorus - Delay - Zesilovač.
Efekty bych navrhoval napájet oddělenými zdroji, v tomto případě stačí zdroj 4×10V/100mA tak, aby se netvořily dvojité zemní smyčky přes zdroj. (Viz http://www.smrckaeffects.com/_img/zdroj_4×10/schema1.jpg)
Pokud jde o změny procházejícího signálu, kterým se chcete vyhnout, zapojil bych Delay a DS1 přes TB lištu. Pokud budete používat můj Analog Chorus TB DOUBLE, ten je sice už sám o sobě s true bypass spínáním, čili by teoreticky nemusel být zapojen přes lištu, ale protože ho asi budete chtít zapojit mezi distortion a delay, které by byly zapojeny v liště, bylo by vhodno do střední polohy lišty (mezi distortion a delay) zapojit i tento chorus. Není to nic proti ničemu a zachováte tak správné pořadí efektů.
Pokud ale nebudete nikdy chtít používat distortion + chorus naráz, můžete chorus zapojit hned mezi wah wah a lištu 3xLOOP ve které by v tom případě byly zapojeny jen Delay a Distortion a třetí pozice by zůstala volná pro případný další efekt.
Pokud budete používat variantu s TB Lištou bude muset být jedna napájecí sekce ze zdroje 4×10V/100mA zapojena společně pro napájení lišty a jednoho z efektů. V tomto případě bych napájení lišty spojil asi s napájením Boss Distortion. Další možností by bylo použít větší zdroj, s větším počtem oddělených sekcí - např. 8×10V/100mA. To že některé výstupy nejsou zapojeny do žádných efektů ničemu nevadí.
Výrobou delay se v současnosti nezabývám, do budoucna nevím…
Jaroslav Smrčka
By Petr on Úno 26, 2008
Mám takový dotázek. Mám Variaxe basu 700 a je k ní DI box kvůli napájení kytary. No je k tomu DI boxu taky samo napáječ(Line 6 PX-2 Power Supply) 9V/2000mA, bohužel polarita tam uvedená není. Kdyby však byla stejná jako na vašem 4X10V/100mA, šla by přes něj basa napájet? (další tři by byly použity na standart efekty).
Dobrý den,
napáječem DC 4×10V/100mA by Variax napájet nešel!
Tento nástroj stejně jako ostatní Line6 modelery je napájen STŘÍDAVÝM napětím 9V AC, ze kterého je pak usměrněno a stabilizováno 5V DC STEJNOSMĚRNÝCH až uvnitř ve vlastním přístroji pro napájení jeho digitálních obvodů.
Jako napáječ byste musel opravdu použít střídavý 9V AC / 1000-1500mA napáječ, který lze samozřejmě i “zakázkově” vyrobit do jedné větší krabičky (typ UK21) se dvěma sekcemi DC 10V/100mA.
Střídavý napáječ žádnou polaritu nemá. Jeho výstup střídá polaritu ve frekvenci 50Hz, nemá tedy ani plus ani mínus…
Pozor na situaci, kdy byste omylem napáječ z Line6 zasunul do některého z klasických efektů s napájením typu Boss. Mohlo by dojít ke zničení mylně napájeného efektu. V jednodušším případě by to udržela nebo “odskákala” ochranná dioda v napájecí větvi, v horším případě při delším připojení, by mohlo dojít až ke zničení vlastního obvodu daného efektu…
Je tedy třeba vždy dobře rozlišovat mezi STEJNOSMĚRNÝM (značeno DC) a STŘÍDAVÝM (značeno AC) výstupem napáječe!!!
Pozor na matoucí vyjímku: pokud bude v angličtině označen celý adapter jako “AC adapter”, může to jen znamenat, že je na střídavý SÍŤOVÝ rozvod. Podstatné pak je to, jaký je jeho výstup na straně napájení efektu. Tento výstup by měl být označen jako DC 9V pro klasické efekty, popřípadě AC 9V pro nestandardní efekty jako je Variax apod.
Jaroslav Smrčka
By Honza on Bře 5, 2008
Dobrý den,
rád bych se zeptal zda se chystáte, popř. jste schopen vyrobit jednoduchý buffer na eliminaci dlouhých kabelů a true bypass efektů, popř. jestli máte nějákou tip na zahraniční výrobce nebo jiné a lepší řešení. Mám v řadě 10 TB efektů a už je to docela znát. Předem dík za zájem a radu.
S Pozdravem
Honza
PS.: Menší upozornění a možná “rada”. V “Technické poradně” uvádite, že všechny Line6 modelery potřebují 9VAC. Není to tak docela pravda - stompbox modelery (DL4, MM4, FM4, DM4, AM4) je dle Line6 supportu možné napájet 12VDC min. 500mA zdorojem (někde u neoficiálních zdrojů jsem dokonce viděl uváděno 9VDC). Mám osobně vyzkoušeno - na jeden 12V 1500mA mi jedou dva a naprosto v pohodě ;).
viz.: http://line6.com/support/entry!default.jspa?categoryID=45&externalID=4269&fromSearchPage=true
Buffer dělávám pro výstup wah pedálů, pokud mají “prokváknout” vstup germaniového fuzzu, který má malou vstupní impedanci. Tento “impedanční” buffer by měl jít použít i pro účel kompenzace dlouhých kabelů, propojek a pod. Má jednotkový přenos, to znamená jeho zesílení je 1x a je osazen jedním nízkošumovým J-Fet japonským tranzistorem. Samozřejmě by šel buffer udělat i z OP zesilovače (integrovaného obvodu), který by měl případně i regulovatelný zisk do plusu. Tak je koncipován např. MXR MicroAmp. Jediný problém který to celé v mém případě má je, že v současnosti nemám žádnou malou krabičku, do které ho schovat. Takže ve wah pedálu to jde bez problémů, ale jinak by se to muselo asi dát do Hammond krabičky nebo tak něco…
Přiznám se, že jsem napájení Line6 stejnosměrným adapterem už taky viděl, ale bylo to slabší trafo a majiteli to právě tehdy blbnulo. Myslel jsem si, že se jen náhodou trefil do polarity a netušil jsem, že to i výrobce doporučuje.
V každém případě děkuji za radu, může se mi to při stavbách pedalboardů hodit.
Jaroslav Smrčka
By Michal Ringo on Bře 22, 2008
Dobrý den, prohlédnul jsem si Vaše stránky. Jak vidím děláte to, co já dělal před lety, akorát jsme tenkrát neměli tolik dobrých a laciných součástek.
Chci ale trochu opravit pár věcí, co děláte. Měřit kapacitu jacků je k ničemu, tímhle jsme si prošli s panem Viciánem kdzsi taky. Skoro všechny budou nevýznamně podobné. Kapacita kabelů je údaj jiný, ale to byste to musel měřit pro různé kmitočty a měřit i dielektrické ztráty, jak to dělá třeba Ing. Matoušek.
A dál jsem si všimnul Vaší teorie o fetovém buferu pro dlouhé kytarové kabely. Pred 20 lety po koupi BF245 bych napsal to samé, dnes po letech už vím, že to není pravda. I pro krátké kabely dělal třeba Michalík něco úplně jiného, podobně Pavel Dudek to zpopularizoval v hifi jako Sound Refiner.
To by bylo pro dnešek dost, někdy se zase ozvu. Zdraví Ringo.
Dobrý den,
děkuji za Vaše připomínky. Chtěl bych upřesnit, že netvrdím nic o tom, že chci univerzálně kompenzovat “nedostatky” kabelu jedním J-fet tranzistorem. Jen jsem zmínil, že by byla asi tato možnost (jako jedna z více) Navíc vůbec nemám zvukově rád BF245.
Zcela jiný J-Fet buffer dávám někdy pro impedanční přizpůsobení dvou za sebou jdoucích efektů. Ale žádné “kabelové kompenzátory” tohoto typu standardně nedělám. Existují pro to “sofistikovanější” metody, s tím naprosto souhlasím. Jen bych chtěl připomenout na druhé straně jednu věc, že v jednoduchosti je taky síla a mám zkušenost, že mnohé precizní a very expensive audio integrované obvody apod. jsou vynikající pro audio techniku ale zvukově “out” pro naturální, jednoduchý kytarový zvuk. Mnohokrát jsem slyšel od audiofilů, odborníků, že něco absolutně vůbec nezmění zvuk, neublíží mu a je fantastické pro jakoukoliv audio aplikaci, nicméně pro kytarový řetězec to v praxi pak nebylo ono…
Co se týká kapacity a frekvence je mi jasné, že tohle je věc na delší diskuzi a souhlasím s tím, co píšete. Nicméně pokud má kabel už např. při 1kHz trojnásobnou kapacitu, než druhý při tom samém kmitočtu, netroufal bych si nikdy tvrdit, že ten s trojnásobnou kapacitou bude pro kytaru lepší…
Před 25-20 lety jsem se plně zabýval vývojem a stavbou lampových kytarových zesilovačů a troufnu si tvrdit, že pro tyto aplikace se tehdy daly sehnat film+foil kondenzátory za mnohem nižší ceny než dnes, kdy za jeden kus repliky těch historických platím dnes paradoxně třeba 20 USD
Nesouhlasím s tím, že nemá cenu měřit kapacitu jacků a jack zdířek. Možná to platí pro “zabuferrované” obvody, ale pokud se pohybujete v oblasti jednoduchého true bypass systému, pracujícího na vyšších impedancích, bez případné účasti polovodičů v signálové cestě, a sejde se vám v ní několik jack spojení, je rozdíl jestli bude mít jedno 20-30pF nebo třeba 100pF. A všechny jacky opravdu nejsou v tomto smyslu “nevýznamně podobné” protože jich mám změřeno spoustu různých typů, což si trouifám tvrdit z vlastní zkušenosti, před lety nebylo k dispozici jako dnes, jak sám říkáte. Takže s touto částí Vaší připomínky opravdu nesouhlasím…
Jinak vše OK!
Jaroslav Smrčka
By FH on Bře 23, 2008
Modifikovaný Dudkův Sound Refinerer II. mám v pedálboardu už 5 let, prošel všemi testy a je to něco perfektního. Pokud je něco dobrého pro zvukový HiEnd, tak to musí obstát i u kytary. Pokud neobstojí, tak to tak kvalitní není. Nebo kytarista upřednostňuje nějaké mršení zvuku a chce “čistější než čistý”.
Dobrý den,
neznám toto zařízení, takže se nedokážu objektivně vyjádřit. Mám jen zkušenosti např. se speciálními HiEnd audio kondenzátory s polypropylenovým dielektrikem, 99% CU nebo stříbrnými foliemi a pod., které jsou “absolutně čisté” a zvukově maximálně “neutrální” a pro kytarové obvody, včetně lampových jsou totálně nevhodné, pro svoji sterilitu. Jsou výborné do HiFi zesilovačů, HiEnd poslechových reproboxů, ale nikdy nebyly a nebudou do kytarových zařízení. A vím o čem mluvím, protože ve vzorcích všech možných typů drahých, spec. kvalitních kondenzátorů mám utopeny tisíce a v jejich poslechových testech desítky, možná až stovky hodin.
Jde zřejmě o to, že při přenosu zvuku kytary nikdy (alespoň co si ze své skoro třicetileté praxe pamatuji) nejde o to aby měl zvuk zkreslení 0,005% apod. Věci o které jde primárně v audiotechnice zde neplatí. Mnohokrát jsem se přesvědčil, že nejkvalitnější OP zesilovače typu Burr Brown, OPA, AD apod. jsou do kytarových obvodů k ničemu, právě pro svou “dokonalost přenosu” a matematickou přesnost. Totéž platí pro Hi-End kabely.
Kondenzátory jsou pro kytaru např. nejlepší film+folie s polyesterovým-starým!!! (ne polypropylenovým-novým apod.) dielektrikem.
Tedy když to shrnu jde při tvorbě kytarového zvuku opravdu spíše o “mršení”, ale v dobrém slova smyslu a v podstatě je těžko exaktně soudit, která část řetězce by měla být ta, co “mrší” a kde začíná ta část, která “zcela neutrálně” zvuk už jen přenáší a zpracovává.
Obávám se, že počínaje kytarou, přes lampový zesilovač až k reproduktoru tomu tak nikde není. Je tedy o teoretickou otázkou, zda existuje místo v řetězci, kde se dá nějakým HiFi zařízením něco samospasitelně řešit.
I když hraji na kytaru “čistým zvukem” např. přes compressor+chorus+delay, jde to do lampáče, který má z “hifistického pohledu” zcela nepřijatelné zkreslení a kmitočtovou charakteristiku. Totéž platí pro středový reproduktor v boxu, např. Celestion. Jestliže začnu z druhé strany kytarovým snímačem a dál, platí tam, srovnatelně pojato, totéž. Pak tedy těžko soudit, jestli ty věci mezi tím by měly být neutrální a dokonalé. Domnívám se, že asi také zcela ne, protože všechny tvoří organickou část tvorby zvuku kytary, na kterém se podílí celý řetězec.
Vším tím, co jsem teď napsal nechci vyvracet tvrzení že Sound Refiner je dobrý. On se také může svým dobrým způsobem podílet na celkovém zvuku. Chci jen oponovat tvrzení, že věci pro špičkové HiFi a HiEnd audio jsou dobré pro kytaru obecně. To teda fakt nejsou!!!
Proč nehrál např Jimi Hendrix na “silný, čistý, trojpásmový PA Box” se špičkovým (na tehdejší dobu) , polovodičemi osazeným, nízkozkreslujícím HiFi zesilovačem?
Bylo by to pro jeho expresivní hru lepší než nedokonalý, přebuzený Marshall se zkreslujícími a frekvenčně silně omezenými středovými reproduktory Celestion?
Je třeba vždy selským rozumem analyzovat co, čemu slouží a podle mne neexistují univerzálně dokonalé věci v žádném z oborů, kterými se člověk zabývá. Alespoň já si něco takového netroufám tvrdit. Vždy se jen snažíme pracně přiblížit, k něčemu, co se nám zdá subjektivně dokonalé. Ale na druhé straně sto lidí, sto názorů. A tu už se dostáváme přes relativitu k filozofii. A o tom možná celé naše pachtění ve finále je…:-)
Jaroslav Smrčka
By zdenál on Dub 3, 2008
Chtěl sem Vás porosit o Váš názor, protože není k mání moc lidí s obdobnými zkušenostmi s kyt. efekty. Mimo jiné, mám dva pedály (volume a wah GD-2) od George Dennis. Polarita napájení je opačná od většiny krabiček např. Boss apod. Pokud bych osadil šlapky izolovanými zdířkami pro napájení a otočil polaritu, což by samozřejmě šlo, nehrozí, že bych si způsobil nějaké brumy?
(http://banzaieffects.com/DC-Jack-2-1mm-isolated-pr-17604.html)
Nevíte, jestli je ta polarita otočená pouze, aby se nemuselo používat izolovaných zdířek, nebo to má i jiný účel?
Druhý dotaz se týká čipu JRC 4558. Vy osazujete JRC 4558 D. Já mám v Japonské BOSS SD-1 čip JRC4558DD , čtyřmístný kód. Ty samé čipy mám i ve starším Jap. crossoveru (cca 6 ks jestli se nemýlim). Je v těch čipech nějaký rozdíl?
Zdenál
Dobrý den.
Jasně, ty izolované napájecí zdířky jsou fajn. Taky takové používám. V GD efektech to po elektrické stránce není problém, ale mechanicky je to opruz, vrtat tam tak velké díry.
Pokud jde o ty pedály, které mají kovovou jack zdířku 3,5mm, tak jde jen o to, že je přišroubovaná na kostru (plech), proto musí mít na plášti mínus, aby to takhle mohlo být přišroubováno. U krabiček Boss/Ibanez apod. je to děláno tak, že mínus je uprostřed a okolo je plus které se zastrčením napájecího konektoru přepíná mezi vnitřní baterií a vnějším adapterem tak, aby adapter “netloukl” při zastrčení konektoru svůj proud do baterie, čímž by ji ničil…
Čili polarita je opravdu ve většině těchto případů (GD, ProCo, některé DOD apod.) otočena, aby se nemusely jack zdířky izolovat od krabičky efektu, kde je mínus pól zdroje.
Chip JRC4558DD je nízkošumovou verzí chipu JRC4558D. “DD” zní poněkud jemněji, uhlazeněji - má méně agresivních alikvotů než ten s jedním D. Boss to ve svých efektech “dorovnával a dorovnává” tím, že nepoužívá přes limitační diody zpětnovazební kondík 51pF, který tam naopak dává Ibanez.
Bez toho kondíku je zkreslení chlupatější, více výškové, což je zase “hlazeno” spoluprací s chipem JRC4558DD.
Ibanez, který naopak dává JRC4558D pak zase kompenzuje tuto nadbytečnou “agresivitu výšek” kondenzátorem 51pF.
Osobně mám raději chip JRC4558D, příjde mi naturálnější. Ale ve starých Bosskách se mi JRC4558DD taky líbí a osciloval jsem mnohdy mezi tím jestli tam nechat dvě D nebo jedno. Některé edice OD-1 byly i s jedním D a hrály trochu agresivněji, ty se dvěma DD měly zase pěknou krémovou barvu tónu…
Jaroslav Smrčka
By Libor Zemánek on Dub 17, 2008
Dobrý den chtěl bych se optat je Dc brick od dunlopu vhodný pro napájení holy grailu od EH předem moc díky
Dobrý den,
ano je možné ho použít. Je třeba dát jen pozor na správnou polaritu napájecích konektorů, aby to odpovídalo vstupu EH. Dle vyjádření výrobce (na můj osobní dotaz) má Holy Grail reálný odběr kolem 220mA. Je tedy třeba vzít v úvahu, že DC BRICK DUNLOP uvádí součtový odběr svých DC9V výstupů tuším 375 mA. Tak Vám pro ostatní výstupy 9V zůstane celkem 155mA, což je při šesti zbývajících volných výstupech průměr 25mA na každý z nich.
Tedy další zkeslovače apod. bez problémů, digitální efekty typů delay, modulační, modelery apod., už jen s pečlivou kalkulací celkového odběru…
Jaroslav Smrčka
By Radek on Dub 20, 2008
Dobry den,
mam doma postavenou komplet svoji aparaturu (hlava all tube 2 kanaly 5xECC83 2xEL34 + v racku pre amps JCM800, EVH5150, MXR dist+, Boss MT, Boss HM, Boss SD-1) Jde mi o to ze po propojeni vsech mych hracek je zmena suroveho signalu znacna. Pro prepinani v racku mam rele, na nozni pedaly true bypass. Chci se zaptat jake mate zkusenosti s tak dlouhymi efektovymi retezci (mam jeste rack ladicku a predzesilovac+multi Rocktron chameleon a wah) Kde muze byt hlavni problem ztraty signalu? Rele mam se zlacenymi kontakty, bypass tam nevim kde muze byt problem. Kabely a jacky se prosim nezabivejte, zkousel sem vsechyn druhy i zapojit kazdej efekt extra a tim to do jiste miry neni. Nekdy je na jednom efektu neslysitelna ztrata, dam dva “neslysitelny” za sebe a uz slysim orez vysek a mozna i lehce utlum. Autor vsech zarizeni (muj bratr, absolvent CVUT mikroelektronika) je genialni technik, ale bohuzel “hluchy” a nema patricnou zkusenost v danem oboru. On dane problemy promeri a prohlasi ze nic nenasel a ze nemuze byt nic slyset a ono je. Tak pokad muzete napsat nejake sve postrehy aniz by jste moji aparaturu videl, byl bych rad. Moc dekuji s pozdravem Radek
Dobrý den,
i když se to nezdá, opravdu každý konektor a kousek kabelu může mít vliv na ztrátu signálu. Taktéž to, že relátko má pozlacené kontakty, ještě neznamená dokonalost a bezstrátovost zvukového přenosu. Na těchto věcech, jak jsem zjistil při posledních testech a zkoumání mají podíl i tloušťky a způsob vedení cest na plošných spojích. No a v neposlední řadě jsem došel k závěru, že nejlepší dráty na propojení signálových cest jsou co nejtlustší (např prům 0,8mm) tuhé měděné vodiče, tedy ne lanka. Asi mne za takováto tvrzení někteří technokraté navrhnou na upálení, ale nebojím se…
Nejsem vědecký pracovník obklopený spoustou analyzátorů a pyramidami měřících přístrojů. Na druhé straně elektronikem jsem jak vzděláním, tak několikrát za život už i praxí v oborech audiotechnika a speciální medicínské elektronika (kde se také vodí velmi subtilní biosignály apod.).
Kromě toho, že hraji na kytaru aktivně (od 15let do svých momentálních 45let), tak jsem spoustu let stavěl lampové zesilovače na kšeft. Přitom jsme s kamarádem prováděli vývoj, co se týká použití různých materiálů na transformátory, různých typů kondenzátorů jak signálových, tak ve zdrojích. Pak jsem vlastnoručně stavěl a provozoval cca 6 let nahrávací studio, kde člověk přišel do styku se spoustou aparátů, drátů, celkového propojení a v neposlední řadě muzikantských názorů a rozdílného slyšení.
To vše spolu s praxí při vývoji a výrobě kytarových efektů a jejich sestav mi dodává odvahu prezentovat takové kacířské myšlenky, jakože typ drátu (ve smyslu lanko versus plný vodič) má vliv na přenos audiosignálu. Totéž dle mého mínění platí pro různé typy relátek (s vnitřními cívkami, které také ovlivňují průchozí signál) a v neposlední řadě tenké spoje “moderních” jedno nebo vícevrstvých plošných spojů. Nedej bože, že se začnou k přenosu a úpravám kytarového signálu používat ještě SMD součástky (bez nožiček - pájené přímo na plochu plošňáku), které nám “darovala” miniaturizace v oblasti výpočetní techniky a komerční elektroniky (tam jí zaplať Pánbůh za to :-)…
Čili jednoduchá odpověď na Váš dotaz, vyplývající z výše uvedeného: čím víc miniaturních spojů, signálových tenkých cest po PCB, relátek, konektorů a kabelů v signálové cestě, tím je větší pravděpodobnost ztráty naturálního zvuku. Nejlíp hraje kytara krátkým, kvalitním lkabelem přímo do lampáče. Z hlediska univerzálnějších výrazových prostředků občas musíme použít efekty. Když už, tak co nejméně za sebou, v případě možnosti propojit TB přepínačem, pro který zase ale platí - co nejkratší a nejtlustší spoje, ne blízko sebe, kvalitní konektory a ověřené, dobré kabely that´s all…
Jaroslav Smrčka
By Kulíšek on Kvě 2, 2008
Dobrý den
Mám prosbu. Delay Marshall v paralelní ef. smyčce komba Marshall TSL 602 hraje naprosto minimálně (jak clean tak overdrive kanál), je sotva slyšet, když jsem jej zkoušel v kombu Peavey classic 212, kde je smyčka sériová, tam funguje naprosto ok.
Díky za Vaši radu/pomoc
Dobrý den.
Tyto “moderní” lampové aparáty Marshall zřejmě konstruují lidé, kteří mají ke každodenní hudební produkci nesmírně daleko…
Protože se v praxi těmito moderními zapojeními nezabývám (preferuji a používám spíše staré Marshall jednokanály typu “PLEXI”), vznesl jsem dotaz na kamaráda Dušana Zemana, který se stavbou lampových, kytarových zesáků všech možných druhů a typů s více kanály živí.
Dozvěděl jsem se od něj jen to samé, co mi teoreticky vyplývá po shlédnutí schematu zapojení TSL 602. Co se týká efektové smyčky, vypadá to podivně a nepřirozeně…
Komerční polovodiče v cestě “lampového” signálu, jakoby “technokraticky a bez zkušenosti” naservírované z hlediska obecné audiotechniky.
Dušan mi řekl, že zesilovač je mechannicky “neohebný” vůči změnám zapojení, tzn. konstrukčně provedením PCB atd. Přesto svolil, abych zde uvedl kontakt na něj.
Vysvětlili jsme si vzájemně po odborné stránce o co vlastně jde a jak by to případně, ale opravdu spíše teoreticky a nesmyslně nákladně šlo řešit.
S jeho svolením zde tedy zveřejňuji kontakt na něj: mobil - 604 458 937 . Musím říct, že si ho vážím, protože je “zručný a šikovný”. Přesto se k danému problému vyjádřil, že řešení by asi bylo buď nákladné nebo kompromisní (jako u Peavey). Nechávám to tedy s důvěrou na něm.
Víc neporadím…
Jaroslav Smrčka
By Václav Šlambora on Kvě 15, 2008
Chtěl jsem Vás poprosit o radu. Mám Variax 700 a efekt POD XT LIVE. S tímto jsem vcelku spokojený, ale nyní jsem si koupil Fender De Luxe Telecaster a když jej připojím na POD XT LIVE, tak se mi nedaří dosáhnout uspokojivého zvuku. Potřebuji nezkreslený zvuk do country. Zkoušel jsem to s extrním kompresorem Marshall, i bez něho, i přez Digitech RP200, nebo přímo do komba Fender Deluxe reverb, ale zvuk je stále nepřijatelný. Mohl by jste mi poradit jak docílit požadovanou barvu zvuku?
Docela mne udivuje, že Vám Telecaster s Deluxe Reverbem nevyhovuje pro tento styl. Je to v tom že Deluxe Reverb nemá dostatečnou dynamiku pro čistý zvuk a začíná brzo kreslit? Nebo není dostatečně “jiskřivě brilantní” jako jsou např. komba Vibrolux nebo Bassman s desetipalcovými reproduktory?
Pokud ani jeden z mých dohadů není správný (protože jste nenapsal, co Vám přesně na zvuku vlastně nevyhovuje) a jde spíše o nedostatek komprimace a měkkosti tónu, pak bych ještě zkusil vyzkoušet např. MXR Dyna Comp, což je takové “změkčující zastřeďovadlo”. Dyna Comp sice potlačí až nepříjemně dynamiku basových strun, ale ve středech dá tónu svůj charakteristický “klik nebo křup”, což se právě může hodit do popu nebo country…
Opravdu nevím, co vlastně přesně hledáte a co Vám nevyhovuje na vaší kombinaci kytary a komba.
Další věc, co mne napadá je, že ne zrovna každá kytara zvukově hraje obecně tak, jak by si člověk představoval a nic na tom nezmění i originální značka. Prostě mezi nástroji mohou být obrovské zvukové, popř. i kvalitativní rozdíly. Totéž se dá říct o aparátech, a to i těch “značkově osvědčených”.
Pokud nejste spokojen se zvukem POD XT LIVE, nedělejte si z toho vrásky. Nemám v úmyslu se navážet do žádných výrobků, protože si vážím práce, kterou výrobce produktům věnuje, ale zjednodušeně řečeno zkoušel jsem párkrát na různé modelery hrát a zatím “navždy” jsem tuto cestu pro sebe zavrhnul, protože dynamicky je to s analogovými efekty a aparáty nesrovnatelné. Tedy tuto část Vašeho problému bych spíš považoval za dobré znamení, že je nás takových víc…:-)
Nechci Váš problém vůbec zlehčovat, jsou to z mé strany jen “výstřely do tmy”, protože ve skutečnosti nevím, co přesně Vás na zvuku trápí…
By Václav Šlambora on Kvě 16, 2008
Vážený pane, děkuji za Váš komentář. Co se týče barvy zvuku, těžko se to popisuje. Ale aspoň zjednodušeně. Pokouším se nastavit POD tak, aby zvuk basových strun byl kovový a výrazný. Aby v něm bylo dost výšek ale i hloubek.Když toto udělám pomocí ekvalizézu a různého nastavení, které mám v POD XT LIVE k dispozici, znějí basové struny dobře, ale barva sólových strun je hodně ostrá a ve výškách. Když tedy ořežu výšky, zní opět basové struny nevýrazně, a jejich zvuk při hraní zaniká, jáko kdyby hrály méně, než struny sólové. Jak sáhnu při hraní na sólové struny, tak mi připadá, jako kdyby hrály více nahlas a jejich zvuk je tvrdý a ostrý, až nepříjemný. řekl bych, že Fender De Luxe Telecaster má horší zvuk, než Variax 700, ale tomu se mi nechce moc věřit. Myslím, že je to někde mezi kytarou a reproduktorem.
Myslím si, že se snažíte srovnávat nesrovnatelné. Telecaster má prostě svůj charakteristický, surově-naturální zvuk a nemůže nikdy znít tak, jako nasamplovaný Variax, který už je navíc jakoby “studiově zmasterovaný” nebo jak bych to vyjádřil.
Snažte se spíš objevit kouzlo syrového nástroje a “najít na něm cestičky” jak se dopracovat k osobitému, vlastnímu projevu než se utápět v nastavování digitálních mašinek a dofat, že jsou samospasitelné. Asi jste na digitální zvuky zvyklý a nejde Vám to moc dohromady se “surovým” projevem obyčejné kytary, ale právě v odlišnostech jednotlivých nástrojů je kouzlo přirozenosti a ne v tom, že bude hrát všechno standardně stejně, ať to vezme do ruky Franta nebo Tonda…
Ještě mne napadá, že bych Vám mohl nechat vyzkoušet svůj Compressor Limiter TB, protože ten “nepolyká” basy a nechává brilantní výšky, ale pokud prostě Tele má prezencově výškový charakter zvuku, těžko budete hledat něco, co jakýmkoliv kouzlem navodí rovnováhu mezi kmitočty. Od toho prostě Telecaster je takový jaký je a v tom je právě asi jeho vyjímečnost…
By rotten77 on Čer 17, 2008
Zdravím, mám dotaz ohledně zdrojů pro pedalboardy. Je možné z jednoho zdroje napájet efekty o různých polaritách a navíc, když některé jsou mezi kytarou a aparátem a některé v efektové smyčce?
Dobrý den,
právě proto je vhodné použít separované, galvanicky oddělené zdroje, aby šly napájet efekty u kterých je podmínka, že se jejich země nesmí spojit, protože by vznikla “smyčka” a brumělo by to. Tedy zdroje by neměly mít společnou zem, ale každá sekce má své vinutí trafa, svůj vlastní filtr a stabilizátor. Jedině tak je možno zabránit zdvojení zemí a následným hlukům, popřípadě přeslechům…
Tedy shrnuto: jedním společným adapterem u něhož jsou výstupy jen “paralelně rozbočené” kabelem není vůbec vhodné takto řazené efekty společně napájet.
Pokud jde ale o multizdroj s nezávislými, galvanicky separovanými zdrojovými sekcemi, pak je to možné. Musí se jen precizně navrhnout aby seděly proudové odběry, napětí a polarita jednotlivých sekcí, pokud chcete napájet nějaké speciální digitální efekty, jako jsou modelery apod…
Jaroslav Smrčka
By compressor on Čer 24, 2008
Rád bych Vás požádal o radu. Používám kompresor Carl Martin Comp/Limiter. Na jaké místo v řetězci efektů je nejlépe ho zařadit.Před nebo za overdrive nebo mezi jiné efekty?V řetězci je :ART tube preamp,RAT2,Turbo Rat,Noise Suppressor NS2, Wah VOX a další”clean”efekty - tremolo, small stone,chorus a delay).Děkuji Mirek.
Dobrý den,
jako první bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že je to nejlepší typ kompresoru, jaký byl kdy zabudován do podlahového, kytarového efektu. Velmi důvěrně ho znám. Přiznávám se, že jsem ho použil jako inspiraci při tvorbě mého Compressor/limiter TB :-). Důvodem ke tvorbě vlastního Comp/limiteru nebylo to, že bych zvukově nebyl s CM C/L úplně spokojený. Vadily mi na něm jiné věci, než jeho vlastní zvuk.
První zásadní je ta, že je uvnitř vestavěné trafo 230V/2×12V, které má přívod 230V až do blízkosti signálových obvodů. To i vlastní rozptyl trafa dělají z efektu zdroj brumu, pokud ho použijete na začátku efektového systému, kde by měl logicky být. Platí to bohužel právě i pro vypnutý efekt (Comp OFF), protože když za ním sešlápnete overdrive nebo distortion, jeho zhoršený odstup se tím radikálně zesílí a třeba při studiové práci je to už peklo. Samozřejmě “citlivějším povahám” to vadí i při živém hraní.
Další věc, co mi na CM C/L vadila je to, že není true bypass. Ale právě tím, že CM drží výstup krabičky průchozím elektronickým bufferem z LF353 stále na nízké výstupní impedanci, kompenzuje trochu brum stylem hrubý pytel - hrubší záplata Ale přesto ta vada tam je a leckdy to může dost vadit…
LF353 je vhodné vyměnit za OP amp jiného typu, který je zvukově “přívětivější” kytarovému zvuku. LF353 je docela komerční, rádoby trochu “lepší” obvod, který zní v kytarových pásmech poněkud “mrtvě, nevýrazně až sterilně”. Ale o tom Vaše otázka nebyla, omlouvám se, že jsem se nechal unést….
Compressor/limiter by za ideálních podmínek měl být hned za wah pedálem, myšleno směrem od kytary. Tedy Kytara - Wah - Comp/lim - zkreslovače, tremolo, chorus, atd…. Někdy se modulační efekty mohou použít i před zkreslením, je to dle gusta a stylu, který hrajeme. Každopádně Comp/limiter by měl být jako první od kytary ještě před zkreslením i chorusem obecně
Jaroslav Smrčka
By Jakub Laník on Čvc 7, 2008
Dobrý den, měl bych technický dotaz ohledně truebypass krabičky a truebypass obecně - nevznikají při přepínání “na tvrdo” přepínačem nějaké “rány” v reproduktoru a podobné věci?
Dobrý den, máte pravdu, že přepínání 3PDT stompswitch(em) nemusí být vždy zcela tiché. Rána z reproduktoru se ozývá, např. pokud se na vstupu nebo výstupu efektu skokově změní potenciál (napětí) přepnutím.
Záleží tedy na typu efektu, popřípadě kvalitě jeho vstupních a výstupních kondenzátorů, ošetření vstupů a výstupů z hlediska “vyrovnání stejnosměrného potenciálu vůči zemi” apod.
V podstatě, kdybychom chtěli hledat chybu na true bypass přepínání, tady ji samozřejmě někdy ve větší jindy v menší míře najdeme. Mnohdy už jde jen o mechanické tření kontaktů zesílené dalším řetězcem, jindy se třeba při prvním přepnutí efektu po jeho zapojení na zdroj ozve výraznější lupnutí, při druhém a dalším přepnutí tento nepříjemný jev slábne, v extrémním řípadě, pokud je efekt vadný apod., pak může jít o vámi zmíněné rány z reproduktoru.
Jednou jsem se setkal s případem, kdy true bypass nešel kvůli lupancům u hodně starého typu efektu s netypickým zapojením vůbec použít.
Z vlastního muzikantského hlediska dnes už cítím true bypass přepínání efektů jako nezbytnou věc, pokud chci mít na podiu požitek ze zvuku a přitom mám v pedalboardu “sbírku” více efektů. Osobně beru občas nějaké to lupnutí za daň celkovému přirozenému zvuku, který mi true bypass spínání zajišťuje. Žádným “elektronickým” přepínáním se tohle nedá nahradit, byť je naopak sebetišší, co se týká nechtěných lupanců…
Osobně, když poslouchám nahrávky různých kytaristů z dřívějších dob, kdy se nahrávalo jednoduše analogově a třeba i naráz, pokud možno beze střihu, tak mne občasné kliky přepínačů snímačů nebo přepínání efektů spíše potěší, jako známka poctivosti nahrávky, než abych se nějak pohoršoval nad její “technickou nedokonalost”. Ještě více je to pak slyšet z živých nahrávek. Např. u Hendrixe mi to vyloženě příjde jako součást feelingu a kdyby to někdo chtěl vymazávat jako “technicky nedokonalé” poslal bych ho osobně někam…:-) Bohužel digitální nahrávání nám skýtá takové možnosti, jak nahrávky “čistit”, že když nemá technik trochu soudnosti, může nahrávku tak “vymiškovat”, že je dokonalá jak z kosmu, ale kde je pak ta přirozená lidskost u těchto “sterilizovaných konzerv”, kterou vnímáme naživo, při live vystoupení?
Navíc jsem u sebe skromně zjistil, že když hraju, tak stejně většinou přepínám tak jak si nohou ťukám do rytmu (jinak to snad ani nejde :-)), a tak mi to vlastně v živé muzice ani vadit nemůže. No a když je to velmi zřídka náhodou v nějaké stopce, kde celá kapela mlčí, já přepínám na sólo a ono to byť i trochu lupne, tak mi to nikdy nepřišlo nepatřičné nebo hloupé. Prostě to k živému vystoupení nedílně patří…
Samozřejmě pokud by šlo o “rány z reproduktorů”, pak bych to nesnesl. To je ale záležitost technického odladění aby takový extrém nehrozil.
Shrnuto: Kdo chce hrát na co nejsolidnější zvuk ať si pořídí true bypass systém přepínání efektů a smíří se občas s nějakým tím drobným lupnutím, kdo chce poslouchat zda mu to lupe nebo ne, ať si prosím raději pořídí jen krabičky s elektronickým přepínáním a měl by být ze svého hlediska spokojen, že mu to nelupe. Toť vše…
By compressor on Čvc 15, 2008
Dobrý den pane Smrčka.
Velmi děkuji za vyčerpávající velmi nápomocnou reakci na můj dotaz.(Compressor/limiter Car Martin)
By Honza Havel on Čvc 17, 2008
Dobrý den,
marně jsem pátral po českém internetu, kde sehnat momentary switch ve stejně bytelné konstrukci jako se dělají 3PDT přepínače. Prostě potřebuji nožní přepínač, který sepne obvod jen po dobu sešlápnutí a po uvolnění obvod zase rozpojí. Nemáte nějaký tip?:-)Díky
Dobrý den,
zkuste u www.hadex.cz tento odkaz http://www.hadex.cz/prepinace-vypinace-tlacitka–stiskaci a typ L327. není sice tak trvanlivý jako 3PDT modrý, ale zvenku vypadá naprosto stejně (tlačítko) a rok až dva by měl vydržet. Pak si zase koupíte za 39,- Kč další…:-)
Jaroslav Smrčka
By AEndy on Čvc 19, 2008
Dobrý den,
sháním nějaký slušný chorus - něco na styl tc electronic. Zaujal mě Váš chorus. Jenom bych se rád zeptal, z jakého důvodu nastavujete delay time pouze přepínačem, proč tam nedáte plynulé nastavení - byl by to takový technický problém? A bylo by možné se s Vámi dohodnout a přijet si k Vám efekt odzkoušet?
děkuji za odpověď
Dobrý den,
nechci, aby měl chorus víc než 4 potenciometry a protože jednoduše nepovažuji delay time za tak důležitý parametr jako RATE nebo DEPTH, tak jsou místa možných potenciometrů už obsazeny těmito.
Navíc drtivá většina chorusů má Delay Time nastavený fixně a vůbec s tím nemůžete hýbat. Původně jsem to dělal taky fixně, ale později mi přišlo, že kratší delay time se více hodí rockerům, kteří nechcou, aby byl chorus až tak “cukrkandlově navoněný”, ale jdou spíše po soudržnosti a konkrétnosti tónu. Naopak “popíkáři” na to mohou mít opačný názor. Tak jsem tam dal pozici s delším a kratším delay time. Původně byl jen ten delší, více jak já říkám “barový”, slyšitelnější a intenzivnější chorus, který ale citlivým povahám může velmi brzo lézt krkem. Protože u mne tento jev časem nastal, tak jsem tam udělal přepínání i na ten kratší
Osobně se domnívám, že tyto dvě pozice úplně stačí. To co se pohybuje mezi nimi jsou zbytečně bezvýznamné nuance a to co je za jejich hranicemi, mi příjde jako nepoužitelné ve smyslu standardního chorus efektu. Samozřejmě pokud by někdo chtěl hledat extrémní nebo psychadelic zvuky, pak by takové ovládání mělo smysl. To ale nebylo mým záměrem při tvorbě koncepce tohoto efektu.
Vyzkoušet u mne je ho samozřejmě možno. V tom případě se prosím obraťte přímo na mou e-mail adresu: smrckaeffects@seznam.cz. Není to už asi záležitostí pro tuto diskuzi.
Jaroslav Smrčka
By AEndy on Čvc 19, 2008
A ještě jeden dotaz - proč by mělo být wah před zkreslením? Setkal sem se s názorem, že wah je zdojem spousty šumu - což je určitě pravda - a drive ho zbytečně zesiluje. Když se dá zkreslení před wah tak šumy zmizí. Samozřejmě vím, že tak hraje naprostá většina lidí, ale nechápu proč.
Jak říkám, existují určitá dogmata v řazení efektů, která většinou vyplynula z mnohaletých zkušeností více muzikantů.
Osobně si ale nikdy netroufnu někomu striktně diktovat jak přesně “dogmaticky” by měly být ty, či ony efefekty za sebou seřazeny.
Znám použití kvákadla před i za zkreslením. Sám ho mám před zkreslením. Není to z hlediska šumu nebo podobných věcí, které mi vůbec v této kauze nepříjdou podstatné. Je to spíše proto, že když se dá kvákadlo až za zkreslení tak to většinou zní víc “cirkulárkově” - brutálně a to jeho přelaďované pásmo ze zvuku více “vyhřezne”, přičemž jakoby potlačí pravý charakter zkreslovače - přerazí jej svým pásmovým zdvihem. Záleží také samozřejmě na tom, zda má kvákadlo vlastní vstupní impedanci ošetřenu bufferem s vysokým vstupním odporem nebo je jen dvoutranzistorové na bázi “staré klasiky”, kde není až taková vstupní impedance a tudíž ořeže zkreslení i okrajová pásma ještě více, když se dá za něj. Pak to zní nařvaně jen ve středech. Protože konkrétně takto mi to v rámci “univerzálnosti” vlastního set-up příjde příliš extrémní, zařazuji wah před zkreslení.
Ale opravdu můžete si wah pedál dát úplně kam chcete.
Já jsem ho někde navrhnul na vstup jen proto, že to tak má většina kytaristů a i mně se to zdá nejpraktičtější z hlediska zvuku, ovládání, true bypass atd. Takže jde asi spíše o spojení příjemného s užitečným. Nicméně každému to může vyhovovat jinak. Samozřejmě ne z hlediska šumů, to není ve hře, ale především z hlediska stylu který kdo z nás hraje…
By Thomas on Čvc 21, 2008
Dobrý den
chtěl bych se zeptat, co je vlastně efektová smyčka a k čemu je vůbec dobrá. A rád bych se zeptal, proč plno kytarystů používá 2 zesilovače, jestli to má nějaké výhody atd. Předem díky za odpověď. S pozdravem
Thomas
Efektová smyčka v zesilovači je především na to, aby se Delay, Echo, Hall a některé modulační efekty mohly zapojit až za zkreslený kanál zesilovače. Přesněji mezi zkreslený pre-amp a koncový stupeň. Kdyby se totiž tyto typy efektů zapojily před vstup zesilovače a teprve poté byl jimi “efektovaný” zvuk zkreslován v pre-ampu, zůstala by z jejich zvuku většinou jen “chrchlající řezanka”.
Efektová smyčka umožňuje například lampové zkreslení udělat v předzesilovači aparátu před Delay/Echem a teprve pak “dozesílit” koncovým stupněm zesilovače komplexní zvuk včetně zkreslení a delay v pořadí, jak mají následovat za sebou.
Problémem však často bývá impedanční a úrovňové přizpůsobení vsupů a výstupů efektů zapojených do smyčky. Mnohdy jsou smyčky udělány s ohledem na “ekonomiku výroby”, aby bylo použito co nejůčelněji minimální množství mnohdy “kompromisních” komponentů (např. polovodičů v jinak lampovém zesilovači).
Často je tedy použití efektů ve smyčce neuspokojivým řešením, od kterého se nedají čekat nějaké zázračné výsledky. Osobně tento způsom nepoužívám, protože cena kompromisu na výsledném zvuku mi příjde dost fatální…
Samozřejmě další možností je mít celý pedalboard, který plní funkci vícekanálového, efektového preampu před jednoduchým jednokanálovým, celolampovým zesilovačem, který má úžasnou dynamiku a dokáže zvuk efektů přenést takovým způsobem, že člověk oželí vícekanálové, celolampové zesáky a jde naopak do kompromisu v tvorbě zkreslení, kdy ho tvoří v efektových krabičkách (ať polovodičových nebo s lampou) a zesiluje pak absolutně naturálním lampáčem bez Master funkce, takže dostane dynamiku a sílu projevu, která u vícekanálových lampáčů není vůbec prakticky možná. Osobně mi trvalo skoro dvacet let, než jsem k tomuto jednoduchému (byť dnes velmi drahému) způsobu došel…
Proč dva zesilovače? A proč ne třeba i tři? Dva různé zesilovače = dva různé zvuky, které se v součtu mohou třeba dobře zvukově doplňovat. Další, pro mne zajímavější možnost, kterou jsem při živém hraní asi dva roky používal je “dva stejné zesilovače za sebou”. První zesák hraje jen “naturální” zvuky, hlavně tedy naturální přirozené zkreslení bez echa a modulačních efektů. No a z výstupu tohoto lampáče se udělá tzv. SLAVE OUT. Z tohoto Slave out se pak jde “bez kompromisu ve zvuku” do efektové jednotky (rackové, krabičkové…) a za ní je teprve vstup druhého zesilovače a boxu. Druhý zesilovač plní funkci efektového kanálu, kde je už zkreslení z prvního zesilovače “přehnáno” přes patřičné efekty a výsledný zvuk druhého zesáku je už se vším všudy. Ale se vším všudy znamená i s tím kompromisem, který ve zvuku přinesou delay a modulační polovodičové efekty. Tu přirozenost zvukově zajišťuje první zesák. Nakonec se mikrofony snímají a výsledný zvuk se poměruje v PA jejich smícháním, kdy je šance nechat znít hlavně první “naturální” aparát a ten druhý zvukař přimíchává dle potřeby. Na podiu si přitom kytarista nastaví pocitově takový “plnohodnotný” zvuk, jaký pomocí vokálních, podiových odposlechů nikdy nemůže získat. Navíc si dozvuky a modulační efekty ovládá sám, podle aranže skladeb a nemusí tak spoléhat na mnohdy “méně přizpůsobivé a netečné” zvukaře
Proč tři zesilovače: Jednoduché - platí vše to, co jsem právě napsal o dvou zesilovačích s tím rozdílem, že “prostřední stack” hraje zcela naturálně (jen čistý+zkreslení) a ty dva krajní jsou zapojeny přes delay, modulační apod. efekty do sterea přímo na podiu. Takové malé “lampové PA”. Kytarista má potom jakoby “trojrozměrný” zvukový obraz přímo u sebe. Uprostřed hraje ničím nezkažený lampový zvuk přímo z kytary, popř. jen zkreslení a kolem něj je “lampové”, plnotučné stereo, které z výstupu prostředního lampáče krmí rack s efekty a jejich stereo výstupy jdou do těhto dvou bočních zesilovačů.
Technická poslední poznámka je, že se musí ve všech těchto případech spojení více zesilovačů a efektů hlídat fáze zvuku a jejich případné otočení, aby se celkový zvukový obraz z více aparátů naráz “nerozpadal” a aparáty nakonec třeba nehrály “proti sobě”. Toto je fakt hrozně důležité!
Samozřejmě jsou možné i mnohé “mezikombinace” použití více zesilovačů, které jsem zde nepopsal, ale tohle jsou ty hlavní…
Jaroslav Smrčka
By jirka2 on Čvc 21, 2008
zdar
By Thomas on Čvc 21, 2008
Děkuji za vyčerpávající odpověď, dnes jsou takovéto velmy užitečné informace k nezaplacení, protože se jednoduše nedaj skoro sehnat. Jenom bych vás rád ještě poprosil, jestli byste byl tak ochoten a byl schopen nakreslit schéma jak po sobě zapojit celé příslušenství a to je jenom s jednou hlavou a pak i se dvěma. Kytara, Efekty:Boss MT2, DD6, BF3, DS 1, Dunlop 535Q Wah, Electro harmonix Nano small stone, Ibanez Tube screamer a zesilovač a 2 zesilovače. Jestli by to bylo možné byl bych velmi moc rád. Prostě jak by zapojení po sobě bylo nejideálnější aby nebyl žádný problém… Předem mnohokrát děkuji
Dobrý den,
asi bych si dal od kytary nejdřív wah, pak Tubescreamer pak DS1 a MT2 pak BF3 a EHX nakonec DD6. Ale to je jen jak mi to momentálně příjde nejlogičtější. Pořadí efektů je vždy ryze individuální volbou muzikanta, i když existují časem ověřená schemata ideálního uspořádání. To vše myslím tak, že budete taky hrát jen do čistého nebo lehoučce nakresleného vstupu zesilovače.
Samozřejmě to, že nebudete mít žádný problém při tomto kvantu krabiček Vám asi nikdo nebude schopen zaručit. To zůstává na úrovni “zbožného přání”, ale ovlivníte to tím, jak je budete společně používat, jak vyřešíté kvalitní napaječe, popřípadě TB přepínání atd. atd.
Pokud jde o to, zapojit dva zesilovače za sebou, tak jedinou a to opravdu teoretickou možností, by bylo zapojit Wah a všechny zkreslovací efekty před vstupem prvního zesilovače a mezi Slave výstupem tohoto a vstupem druhého pak zapojit modulační efekty a DD6. Možná, by ty modulační efekty v této pozici byly spíše samoúčelné, možná ne. Těžko říct, muselo by se to vyzkoušet v praxi. Takhle od stolu, když ty zesáky neznám, bych v životě nemohl podepsat, že to bude chodit dobře. Jsou to spíše teoretické úvahy, jak to vyzkoušet v praxi, ale výsledek pak teprve ukáže, zda to k něčemu bude…
Jaroslav Smrčka
By Jakub Laník on Čvc 24, 2008
Dobrý den, opět se ptám na téma truebypass. Potřeboval bych poradit jestli půjde truebypass použít u těchto efektů: Boss CS-3, Boss CE-3, Boss DD2 a Boss GE-7. Děkuji za odpověď
Dobrý den,
tyto efekty jdou bez problémů použít s true bypass boxem nebo lištou. Nedoporučoval bych ale efekty typu Boss předělávat na vnitřní true bypass. Ne že by to bylo zcela vyloučeno, ale miniaturní přepínače, které se vejdou do jejich mechanik a jsou dostupné na zdejším trhu nemají životnost, která by byla až tak přesvědčivá. jak říkám udělat to sice lze, ale já to nedělám. Nechci se pouštět do záležitostí, za které pak nemohu nést záruku s jistotou, že to nebude pořád zlobit…
Jaroslav Smrčka
By drnkal on Čvc 26, 2008
Zdravim.
Moc hezka diskuze,kytarista je tu v sedmym nebi.I ja mam problemek.Koupil jsem ELEKTRO-HARMONIX BIG MUFF.To co dela se zvukem se mi moc libi,ale pri spusteni huci,buci.Ani nemam sustain knoflik moc vytavenej /10hod/.Mel by ste pro me radu?Dekuju
Dobrý den,
záleží jestli hučí na adapter nebo taky jen na baterku? Další věc, když ho dáte na těch 10 a víc hodin a stáhnete Volume na kytaře úplně do nuly, zeslabíte snímače zcela - pak také hučí?
Hrajete na singly nebo humbuckery? Když třeba na Stratu se singly přepnete z první do druhé polohy (kobylkový + střední snímač), zeslabí se v tu chvíli hučení nebo je furt stejné?
Až teprve v tomto všem bude jasno, je možno odpovědět na konkrétnější problém…
Jaroslav Smrčka
By drnkal on Čvc 29, 2008
ZDRAVIM,Tak pekne poporade.
Napajeno je z 9V baterky.Zkousel jsem i na adapter-huci stejne.
Kdyz mam na kytare stazeno,nehuci.
Mam singly /Strat i tele/,pri mezipoloze u Strata huci porad stejne.
Jeste jednou dekuju.
Dobrý den,
pokud máte na kytaře staženo a nehučí, není to zdrojem. Pokud dáte do druhé mezipolohy u Strata a hučí stejně, tak buď nemáte reverzně vinut střední snímač nebo tomu nerozumím. Když stáhnete poťák Volume na kytaře a nehučí, tak by to v druhé mezipoloze Strata sice hučet mohlo, ale mělo by tam být cítit zeslabení oproti kobylkovému singlu, protože kobylkový a střední singl by měly pracovat v protifázi (ne na všech Stratech, některé staré modely to tak nemají, což by bylo vysvětlení) a brum indukovaný do snímačů by se měl vzájemně trochu odečíst.
Každopádně shrnuto: pokud Vám to při staženém Volume nehučí a při vytaženém Volume hučí i na baterku, je to brum indukovaný do snímačů z okolí, který se vlivem velkého zisku - gainu efektu enormě zesiluje a neuděláte s tím nic, kromě takového řešení, že byste používal pro tento efekt pouze humbuckery snímače, což je asi pro Vás nesmysl, podle toho na co hrajete. Prostě to zesílení efektu, aby se dosáhlo požadované saturace zkreslení je tak velké, že to se singly dělá tyhle věci. Je mi líto, ale asi by žádná “oprava” efektu neměla reálný smysl…
Jaroslav Smrčka
By František Šindelář on Čvc 30, 2008
Dobrý den,
mohl byste mi poslat nějaký Váš ceník?(alespoň nějaký orientační) Zajímají mě hlavně Vaše True Bypass lišty a zdroje pro pedalboardy.
Předem Děkuji.
OK
By Julian on Srp 5, 2008
Dobrý den
chtěl bych se zeptat, jestli by byl problém s dovezeným zdrojem z USA. Stačila by zde koupit pouze redukce na zástrčku? Zdroj je Voodoo LAB Pedal power 2+
Děkuji
Dobrý den,
výrobce píše přesně toto: “All units sold in North America are for 120V only. You cannot operate a 120V Pedal Power using 240V power without the correct step down transformer”. Což znamená v překladu že všechny přístroje prodávané v Severní Americe jsou pouze na 120V a nemohou pracovat na evropské napětí 230V bez převodního transformátoru. Takže byste si musel k tomu u nás třeba v GESu koupit převodní trafo 120/230V - to je další krabice navíc, která má na jedné straně naši šňůru 230V s klasickou evropskou zástrčkou a na druhé straně je na krabici americká zásuvka na 120V. Uvnitř je (většinou toroidní) převodní trafo.
Voodoo LAB píše, že dělá i evropské modely na 230V, ale zřejmě je neprodává v Americe: “There are three different models, which accept 100V, 120V, or 240V mains. All units sold in North America are for 120V only”.
Takže buďto objednat přímo evropský model nebo s sebou vozit další trafo v krabici, což je opruz. Koupit zdroj v Americe naprudko, bez objednání evropského modelu znamená to, že pouhá redukce na konci jeho síťové šňůry problém s rozdílným napětím nevyřeší…
Jaroslav Smrčka
By Jakub Wiesner on Srp 15, 2008
Dobrý den,
řeším teď problém se zapojením efektového řetěžce a jeho vlivem na kvalitu zvuku. V moji efektové smyčce mám jen 3 efekty (wah, od-1 a Holy Grail), ale vliv na barvu zvuku je celkem citelný při zapojení kytara-efekty-aparát oproti zapojení kytara-aparát. Zkoušel jsem zapojit Holy Grail do efektové smyčky, ale vlivem dlouhých kabelů k pedalboardu a zpět se zvuk ještě mnohem víc zhoršil. Chtěl jsem se proto zeptat, jestli se tento problém dá vyřešit ještě nějak jinak, nebo se nechává zapojení kytara-efekty-aparát.
Další dotaz bych měl k TB lištám. Při jejich použití odpadá výše uvedený problém, ale neporozuměl jsem úplně tomu, proč není vhodné zapojit všechny efekty jako TB.
Mockrát děkuji za odpověď
Dobrý den,
je jasné, že některé efektové smyčky, které nemají úplně ideálně a poctivě (lampami) provedeno impedanční přizpůsobení (nízká výstupní /send/ impedance a optimálně, pro polovodičové efekty vysoká vstupní, návratová /return/ impedance) vykazují citelné zhoršení frekvenčního pásma i dynamiky, při použití delších, popřípadě i kvalitativně průměrných, či horších propojovacích, signálových kabelů.
Když smyčka u daného aparátu vykazuje tyto nectnosti, je obecně lépe dát efekty před vstup aparátu - tohle platí pro nezkreslené nebo jen lehce přebuzené kanály zesilovačů. (Před tříkanálové Hi Gain zesilovače hall použít samozřejmě nejde - tam je opravdu jediná možnost pro tyto typy efektů a to je efektová smyčka zesilovače za zkresleným pre-ampem, před vstupem koncového stupně. Pokud smyčka u tohoto tříkanálu/dvoukanálu dobře nefunguje, je lépe efekt vyřadit z podiového set-up úplně a nechat hall/echo raději na zvukaři v mixu do PA systemu).
Jestliže jde o jednokanál, pak True Bypass lišta tento problém samozřejmě řeší. Funguje tak, že pokud v ní není žádný z efektů sepnut v příslušném “LOOP” lišty, signál z jejího vstupního jack konektoru jde v podstatě “drátovým” spojem do jejího výstupního jack konektoru. V poslední době /cca měíc až dva/ jsem začal i TB lišty prodrátovávat co nejkratšími “SOLID CORE”, pevnými vodiči. Změnil jsem trochu vnitřní mechaniku drátových spojů. Jsou teď opravdu minimálně krátké - mezi jednotlivými jack zdířkami a 3PDT stompswitch jsou cca 1 - 1,5 cm dlouhé, propojené pevným (ne lankem!!!) vodičem, průměru 0,8mm! Mezi jedntlivými přepínači lišty jsou tímtéž (nestíněným!) vodičem udělány spoje o délkách cca 7-9cm, což zaručuje maximální dynamiku a minimální frekvenční útlumy signálu, při průchodu TB lištou.
Vaše otázka, proč jeden z efektů nechat “NON TRUE BYPASS” se dá zodpovědět dvojznačně. Za prvé, pokud budu předpokládat střední až vyšší střední třídu propojovacích kabelů, jako jsou např Planet Waves Cable Station, pak při součtové délce (kytara-pedalboard + kytara-aparát) do 7-8m to není třeba ještě nějak řešit a vše může být True Bypass. Pokud už bude součtová délka větší, popřípadě budou použity běžně u nás prodávané kabely nižší střední třídy a horší, pak je už na místě začít přemýšlet o tom, že poslední výstupní efekt (většinou Echo/Delay) by mohl zůstat non true bypass, aby jeho výstupní buffer kompenzoval impedančně “nekvalitu” alespoň u toho kabelu, který je mezi pedalboardem a aparátem. To s sebou samozřejmě přináší ten kompromis, že signál jde stále přes elektroniku tohoto posledního Non TB efektu a charakter kytarového zvuku se tak deformuje. Zvuk je většinou méně znělý, tenčí, nemá takovou dynamiku v basech, jako je přímo kabelem do aparátu apod. Taky to prosím nechápejte tak, že výstupní buffer zcel zkompenzuje jakoukoliv “nekvalitu” jakéhokoliv kabelu. Tak to není. Vždy lepší kousek kabelu kdekoliv v signálové cestě znamená zlepšení výsledného zvuku!
Za druhé řešením je totální True Bypass a použití kytarového kabelu a kabelu mezi pedalboardem a aparátem té nejvyšší kvalitativní úrovně - samozřejmě také ceny…
. Pokud například použijete Monster Rock kabely nebo Mogami Platinum kabely v délkách cca 3m k pedalboardu a 3-6m od pedalboardu, pak je 100% True Bypass jedinečným řešením. Pokud použijete PW Cable Station o stejných délkách, pak je to tak 60:40 pro totální True Bypass. Pokud použijete jakékoliv průměrné kabely, které se u nás mnohdy prodávají s přívlastkem “výborné” apod., pak je to tak 40:60, zda nechat na výstupu třeba Delay zapojený non-TB. Pohled na řešení tohoto problému je tedy relativní a hodně závislý na kvalitě použitých komponentů. Bohužel u nás se v sortimentu kabelů prodává především velmi nekvalitní zboží s tím, že prodavači tomu mnohdy vůbec nerozumí a papouškují jen naučené repliky dealerů a obchodních zástupců… Co k tomu dodat, jací jsme sami, takové si díky svému nezájmu o kvalitu zasloužíme zboží… 
Osobně preferuji True Bypass a v rámci možností co nejkratší “vysoce” kvalitní kabely od kytary a z pedalboardu. (Propojky mezi lištou a efekty jsou dostatečné z PW Cable Station, Geore L´s apod.). Používám momentálně kabely Monster Rock (mírně mění frekvenci - zesilují určitá pásma) a Mogami (zní přirozeněji, melodičtěji, ale zase možná tak “nevypíchnou” v citlivých frekvencích kytaru z kapely jako Monster) v celkové součtové délce cca 8-9m (kytara-pedalboard, pedalboard-amplifier).
Jaroslav Smrčka
By Jakub Wiesner on Srp 16, 2008
Děkuji za vyčerpávající a rychlou odpověď. Myslím, že teď už bych měl mít jasno
By Jakub Wiesner on Srp 16, 2008
Dobrý den,
na základě mého předchozího dotazu mě napadla ještě jedna otázka. Proč vlastně vůbec není vhodné zařazovat efekty jako reverb před preamp aparátu?
Další otázka ze stavby pedalboardu: Je vhodné nahradit plechový spodek efektu dřevěným? (nechci si zničit orginál spodek lepidlem zipu).
Děkuji
Efekty, které mají časové zpoždění nebo časové rozložení signálu jako jsou delay a hall se nedávají před ZKRESLENÝ kanál aparátu proto, že zpoždění, které se zkreslí zní velmi nepřirozeně a lidskému uchu je protivné, alespoň mému určitě.
Naopak před čistý kanál preampu, tzn. když se jako první od kytary udělá zkreslení krabičkou/efektem, pak jde teprve přes další efekty jako delay a hall do aparátu, tedy jeho ČISTÉHO/nezkresleného kanálu preampu, je to ideální řešení. Řekl bych pro mne osobně ještě lepší než když se s “časem pracující” efekty dávají do efektové smyčky, kde v mnoha případech jde o nutný kompromis s nekvalitní smyčkou (samozřejmě jsou i kvalitní smyčky, ale většinou u těch hodnotnějších aparátů a taky to není vždy pravda…), když potřebujeme využít dobré nebo oblíbené zkreslení vlastního kanálu preampu zesilovače.
Shrnuto: Kytara - overdrive/distortion - hall/echo/delay - čistý preap - koncový stupeň je výborná kombinace.
Naopak Kytara - delay/hall/echo - zkreslený kanál preampu - koncový zesilovač, je špatně. Zde pak raději Kytara - zkreslený preamp - (ve smyčce) Delay/hall/echo - koncový stupeň zesilovače, je vhodná kombinace.
Efekty zespodu raději nechte s plechovými kryty, kvůli stínění plošných spojů/elektroniky. Mohlo by se Vám stát, že by se zvedal brum indukovaný do efektů z okolí.
Pokud použijete original suché zipy, většinou jde pak jejich lep, který může zůstat na efektu po odtržení, umýt technickým benzinem bez nějakých fatálních následků. Druhá možnost je nechat si udělat rozměrově stejné spodky z černého nebo nerez ocelového plechu a na ty použít suché zipy. Originály zůstanou schované někde v šuplíku až do doby případného prodeje efektů.
Dřevěné spodky efektů bych nepovažoval za vhodnou volbu…
Jaroslav Smrčka
By Jakub Wiesner on Srp 16, 2008
Děkuji mnohokrát. Vaše znalosti jsou pro mě a myslím, že nejenom pro mě nedocenitelné. Přeji hodně zdaru vaší práci.
By Jakub Wiesner on Srp 21, 2008
Dobrý den,
napadla mě otázka ohledně bezdrátového přenosu signálu. Dá se ním nahradit kabel, nebo kvalita bezdrátového přenosu je velmi malá oproti kabelu.
Děkuji
Dobrý den,
obecně bezdrátový přenos nikdy nemůže kvalitativně nahradit špičkový kabel.Tato obrovská nevýhoda vždycky u vysílačky zůstane.
Vysílačka má ale jiné dvě výhody. První z nich je neomezený pohyb po velkém podiu. Druhou výhodou je galvanická izolace strun kytary od síťového rozvodu. V některých zanedbaných sálech nebo když technik nedbá obecně na pravidelné prohlídky a testy rozvodné kabeláže, se může teoreticky stát, že aparatura není dobře nulovaná/zeměná a pak je vysílačka perfektní ochrana kytaristy při hře v takovýchto nebezpečných podmínkách. S vysílačkou nehrozí, že když se třeba zpocenými zády opře o kovová futra a drží se strun, že by došlo k úrazu elektrickým proudem.
Naopak znám případ, kdy se tohle stalo jednomu kolegovi, který byl na takto špatný rozvod připojen zesilovačem a kytara následně kabelem. Ve chvíli kdy měl na strunách síťové napětí (asi jeho velkou část), se opřel o kovové zárubně, od strun přes ruce a tělo protekl proud do uzemněných futer a on na následek tohoto úrazu po chvíli na podiu zemřel… Z tohoto jediného důvodu tedy vysílačku uznávám jako docela dobrou věc, pokud člověk hraje po různých neznámých štacích nebo střídá zvukaře a aparáty.
Do studia nebo na jistou aparaturu někde ve známém prostředí bych si ji osobně nikdy nevzal…
Jaroslav Smrčka
By Zdeněk Poklemba on Srp 31, 2008
Zdravím. Mám dotaz ohledně 808+. Vlastním ho spolu s kolegou cca 3 roky, ještě černé verze. Řešíme stejný problém. Kytary stratocaster první 82 osazená texas special, druhá E. Johnson signature. Aparáty starý bassman a ESH 2000 100W. V obou případech musíme mít výšky na 808+ téměř na max. oproti doporučenému nastavení. Rovněž gain na efektu máme téměř na doraz. V případě, že overdrive nastavíme dle doporučení, zvuk ,,nejde” přes kapelu a schová se.
Čisté kanály na aparátech máme nastaveny tak, že jsou dostatečně průrazné.
Pomůže případné ,,předrátování” novými vodiči v oblasti vyšších středů?
Ne, předrátování novými vodiči Vám samozřejmě nepomůže. ODTB808+ teď (1 až 1,5 roku) dělám ve verzi s kondenzátory Panasonic Film/Foil Low Voltage, které jsou opravdu “nejlepší” kondenzátory pro kytarové efektové krabičky na světě vůbec. Obávám se ale, že ani tento “repas” kondenzátory Panasonic Váš problém nevyřeší. Dostali jste se zřejmě do stadia, do kterého jsem zhruba přede dvěma lety vstoupil i já na živém hraní, když mi ODTB808+ na mého jasanového Strata s Lindy Fralin Real 54´s přestal “šmakovat” pro svou středovost a nedostatečně “světlý” drive…
Právě proto jsem ODTB808+ předefinoval ve svých doporučeních jako “nakopávač” pro vícekanálové lampové aparáty, přesněji řečeno ODTB808+ je ideální nakopávač pro lampové zkreslení, které je děláno preampem lampáče a ODTB808+ ho dobře nakopne pro sólo nebo pro “šťavnatější” pasáže, ale samostatně ODTB808+ “ideální/komplexní/hotové” zkreslení nevytváří.
Pokud (jestli tomu dobře rozumím) hrajete na čisté kanály lampáče a požadujete od overdrive “světlejší, mírně agresivnější” tón, který se má v kapele více prosadit, pak je to ODTB DOUBLE TB nebo OD STATION III TB, na které jsem přede dvěma lety přesedlal i já (jinak hraji na hard wired hybrid Marshall Plexi/ Fender Bassman 5F6, spíše je to ale Marshall čistý, basový vstup…) viz: www.mercurymagnetics.com - trafa, www.sozoamplification.com - signálové kondy, www.metroamp.com - obecná filozofie výborných replik starých Marshallů atd.)
ODTB808+ doporučuji dnes jen jako nakopávač lampového zkreslení nebo “silně vytaveného, zprvu čistého, lampového zesilovače”, kteréžto je zapotřebí “došťavit”. Samotný ODTB808+ neudělá hotové, komplexní zkreslení. Pro tento účel byl právě vyvinut OD STATION III TB (popř. rozměrově “miniaturizovaná” - ne tak dokonale flexibilní a ovladatelná, nicméně zvukově i zapojením shodná verze) - ODTB DOUBLE TB.
Howg!
Jaroslav Smrčka
By Zdeněk Poklemba on Zář 3, 2008
Díky za vyčerpávající odpověď. 808+ již repasované máme. Zvuk tím výrazně zhutněl. OD STATION III právě teď testuji. Zatím se mi zdá vhodnější kombinace crunch 12 hod na OD III a nakopnout ji 808+, drive na cca 10 hod. Hi gain mi přijde už moc chlupatý i když na druhou stranu zachovává věrně charakter nástoje. 808+ mi připadne zvukově mohutnější hladší, ovšem málo gainu na strata. Spíš bych uvítal něco mezi OD a dist, na bázi 808, pokud je to možné. Hladší a delší zkrelení.
Jinak 808+ s hb snímačem a drive i tone 4hod je přesně to ono.
Jaké je zhruba datum výroby OD STATION TB který testujete, nevíte prosím? Ptám se proto, že je tam samozřejmě “v pohybu” také vývoj a novější model je osazen už rovněž převážně kondy Panasonic, takže hraje trochu výrazněji, než starší model. Také je tam možnost přeosadit vstupní buffer namísto OP ampu od Linear Technologies diskrétním Japan J-Fetem Toshiba a zase to hraje trochu více “Claptonovsky”.
Ale mám pocit, že ve vašem případě jde spíše o hledání rockovější až hard-rockovější verze zvuku, což odpovídá verzi se vstupním OP ampem Linear Technologies a kondenzátory Panasonic Film/Folie Low Voltage. Pokud mi pošlete foto (detailní, třeba raději i několik) efektu zevnitř - inside, pak mohu přesněji odepsat, zda je to poslední vývojová verze nebo ještě ta předchozí (která nemusí být tak důrazná, co se týká údernosti zvuku…)
Jaroslav Smrčka
By Zdeněk Poklemba on Zář 4, 2008
Station zakoupil kolega přímo u Vás, zhruba před + - půl rokem. Pravda je, že hraje především repertoár od E. Claptona.
Zajímavostí je čím déle na OD STATION III hraji, tím více si ,,zvykám” a objevuji kouzlo tohoto zvuku. Chtělo to jen snížit úroveň hi gainu na cca 9-10hod. Snížila se chlupatost, ale nevytratil se drive. Bohužel kolega mi ho mohl zapůjčit jen na týden. Neměl jsem proto příležitost ho vyzkoušet s kapelou v místnosti kterou mám naposlouchanou.
Takže příště, ale už teď to vypadá na objednávku. Ale rozhodně ho ještě testnu s bandem.
Zkrátka musím se zřejmě smířit s tím, že na pedalbordu budu mít na zkreslení namísto dvou krabiček, tři.
Ta třetí kradička je otázka.
Děkuji za reakce i rady včetně předchozích.
Za skvělý OD 808+ i COMPRESSOR LIMITER, které již vlastním.
Mimochodem zkoušel jsem z legrace nakopnout 808+ distortion metalového typu. Světe div se při nulovém gainu na dist. zmizel včelín, dostavily se středy a Santanovský sound.
Určitě se ozvu. Tentokrát už mail - tel. ať neblokuji diskuzi ostatním.
By Lenny on Zář 8, 2008
Zdravim. Jake jsou nevyhody pokud zapojime basu primo do mixu, kerej ma linkovej vstup? Jak to vyresit?
Dobrý den,
pokud půjde o basu s pasivními snímači, pak impedance klasického basového aparátu je lépe přizpůsobena basovým snímačům, než univerzální linkový vstup. Pasivní snímače nejlépe hrají do vysokoimpedančního (lapového nebo i tranzistorového vstupu). Linkový vstup mixu většinou nemá tak vysokou impedanci a tak je přizpůsoben spíše na zapojení “aktivního - napájeného” zdroje signálu. Tedy aktivní basa je asi vhodnější pro zapojení do linkového vstupu mixu.
Ideálním řešením je použít basový pre-amp s korekcemi a popřípadě i speaker simulátorem na jednom z výstupů. Také není špatné, když má tento pre-amp symetrický výstup (Canon), což zajistí menší ztráty signálu při propojení delším kabelem.
Nejjednoduším vylepšením je zapojit mezi basu a mix alespoň nějaký kvalitní D.I.Box.
Jinak já nejsem specialista na basový zvuk, ale pár let jsem provozoval vlastní nahrávací studio a tehdy se mi to takto v praxi jevilo…
Jaroslav Smrčka
By františek ptáček on Zář 11, 2008
Zdravím, p. Smrčka. Ako som vám už povedal v telefonáte, mal som v úmysle prispieť pár slovami do tohto fóra ešte pred kúpou vašej krabičky a teraz som veľmi rád, že môžem bez nadsázky hovoriť len a len v superlatívach.
FUZZTONE TB 60 je jeden z najuniverzálnejších, najtransparentnejších a najorganickejšie znejúcich GE fuzzov aké sa mi distali do ruky. Rozdiel v kvalite - v porovnaní s obdobnými pokusmi fy Jim Dunlop (myslím tu červený Dunlop Fuzzface ale aj Jimi Hendrix Classic Fuzz) je skutočne až úsmevný. Je zvukovo úžasný dokonca aj na veľmi tichom, slabšom lampovom kombe. Na rozdiel od väčšiny ostatných fuzzov, ktoré dynamicky i harmonicky rozkvitnú až pri väčšom náreze, tento krásne “crunchuje” a “spieva” aj pri izbovej hlasitosti.. Práve gombíky BIAS a MIDD napomáhajú aby skreslenie bolo pod kontrolou a fuzz nebol pri nízkej hlasitosti blatistý a mdlý a pri vysokej nepríjemne drsný a trúbovitý. Má úžasne príjemný attack, ktorý rozpozná najmenšie rozdielnosti v trsátkach a dynamike hráčovej ruky. Výborne znáša ako slabšie humbuckre typu PAF tak aj vintage AlNiCo single a perfektne sa vyčistí pri stiahnutí hlasitosti gitary. U fuzzov samozrejmý true bypass dá jasne vyniknúť príjemnému, otvorenému zvuku: žiadne rušivé výšky, žiadne telefonické stredy, žiadne dunlopácké basy - IBA zvuk gitary s príjemne vlejúcimi, strapatými vlasmi… :o)).
Moja motivácia napísať niečo do tohto fóra bola o to väčšia, že ako vidím nikto ešte nenapísal o tejto krabičke ani slovo. V USA je okolo fuzzov hotová hystéria, mágia a mystérium. Butikoví malovýrobcovia sa predháňajú v rôznych bizarných modeloch, či už Ge, Si alebo Ge/Si verzií a nie je možno ani jeden vážnejší zámorský gitarista, ktorý by nejaký fuzz nevlastnil (a to dokonca staré drahé kusy zo 60-tych rokov). Z vlastnej skúsenosti viem, že fuzz u nás, myslím tým v pôvodnom Československu, nie je zatiaľ veľmi populárny medzi gitaristami. Ak ho aj niekto pozná, málokto ho vie správne používať (a to nehovorím už o starých 2-gombíkových fuzzoch!)Fuzz totiž nie ani overdrive ani distortion v pravom význame slova - je to niečo iné: doplnkový hudobný nástroj, ktorý zvukovo ako jediný dokáže konkurovať dynamike a farebnosti elektrónkového skreslenia a na ktorom je potrebné sa takisto naučiť hrať!!!… ;o)). Ale stojí to za to.
Poctivá práca, za ktorú takto verejne ďakujem Jaroslavovi Smrčkovi.
So srdečným pozdravom a vďakou, f. ptáček
By Funkota on Zář 12, 2008
Dobrý den,
.
chtěl jsem se zeptat, zda máte osobní zkušenost s kompresory MXR Dynacomp a novějším MXR Supercomp. Dají se oba považovat za zvukově rovnocenné ? Vychází váš model Compressor Limiter TB z některé z těchto krabiček ? A poslední dotaz, možná spíše váš názor na používání kytarových (podlahových) lampových kompresorů (např. MAXON RCP660) k účelů živého hraní.
Dobrý den,
oba MXR kompresory jsem několikrát zkoušel a testoval i při živém hraní s kapelou. Osobně se mi více líbil dvouknoflíkový DynaComp. Přišel mi zvukově lepší než Supercomp. U obou těchto kompresorů výrobce používá VCA obvod CA3080 a na místech vazebních kondenzátorů keramické typy, které dávají efektům “křupkavý” zvuk ve středech s mírným nádechem nakreslení, ve smyslu dodání harmonických kmitočtů, které v původním kytarovém signálu nejsou. Keramické kondenzátory se dávají do těchto pozic u efektů spíše vyjímečně než standardně, právě proto, aby zvuk trochu změnily. Z hlediska přísných, ortodoxních audiofilů a HiFistů jsou to spíše podřadné a nepřípustné součástky pro tento účel, ale u kytarového zvuku jde mnohdy o něco úplně jiného. Z hlediska tvorby kytarového tónu tedy zní originálně a dodávají charakteristické zabarvení procházejícímu zvuku.
Osobně jsem toto “zabarvení” docela obdivoval a přišlo mi jako příjemná změna oproti standardním fóliovým kondenzátorům. Časem jsem ale došel k osobnímu závěru, že je na tónu něco “suchého a nepřirozeného”. Toto, současně s několikerým srovnáním s Compressor Limiter TB při živém hraní na podiu, mne také vedlo k tomu, že jsem přestal dělat jednodušší Compressor TB, který byl klonem Ross/Dyna Compu s některými prvky ovládání navíc a drobnou úpravou tónové korekce na výstupu efektu.
Compressor Limiter TB, ho v současnosti zcela nahradil v mé produkci a dělám ho jako jediný kompresor. Technicky vychází z mnohem preciznějšího a moderněšího dynamického procesoru THAT4301P.
Ten je rychlejší, přesnější a odpovídá vyšším požadavkům na rozsah a kvalitu komprese analogového signálu než CA3080. Troufám si tvrdit, že kvalitativně je minimálně o třídu výš než kompresory postavené na obvodu CA3080. Navíc obvod THAT4301P umožňuje použít pouze jediný vazební kondenzátor na vstupu efektu, jinak je vše stejnosměrně vázáno (bez kondenzátorů), což umocňuje přirozenost zvuku a přenosu signálu celým efektem…
Nechci aby to celé znělo jako sebechvála, protože na zvuku Compressor Limiter TB namám až takové zásluhy. Vychází totiž zapojením z firemního datasheet THAT Corporation. V zapojení Compressoru jsou provedny drobné úpravy, které ze studiového compressor/limiter dělají kytarový, popř. i basový efekt ve smyslu korekcí, průběhu dynamické obálky, úrovně vstupního signálu apod. Nejde tedy o můj žádný patent, ale vychází z podobných zapojení, jako používají i jiní výrobci s tímto obvodem THAT4301P a všechna zapojení pak vychází z již zmíněného zapojení doporučeného výrobcem. Každopádně musím firmu THAT pochválit za to, že jde o jeden z nejlepších kompresorů jaké znám. Předčit ho mohou snad jen lampové opto compressory. Ty jsem bohužel zatím neměl možnost na kytaru vyzkoušet a porovnat s tímto. Docela by mne to zajímalo
Jaroslav Smrčka
By Kubajz on Zář 17, 2008
Dobrý den,
docela náhodou jsem narazil na Váš web a nestačím se divit!
Nesmírně mě zaujal váš chorus a overdrive. Zajímalo by mě kde bych to mohl vyzkoušet a za kolik se to dá koupit.
Dále by mě zajímolo jaký je váš názor na zesilovaš Marshall 2061X, po kterém pošilhávám :)! Je mi 21 a postupem času zjištuji že největší sílu představuje jednoduchá koncepce no a právě to je věc kterou Vy nabízíte. Tedy alespoň tak to chápu.
Dále by mě zajímal Váš názor na kabely Monster Rock.
Díky za tento skvělý web, který snad otevře oči a ukáže cestu mnoha hledačům opravdového tónu.
S pozdravem Kubajz
Dobrý den,
na první část otázky jsem Vám osobně odpověděl přímým e-mail…
Co se týká mého názoru na Marshall 2061X, je to takhle. Naprosto jste vystihnul, že je to zesilovač v souladu s mou filozofií.
Otázkou snad jen je to, zda tento konkrétní zesilovač není trochu moc drahý? No na druhé straně je to asi relativní, jak pro koho, že…?
Vím o dvou faktorech, které bych před jeho nákupem zvažoval. První je ten, že trafo (síťové) je motáno (alespoň u modelu, který odešel to tak bylo) bez prokladových papírů mezi vrstvami. Mám jednu konkrétní zprávu o tomto zesilovači, který kamarádovi odešel právě z tohoto důvodu. Další zpráva je zprostředkovaná a ta zní, že údajně těchto stejných závad už bylo více. Když si to dám v duchu dohromady s hypotetickým počtem možných, u nás prodaných kusů, bude to asi opakující se slabina tohoto typu zesilovače. Je tedy třeba připravit se na to, že by bylo do budoucna vhodné mít připravený “replacement” transformátor, doporučuji nejlépe od Mercury Magnetics ( www.mercurymagnetics.com ).
V té chvíli nastává otázka, zda si třeba nekoupit CLONE stavebnici tohoto typu zesilovače od některé z firem, keré ji nabízí, kde už jsou oba transformátory original Mercury Magnetics a navíc jsou zde třeba kondenzátory SoZo Mustard type (poyester film + foil), čímž se to celé kvalitativně posune výše. Ve výsledku tato “sestavená” stavebnice do celého zesilovače asi výjde levněji a ještě je osazena kvalitativně lepšími komponenty…
Ovšem originál je zase originál, co se týká hypotetické budoucí prodejní hodnoty, sběratelské ceny apod.
Je tedy třeba tentokrát asi rozlišit mezi užitnou hodnotou (obsahem) a prodejní hodnotou originálu (formou). Nebo snoubit obsah s formou a v originálu si “slabší články řetězu” nechat vyměnit za prvotřídní komponenty…což je ovšem finančně velmi náročné a člověk pak opustí “klidnou zátočinu” záruční lhůty a vydá se sám na “širé moře bez cizí pomoci”.
Mám osobní několikeré vynikající zkušenosti s replacement for Marshall transformátory od Mercury Magnetics. Dokonce jsem si ve svém zesilovači, na který hraji vyměnil original Marshall Drake Transformer 789-139 za Mercury Magnetics Plexi 50 Clone a Mercury hraje mnohem lépe, než Drake. V podobných případech, kdy byly vyměněny jiné transformátory a zesilovače přeosazeny Mercury Magnetics (jak síťovými, tak i výstupními) transformátory, vždy to byl posun k lepšímu pro celkový zvuk zesilovače…
Osobně mám raději padesátky staré Marshally z toho důvodu, že zvuk EL34 mi příjde lépe dynamický, s pevnějšími basy než je tomu u EL84, kterými je osazen 2061X. Ale zase pokud budete chtít hrát v malém prostoru a zesilovač mít víceméně trvale “našlápnut” do crunch režimu, mohou být EL84 celkem i fajn. Mě vadí z toho důvodu, že střídám pasáže na zcela čisté zvuky (Comp+Chorus+Delay) s crunch a heavy drive zvuky, přičemž doprovody musí být ve všech případech dynamicky vyváženy, právě i v basech čistého zvuku, a tam mi to nikdy nedokázaly 2ks EL84 v konci splnit zcela dle mých představ. Proto dávám přednost starým Marshallům 50W s osazením 2xEL34 v koncovém stupni. Je to univerzálnější zesilovač, na který se dá s drobným kompromisem hrát i venku na otevřeném podiu, což bude asi pro 2061X daleko větší problém.
Pokud se zabýváte touto tematikou a chcete si rozšířit vědomosti, doporučuji podívat se na tyto stránky: www.metroamp.com . Ten člověk je velmi solidní (alespoň vůči mně byl) a dělá to rozumně, poctivě. Nebál bych se jeho produkt, myšleno stavebnici, koupit. Nejsem jeho placeným agentem, ani nepracuji v provizním systému, jen se mi líbí jeho filozofie a přístup…
Kabely Monster Rock jsem si nedávno pořídil. Nejdříve jsem byl úplně ohromen jejich přenosem a barvou. Vyměnil sem si kabel i od kytary k pedalboardu a i od pedalboardu k zesilovači. Protože Monster Rock pracují trochu jako “ekvalizér”, myšleno tím, že přidají středovýšky a umocní basy, začalo mi to posléze trochu vadit. Ta chvíle nastala, když jsem je měl možnost srovnat s kabely Mogami (údajně vyhrály roční test v Guitar Player). Pravdou je, že Mogami Gold, který mám k dispozici, je vyrovnanější, hraje přirozeněji, ale zážitek z jeho výměny není tak silný, jako u Monster Rock. Takže jsem kabel mezi pedalboardem a zesilovačem vyměnil - namísto Monster jsem dal Mogami Gold a od kytary k pedalboardu jsem si nechal Monster Rock. Příjde mi to tak přirozenější a dokonce se i pohodlněji hraje. Ekvalizace (frekvenční změna) pásem u Monster Rock, je tak výrazná, že některá pásma vyniknou (ta co dávají tónu jiskru a živost) a jiná pásma (ta která dávají “tekutý, melodicky kouřový” tón) jsou jakoby poněkud ztracena. Kombinací Mogami + Monster Rock se to víc “zprůměruje”.
Ještě existuje kabel Mogami Platinum, na který jsem sice hrál ale bohužel ne na svůj nástroj ani zesilovač. Porovnával jsem v té chvíli Mogami Gold a Platinum a Platinum je citelně lepší. (Také třikrát dražší než Monster Rock i Mogami Gold) Takže si chci nechat (snad ještě letos) dovézt z Ameriky jeden Mogami Platinum v kratší délce, abych si mohl udělat testy různých typů kabelů a pak výsledky a dojmy zkusím popsat v Blogu na svých stránkách. Mogami Platinum je asi silný kvalitativní kalibr a jsem hodně zvědav, jak se bude chovat v přímém srovnání s Monster Rock…
Ještě jedna poznámka na závěr. U Monster Rock jsou sice krásné zlaté originální jacky, ale před 14 dny se mi jeden z nich (úhlový) rozpadl v ruce, bez nějakého extrémního namáhání zvenku. Údajně je to i jeden z důvodů, proč amíci dali přednost Mogami (tam jsou pužity osvědčené konektory NEUTRIK), ale tato zpráva je nepotvrzená, jen zprostředkovaná. Každopádně vnitřní konstrukce zlatého, efektního jacku Monster nedává zdaleka takový pocit solidnosti a účelnosti, jakými disponují jacky Neutrik, takže na tu opakující se poruchovost i trochu věřím. Momentálně jsem poslal kabel Monster Rock na záruční opravu/výměnu. Konektor je uvniř zalit “zubařskou, průhlednou” hmotou, co se používá při výrobě zubních protéz (nebo je to něco zcela identického), takže je “nerozebiratelný”. Pokud se mi ale závada u kteréhokoliv Monster konektoru zopakuje, jsem rozhodnut 2-3cm kabelu za konektorem ustřihnout a přeosadit Monster Cable zlaceným konektorem Neutrik. Možná to bude znamenat i lehkou změnu (újmu..?) tónu, ale z hlediska spolehlivosti to bude krok vpřed…
Jaroslav Smrčka
By Vladimír Pajer on Říj 2, 2008
Dobrý den,
testoval jste někdy maximizéry?
Třeba Sonic BBE?
Jednou jsem v něm známému měnil potenciometry
a pak jsem si na to v dílně zahrál. Zdálo se mi, že to zvuk jakoby rozsvítí a zhutní ale s kapelou jsem to nezkoušel. Zajímal by mě váš názor na tyhle procesory.
Dobrý den,
tyhle věci jsem používal ve studiu při závěrečném mixu. Tam je to opravdu leckdy hodně k věci. Pro pódiové hraní, domnívám se, to není až tak vhodné. Člověk celý život (muzikantský :-)) hledá rovnováhu mezi tím, aby kytara zněla pocitově skvěle na podiu a zároveň při sejmutí byla čitelná, hutná, barevná i v PA systemu, kde subbasy a horny dělají obyčejně z již “dokonalého ” podiového zvuku “super řezanku”.
Džoro (kytarista Titanic - odvelen to Bulgaria našimi úřady) mi kdysi dávno říkával (když jsme hrávali společné koncerty), nemusíš mít na podiu “hotový” zvuk, ten ti dodělá PA system. Důležité je aby to bylo maximálně čitelné a dobře zahrané. V té době jsem hrával na Mesa Mark III & Greenbacks v bedně “A” Marshall. Nechtěl jsem ho moc poslouchat, protože naše muzika byla víc heavy pop se slušnou porcí kláves. Dnes, kdy hraji v triu (basa, kytara bicí, všichni zpěv), jsem již dávno pochopil o čem mluvil.
Je hodně rozdíl v tom, zda chce kapela již na podiu působit “akademicky, studiově” nebo syrově, úderně. V tom prvním případě si dovedu představit rack, ve kterém bude např. i maximizer. Způsobem: uprostřed lampáč s naturálním zvukem, po stranách dva další lampáče do kterých půjde výstupní linkový signál ze středního lampáče přes rackové procesory, efekty, do sterea.
Jelikož již ale hraju pouze v triu bez klapek a navíc žijeme v trochu jiných podmínkách, stereo lampovou aparaturu s sebou již dávno netahám a domnívám se, že je lépe zvolit druhou “Džorovu” variantu - naturální, čitelný (byť občas trochu sprostší) zvuk z jednoho aparátu na pódiu a “ovonění a čančání” celkového zvuku v PA nechat na pokud možno šikovném zvukaři…
Jaroslav Smrčka
By Pavel Vojčeský on Říj 7, 2008
Dobrý den,
mám pár dotazů a předem děkuji za odpovědi:
1.můžete mi poradit jaké koupit kabely na předrátování rozvodů v kytaře a kde je koupit?
Četl jsem na nějakých US stránkách o stříbrných vodičích,nebo o solid core vodičích z čisté mědi,ale nemůžu to nikde v ČR objevit.
2.Co si myslíte o kvalitě kytar.kabelů Lyric HG od Evidence Audio a o Vovox kabelech?
3.Proč dáváte do TB lišty stereo zdířky a ne mono?
4.Je pravda,že kabely Planet Waves můžou zvětšovat šum,nebo dokonce příjem rádia u lamp.zesíků.Mám bohužel ten problém u hlavy Engl R.Blackmore a četl jsem ,že to tím může být,nemám teď bohužel možnost zapojit jiný lepší kabel pro porovnání.Co to může popřípadě zapříčiňovat?
Díky moc,Pavel.
Dobrý den,
myslím si, že k prodrátování rozvodů v kytaře je ZVUKOVĚ dobrý “solid core”, tuhý (ne lanko) vodič. Totéž se mi osvědčilo v efektech. Pod názvem “solid core” tedy pevné jádro nebo jak bych to přeložil, se skrývá plný měděný drát průměru 0,8 - 1mm. Drát 0,8mm se prodával zkroucený dvouvodičový v PVC barevné izolaci jako tzv. “zvonkač”. Ten používám já. V porovnání s lanky, jako jsou použity např. v asijských efektech mi příjde že tuhý vodič má lepší basy a dynamiku, je zvukově transparentnější.
Samozřejmě staromilci namítnou, že staré snímače měly výstupní vodiče z tlustých lan v textilu. Ano, ale taková “lana” jsou opravdu dnes už unikátní (co se týče jejich tloušťky). Lanko se také lépe poddá, je s ním elegantnější práce a spoje netrpí tolik otřesy a mechanickým pnutím při manipulaci apod. Je zde menší pravděpodobnost poruch z těchto důvodů. Tuhý vodič je v těchto aspektech asi opravdu horší, nicméně zvukově, domnívám se, je lepší. Tuhý vodič může být v extrémním případě také více mikrofonní než měkké lanko. Přesto s trochou rizika větší pravděpodobnosti poruch přehřátím při pájení nebo vyšším mechanickým namáháním spojů dávám přednost tuhému vodiči kvůli lepšímu přenosu zvuku. Pro staromilce doporučuji: Smaltovaný měděný drát provléct textilní tkanicí a je zameteno
Horší přenosové vlastnosti lanka si vysvětluji tak, že lanko je vždy paralelní spojení několika jednotlivých, tenkých, zkroucených vodičů. Každý z nich má vlastní vodivost/odpor, povrch jednotlivých vodičů v lanku nikdy nezaručuje zcela homogenní vlastnosti. Tudíž se jednotlivé vodiče dotýkají v některých místech lépe, v jiných hůře. Zároveň vstupuje do hry oxidace a zhoršená vodivost povrchu jednotlivých vodičů v lanku a to jak vlivem okysličení materiálu, tak i únikem látek z PVC izolace lanka a jejich pronikáním mezi jednotlivé vodiče. To všechno asi podporuje nerovnoměrnost vzájemných odporů a kapacit. Zároveň jsou vodiče stočeny do svazku a tenké, což může mít i určitý vliv z hlediska vzájemné indukčnosti. Tuhý vodič tyhle nejasnosti tak nejasné nemá
. Tam je to prostě masa mědi a pokud se nebavíme o vysokých kmitočtech versus povrchové jevy, nelze mu asi tolik vytknout, jako tajemným vzájemným interakcím jednotlivých tenoučkých vodičů smotaných do jednoho společného lanka. Možná plácám nesmysly, ale tak nějak si sám pro sebe zdůvodňuji, proč vlastně může hrát tuhý vodič lépe než lanko, což zase pravda je a mám to mnohokrát ověřeno…
Evidence Audio kabely neznám. Jsou “pseudosymetrické”, jako byly i ty od Planet Wawes, tzv. směrové, co mají zalité gumoplastové jack ukončení. Pominu mechanicky špatnou životnost těchto PW a naopak připomenu to, že dělají svou strukturou anténu pro rádiové vlny. Netvrdím, že zrovna tyto konkrétní kabely Evidence Audio by to měly dělat taky, ale přesto mám k tomuto typu kabelů, které uvnitř vypadají jako jednoduchý, symetrický mikrofonní kabel s dvěma paralelními tenkými vodiči a společným stíněním zkrátka nedůvěru.
Kabely Vovox nenápadně sleduji už delší dobu. Nedávno jsem si některé z propojek v pedalboardu nahradil zkroucenými, nestíněnými, tuhými vodiči.
NESTÍNĚNÉ, zkroucené (jako žhavení u lamp) solid core propojky jsem si dovolil v místech, kde pracuji z výstupu s nízkou impedancí. A hraje to hrozně dobře, ale taky hrozně zvláštně, když jsme zvyklí na propojky ze stíněných, nesymetrických kabelů. Samozřejmě odstup brumu je asi trochu horší než u stíněného vodiče, ale to moc neřeším.
První dvě, tři hraní s kapelou jsem byl z toho zvuku trochu nesvůj, jak je otevřený, agresivní, čitelný atd. Dnes bych už nešel zpět…
No a právě když jsem hledal na webu, jestli někdo něco podobného zkouší, dělá, narazil jsem na Vovox kabely, které se snaží vyjít z této filozofie. Samozřejmě to bude uvnitř trochu jinak. Píšou, že používají jednotlivé solid core zkroucené vodiče (jako já), ale mají je stíněné vodivým plastem/gumou.
Tato koncepce se mi jeví jako ohromně zajímavá, chtěl bych ty kabely vyzkoušet, ale ještě jsem je v ruce nedržel…
Mám v poslední době praktické zkušenosti s kabely Monster Rock a Mogami. Chystám se udělat malou subjektivní recenzi. Ale ještě chvíli je budu v různých kombinacích na živém raní s kapelou zkoušet, než udělám hlubší závěry. Nicméně už teď si troufám prohlásit, že Planet Wawes Cable Station jsou výborné na propojky. Na kytarové (dlouhé) kabely jsou spíš už jen střední třída. Naopak Mogami Platinum (popř. i Gold) a Monster Rock jsou opravdu vyšší třída a to nejen cenově, ale i zvukově.
Stereo zdířky dávám na TB lišty kvůli lepšímu mechanickému úchopu/sevření zastrčených jacků (taky menší přechodový odpor - jistější kontakt s konektorem). Ale možná stejně důležitý důvod je i ten, že jsou dluhodobě spolehlivé (tyto typy, které používám) a mají rozpínací kontakty, což zaručuje dvě věci. Ta první je to, že když dáte do kteréhokoliv LOOP sendu ladičku jedním kabelem a nedáte z ní návrat zpět, spínací kontakt na návratové zdířce MUTUJE další signál za ladičkou, když je LOOP ladičky sepnut/aktivován. To zajišťuje na podiu tzv. tiché ladění. Taky, když nezapojíte do některého z LOOP žádný efekt a náhodu ho přesto sešlápnete, zajišťují tyto spínací kontakty jen ticho - žádný nechtěný brum…
Rádio chytají právě ty “zalité, směrové” kabely PW. Koresponduje to s tím, co je posáno výše o “pseudosymetrickém” vedení asymetrického signálu. Znám to i osobně z mnoha případů. Příčinou je zřejmě rezonance, která vzniká vnitřní mechanickou strukturou tohoto kabelu a má podle všeho “kritický kmitočet” někde v pásmu radiových vln…
Naopak kabel Planet Wawes Cable Station v metráži, tyto vlastnosti už absolutně nemá. Nestal se mi zatím jediný případ (a věřím že ani nestane) z několika set metrů použitého kabelu ve všech možných situacích. Je to dáno zcela odlišnou “architekturou” kabelu uvnitř.
Jaroslav Smrčka
By Lukáš on Říj 9, 2008
chystám se koupit nový distortion Proco rat 2, nejsem si ale jistý, jestli jsou Raty true bypass? Máte s nimi zkušenost? Podotýkám, že jde o novou krabičku, moc díky za odpověd, přeji Vám, at se daří Lukáš
Dobrý den,
ano všechny RATy, které mi dosud prošly rukama jsou true bypass. Přestože mají většinou pouze 2PDT přepínač, který by teoreticky nemohl při true bypass ovládat indikační LEDku, zvládají to pomocí obvodu, jako je tento: https://www.generalguitargadgets.com/diagrams/switch_lo_dpdt_mil.gif
Jaroslav Smrčka
By Jirka on Říj 16, 2008
Zdravim,mam nejaky starsi Turbo Rat a jeden kluk mne tvrdil,ze je z 80.let a ze ma rucne pajene spoje a nejaky cip.Jen bych si chtel overit,jestli to muze byt pravda,pripadne jestli bych vam mohl poslat fotku vnitrku aby jste to posoudil.A jeste jsem slysel,ze delate nejake upgready RATů.V čem to spočívá?
Dobrý den,
pošlete mi prosím fotku vnitřku, nebo raději několik detailů z více úhlů a já vám řeknu o jakou verzi jde. Moje úpravy spočívají ve výměně všech signálových kondenzátorů. Místo “greenies”, kterými jsou Raty osazeny dávám Panasonic Film + Foil Low Voltage. namísto tří elektrolytických kondenzátorů dávám WIMA MKS4 foliové kondenzátory a plastový chip v pouzdře DIL měním za precizní celokovový LM308H. Stejnou výměnu chipu provádí i Robert Keeley, viz zde: http://www.robertkeeley.com/product.php?id=7
Je možno doplnit i páčkovým přepínačem, který má v levé poloze “Vintage Rat”, v pravé “Turbo Rat” a uprostřed funkci “Boost” jako velmi intenzivní nakopávadlo.
Tato úprava spočívá v navrtání otvoru mezi ovladači FILTER a VOLUME. Protože jde o “invazivní” zásah s nevratnou změnou povrchu efektu (otvor), nenabízím to standardně, ale jen na vyžádání doplnění o tuto funkci, při úpravách RATu.
Mám i nějaké fotky ve svém Blogu na stránkách, když to zkusíte projít. Nejsou sice zcela aktuální, je tam i verze se všemy kondenzátory typu WIMA myslím, ale kovový chip je tam vidět a u Deucetone Ratu je to myslím i s Panasoniky…
Jaroslav Smrčka
By Lubo on Říj 19, 2008
Dobry den. Potreboval by so radu. Mam v slucke lampoveho aparatu 4 TB efekty. Dlzka kablu je 4,5m a 6m. Mysliste si ze je to extremna dlzka kabelu a bolo by dobre dat za tie efekty nejaky buffer? Kabely pouzivam kvalitne, pozlatene planet waves. Dakujem za odpoved.
Dobrý den,
Záleží na tom, jak je efektová smyčka na SENDu “tvrdá” - nízkoimpedanční a na RETURNu přizpůsobená případným útlumům. Efektová smyčka je v různých aparátech udělaná různě. To znamená, že někde je s dostatečnou rezervou úrovně návratového signálu, popřípadě i s regulací zisku ve smyčce, jinde je odfláknutá a může chodit celkově mizerně, je tam pak spíše jen “na oko”, jako obchodní trik, aby tam jen pro formu nějaká (co nejlevnější) byla. To jsou třeba případy některých “polovodičových” smyček v lampových aparátech.
Obecně bych se řídil tím, jestli mi smyčka dělá nějaký slyšitelný útlum signálu nebo ne. Pokud ano je možno to zkusit dohnat externím buffer zařízením. Někdy to může pomoci, jindy ne, to pokud je smyčka na pokraji “přebuditelnosti” apod…
Jestli s tím ale nemáte problémy, neřešil bych to. Pokud s tím opravdu máte problémy u daného aparátu, můžete to zkusit zesílit třeba MicroAmp(em) nebo podobným zesilovacím efektem, ale i tak není zcela jisto, že to s konkrétním typem efektové smyčky bude zcela OK. Vše odvisí od toho, jak je smyčka myšlena výrobcem aparátu vážně, nebo naopak jako pouze alternativní možnost a aby se v nabídkovém katalogu mohlo uvěst že tam je…
Jaroslav Smrčka
By Leenny on Říj 23, 2008
Zdravim Vas. Nevite jestli dela ELECTRO-HARMONIX pravy TB jako delate vy? Mam zajem o Nano Bassballs nebo Nano DR.Q…Pokud by nemelo TB je problem to u Vas nachat predelat?
Dobrý den,
nevím jak tyto dva EHX NANO efekty vypadají uvnitř. Ještě jsem je neměl nikdy rozdělány. Obávám se, že tam může být zapájený přepínač přímo do oboustranného plošného spoje. To je potom v podstatě neřešitelný úkol, udělat dovnitř True Bypass. Zásah by buď nebyl mechanicky vůbec možný nebo natolik invazivní, že by hrozilo poškození plošného spoje apod. Pokud by náhodou byl přepínač jen prodrátován (v dnešní době netypické) a vešel se tam i 3PDT footswitch s baterii, dalo by se o tom uvažovat. Nemůžete někde vyfotit efekty po odšroubení spodního víčka zevnitř? Pak bych se k tomu mohl vyjádřit přesně.
Další možností je použít lištu, či TB Box a efekt nechat v původním stavu, bez ztráty záruky…
Jaroslav Smrčka
By Majkl on Lis 1, 2008
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na Váš názor na multi zdroj pro efekty od DUNLOP DC Brick
( 7×9V a 3×18V ),pokud s ním máte zkušenost.
Děkuji za případnou odpověď
Dobrý den. Dunlop DC-BRICK NEMÁ! galvanicky oddělené - separované výstupy. Má uvnitř pospojovány země všech napájecích výstupů pro efekty. Měl jsem ho dnes znovu otevřen, abych si toto tvrzení 100% ověřil.
Elektricky pracuje na principu “vše rozbočeno z jednoho adapteru”.
Rozdíl oproti mým zdrojům je tedy jasný. Já používám pro každou sekci samostatné, galvanicky izolované vinutí více transformátorů a také samostatné (izolované) usměrňovače, filtry a stabilizátory, aby nedocházelo ke zdvojení zemí přes signálové propojky + přes společný zdroj.
Dunlop DC Brick tuto filozofii oddělených zemí v sobě nemá, vše u něj pracuje galvanicky spojeno z jednoho vinutí trafa…
Jaroslav Smrčka
By Luděk Veselý on Lis 5, 2008
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli máte nějaké zkušenosti s kytarovými reproduktory Electro-Voice EVM12L, jestli se dají přirovnat k nějakému repru z produkce Celestion a zda se Vám nezdají trochu předražené… Jinak jsem spokojeným majitelem 808+
Děkuji
Dobrý den,
přiznávám otevřeně že s EVM 12L nemám osobní zkušenost. Kolegové kytaristi, kteří s nimi laborují tvrdí, že lepší jsou v provedení “Black label”. Celkově mají velké magnety oproti Celestion, čímž vzniká daleko větší intenzita pole v mezeře pro jejich kmitačku. Z toho vylývá daleko lepší “elektrické tlumení”, převedeno do obecného jazyka, budou zvukově mnohem pevnější, a hodně čitelné, bez nechtěných vibrací…
Celestion reproduktory mám naopak “prozkoumané” důkladně, co se týká všech možných dříve i v současnosti vyráběných typů. Špatné nejsou Heritage G12-65 nebo G12H, někdo má na hlasitější hraní rád i Vintage 30, jiný zase pro hlasité hraní považuje optimální G12T75, ale mým favoritem jsou a asi už navždy zůstanou Heritage Greenbacks G12 20W, pro nejsladší a nejzpěvnější zvuk sól a krásnou, jiskřivou brilantnost čistých zvuků. Bohužel je to na druhé straně vyváženo tím, že basy jsou spíše měké než pevné a při přebuzení větším výkonem se bohužel zvuk odspodu “slévá”.
Nejde tedy o reproduktor pro velká pódia, (tím bude spíš právě EVM12L), ale je vynikající do studia nebo pro hraní stylem “bedna na ucho” při nízkých intenzitách zvuku, kdy už dokáže na rozdíl od jiných reproduktorů hrát pěkně barevně a má dostatečný drive. Jiné (silnější) typy reproduktorů hrají barevně až při optimálním vybuzení, tedy při daleko vyšších hladinách hluku, než to dovede Heritage Greenback G12 20W.
Chápu, že jsem odbočil od Vaší otázky na EVM12L, ale když ty zkuišenosti opravdu nemám, podělím se alespoň o ty , co mám…
By Tonda on Lis 16, 2008
Dobrý den,
předně elektronice a zapojování skoro vubec nerozumím. Velice děkuji za vaše odpovědi.
1. lze nějak zapojit více krabiček do jednoho zdroje kabelem od jedné ke druhé ( HLOUPE GALVANICKY konkurencni NEODDELENE RESENI :)TAK ABY NEHUCELO ? JEDNA KRABKA (EH HOLLY STAIN ) MI HUČÍ A JEŠTĚ VÍCE PŘI SEŠLÁPNUTÍ. nebo je opravdu nutné to galvanicky oddelene reseni ? a čím je dané , že zrovna ta jedna hučí ?
Požívám adsaptér od boss rc 50 ( ten veliky loopovač.. je na 1000 mA . cca 6 krabiček mi ted táhne..
Dobrý den,
zdroje buďto galvanicky oddělené (každý izolovaný zvlášť od ostatních) jsou nebo nejsou. Žádné “hybridní meziřešení” neexistuje. Jedině si musíte dát sólo adaptery ke každému efektu jeden zvlášť a dostanete tak rovněž galvanicky oddělené napáječe…
Efekty “hučí” ze dvou důvodů obecně. Buďto je na ně zdroj slabý, to znamená že efekty mají celkový odběr větší než garantuje výrobce stabilizovaného zdroje a poté dochází k poklesu napětí, stabilizátor se dostává mimo své parametry, v té chvíli dochází i k nedostatečné filtraci zvlnění apod. Nebo prostě digitální efekty, což je i EHX Holy Stain “propouští” přes společné napájení subharmonické taktovacích oscilátorů apod. do společné napájecí větve a smyčkami přes signálové spojení a napájecí větve se to může takto projevovat. Nedovedu bez bližších informací přesně říct, která je ta Vaše varianta, ale i když má zdroj 1000mA a připojil byste tam třeba LINE6 modeler, tak už máte kapacitu zdroje hned ze dvou třetin vyčerpánu a pokud byste podobných věcí na společný zdroj “navěšel” více, může se stát, že se nkonec dostanete i přes těch 1000 mA.
Jaroslav Smrčka
By Tonda on Lis 16, 2008
2. dotaz
dokážete vylepšit krabičky ? přidat do
1. eh memory man with hazarai - tracitko trail (které by umožnilo doznívání efektu i po vypnutí - zásadní nedostatek..na bossech je to bez prepínače automaticky ..takový přepínač je napr. na line 6 verbzilla na doznění reverbu nebo přímé utnutí po sešlapnutí)
a dále přidat výstup něčeho čehokoliv na expression pedál ?
2. eh stereo tremolo pulsar - knob volube
3. eh holy stain - zvýšit rozpětí knobu pitch shift ( rád bych dvě oktávy z dosavadní 1 )
omlouvám se pokud vás přecenuji a je to nemožná troufalost : )velice děkuji za všechny odpovědi nápady návrhy..
Dobrý den,
je to tak, že se především zabývám tvorbou vlastních produktů. Občas ale upravuji klasické ANALOGOVÉ efekty, a to hlavně po zvukové stránce.
EHX Memory Man with Hazarai je digitální efekt a já se opravdu digitálními věcmi nezabývám. Uznávám sice, že mají některé možnosti, které analogové efekty nikdy nemůžou udělat, ale zvukově nemám digitální věci moc v oblibě a také se mi nelíbí jejich vnitřní provedení. Jsou většinou strojově pájeny na oboustranných, či vícevrstvých plošných spojích SMD technologií. SMD součástky obecně jsou vhodné do “počítačových” technologií, kde je hlavním kritériem miniaturizace. Pokud se ale bavíme o přenosu “živého zvuku” kytary, troufám si poněkud staromilecky za sebe zastávat názor, že většina SMD součástek (hlavně těch pasivních) není zvukově tak vhodná pro kytarové efekty jako klasické diskrétní součástky s nožičkami. I miniaturizace spojů, které nesou zvukový signál mu podle mne škodí. Nejraději mám alespoň 1mm a více široké spoje v těchto aplikacích.
No a po tomto obecném úvodu konkrétně k Vašim otázkám. Nový EHX Memory Man with Hazarai jak jsem napsal je digitál a tyhle věci nedělám, čili odpověď je tohle nedovedu.
EHX Pulsar a Volume - Pulsar má použit operační zesilovač a “pulzování” signálu je řízeno regulací jeho zesílení ve zpětné vazbě pomocí oscilátoru, který je také součástí efektu. Pokud by šlo o to snižovat (regulovat směrem dolů) celkovou výstupní hlasitost efektu pak by to mělo jít. Otázkou zůstává, kterak “neinvazivně” a kde umístit tento regulační potenciometr s knoflíkem. Pokud by šlo o to zvednout celkovou hlasitost i směrem nahoru a mít možnost regulace jak nahoru tak dolů oproti nynějšímu stavu, tak bych spíše doporučil efekt doplnit nějakým aktivním buffer(em) s možností regulace zisku na výstupu. Když by tento buffer měl být vnitřní součástí efektu, včetně regulačního prvku, pak opět zůstává nedořešena otázka neinvazivního zásahu do mechaniky… Tyto zásahy, jako vrtat další díry do efektu bohužel snižují jeho hodnotu při budoucím možném prodeji. Je to jako tuning u automobilů. Když jej děláte, platíte, zdánlivě auto vylepšujete, ale až ho budete chtít někdy prodat v bazaru, každý se nejdříve bude dívat po stejných vozech v originálním stavu bez “podezřelých a neznámých” úprav. Hodně bych vždy zvažoval, zda výrobce efektu opravdu udělal chybu, když u efektu něco funguje jiným stylem, než si sám představuji, než bych začal dělat zásadní úpravy které jsou mechanicky nevratné…
EHX Holy Stain - zvýšení rozsahu o oktávu. Tak zde opět platí totéž, co u Hazarai. Je to digitál - nedělám, prostě nedovedu.
Jaroslav Smrčka
By Marcel on Lis 17, 2008
Dobrý den , pořídil jsem si lampový zesilovač o výkonu 100wattu a halfstack o výkonu 300wattu. Potřeboval bych poradit, kde seženu tzv. Powerbrake ,případně jestli ho vy sám nevyrábíte,děkuji za odpověď.
Dobrý den,
Powerbrake nevyrábím. Několikrát jsem zkoušel různé “attenuatory” na výstupu lampáčů, ale příjde mi to zvukově hrozně nepřirozené. Člověk je zvyklý na určitou úroveň brumu a šumu ze snímačů a zesilovače při určitém vybuzení souvisejícím s nějakým, řekněme standardním akustickým tlakem, který v tu chvíli “leze z bedny”.
Když tam dáte “brzdu”, tak Vám brum a šum zůstane hodně vysoko vzhledem k produktivnímu akustickému tlaku z bedny a dynamika se vytratí.
Další nezanedbatelný fakt je, že zvuk netvoří jen zkreslení lamp v pre-ampu a v koncovém stupni, ale i “optimální” vybuzení reproduktoru, kdy se začíná projevovat i jeho dobarvování výsledného zvuku.
Obzvláště, když jak píšete používáte poloviční stack (zřejmě čtyři G12-75W?). Speciálně pokud jde o nejrozšířenější typ Celestion G12T-75, pak musím říct, že tento reproduktor je zvukově velmi povedený jen při vyšších hlasitostech, kdy začíná hrát pěkně v celém pásmu a “zpívat”. Pokud ale bude jen nepatrně vybuzený (případ čtyř kusů přes brzdu) , hraje naprosto “neohebně” a tupě bez barvy a alikvotů, jen vyřezaný v určitých pásmech…
Je to přesně typ reproduktoru, který byl konstruován do Marshall áček a béček, čtyřreprákových beden, pro použití “v plném zápřahu” na podiu. Pokud tedy chcete používat brzdu, je podle mne kontraproduktivní i použití čtyřreproduktorové sestavy za ní, protože to nemá žádný kladný dopad na kvalitu zvuku. Slyšel jsem brzdu používat i přes jedno nebo dvoureproduktorové kombo, kde byly “živější” typy reproduktorů a tam, ačkoliv nejsem příznivcem tohoto řešení, jsem před určitými argumenty uživatelů sklonil hlavu a neprosazoval svůj odpor k tomuto řešení. Ale čtyři reproduktory budou “sotva dýchat” a nedonutíte je v tomto režimu aby se “probudily a předvedly to, co nejlépe umí”.
No tak jsem Vás asi otrávil tím, že nejsem příznivcem “brzdy” obecně. Mě se to ale fakt nelíbí. Když mám vybuzený zesilovač a různou silou udeřím do strun, celé to přirozeně reaguje - od snímačů až po repro a když to jde do vazby, mám pocit, jako bych krotil a držel na uzdě silné koně. Ve chvíli, kdy se mezi výstup a bednu, dá jakýkoliv Powerbrake, tohle kouzlo se totálně vytratí…
Čili nedokážu Vám říct kupte si tu nebo onu brzdu, protože je lepší v tom a tom než ty ostatní. Všechny mají dle mého subjektivního názoru hodně negativní dopad na opravdovost dynamiky zvuku lampáče a tím bych to uzavřel…
Jaroslav Smrčka
By Tonda on Lis 18, 2008
DObrý den velice děkuji za vyčerpávající odpovědi.
K prvnimu dotazu : ..ten ehx holy stain na svůj vlastní zdroj nehučí ( já chci ale nosit jen jeden zdroj pro všechny a pokud možno co nejmenší a nejlehčí : ), jinak napětí i mA by měly být dostačující dle mých propočtů a zapojených krabiček..dle toho co žerou. Otázka byla spíše mířena zda lze mít takto ( jednou šnůrou od jedné krabičky ke druhé na jeden zdroj ) zapojeny aby přitom žádná nehučela ? Jetli třeba jiný zdroj ( a jaký ?) nebo jinak propájet kabely by vyřešilo .. ? nebo zda nevadí přítomnost jiných zdrojů ležících vedle nebo zapojit do jiné zásuvky ..atd ?
K druhému dotazu : Jakožto akustický kytarista mě dosud nezachvátilo ono analogové vintage retro šílenství a proto nemohu posoudit.. ale moje ucho slyší z digitální krabičky přesně to samé co do ní leze, takže trochu nechápu proč se všichni tak sveřepě drží mnohdy velmi komerčně zneužívaného a předraženého slova ANALOG .. trochu zaklínadlo.. ano a možná je i v těch krabičkách něco magického : ) Možná až budu hrát na el. kytary a přes drahé aparáty.. pochopím.. protože věřím - doufám , že uši mám citlivé : )
ehx pulsar zvažuji jeho koupi a vadí mi ten volume pokles.. takže externi bufer není ono.. musel by se spínat současně s sešlápnutím pulsara.. zásah do krabičky by mi nevadil ,rozloučil bych se se zárukou a věřím že by upgrade přivítal i budoucí kupující kdybych ho někdy prodával, navíc není moc drahý cca 1500 kč. Líbí se mi jeho veliké rozpětí rychlosti a uvítal bych kombinaci s vibrátem nebo leslie simulací.. kdyby jste o něčem věděl..? roger mayer voodoo lab je asi nejlepší ale těžko sehnat. děkuji moc za odpovědi, přeji mnoho zdaru a hezký den.
Dobrý den,
pokud Vám to na samostatný zdroj nehučí, pak je to právě důkaz toho, že určitě nepomůže propájet jinak kabely. Tím prakticky nic nezměníte. Otázkou zůstává, zda má Váš zdroj typu 1000mA dostatečnou filtraci. Tam by mohl být taky problém. Nafoťte mi typový štítek, pokud tam je a pošlete na moji e-mail adresu. Popřípadě, pokud je zdroj rozebíratelný, pošlete mi pár detailních fotek zevnitř a třeba budu potom schopen pojmenovat problém konkrétněji. Rozhodně znovu opakuji, “jiné” zapojení kabelů je pořád z hlediska elektrického totéž, když používáte jeden společný zdroj a ne oddělené zdroje.
Aha, tak to chápu. Elektroakustika/akustika svým “cinkavým” zvukem zdaleka nemá šanci odhalit nedostatek “těla tónu” který zoufale způsobují elektrickým kytarám ve spojení s celolampovými aparáty digitlní efekty zapojené před jejich vstupy…
To chápu, že na akustiku jsou digitální efekty zcela OK, protože ta potřebuje právě ten “nepřibarvený” a “chladný” přenos. Nemyslím to špatně, co říkám. několikrát jsem dělal pokusy s elektroakustikami a efekty. Musím říct, že spousta s “elektrikou” dobře znějících efektů hraje s elektroakustikou velmi podezřele až podivně. Elektroakustika nemá moc ráda vytahování středových frekvencí, spíš se její preampy snaží některá pásma, která vedou ke zpětné vazbě apod. vyřezávat úplně pryč. U elektriky je to naopak. Pokud se středy vyřežou pryč, kytara “neleze” z kapely a není na podiu dostatečně čitelná. Některé hodně tvrdé styly si sice na zvuk typu “V” (myšleno equalizer do V) potrpí, ale i tam nedostatek středů vede k nutnosti extrémně zesilovat a pak mohou logicky nastat v kapele trochu problémy s dohadováním, kdo je vlastně hlasitější 
Z tohoto důvodu “analogové středy” jsou pro elektriku hodně důležité, pro elektroakustiku ne. Tohle tedy chápu…
Nevím přesně který typ Pulsaru máte. Pokud je to opět ten poslední model osazený strojem a s oboustranným PCB a zapájenými jacky přímo do spoje, otevřeně říkám - nedal bych se do toho. Pokud je to některý ze starších modelů a je v něm více “prostorno a vzdušno”, můžeme se domluvit. Myslím, že to už ale není téma pro tuto diskuzi.
Vyfoťte mi prosím Váš Pulsar zevnitř jestli chcete a pošlete na e-mail smrckaeffects@seznam.cz a můžeme se mimo tuhle diskuzi o tom bavit spolu konkrétněji, aniž bychom nudili ostatní. Souhlasíte?
Jaroslav Smrčka
By Tonda on Lis 20, 2008
Zdravím vás p. Smrčka.. podíval jsem se dovnitř pulsara ( je to ten nejnovjější stereo ) a je to přesně jak píšete.. bohužel žádné místo a uchyceny jacky přimo na desce. Pohledám tedy dále jinou krabičku.
Ten zdroj štítek nemá.. pouze vylisované údaje : input 230 v - 50 hz , 22 VA. output 9 v 1000mA. ROLAND model aci 230 ce. ? Děkuji velice za váš čas nad mými otázkami. přeji hezký den, koutný.
By Igor Polorecky on Lis 24, 2008
Dobry den, mozte mi poslat prosim cennik TB list, napajacich zdrojov a hruby prepocet vyroby pedalboardu na 6 krabiciek a wah s komplet kabelazou kufrom a zdrojom ? Vopred velmi pekne dakujem… (a len mala pripomienka, bolo by super kedy ste umiestnili cennik vasich vyrobkou na stranku, potom by vas ludia neotravovali tak ako ja
Dobrý den,
ceník Vám rád pošlu e-mailem, na stránky ho nechci dávat. Omoluvám se, ale mám k tomu své konkrétní důvody. A to že mne “lidé otravují”, jak říkáte je takto:
Při návrhu napájení, propojení, případně routingu konkrétních pedalboardů, jsou stejně osobní rozhovor a diskuze kolem konkrétní specifické koncepce a následně technických detailů nutné, protože každý custom PB je v podstatě originál. Dělám sice typizované multizdroje se čtyřmi nebo osmi 100mA výstupy. Hodně muzikantů má ale různé speciální efekty, které “žerou” více než 100mA a pak se zdroje navrhují a kalkulují stejně individuálně a obecný zdroj je v těchto případech pouze výchozím vodítkem.
Záleží tedy jaké efekty, zdali přes TB lištu nebo bez, atd. Co se týká kufrů, tak ty ani neprodávám, ani je nedělám. To nechávám odborníkům na kov a dřevo. Já jsem elektronik-muzikant a řeším jen konkrétní “střeva” do předem vyrobených kufrů. Docela mi příjdou šikovné (poměr cena/kvalita) Rockcase by Warwick se suchými zipy na dně a samolepícími protikusy pro efekty. Dělají se v několika rozměrech. Nejoblíbenější jsou ty bez zdrojů v rozměru 40×60cm a 80×50cm.
Prosím Vás tedy, pokud to myslíte se stavbou vlastního pedalboardu vážně, klidně mi napište na e-mail smrckaeffects@seznam.cz jaké přesně typy efektů máte a jaká je vaše představa o jejich vzájemném propojení (lišta ano - ne) a já Vám pošlu konkrétní návrhy a názory na možnosti řešení…
Jaroslav Smrčka
By Peter on Lis 27, 2008
Ahoj Jardo.
Měl bych dotaz, který by možná mohl zajímat i někoho jiného, tak to píšu sem. Kompletuji pedalboard a jelikož jsem trochu podcenil množství komponentů, nechal jsem si na jaře od tebe vyrobit “jen” TB 3xloop lištu a 4×10V galvanicky oddělený zdroj, a teď bych “uživil” TB 7x loop (byť upravenou) a 8×10V zdroj.V pedalboardu budu mít zapojeno
-WAH CryBaby
-TB 3xloop lištu osazenou: 1,ladička - 2,Marshall compressor - 3, OD 808
- TB 3xloop lištu s Marshall regenerator.
WAH,compresor,OD808 a regenerator budu napájet 4×10V s odděleným galvanickým zdrojem a ladičku s oběma lištami jedním trafem s rozbočovacím kabelem.
A teď k dotazu: “aktivní” efekty budu napájet galvanicky odděleným zdrojem z důvodu na těchto stránkách dostatečně popsaných. Chápu to dobře,že protože napájení do Loop lišt je pouze pro LED diody a nezasahuje do signálové cesty a ladička je zapojena do lišty jen na vstup, tudíž při hře přes ní neprochází signál, nehrozí při napájení těchto tří komponentů galvanicky neodděleným zdrojem k ovlivnění zvuku “zdvojenou” zemí? Nebo jo? Nebo to má nějaký jiný háček? Diky za info…a za tenhle web…a v neposlední řadě za tvoje krabky..
PS: Ten zdroj je “nějaké” trafo, ke kterému používám kabelovou propojkou Ibanez na tři efekty.
Ahoj Petře,
je to ještě trochu jinak, než píšeš. Lišty sice mají napájení LEDek a signál běží jen “pasívně” přes mechanické 3PDT stompswiches. Ale je třeba si uvědomit, že zem od napájení LEDek je spojená se zemí TB lišty. Proto se lišta chová jako kterýkoliv jiný efekt z hlediska oddělení zemí a tvorby zemních smyček. To uzemnění LEDek je nutné proto aby jejich napájení nevnášelo do lišty kapacitní vazbou v přepínačích různé přeslechy, šumy, brum a nezhoršovalo se také lupání při přepínání neuzeměných LEDek…
Proto je vhodné lištu napájet odděleným zdrojem, stejně jako ostatní efekty nebo řekl bych ještě “vhodnější” :-).
No a pokud se týká upravené lišty, kterou chceš používat zároveň jako foot controller pro aparát a ještě i jako TB Box pro jeden efekt, tak tam jsme se dohonuli, že jacky pro ovládání aparátu musí mít izolovanou zem od kostry lišty. Právě proto, že jsou spojeny s šasi/zemí aparátu mezi pre-ampem a koncem, kdežto jednotlivé efekty máš před vstupem aparátu. Pokud by nebyly izolované, vznikala by další zdvojená zem mezi efektovou smyčkou a vstupem aparátu (efekty před ním) …
Z těchto důvodů bych stejně nejraději doporučil napájet obě lišty i jednotlivé efekty oddělenými zdroji. Pokud bych vymýšlel nějaký kompromis z pěti nezávislých zdrojů, které máš k dispozici, udělal bych to spíše takto: ladičku na samostatný zdroj, jednu lištu na samostatný zdroj, druhou lištu na samostatný zdroj, Marshall regenerator na samostatný zdroj a “nouzově” bych rozbočil jeden oddělený výstup na Wah, ODTB808 a Marshall Compressor. Jeden 100mA výstup spolehlivě “utáhne” Wah, Drive i Compressor a ty jsou propojeny hned za sebou (pokud možno krátkými spojkami s TB lištou), takže tam asi hrozí nejmenší nebezpečí zhoršení odstupu hluku. No ale je to taky kompromis, pokud chceš důsledně dodržet zásadu oddělených zdrojů, tak to není zcela v souladu s touto v praxi osvědčenou filozofií. Další možnost je zdroj 4×10V vyměnit za 8×10V. Taky bychom se třeba nějak domluvili…
Jarda Smrčka
By Kimi9 on Lis 28, 2008
Dobrý den, na úvod si neodpustím slova chvály, to prostě nejde :)… A nyní k mému jednoduchému dotazu:
Rád bych znal váš názor, který z Wah pedálů na současném trhu by jste doporučil akterý nikoli?
Zároveň prosím o zaslání kompletního ceníku. Děkuji.
Dobrý den,
momentálně, jak mi prochází rukama pedály Vox a Dunlop, vidím pokaždé něco jiného uvnitř. Nejdříve to vypadalo, že budou všechny součástky už jen povrchovou montáží přímo na plošném spoji, bez nožiček, nazvanou SMD. Poté asi výrobci pochopili, že to zvukově není ideální a začali využívát vzrůstající šikovnosti Číňanů, kteří jim pedály dělají a kompletují. Tak se postupně nejdříve objevily “Greenies” kondenzátory s klasickými vývody z jedné strany plošného spoje a zbytek SMD součástek z druhé strany spoje. Teď už jsem viděl, že kromě klasických kondenzátorů jsou v kvákadle VOX V847 i klasické tranzistory a jen odpory a elyty zůstaly v SMD provedení. Tak to putuje nejdříve k miniaturizaci a minimálnímu podílu ruční práce a pak nazpět zase k “obnovování” osazení klasickými prvky, jak se objeví někdo, kdo je schopen dělat levně rukama…
Pravdou je, že Wah pedály jsou dělány docela pečlivě, ale zvukově modely s SMD součástkami nechodí tak dobře, jako staré typy s klasickými součástkami na jednostranném plošném spoji.
Docela tedy nedokážu doporučit nic ze seriových kvákadel továrních výrobců současnosti jako úplně dobré… Taky protože se to pořád mění, jak jsem popsal a dva úplně stejné modely (zvenku a dle typu) jsou uvnitř během roku v jiném provedení a to se odráží na jejich zvuku.
Obecně bych to asi zformuloval takto: pokud hraju tvrdší styl hudby a na zkreslený kanál lampového, vícekanálového zesilovače, také většinou se snímači typu humbucker, koupil bych si raději Dunlop, třeby Cry Baby GCB95. Pokud budu hrát na Strata nebo Tele se singly, koupil bych si raději Voxe pro jeho zpěvnější středy a více vintage zvuk. Vox s humbuckery a na zkreslený kanál zní tence a spíše jen středově, kdežto Dunlop CryBaby kvákne spíše od basů přes jakoby “díru ve středech” do vyšších středů až “presence výšek”. Zní tedy subjektivně v tomto set-up brutálněji a plněji, přičemž humbuckery samy o sobě mají také plnější zvuk ve středech než singly a s CryBaby se to vzájemně doplní. Vznikne zvuk, který je celkově “mocnější” než Vox.
Vox se singly zase dodá potřebné melodické středy, které singlům v porovnání s humbuckery chybí. Přelaďuje v melodických středech, které CryBaby spíš nemá.
Kváknutí je pak plynulejší a hudebnější. Platí to se singly i pro čistý i pro zkreslený zvuk…
Osobně bych se snažil sehnat nejdříve spíše jakýkoliv starší typ kvákadla s klasickým osazením normálními součástkami kvůli lepšímu zvuku. Vždycky se to dá upravit výměnou některých součástek na tu, či onu stranu - Dunlop na Vox a opačně.
Nejsem “staromilec”, tyhle záchvaty mne už postupně přešly, protože ne vše staré je nutně dobré, někdy je to spíš i naopak. Ale SMD technologie se obecně opravdu s poctivým kytarovým zvukem moc nemiluje, a tak by mé hlavní kriterium byly diskrétní klasické součástky v osazení. To si myslím může být u většiny kvákadel vyrobených do roku 2000, u některých i nad rok 2000. Až pokud by tyto možnosti nebyly, sáhnul bych po některém z nových výrobků, a to dle filozofie, kterou mám a popsal jsem ji výše.
Pro inspiraci, jak se dají dělat zakázkově kvákadla, se podívejte třeba zde: http://www.wah-wah.co.uk . Netvrdím, že tento výrobce je nejlepší, protože některé typy komponentů už také přizpůsobuje množství vyrobených kusů a ve vztahu k udržitelnému odběru současně dostupných komponentů ve střední cenové kategorii. Ale na druhé straně je to poctivé řešení oproti SMD. Mám ve svém kvákadle jeho Halo inductor repliku a je fajn. Taky jsem od něj koupil původní staré Tropical Fish kondenzátory (s barevnými pruhy) do svého Vox repliky a jsou zvukově odpovídající představám…
Takovýchto “boutique” výrobců kvákadel a jejich dílů je po světě více, tak pokud pro Vás nejsou peníze nejpodstatnější kriterium, rozhlédnul bych se po jejich nabídkách, protože mnohdy je to tak, že “kdo kupuje lacino, kupuje dvakrát” nebo taky donekonečna…
Jaroslav Smrčka
By Milan on Lis 29, 2008
Dobrý den,
Hraji blues a typově také texas blues (SRV apod.), mám VOX Custom Classic AC15 s AlNiCo Blue Celestion 1×12 a potřeboval bych k němu vhodný overdrive, který by zachoval teplé kulaté zkreslení, klasicky bluesové s maximem ostřejšího zkreslení typu SRV). Můžete mi poradit, případně doporučit některý z Vašich overdrivů. Potřeboval bych ho co nejdříve. Napište mi, až budete mít čas na mail typ a cenu. Díky, Milan.
Dobrý den,
Vox je fajn aparát a hodně typů analogových overdrive efektů obecně bude mít aspiraci s ním hrát slušně. Jde tedy spíš o to, trefit se do Vašeho osobního vkusu.
Pokud jde o můj ODT808+, je to true bypass replika TS808 se speciálním osazením foliovými (Panasonic&WIMA) kondenzátory. Tím vzniká konkrétnější a tlustější tón než má originál. Také používám limitační diody typu 1s1588. Tento typ byl původně osazován do starých japonských krabiček a už se delší dobu nevyrábí. Dávají zkreslení rovněž “jiné-čitelnější” středy, než to dovedou v současnosti vyráběné diody, které zní většínou ostřeji a tenčeji.
ODTB808+ se obecně hodí právě buď pro “staromilecký” blues zvuk přes klasické, vytavené lampové jednokanály, nebo se ODTB808+ hodí výborně na “nakopnutí” moderních zkreslených vícekanálových lampáčů Svou středovostí udržuje i saturovanější zkreslený zvuk vícekanálu v konkrétnosti tónu, “tělo tónu se tak nerozpadá”…
Druhý typ overdive, který mohu nabídnout je OD STATION III TB (nebo ODTB DOUBLE - jde o stejný obvod jako Station, jen se sníženými možnostmi ovládání v rozměrově ekonomické verzi). Tyto typy overdrive hrají s Voxem také dobře (pro mne osobně možná i lépe). Mají tu výhodu, že zvuk je “hotovější” už při menším vybuzení aparátu. Nezastřeďují tolik jako ODTB808+, jsou “pásmově rovnější” od basů po výšky a také čitelnější. Výšky mají poněkud transparentnější a konkrétnější než ODTB808+ a basy mají pevnější a zvukově vyvážené se středy a výškami. Tento typ overdrive dobře spolupracuje s jednokanálovými lampáči, ale naopak se už kvůli “hotovějšímu a méně zastředěnému zvuku” nehodí tolik k nakopávání vícekanálových zesilovačů s vlastními zkreslenými kanály. Právě proto, že tolik nezastřeďují, neudrží zvuk konkrétní ve středech a jejich “širokopásmovost” se může trochu hádat s korekční charakteristikou zkresleného kanálu. To v některých případech dopadne lépe v jiných hůře.
Pokud tedy uvažujete o overdive ke klasice VOX, Marshall Lead, starý typ Fender apod., mohou to být oba typy mých overdrive, ale já v tomto případě dávám přednost OD STATION III TB pro “vyspělejší” zvuk a také hlavně možnosti využívat větší zkreslení overdive než umí ODTB808+.
Pokud ale budete chtít efekt k “dotvoření, nakopnutí, zahuštění” již hodně nakresleného zesilovače (nebo zkresleného vícekanálu), doporučuji ODTB808+ raději než Station či Double.
Asi to chce spíš vyzkoušet, protože třeba snímače na SRV Strat - Texas Specials jsou hodně středové a aby v některých případech (třeba s ODTB808+) těch středů nebylo už příliš, ačkoliv AlNiCo Blue jsou zase tak světlé ve výškách, že tam to svou projekcí doženou, takže se to asi nedá takhle teoreticky úplně přesně dovodit - chce to vyzkoušet obojí a vybrat si.
Jaroslav Smrčka
By Kimi9 on Lis 29, 2008
Díky za rychlou a kvalitní odpověď, Cry baby (GCB-100) používám na basu. Trochu mě zarazilo, že jste nezmínil Morley a českého výrobce PMT jehož Wah Wah možná právě koupím, jelikož mám subjektivní pocit, že jeho obvody by mohly být kvalitnější než seriovka Dunlopa nebo Voxe, nicméně je to výběr naslepo a pouze intuitivní. Ještě jsem koukal na Wah Carl Martin, ale člověk se o něm nikde nic moc nedočte…
Morley ani PMT jsem nezmínil hlavně kvůli tomu, že nejsou true bypass a nejdou na něj předělat. Ale jsou i další důvody. Mají sice skvělý “zdvih” filtru, ale průchozí signál je prostě jiný, když jsou ve vypnutém stavu a kvůli tomu je já osobně nikdy nepoužívám. Také se mi zvukově líbí jednoduchová dvoutranzistorová koncepce nejlépe. Kvákadla s moderními operačními zesilovači (oba Vámi uvedené modely) jsou sice jakoby “dokonalejší”, ale ve výsledku je po čase jejich zvuk uchu méně přirozený a otevřený než jednoduché modely. Pro mne v tromto případě opravdu platí, že v jednoduchosti je síla. Právě protože jsem se během let dostal přes vícekanálové lampové zesilovače nazpět ke starému Marshall Plexi jednokanálu, tak nakonec zjišťuji, že ty prvotní a nejjednodušší nápady jsou mnohdy pro zachování autentického zvuku nástroje ty nejgeniálnější. Je to samozřejmě moje osobní získaná zkušenost z pětadvacetiletého aktivního hraní na podiu a nikomu ji nevnucuji, jen jsou tedy mé závěry touto zkušeností ovlivněny…
Vůbec nemám averzi vůči těmto kvákadlům, které jsem neuvedl, ale některé věci jsem si už vyzkoušel a prostě mi nesedí, ačkoliv spousta jiných lidí je používá a jsou s nimi velmi spokojeni. Všechno záleží na tom, jak je to člověk zvyklý slyšet. Také jsem spoustu let hrával na Mesa Boogie Mark III a byl jsem hrozně spokojený. Dnes bych na něj už nechtěl hrát, protože jsem objevil nezaměnitelné kouzlo starého jednokanálového Marshallu bez knoflíku Master Volume, který “škrtí” dynamiku toho nejkrásnějšího “plně otevřeného” lampového zvuku. Přesto Mesa Boogie uznávám jako vybroušené, sofistikované a hlavně hodně univerzální aparáty se spoustou “vyjadřovacích” možností. Pro mne ale nemají právě tu, kterou jsem po všech letech objevil jako nejpodstatnější…
Podobně to cítím s Wah pedály a právě proto jsem uvedl to, co jsem uvedl a neuvedl to co jsem neuvedl…
Jaroslav Smrčka
By Milan on Lis 29, 2008
Dobrý den, ještě pro upřesnění, hraji na Fender Stratocaster American Standard. Předem díky za radu. Zdravím Milan.
Aha, no ale stejně Vám k tomu už víc ani po tomto upřesnění asi neřeknu. Ono to ani tolik nemění. Rozdíl ve snímačích Standardu a SRV samozřejmě je. Ty vaše nebudou tolik “nabušené” v tloušťce středů a síle výstupního signálu jako Texas Specials, ale přesto pořád obecně platí to, co jsem už napsal…
Jaroslav Smrčka
By Kimi9 on Lis 29, 2008
Díky, díky, díky :). No, jsou to pádné argumenty, ale není tedy řešním pro pedál PMT koupě vašeho true bypass boxu? V případě, že bych zjistil, že mi opravdu na průchozím neefektovaném signálu něco vadí? Mě jde v podstatě hlavně o studiovou práci a právě kvalitní průběh filtru je to co hledám…
Domnívám se, že ovládat wah pedál skrze TB Box je hrozně nešikovné. První přepnout box, pak rychle už kvákat a pak zase rychle vypnout kvákadlo boxem s předstihem, aby to už na přesný čas bylo bez něj. To je dost šílený “tanec”. Nechtěl bych to sám na podiu takhle řešit, ani bych to nikomu nedoporučoval…
Jaroslav Smrčka
By Jakub Wiesner on Pro 19, 2008
Dobrý den, chtěl bych se vás zeptat, jak ovlivňuje zvuk kytary DI box, který je zapojený v pořadí kytara-di box-a.aparat,-b.pocitac. Jedna se hlavně o nahrávání. Děkuji
Dobrý den,
DI Box může být uvnitř udělán několika způsoby. Podle toho se také mění jeho vliv na průchozí zvuk. V některých DIB jsou oddělovací-izolační transformátorky, aby se oddělily země a tím zanikla možnost brumu vlivem zemní smyčky mezi aparaturou a nahrávacím zařízením. Trafa mají také za úkol udělat z nesymetrického, kytarového signálu (jeden střední vodič, jedno stínění) symetrický signál (dva střední vodiče a k tomu stínění), který se při delších vedeních ve studiu chová “bezztrátověji” a je dokonale přizpůsoben symetrickému vstupu mixu. Transformátorky existují v široké kvalitativní škále. V nejlevnějších DIB nelze očekávat závratnou kvalitu těchto traf a tak ovlivnění zvuku bude leckdy až fatální.
Na druhé starně existují třeba speciální studiové transformátorky Jensen, které samy o sobě stojí desítky až stovky dolarů a zde lze očekávat mnohem lepší výsledek.
DIB také mohou být pasivní a aktivní. V pasivním je jen transformátorek, v aktivním je pak i buffer/impedanční oddělovač z polovodičových prvků - operačních zesilovačů. Opět platí, že některé konstrukce jsou triviální a některé zase používají lepší aktivní komponenty a přesně vyměřované rezistory pro dokonalou symetrii výstupního signálu na XLR výstupu atd…
Aktivní prvky a transformátorky se v některých DIB kombinují společně. “Plnohodnotné” nástrojové DIB mají dokonce výstupy, které plní funkci Speaker simulatoru, tedy jejich zvuk na tomto kompenzovaném výstupu se přibližuje tomu, jakoby byla kytara snímána mikrofonem z bedny a přitom se jen kabelem propojí přímo do mixážního pultu.
Také existují DIB, které “snesou” připojení na výstup zesilovače a je tak možno využít komplexně lampový zesilovač po zvukové stránce včetně modulace přes koncový zesilovač. Tady je třeba ukázka porovnání nahrávky přímo Shure SM 57 z reproduktoru versus kabelem z výstupu přes DI Box bez účasti reproduktoru na nahrávce: http://www.youtube.com/watch?v=GTKkY-GmxLQ . Mně se sice přesto více líbí nahrávka mikrofonem, protože má měkčí spodky a větší přirozenost. Na konci dema se to snaží zkompenzovat a přiblížit equalizerem a kompresorem, aby to znělo podobně jako přes SM 57 a repro, nicméně příjde mi to jako “vyhánění čerta ďáblem”, pokud se dá použít přímé nahrávání mikrofonem z reproduktoru - vždy bych tomu dal přednost…
Ale ve výsledném mixu může být nakonec velmi dobrá i ta nahrávka přes DI Box kabelem. Hlavně je to praktické a někdy nenahraditelné při home recording v paneláku a podobně, není-liž pravda…:-)
Asi bych to obecně shrnul tak, že pro některé způsoby práce, třeba i na podiu naživo (např. basa do mixu a aparátu zároveň apod.), je takovýto DIB velice užitečná a praktická pomůcka. Pokud ho ale vyloženě účelově nepotřebuji ke konkrétní aplikaci, kde se to bez něj zřejmě neobejde, raději bych se mu vyhnul. Každý článek v řetězci nějak moduluje výsledný zvuk a tak čím je jich méně, tím máme větší šanci zachovat zvuk naturální a co nejčitelnější ve své vlastní podstatě…
Jaroslav Smrčka
By Leenny on Pro 24, 2008
Zdravim.
Mam na svem kombu (Dore celolampa)regulovatelnej slave out. Je mozny jej napojit do Line in vstupu na malym kombu? Potrebuju se prizvucit misto odposlechu, pac dyz hrajem v klubu, tak se neslysim, pac musim mit kombo malo a kombo neni snimany do mixu…Akorat ten slave out ma pomerne silny vystup, tak nevim, kolik ho muzu zesilit do toho line in vstupu, aby to vydrzel ten 15w konec…
Dobrý den,
myslím si, že je to celkem logická úvaha, takhle to použít. Slave out je výborná věc, mnohdy jsem ho se dvěma aparáty naživo využíval.
Pokud by náhodou bruměl při spojení s druhým uzeměným kombem, dá se do zemního vodičesignálového mezi Slave out a Line in) zapojit seriový odpor v řádu 20 a více Ohmů. Většinou se to tím vyřeší. Tímhle způsobem lze používat i dva lampové aparáty s tím, že první dělá “naturální” zvuk - třeba čistý i zkreslený. Z jeho Slave Out se pak vede signál do efektového racku a z něj se pak budí další jeden nebo dva lampáče (do sterea).
Používala (a myslím že dodnes) to tak na živém hraní řada světových kytaristů. Pokud bude signál ze Slave Out příliš silný a následující vstup by byl neúměrně přebuzený, je možno za Slave Out zapojit seriový odpor a potenciometr. Například odpor 4k7 a poťák 1-5kOhm proti zemi - nebo regulovaný odpor/potenciometr 5-10kOhm seriově z výstupu a pevný odpor 100-500Ohm proti zemi - možností jak to udělat je více…
Přebuzení vstupu dalšího komba je věc, které se není třeba bát ani tak z elektrického hlediska (jako že by se mu něco stalo), jako spíš z praktického/hudebního hlediska, protože je potřeba na podiu nastavit pokud možno “optimální” herní pohodu. Ten potenciometr mezi Slave výstupem a vstupem následujícího komba tento problém plně řeší. Kdyby to navíc ještě brumělo, platí k tomu přidat i seriový odpor v zemní lajně.
V případě, že by se vykytly další problémy, napište mi na můj e-mail a zkusíme to společně dotáhnout v praktické realizaci do zdárného konce
Jaroslav Smrčka
By Leenny on Pro 24, 2008
Dekuju za odpoved, akorat se nejedna primo o kytarovy vstup komba, ale o linkovy vstup urceny pro CD atd…takze jde signal primo do tranz. konce na plno, tak mam obavy, aby pri velkym vyhuleny slave outu nedoslo ke zniceni zesilovace…Leenny
Takže platí verze Slave out s regulačním potenciometrem proti zemi, který dokáže regulovat výstupní signál od “nulové hlasitosti” …
Jaroslav Smrčka
By milda on Led 1, 2009
slyšel jsem,že se na potenciometr hlasitosti u kytary přidává kondenzátor kvůli stráte víšek při staženém potenciometru máte stímto zkušenosti?případně jaká se dává kapacita kondenzátoru.předem dík.
Dobrý den,
ano dává se tam kondenzátor, který “propouští” výšky mimo odpor dráhy potenciometru mezi “staženým” běžcem a přívodem signálu na potenciometr. Řádově se používají stovky pF (piko Farad) až jednotky nF (nano Farad). Osobně to na Stratu se singly nepoužívám, ale na kytarách s humbuckery, pokud se hraje stylem “stahování poťáku” furt do zkresleného zesáku apod., to podle mne pak má svůj význam. Otázkou vždy bude s jakým typem snímače, na jaký styl hry, přes jaký zesák, korekce atd…?
Podle těchto faktorů je třeba vždy individuálně odladit hodnotu tohoto kondíku. V některých případech se ještě kondenzátor kombinuje se sériovým odporem, aby přidání výšek při stahování poťáku bylo vyváženější, přirozenější a méně “skokové”.
Hodnoty záleží na tom, při jakém konkrétním útlumu se poťák používá nejčastěji a o kolik to má přesně v té chvíli přidat výšek. Asi bych to řešil tak, že bych si vytáhnul z běžce a horního konce poťáku připájené dva dráty z kytary ven a na přepínač bych navěšel různé kondy. Mezi dva dráty bych zapojil přepínač s kondy a seriově zapojený potenciometr, jako proměnný odpor. Pak bych na konkrétním aparátu s konkrétní kytarou zkoušel zvuk, jaký ho vlastně chci mít při stažení potenciometru Volume na kytaře. Přepínal bych hodnoty kondíků a popřípadě zkoušel dostavit ideální poměr ještě seriovým potenciometrem o kterém jsem teď psal.
Odkaz na nějaké popisy, kde uvádějí hodnotu kondíku cca 600pF až 2nF, je zde:
http://www.bothner.co.za/articles/volumepot2.shtml
Doporučuji použít kondenzátor se slídovým dielektrikem (tzv. Mica Capacitor), který má nejlepší (nepřibarvující) přenos výšek. Běžný, keramický typ kondenzátoru bude znít asi trochu “výrazněji-agresivněji”, ale zřejmě také méně přirozeně…
Jarslav Smrčka
By milda on Led 1, 2009
mockrát dekuji za radu.
By Tomaas on Led 4, 2009
Dobrý den, Četl jsem zde že jste se zabýval stavbou elektronkových zesilovačů, a že máte zesilovač marshall plexi 50. Chci do budoucna zkusit postavit 1987 - plexi50… Sháním na to vše potřebné… akorát nemohu nikde na webu najít ty marshallovské jack zdířky, které mají čtyři nožičky… Nevíte o nějaké společnosti,firmě v ČR která se tím zabývá? Nechce se mi to objednávat z USA, nejdou něčím nahradit? nebo to je jediná možnost… předem díky.
Dobrý den,
jedná se o tento typ konektoru: http://www.neutrik.com/fl/en/audio/210_21541/NMJ4HC-S_detail.aspx
U nás je oficiálním dovozcem/zástupcem firma www.basys.cz . V jejich ceníku jsem ho našel, ale zdá se, že je prodávají jen po 100ks naráz. Kdysi jsem je nakoupil v jednotkovém množství u firmy Prodance nebo možná spíš u Musicdata. Už si to přesně nepamatuju.
Nicméně časem jsem je stejně vyměnil za takovéto - http://www.neutrik.com/fl/en/audio/210_889499116/NYS234_detail.aspx , protože ty “originální” se mi při náhodných zakopnutích o kabel a podobných nehodách vždy “rozjely” v závitu, kdežto tyto s “celokovovým nosem i maticí” toto neudělají. Je tu ale zase ten problém, že jsem si musel udělat izolační vložky/průchodky přes kovový panel, aby nebyly spojeny v daném místě zemí na kostru ale jen do “centrálního zemního bodu” u zdroje - kvůli odstupu brumu. Ale poté, co jsem tuto drobnost vyřešil, mám už několik let absolutně po problému s uvolňováním zdířek - 100% spolehlivost v těžkém provozu…
Jaroslav Smrčka
By Vladimír Pajer on Led 4, 2009
Dobrý den, ty jackovky koupíte na http://www.cliff-komponenty.cz/cliff/index.php?category=Jack%20z%E1suvky
By Tomaas on Led 5, 2009
Dobrý den, Mockárát vám děkuji za typ. Kdyby jste věděl o nějakých firmách kteří se zabývají prodejem kondenzátorů, rezistorů, potenciometrů,…A vším co se může hodit při stavbě zesilovače… Byl bych vám za odkazy vděčný. Jinak bych se chtěl zeptat kde je možno vyzkoušet vámi vyráběné efekty? zaujal mě váš chorus. A zajmal by mě i váš názor na delay od line6 Dl4 a Boss DD20. Díky za odpověď. To je snad už vše.
Dobrý den,
na ty Cliff komponenty jsem úplně zapoměl a děkuji kolegovi z předešlého příspěvku za nápovědu
Kondenzátory a jiné komponenty, konkrétně pro stavbu Marshall replik je nejlépe koupit u www.metroamp.com . Kondenzátory doporučuji SoZo - velmi zdařilé (zvukově) kopie starých Philips Mullard - MUSTARD kondíků za docela přijatelnou cenu. Zkoušel jsem v Marshallu Orange Drops, WIMA, Paper in Oil, Auricaps, Mallory, Xicon polypropylen, ESO, a různé staré svitky, co se mi podařily kde najít, ale musím říct že SoZo solo film + solo polyester foil do svitku a s bodovanými vývody (žádné vodivé lepidlo ve spray, co se dnes všude používá!) hrají opravdu tak jak ty staré válečky MUSTARD zalité v plastovém obalu, co se používaly kolem roku 1970 ve starých Marshallech.
Na druhé straně u nás seženete za rozumnou cenu filtrační kondíky JJ 50+50uF/500V, které se sice při měření vyššími frekvencemi zdají zdánlivě nekvalitní, ale právě tato vlastnost se u nich ve zdrojových filtrech obrací ve výhodu a zesilovač pak hraje ohromně “živě” ve středních a vyšších frekvencích. Doporučuji na anodový filtr zapojit jen 1×50uF (ne oba dva paralelně, jak je uváděno ve většině dostupných schemat)…
Jako výstupní trafo doporučuji téměř výhradně Mercury Magnetics ToneClone Plexi Output 50W - viz: http://metroamp.com/store/product_info.php?cPath=28&products_id=202 .
Měl jsem dva zesilovače s original Marshall Drake Transformers typ 784-139 (někdy z osmdesátých let) a při výměně jednoho z těchto výstupáků za Mercury magnetics jsem doslova “sednul na prdel”. Nejenže Mercury Magnetics hned na první pohled oslní perfektními mechanickými detaily a celkovým provedením, ale je stejně vynikající i zvukově…
Proto, když se ptáte, kde u nás nakoupit “dobré” komponenty na Marshall repliku, řekl bych některé ano, ale vazební kondíky a výstupák bych si už nedal jiné, než ty o kterých jsem zrovna psal.
Výborný, solidní prodejce je George Metropoulos - viz www.metroamp.com. Jelikož dělá jedny z vůbec nejlepších replik Marshallů (specializuje se jen na ně) a ve velkém (kompletní, díly, celé stavebnice…), dosahuje odběrových rabatů u Mercury Magnetics (www.mercurymagnetics.com) a nakonec, protože je “šikovný” obchodník, dostává se na lepší zákaznickou cenu, než když jsem si ty trafa nechal nacenit přímo u výrobce MM, před čímž tedy smekám… U nás by to obchodníci dělali úplně jinak, jak je znám
Line6 DL4? Koupil jsem ho kdysi, měsíc sám sebe přesvědčoval, že “přece musí být dobrý”, když ho mají v pedalboardu i vynikající kytaristé…
Po měsíci “utrpení” šly i DL-4 i MM4 do bazaru za 75% nákupní ceny a už je v životě ve svém set up nechci vidět.
Pochopím, že DL-4 je výborný při tvorbě loopů/zvukových smyček a kytarista si tak vrství více frází na sebe. Tento účel použití plně akceptuji a pochopím i ten kompromis ve zvuku za cenu jiného komfortu. Ale jako “plnohodnotný” delay bych ho nechtěl. Problém je v tom, že z 9VAC napájení se uvnitř stabilizuje jen 5VDC a headroom / dynamika takového efektu je zcela neporovnatelná s analogovým delay, který má napájecí napětí 15-24V.
Tu samou zkušenost jsem udělal s Modulation Modelerem, který jsem si donesl na živé hraní jako “svatou relikvii” v naivní radosti, co nemám za krásnou a užitečnou, novou věc… Jako hloupý jsem furt mezi písničkami hledal a nastavoval různé chorusy apod. Pak jsem to už nevydržel a vytáhl z tašky starý Danelectro Cool Cat s napájením 18V a přesto, že jeho zvuk je trochu moc “přisládlý” a jen jeden, tak ani jeden ze vzorků z Line 6 MM4 neměl tu dynamiku a přirozeně plný zvuk jako tento Cool Cat. (Hrál jsem přes dva 50W celolampové jednokanály do sterea, repro 4 ks Celestion Greenbacks!)
Nechci a ani se z profesionálního hlediska nesmím navážet do žádných věcí, které souvisejí filozoficky s něčím podobným, jako se sám a v trapně malém snažím dělat. Před mnoha výrobci v úctě smekám. Ale na druhé straně jsem taky kytarista, který hledá zvukově co nejlepší věci a na základě této filozofie se snažím pak přistupovat i ke své produkci.
S vědomím, že bych tedy neměl, ale na druhé straně s vlastní (jen muzikantskou!) zkušeností a hlubokým přesvědčením jsem o DL4 napsal to, co opravdu jako aktivní muzikant na podiu cítím. Je to jen a jen můj názor a nikomu jej nevnucuji ani netvrdím, že se s ním někdo musí ztotožnit. Každý nechť posoudí sám.
Boss DD20 mi příjde lepší zvukově a celkově firma Boss má obrovskou tradici výroby středně i velmi kvalitních efektů a je to právě jeden z výrobců vůči nimž cítím posvátnou úctu.
Netvrdím, že bych si sice DD20 určitě koupil na vlastní hraní, nicméně chápu zcela, že mnohým výborně poslouží a pokud by tedy šlo jen o volbu mezi těmito dvěma (ostatní a analogové delay nebereme v potas), volil bych jednoznačně Boss.
Jaroslav Smrčka
By Zdeněk Poklemba on Led 6, 2009
Ahoj Jardo.
)
Co říkáš, pokud znáš na kity Monte Allums. Ukázky znějí bohovsky. Třeba klon Rata OD 308. Máš zkušenost?
Pro ostatní. Tvůj Double Chorus bomba. Nejdřív jsem se lekl, takovou analogovost jsem nečekal. Bez oparu a mlhy. Pak jsem si zvykl, je prostě parádní. Kdo zvažujete, běžte do něj. Ale pozor, to je pro chlapy. Žádný chemicko-cinkavisticko-mléčný digitech to není.
Zdenál
Ahoj Zdenku, s touhle otázkou mi nahráváš “na smeč”. Už delší dobu se snažím přijít na nějaký “polovodičový distortion”, který by alespoň trochu obstojně hrál. Udělal jsem celý vývoj kolem starého Marshall Guv´nor a upravil ho na napájení 24V namísto 9V. Mám hotové plošné spoje, krabičky a vůbec vše pro tento model už přes rok. Přesto jsem se nakonec rozhodnul, že ho nebudu nabízet…
Byl u mne i Vašek Hudeček se svým Andy´s 666 a srovnávali jsme vše s různými továrními, polovodičovými distortion. On měl větší odvahu a svůj 666 nabídl veřejně, přesto že já bych to v tomto případě také neudělal. Přišel mi se solidně měkkým zvukem, ale moc “hodný -jakoby zmasterovaný”. Některé distortion jiných výrobců (USA), se kterými jsme to srovnávali zněly o poznání agresivněji a měly to “sprosté”, co se více prosadí v celé kapele, ale ani tyto modely mne nepřesvědčují natolik, že bych na ně třeba sám začal hrát, protože kdykoliv jsem si něco takového vytáhnul na živé hraní, vždycky to stejně šlo nazpátek do kabely…
Došel jsem tak k závěru, že nejlépe asi hraje distortion s lampou, což je také těžká písemka, pokud má být univerzální na různé aparáty. Realizuji to ve svém pedalboardu poupraveným zkreslovadlem, které vymyslel Aron Nelson a jmenuje se Shaka Tube. Ovšem tím se pro výrobu nic neřeší, protože jediná lampa, která mi v tomto distortion hraje dobře je starý originál TELEFUNKEN ECC803S se zlatými piny a paradoxně “malými anodami” - na to že je to typ 803… Prostě celkově vyjímečná lampa.
Tato lampa stojí (pokud ji vůbec ještě někdo sežene, cca 600USD/ks). Takže z toho je jasné, že tohle vyrábět nemohu… (Děsím se chvíle, kdy mi odejde
Takže jediná cesta je asi zpět ke kořenům. Kdysi jsem začínal výrobou TS808 TB a VINTAGE DISTORTION TB. Vintage Distortion byla replika RATu s lepšími kondíky a chipem LM308 v plastu (Dnes se dává OPčko, které hraje hrozně…). Nakonec mě tento efekt začal ale s prominutím “zvukově srát”, a tak jsem ho přestal nabízet. Později se mi otevřela možnost získat v omezeném počtu celokovové, dlouho nevyráběné chipy LM308H z USA a začal jsem s nimi a kondenzátory Panasonic a WIMA modifikovat originální RATy, když někdo chtěl. Zkusil jsem si znovu i sám postavit takto modifikovaného RATa. Na domácí zkoušení mi přišel fantastický, ale když jsem ho vytáhnul na živé hraní s kapelou, ouha. Zase zvítězil na plné čáře “sprostější” Shaka Tube…
Tak uběhl další rok a kamarád Dušan Zeman mi říká: “Stavěl jsem teď pro Kopčema skládačku Monte Allums OD 308 a je to RAT, který má trochu modifikované hodnoty kondíků a jiné limitační diody. Hraje to fajn…”
Poskytl mi podrobné údaje o změnách, které tam jsou a já začal zase další fázi “vývoje” kolem modifikace RATů. Nakonec to dopadlo tak, že změny hodnot kondíků od Monte Allums mi příjdou hodně zajímavé - RAT hraje lépe odspodu z basů - nejsou už tak “papundeklové” jako u originálu. Také se zpevní zvuk, vlivem “utaženější” zpětné vazby u LM308. Výměna limitačních diod za jiné typy mu dodá zase “hrubší zrno” zkreslení a šanci více se prosadit v kapele.
Tak jsem nakonec zkombinoval úpravy s celokovovým chipem LM308H a kondenzátory Panasonic (dělá to např. Robert Keeley) s výměnou elektrolytů 1uF až 4u7 za svitky WIMA MKS-4, což je moje vlastní úprava s výměnou hodnot některých vazebních kondů za mnohem vyšší a také výměnou limitačních diod a “utažení” vazby (úprava Monte Allums OD308) a tento “koktejl” mi příjde jako velmi dobrý a povedený. Netvrdím sice hned, že bych na něj hrál namísto Shaka Tube, ale je to zase pořádný kus cesty ve vývoji “lepšího polovodičového distortion” efektu…
Zatím jsem tuto úpravu dělal minulý měsíc jedinému muzikantovi do original RATu, který mi obratem k výsledku napsal toto:
“Pane Smrčka , musím Vám poděkovat za geniální přestavbu efektu. Nevím , co jste udělal ale je to dokonalé. Přesně ten zvuk , který jsem dlouho hledal. V kombinaci se zkreslením zesilovače je to nádherný , kulatý a dlouhý tón. Díky.PK”
Teď budu předělávám druhý kus v pořadí a lechtá mne to k mlhavé myšlence “vzkřísit” výrobu VINTAGE DISTORTION TB. Každopádně v úpravách RATů mám v tomto smyslu už docela jasno, otázkou zůstává, zdali začít něco takového vyrábět ve vlastním provedení sám…?
Pokud se týče dalších úprav Monte Allums, zkoušel jsem podle jeho stylu modifikovat Boss SD-1 (kondíky, diody, chip Burr Brown OPA 2134PA, atd., ale tato úprava mi přišla, jako celkové “zostření” tohoto overdive, což může pro metalisty znít “moderněji”, ale myslím si osobně, že to konkrétně tomuto efektu moc “nesluší”…
Lepší je tam dát starý lesklý chip JRC4558DD a diody Toshiba 1s1588 (pokud je lze ještě někde získat), popřípadě vyměnit některé kondíky za Panasonic a WIMA. Efekt pak naopak trochu “změkne” a víc se přiblíží původnímu Japonci z osmdesátých let, který hrál určitě lépe než soudobé Taiwan nebo i úprava Monte Allums…
Jinak nevím nic…
Jarda Smrčka
By Vladimír Pajer on Led 6, 2009
Dobrý den,
co říkáte na trafa z Music 70?
Teď se objevily u GESu slídové kondy MICA. Znáte je?
Díky.
Dobrý den,
trafa z Music 70 hrají specificky svérázně, ale myslím si že do “dobrého” lampového, kytarového zesilovače se dnes už opravdu nehodí…
S Mica kondíky u GESu je to paráda. Děkuji za upozornění, nevěděl jsem, že je nabízí.
a dávám mu skromě a v tichosti za pravdu.
Ve svých “Plexinách” mám “výškový” kondík v pasivních korekcích (470p / 250p) na přepínač, kdy přepínám mezi keramikou a slídou/MICA.
Při své skleróze a občasné konzumaci většího množství alkoholu na kšeftech jsem časem zapoměl, která poloha přepínače odpovídá kterému typu kondíku. Předem mohu říct, že jsem byl zastáncem slídy/MICA a třeba Přemek Dofek se se mnou přel, že se mu mnohem více líbí keramika..
No a tak v tom “zapomění” nakonec zůstal přepínač trvale v jedné z poloh, která mi přišla dlouhodobě fakt lepší…
Byl jsem bytostně přesvědčený že je v poloze “MICA”. Po roce jsem zesilovač rozdělal, abych vyměnil koncovky a jak už to bývá, při pohledu na přepínač zevnitř jsem paradoxně zjistil, že ta “lepší” poloha je ve skutečnosti keramika. Čímž se omlouvám Přemkovi
Tolik subjektivní výsledek v souboji slída/keramika v pasivních korekcích lampáče…
Slída zní hladce, přirozeně, nic nepřidává, ale je moc “hodná”…
Keramika je sprostší, “chlupatější” a dává zvuku více “rockové agresivity”. Prostě “přibarvuje” na rozdíl od neutrální slídy, ale v mém konkrétním případě přibarvuje ku prospěchu celkového zvuku… Filozoficky s tím sice nesouhlasím, ale co už nadělám…
Jaroslav Smrčka
By Zdeněk Poklemba on Led 6, 2009
Díky za vyčerávající a sáhodlouhou odpovědˇ. Omlouvám se a nebudu se už nikdy na nic ptát. Zdržuje Tě to od práce a tvořivosti.
V Novém roce Ti přeji mnoho úspěchů, krásných tónů a dalších skvělých výrobků - pro nás.
Rata i láhev přivezu.
Zdenál.
By Tomáš Vojtášek on Led 7, 2009
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, mám Boss Compressor CS3 a byl dlouho v zimě v autě, po vyndání nefungoval, poté co se asi trochu zahřál tak se rozběhl. Jenomže po pár hodinách hraní začal šumět, kabely jsem měnil, baterku také, tak jsem ho rozšrouboval a většina součástek byla ohnutá a u 3 kondenzátorů bylo něco sytého žlutého vyteklého. Mohly tou zimou prasknout a kvůli tomu začal šumět? Díky za odpověď
Dobrý den,
ohnuté součástky jsou klasicky už většinou z výroby. To, co se Vám zdá “vyteklé”, je tavné lepidlo, kterým ve výrobě mechanicky fixují kondenzátory, právě aby se volně neohýbaly.
Pokud kompresor “po zmrznutí” nefungoval, bylo to jistě baterkou, která ve velkém chladu nemá šanci přežít…
“Rozběhl” znamená, že se začala odpařovat sražená vlhkost, která při přenosu z mrazu do tepla určitě pokryla plošný spoj a všechny součástky.
Ale pokud kompresor rozeberete a opatrně, ne prudkým teplem, ale jen lehce “vyfénujete” a vyměníte baterku za novou, mráz by mu jinak neměl nikterak ublížit…
Pokud přesto bude vykazovat “podivné chování”, ještě bych ho nechal rozebraný přes noc na radiátoru, ať pořádně vyschne. Pokud ani toto nepomůže, může jít o závadu, ale příjde mi dost nepravděpodobné, že by to měly na svědomí jen vlhkost a chlad. Mohlo by jít spíše o skrytou závadu, která tam dřímala a mechanickým smršťováním materiálu, vlivem mrazu se “totálně” projevila.
V době, kdy se ještě nevyměňovaly celé bloky přístrojů (jako dnes), ale jen diskrétní vadné součástky, jsme s kolegou stříkali součástky “kelénem” (zmrazovačem, co používají třeba fotbalisti na rychlé utišení lokální bolesti) a hned zase horkým fénem, aby došlo k tepelnému pnutí a projevila se tak teplotní nestabilita součástky, která měla skrytou výrobní vadu.
O něco podobného může jít i ve Vašem efektu.
Dnes už není rentabilní závadu takovýmto způsobem, který jsem právě popsal analyzovat, protože cena nového efektu vyváží pracnost, kterou je třeba obdobné “mravenčí” analýze věnovat. Tak se to mohlo dělat za socialismu, kdy nikdo z nás nebyl ohodnocen za odbornost, jen někteří sedmilháři byli více ohodnocení za to, jak dokázali lézt bolševikům do koncového vývodu tlustého střeva…
Ne, teď fakt seriózně. Pokud tam bude nějaká součástka se skrytou, vnitřní vadou, neoplatí se zrovna tento typ efektu “vývojářskou” metodou spravovat. Jedině, že by se třeba našel obětavý student, který by tomu věnoval volný čas, nebo by si to vzal třeba za téma na diplomku, apod…
Nevím, zda má Boss nějaký autorizovaný servis v ČR, ale pokud problém neustoupí, zkuste zapátrat…
Jaroslav Smrčka
By Petr Š. on Led 7, 2009
Dobrý den pane Smrčka, s nadšením jsem se pročetl až na konec diskuze a jsa povzbuzen podobnou filozofií k tvorbě kytarového zvuku, jako je ta Vaše, bych rád položil dotaz. Po letité elaboraci se zesilovači nejrůznějších značek a proveniencí, počtu kanálů i konstrukcí (SS/TUBE), reproduktorů a efektů jsem se znaven dopracoval k co nejjednoduššímu setupu, který by pro mě fungoval. Momentálně je to kytara (používám jak osazení S-S-H, tak H-H) do Carl Martin Quattro a odtud do Kustom Defender. Byť jsem v zásadě spokojen, potřebuji pro hraní i tvrdší zkreslení, kde jsem momentálně zahořel láskou ke krabičce Blackstar DistX. Můj problém spočívá ve faktu, že pokud zapojím DistX do efekt. smyčky Quattra, či před Quattro, po aktivaci DistX to bručí a “vlní”. Na vině je údajně chorus v Quattru (info z diskuzí na netu) bez možnosti nápravy (???). Takže momentálně mám DistX až za Quattrem a zvuk je mizerný. Měl byste prosím nějaký nápad, jak tomu pomoci? Děkuji! S úctou Petr.
Dobrý den,
a co tak udělat přepínací box? Byl by to jeden přepínač a šest jackových zdířek. Jedna vstup do boxu od kytary, druhá výstup z něj do aparátu. Třetí vstup do Quattra, čtvrtá výstup z něj. Pátá vstup do Blackstar, šestá výstup z něj.
Pomocí tohoto přepínacího boxu, by se v true bypass režimu přepínalo mezi dvěma (paralelními) cestami od kytary k zesilovači. Jedna by šla přes Quattro, druhá přes Blackstar.
Vyplývají z tohoto jednoduchého, ale bezztrátového řešení sice i možné nevýhody, a to že by Blackstar nešel kombinovat s žádným z efektů z Quattra (možná Blackstar doplnit ještě dalším delay za ním určeným jen pro jeho zvuk…což by byla i výhoda mít při přepnutí jiný delay time pro sólo bez tančení po ovladačích…?) a naopak. A druhá (teoretická), že by to možná při přepínání trochu občas luplo - to by se muselo zkusit v praxi, jak by se to vzájemně snášelo s takovým boxem.
Jinak mne tak rychle nic nenapadá…
Jaroslav Smrčka
By Petr Š. on Led 7, 2009
Děkuji moc za ultrarychlou odpověď!
Ten DistX je víc na “kila”, než na ta sóla, takže by mi to i takto mohlo vyhovovat. Na sóla si “udělat” v klidu zvuk na Quattru (bez problému mi s ním v té smyčce hraje např. MXR Double Shot, ale i to Quattro dokáže udělat slušný sólový zvuk) a pak to tam jen kopnout celé jedním šlápnutím… Můžete mi prosím sděliti, nač by takové Vámi zmiňované udělátko přišlo? Děkuji moc! Petr Špiroch
By Franta on Led 11, 2009
Zdravím,
chtěl bych se zeptat na váš názor na tento efekt, pokud máte nějaké zkušenosti. Jedná se o TC Electronic Classic Booster & Distortion.Díky za odpověď.
Dobrý den,
hrál jsem na něj jen krátce a docela potichu, když ho tu měl kdosi ve svém pedalboardu, který jsem propojoval. Nedokážu se k tomu tedy objektivně vyjádřit a zcela otevřeně to přiznávám. Prostě pořádně nevím, jak vlastně hraje…
Jaroslav Smrčka
By Libor on Led 15, 2009
Dobrý den chtěl bych se vás zeptat na nejvhodnějši umístění ladičky. Je lepší ji zapojit do přímeho vstupu nebo do efektové smyčky?Mám ladicku pitchblack Korg a vícekanálovou hlavu george denis .Do přímého vstupu mám zapojené jen kvákadlo a modulační efekty do smyčky. Díky za odpověd a za nejlepší napájeci zdroj ktery mám od vás v pedal boardu.
Dobrý den,
tahle ladička by měla být dle vyjádření výrobce true bypass. Neměl jsem ji sice ještě v rukou, takže to nemohu 100% potvrdit, ale jestli tomu tak opravdu je, zapojil bych ji společně s kvákadlem před vstup zesilovače.
Je nesmysl zapojovat ladičku s modulačními efekty respektive za ně, protože byste se “nedoladil” rozumného výsledku právě díky modulaci signálu…
Jaroslav Smrčka
By Tomahsch on Led 17, 2009
Dobrý den, chtěl bych se vás zeptat na pár věcí. Hraju na kombo Fender Reissue Blues Deluxe, k tomu mám efektový pedál Marshall Jackhammer JH-1. První věc je, že mi to při zkreslení vydává brum, kterého bych se rád zbavil. Pomohlo by např. MORLEY - Ebtech Hum Eliminator 2 Channel Box, nebo jestli máte zkušenosti s něčím jiným? Další věc je, jestli existuje nějaký efekt, který by mi pomohl vyrovnat hlasitost čistého zvuku, zkresleného fenderovského z komba a Jackhammeru? Při každém hraní to musím dělat znova a znova, kvůli citlivosti komba na hlasitost. A poslední věc souvisí s vyrovnáním hlasitosti - jde provést to, že lampové kombo pořádně vytavím a tím efektem, pokud existuje, bych tu hlasitost snížil? Musím se pořád pohybovat kolem volume 2, abych neohluchl a ten zvuk není tak kvalitní jako když se kombo pořádně vytaví.
). Jde o to naučit se okamžitě, když nehraju stahovat volume na kytaře na nulu, najít si na podiu takovou pozici, aby pokud možno nebyly v mé blízkosti koncové zesilovače s velkými trafy, zdroje a ovladače světel. Taky je třeba si zkusit hledat ideální vzdálenost a úhel k vlastnímu aparátu. U Strata se dá hodně řešit hraním na druhou a čtvrtou mezipolohu, kdy u moderních singlů jsou v té chvíli sepnuty společně vždy dva snímače s reverzním vinutím a tím dochází k fázovému odečtení - potlačení vnějších rušivých signálů. Ne vždy se samozřejmě dá hrát na mezipolohu, protože není tak agresivní, jako samostatný snímač. Pak ale je třeba se na to podívat tak, že při hře se ten brum většinou ztratí v celém zvuku kapely - je “maskován”. No a pokud se zrovna nehraje nebo je stopa, pauza apod., pak okamžitě stahovat volume, byť jen na chvíli. Je třeba se s tím takto naučit žít a pracovat…
.
Díky, Tomáš
Dobrý den,
brum je u snímačů typu single normální věc, s kterou se musí naučit kytarista žít, pokud miluje zvuk singlů a nedovede ho v některých případech nahradit humbuckery. (Což je i můj případ…
Také je dobré si uvědomit, že nastavení příliš velkého zkreslení na samotném podlahovém efektu muzice a čitelnému projevu kytaristy moc nepomůže. Samozřejmě v některých moderních stylech to moc jinak nejde, ale pokud jde o klasickou rockovou a blues muziku, je třeba si pečlivě poslechnout a zanalyzovat většinu kytarových “velikánů” a člověk zjistí, že jejich zvuk nedělá “velké zkreslení” efektů, ale většinou dobře znějící aparát, kytary s vynikajícím sustain samotného dřeva, no a hlavně pak je to v prackách a v hlavách těchto lidí.
Plyne z toho poučka, že zkreslení by mělo být vždy “nepatrně méně než tak akorát” a snažit se to do optimálního zvuku “dohrát rukama”.
Pak jsou i problémy s brumem menší, kytarista je čitelnější v celé kapele no a nakonec je to i pro jeho vlastní dobro, protože když to poctivě nadře rukama, zahraje to už “skoro na cokoliv” a nikdo mu to nikdy nevezme…
Šumové brány - Noise Gate moc nedoporučuji, protože je to fyzika a tam pořád platí něco za něco. Takže nastavit bránu tak, aby brum co nejméně prolézal a přitom byla co nejvíce zachována přirozrená dynamická obálka tónu kytary i v nejtišších pasážích a při doznívání dlouhých tónů, je většinou těžce řešitelný úkol.
Ve studiu, při nahrávání na profesionálních, “inteligentních” potlačovačích šumu to jde docela dobře a bez fatálních dopadů na kvalitu zvuku kytary, ale na podiu bych já osobně toto asi žádnou “podlahovou krabičkou” neřešil.
Samozřejmě je spousta lidí, kteří noise gate různých typů používají i při živém hraní, ale mně osobně to příjde docela nepřirozené a zvukově vždy trochu “ubližující” normálnímu projevu kytaristy…
Co mám zkušenost s Noise Gate různých firem, líbil se mi “nejvíce” asi HUSH od Rocktron - ten jsem měl ale v racku ve studiu…
Té druhé části Vaší otázky nerozumím. Nevím, zda chcete zvýšit hlasitost čistého, protože zkreslený je hlasitější nebo naopak.
Každopádně obecně není asi úplně přirozené, když by měl být čistý zvuk subjektivně úplně stejně hlasitý, jako zkreslený, protože z hlediska komprimace zkresleného a rozkmitu dynamiky čistého by to po fyzikální stránce vlastně znamenalo, že čistý musí mít mnohem větší zesílení aby se jeho střední hodnota dostala na úroveň špiček limitovaného, zkresleného zvuku. Takže jde spíš o to, nastavit na aparátu čistý a na Jackhammeru správný poměr výstupním volume k čistému zvuku komba.
Pokud jde o to, že to pak není takové, jako když se kombo “vytaví”, no tak s tím asi stejně nejde nic moc dělat, protože “vytavené” kombo začíná kreslit samo o sobě a zvuk už nikdy nebude úplně čistý. Možná zase - zvyknout si na to, že čistý zvuk musí být přirozeně trochu slabší než zkreslený a u vytaveného aparátu “načisto” stahovat nepatrně volume na kytaře, aby se to “dočistilo” byť s dynamickým odskokem ke zkreslenému zvuku, což je ale trochu i v rámci “přirozenosti”, jak jsem již vysvětloval…
No nevím, asi jsem Vás zcela nepochopil, ale snažil jsem se alespoň popsat, jak to obecně cítím, snad Vám to k něčemu bude
Jaroslav Smrčka
By Milan on Led 28, 2009
Existuje attenuator na snížení hlasitosti naplno vybuzeného komba v podobě krabičky? Pokud ano, kde se dá pořídit? Viděl jsem něco podobného na obrázku v pedalboardu Paula Gilberta. Mám sice kombo o výkonu 15W, ale hraje samozřejmě nejlépe s volume doprava. Navíc s kompresorem se vybudí ještě víc. Hraje sice výborně, ale členové domácnosti dost trpí. Díky za odpověď. M.
Dobrý den, myslím si že přímo v podobě efektové krabičky asi “attenuator” neexistuje, lépe řečeno o žádném nevím. Marshall dělá Power Brake velikosti “dvojcihly”, THD dělá HOT PLATE, ale o krabičce jako efekt fakt nevím.
Je to i o tom, že fyzika se opět nedá moc ošálit. Uvnitř musí být věci které ohmicky i induktivně simulují reproduktor pro jmenovitý výkon zesilovače, což u lampáčů dosahuje cca 100W, takže na něčem nehořlavém, žáruvzdorném a celé to je třeba navíc chlazeno ventilátorem, aby to nemuselo být mechanicky až tak monstrózní…
Narvat to do malé, efektové krabičky by znamenalo, že by občas asi byla “do běla”, jak zpívá Říha…:-)
Pokud máte kombo s výkonem 15W a chcete doma jen trénovat, dalo by se to asi nechat u někoho udělat ve zjednodušené formě - navinout odporovým drátem na keramice cívku, která by se podobala kmitačce a z toho přes další podobný drátový reostat s odbočkami “krmit” reproduktor. Těch 15W by se možná do nějaké trochu větší krabičky podobné těm efektovým dalo směstnat. Ale i tak by se to hřálo. Každopádně já se tímto opravdu nezabývám. Zkuste se zeptat pana Horkého-HOT, nebo Dušana Zemana-DORD, kteří mají s lampáči “každodenní zkušenost”…
Jaroslav Smrčka
By Vladimír on Úno 3, 2009
Dobrý den, chtěl by Vás požádat o radu. Používám lampovou hlavu ESH HG100 a kytary typu LesPaul. Hlava má footswitchem vypínatelnou efektovou smyčku (momentálně nepoužívám). Nevím, zda se rozhodnout zapojit efekty do smyčky, nebo použít Vaši true-bypass lištu?
Tuším, že smyčka nezabrání “kradení” signálu, ale v případě vypnutí pak kytara hraje přímo do zesilovače.
Další otázka se týká optimálního seřazení efektů v pedalboardu. Moje současné zapojení je: ladička (Johnson, true bypass), CryBaby Dunlop, Ibanez TubeScreamer, Boss RV3, Chorus DOD FX65?
Zajímá mě cena řešení signálové cesty: true-bypass lišta pro 5 efektů + zdroj pro všech pět efektů.
Děkuji předem za odpověď, Vladimír
Dobrý den,
pokud budete chtít použít delay/echo, hall se zkreslením, stejně se asi smyčce nevyhnete. Neznám tento zesilovač a nevím jak v něm smyčka chodí. To si musíte vyzkoušet sám.
TB lišta před vstupem vícekanálového zesilovače s vlastním vestavěným zkreslením, problém echa, hallu a podobných efektů před vstupem zesilovače nevyřeší. Ty prostě musí být až za zkreslením, aby ze zvuku nebyl paskvil. Ve smyčce samozřejmě lze zapojit TB lištu s více efekty za sebou, ale základem je pořád to, aby byla smyčka sama o sobě schopna s efekty univerzálně a zvukově slušně spolupracovat. To si musíte vyzkoušet sám, já tyto zesilovače opravdu nemám k dispozici…
Řazení efektů? Já bych si to seřadil asi takto: Cry Baby (kvůli vstupu přímo z kytary a udělal bych si ho true bypass), ladička, TS7/9/808, Chorus, Reverb - zesilovač.
Jaroslav Smrčka
By Marcellus on Úno 7, 2009
Zdravim mal by som otazku ohladom EHX efektov a napajania
prednedavnom som kupil univerzalny adapter
konkretne Power King pretoze je tenucky a ma vymenitelne koncovky a elektre mi povedali ze koncovky urcite pasovat budu
jeho rozsah je 100V : 3 - 4.5 - 6V / 1200mA
7.5 - 9V / 900mA
12V / 700mA
240V : 3 - 4.5V / 1600mA
6V / 1500mA
7.5V / 1200mA
9V / 1000mA = moje nastavenie
12V / 800mA
mam efekty EHX metal muff
EHX small clone
VOX Wah V847A
chcel som tento adapter hlavne na metalmuff. v balicku som nasiel 3 tipy valcekovych koncoviek pre tieto efekty polarita sa da lahko menit iba otocenim koncovky
tieto tri koncovky mali rozmery 5.5 X 2.5
5.5 X 1.5 - nepasovala vnutorny priemer kruhu bol priliz maly
a posledny 5.0 X 2.1 ktory som vybral ako najvhodnejsiu volbu kedze koncovka 5.5 X 2.5 sa vyklala po zasunuti co sa mi nepacilo
najprv som zapojil adapter do efektu a potom az do siete. vsetko islo v poriadku
teraz prisiel problem vybral po asi 30 minutovom hrani som vsetko vypol odisiel som asi na 1hodinu prec .ked som sa vratil a zapojil to opat efekt nesiel tzv zhorel.
teraz mam novy a napajam ho ina z bateria toho adapteru sa bojim:)
teraz ta otazka
zistil som ze existuje jedna koncovka a to 5.5 X 2.1 ktoru nemam
mohla byt pricinou znicenia efektu prave ta moja koncovka ktora ma rozmery 5.0 X 2.1 ??????
dalej mam otazku ohladom EHX small clone
mam k dispozicii koncovku mini jack o rozmeru 3.5 do efektu pasuje len neviem ci je vhodny a ci by ste mi nevedli poradit s polaritou akej ma byt spicka a telo jacku
dakujem
Dobrý den,
pokud jde o ten typ adapteru, kde se na “vidličku” nasazují vyměnitelné koncovky a otočením vidličky lze změnit polarita, pak jste nejspíš otočil (nebo někdo za Vás v době, kdy jste to neviděl) polaritu a proto efekt “odešel”. Většina efektů má dnes uvnitř ochrannou diodu. Ale taky pokud použijete takovýto zdroj, který není stabilizovaný a proudově je schopen dát až kolem 1A, pak to ochranná dioda, pokud je jen zapojena jednoduše v opačné polaritě oproti napájecímu napětí nemusí přežít.
Samozřejmě se nic takového taky nemuselo stát a efekt jednoduše odešel kvůli vlastní vnitřní vadě. Nevím, nebyl jsem u toho, abych mohl posuzovat…
Každopádně standardní průměry “vnitřních trnů” jsou u barel konektorů efektů 2,1mm a u některých vyjímek 2,5mm. Efekty typu Boss, Ibanez, DOD, Dunlop, MXR a pod. mají zapojenu polaritu “center negative”, tedy mínus na vnitřním trnu konektoru.
Vnější průměr konektoru, pokud je správná polarita, by neměl být příčinou zničení efektu i kdyby byl poněkud menší než má být. To nezní moc púravděpodobně…
U efektů EHX, které mají jack 3,5mm je většinou + na špičce jacku, “dřík” jacku nese - pól zdroje. Pokud ale máte opět jack vyměnitelný na univerzální “dvojvidličce”, kde lze jednoduše otočením o 180° zaměnit polarita, byl bych obezřetný a nejdříve bych to zkontroloval měřícím přístrojem, zda je opravdu + na špičce jacku…
Obecně tyto univerzální adaptery za moc nestojí, protože nejsou stabilizované a jejich nastavené napětí “sedí” až při jmenovitém odběru proudu, jinak je podstatně vyšší. To by mohlo být také příčinou toho, že efkt odešel, protože efekty tohoto typu “žerou” obvykle jednotky až desítky miliampér a pokud je nestabilizovaný zdroj dimenzován na 1000mA a více, tak se chová při napájení efektů tohoto typu, jako by šel na prázdno a jeho napětí je podstatně vyšší než to, na které ho takzvaně nastavujete podle popisu jeho přepínače….
Jinak nevím nic,
Jaroslav Smrčka
By Scooby on Úno 7, 2009
Sakra, kde ten chlap je?
Tady…
By Dohnyc on Úno 8, 2009
Dobrý den, velmi mě zaujaly Vaše výrobky, máte někde ceník Vašich věcí?
Děkuji
Posílám e-mailem…
J.S.
By Lachim on Úno 8, 2009
Nehoňte ho. Mistr Smrčka je taky jenom člověk,pracuje,má rodinu (asi),muzicíruje a dělá nám skvělý efekty na zakázku. A ještě byl skoro měsíc marod a nemohl nic dělat.
Děkuji za podporu…:-)
J.S.
By Michal P. on Úno 10, 2009
Vážený pane Smrčko,
rád bych se Vás zeptal na radu. Mám zesilovač Engl Thunder a v efektové smyčce mám zapojeny tři krabičky: delay Line6 Echopark,eq BOSS GE7 a ladičku, kterou mám zapojenou na stereo výstup z delaye, takže není průchozí. Pravda je, že když stáhnu potenciometr nastavení poměru smyčky na minimum tak je jasně patrná změna zvuku (k lepšímu). Našel jsem na netu schéma zesilovače: http://www.houseofenglamps.com/ENGL_SchematicDiagrams/Heads/E325-schematics.pdf . Engl nemá vypínatelnou smyčku a co jsem se koukal do ostatních schémat tak je smyčka vždy řešena hodně podobně. Zkreslení zesilovače se mi líbí a chci hrát systémem kytara-kabel-hlava-efekty ve smyčce-konec. Rád bych se Vás zeptal na jednu věc: Pokud použiju do smyčky TB box na zapínání a vypínání efektů, nemůže mi Vámi zmiňovaný “lupanec” poškodit koncové lampy? Efekty ve smyčce využívám pouze na sóla. Také bych Vás rád poprosil o zaslání aktuálního ceníku Vašich výrobků. Děkuji za Váš čas a jsem s pozdravem. Michal P.
Dobrý den,
ze schematu mi na první pohled není úplně jasné jestli regulační stereo-potenciometr smyčky chodí v reálu tak, že když jedna dráha “ubírá” tak druhá “přidává” nebo chodí obě souhlasně ve stejném smyslu…?
Každopádně “lupanec”, protože je ještě před potenciometrem MASTER by neměl ohrožovat konec. Je to samozřejmě za předpokladu, že efekty jsou korektně vyrobeny a elektricky v pořádku. To znamená, že na jejich výstupu jsou kondenzátory oddělené stejnosměrné složky a nevyskytuje se tam stejnosměrné napětí, které by po přepnutí 3PDT TB switchem skokově posunulo řídící napětí mřížky další lampy. Ten předpoklad, že by to mělo být v pořádku je hodně pravděpodobný, nicméně vždy je dobré to nejdříve vyzkoušet s méně zesíleným poťákem MASTER a teprve potom konec tímto poťákem řádně otevřít (až je jasné, že k žádným skokům napětí/ránám s danými, konkrétními efekty nedochází).
Jaroslav Smrčka
By Julo on Úno 10, 2009
Chcel by som vediet kde sa da zohnat spinac 3PDT za rozumnu cenu? V najhorsiom pripade DPDT.
Nesmím prozrazovat všechny své zdroje, ale ty, které jsou obecně známy jsou třeba tyto:
www.banzaieffects.com nebo www.smallbearelec.com …
J.S.
By smrcka on Úno 10, 2009
Omlouvám se všem, že nestačím reagovat obratem. Je to tak, že jsem byl skoro měsíc nemocen a teď toho mám “sesypáno” tolik, že “nestačím odebírat z hromádky”. Ještě na tom taky nejsem úplně OK a do toho hraju pátky+soboty, občas taky musím zajít do zaměstnání :-), doma rozklad - o tom raději ani nemluvím, no prostě budu se snažit seč mohu to nějak dohnat a ustát, ale občas už nemohu…:-)
Děkuji všem za pochopení a slibuji, že se fakt budu snažit stále lépe více a radostněji…
Jaroslav Smrčka
By Vladimír on Úno 11, 2009
Dobrý den,
k mému dotazu ze 3. 2. - mohu poprosit o zaslání ceníku na mail?
Předem mockrát děkuji.
VBPosílám, J.S.
By Leenny on Úno 11, 2009
Zdravim Vas.
Mam ROGER MAYER Crossroads, kerej rozbocuje signal z kytary na dve vetve: symetrickou a asymetrickou, je mozny takhle rozbocit signal ze slave out vystupu mojeho zlaticka DoRe?
Dobrý den,
pokud nebude mít Slave Out extrémně velkou úroveň signálu, mělo by to jít - proč ne? Je třeba to vyzkoušet, jestli nedojde k přebuzení Crossroads. Nevím, co bych k tomu měl napsat,prostě pokus a nějaký výsledek bude. Nezkoušel jsem to nikdy, takže se k tomu nemohu takhle naslepo vyjádřit… Možná až to zkusíte, pověste sem zkušenost s výsledkem, kdyby k této specialitě někdy potřeboval nějakou informaci i jiný muzikant…
Jaroslav Smrčka
By Vladimír Pajer on Úno 12, 2009
Dobrý den,
přeji rychlé zotavení z nemoci a mám dotaz. Jak testujete třeba kabely? Přes přepínač nebo nějak podobně? Porovnával jsem kabely Proel, Leem a Planet Waves, jenže než jsem ty šnůry přehodil, zapomněl jsem, jak vlastně která zní :-). Navíc by to snad musela brkat nějaká robotická ruka, aby to bylo pořád stejně zahrané. S PW jste mi ovšem potvrdil můj dojem při hře s kapelou. Kabel za 700 (4,5m), zvuk tenký, cinkavý, žádné tělo, píchnul jsem tam Leema za cca 400(6m) a bylo tam, co jsem chtěl, tedy plný, měkký zvouček. Ovšem, když to zkouším doma výše popsaným způsobem, jsem si nejist :-).
Další věc je, že dnes to ve zkušebně hraje, zítra to přes stejně nastavený aparát hrát nebude. Příčina? Spousta lidí si myslí, že je to napětím v síti, já bych řekl, že daleko větší vliv má tlak vzduchu. Aspoň jsem k tomu došel dlouhodobým zkoušením.
Co vy na to?
Díky
Vladimír Pajer
Dobrý den.
Jednak to dělám tak, že si kabely přehazuji ručně a hraju na stejný set-up stejný rif a poslouchám. Potom to třeba realizuji tak, že příjde jeden nebo dva kamarádi kytaristi a jeden hraje pořád stejný rif a druhý mu přehazuje kabely. Všichni posloucháme a snažíme se nezávislé názory pojmenovat do společných jmenovatelů - výsledků subjektivních, poslechových testů. Přepínání by taky šlo, ale už by tam byl zase přepínač, jacky a popřípadě nějaká kabelová spojka, to asi není úplně ono..
Kabely musí být samozřejmě stejné délky, protože jinak jde objektivita zcela do háje…
Při těchto testech jsou slyšet obrovské rozdíly mezi jednotlivými typy kabelů. V podstatě každý hraje úplně jinak, málokdy jsou dva téměř podobné.
Vždycky zkoušíme nejdřív čisté zvuky, pak crunch zvuky a nakonec HiGain zvuky. Ty nejlepší kabely obstojí zvukově ve všech kategoriích, slabší jsou někde výraznější, jinde méně…
Mám takhle otestováno spoustu typů kabelů a sliboval jsem nějaké výsledky a jednoduchý popis testu. Zatím jsem se k tomu nedostal. Mohu jen stručně říct že z naposledy testovaných značek Planet Waves, Fender 3D Zero Point Carver, Monster Rock, Elixir, Spectraflex, Mogami Gold a Mogami Platinum, je suveréním vítězem Mogami Platinum ve všech zvucích od čistých po Higain. Jako druhý bych hodnotil Fender 3D Zero Point a pak hlouběji v poli jsou ty ostatní s méně přesvědčivými výsledky…
Pokud zmiňujete, že nějaký kabel tím, že zvuk určitým způsobem “modifikuje”, třeba zastředí je lepší než to, či ono, pak se proti tomu pro Vaši situaci asi nedá nic namítat, ale podle mne dobrý kabel nemodifikuje ale přenáší co nejsilněji (beze ztrát) a co nejvěrněji zvuk tak, jak nástroj opravdu hraje. Pokud kabel přibarvuje, může být samozřejmě pro určitý účel dobrý ale pro jiný účel už zdaleka ne. Taky jde o to, že kabely, které hodně přibarvují (např. Monster Rock), mohou vyhovovat na jeden typ zvuku, ale nejsou to univerzálně “nejlepší” kabely pro kytaristu, který potřebuje co nejširší výrazovou škálu a bohatou paletu zvuků. V určitých případech jsou tyto “zvýrazňovací” kabely berlička, ale z obecného hlediska pak mám dojem, že tento typ kabelu naopak začne svou “perkusivitou” ve středech kytaristu “brzdit” v rozletu, protože tón není dostatečně melodický pro různé styly a jednotlivé tóny zní příliš konkrétně, separovaně a nevážou se. Není v tom to, že by mi konkrétnost vadila, abych mohl schovat chyby v technice hry, ale naopak, když postupuji do nejvyšších poloh na kytaře, kabel v harmonických kmitočtech ztrácí dech a nepodporuje vyšší harmonické, které dávají tónům barvu a bohatost. Jeho “rezonanční kmitočet” nebo “koleno charakteristiky” (nevím jak to odborně nazvat) je zřejmě (alespoň pocitově to tak mám) posunut pod těmito nejvyššími tóny a ty pak zní “tupěji” než s kabelem, který má přirozený přenos v celém pásmu kytarových tónů. Takhle mi to nějak vyplývá i z praktických zkoušek různých kabelů na živém hraní s kapelou. Středově znějící kabely člověka nejdříve zaujmou, protože kytara leze konkrétněji z kapely ale postupem času to začne vadit, právě proto, co jsem před chvílí zmiňoval. Alespoň u mne to tak je…
Jaroslav Smrčka
By Placka on Úno 16, 2009
Zdravim,chci se zeptat,jestli mate nejakou zkusenost s “miniparovym kabelem”,nebo jak to nazvat,proste mam mezi kombem a pedalboardem ctyri kabely (smycka,channel switch a kytara in) a rad bych to spojil do jednoho. Jestli nevite,zda se da neco podobneho u nas sehnat?Diky za pripadny tip
By Placka on Úno 16, 2009
jeste dodatecek-samozrejme jsem narazil na www.pedalsnake.com,ale zajima me,jestli se to da poridit nekde u nas?
Dobrý den,
ovládací kabely pro přepínání funkcí aparátu, bych si klidně dal do nějakého “minipáráku”. Možná s “přimhouřením uší” ještě i linkové kabely efektové smyčky. Nástrojový kabel (nebo od pedalboardu) bych ale rozhodně nechal v plnohodnotném provedení a neslučoval bych ho nikdy do nějakého vícežílového páráku a podobně. Dá se to udělat tak, že plastovými, tenkými stahovacími páskami k sobě postahujete více solo kabelů do jednoho svazku. Stačí co půl metru nebo ještě dál od sebe stahovací pásky. Je to sice trochu tlustší než pedalsnake, ale účel to splní a když si chcete vyměnit některý z kabelů za lepší nebo obecně jiný, pak to rozcvakáte štípačkama, vyměníte kabel a znovu posvazkujete. Esteticky je to možná za dvě, ale zvukově to může být při správných typech kabelů na 1+. Není problém v tomto svazku táhnout i napájecí dráty, ale síťové rozvody si osobně vedu raději vždy zvlášť jednotlivými kabely, a to jak z bezpečnostních, tak i funkčních důvodů. Když mám z pedalboardu třeba signálový výstup, přepínání kanálů aparátu a ještě dva kabely pro efektovou smyčku, popřípadě stereo výstup pedalboardu do dvou zesilovačů, není problém to posvazkovat stahovacími páskami do jedné tlusté “hadice”. Přijedete na “kšeft, vytáhnete celý společný svazek z kufru, natáhnete mezi pedalboard a aparát jedním tahem, nacvakáte jacky a finito. Je to praktické, rychlé a levné.
Vím, že pedalsnake je tenčí a možná hezčí, ale toto, co popisuji, si každý může udělat doma sám a stahovací pásky koupí v každé lepší elektrikářské prodejně…
Jaroslav Smrčka
By Jakub J. on Úno 18, 2009
Dobrý den,
díky za skvělé stránky, za tu spoustu informací a rad:)
Mohl by jste mi prosím poslat nějaký váš ceník?
zaujali mě zvláště vaše truebypass lišty a boxy,
Předem díky
J.J.
Posílám, J.S.
By phoniq on Úno 19, 2009
Dobrý den, četl jsem Váš článek o EHX Deluxe Memory Man, ale nikde jsem nenašel zmínku o téhle verzi.
http://www.thomann.de/gb/electro_harmonix_memory_man.htm
Mohl byste mi tedy objasnit, o jakou verzi jde? Na českém trhu jsem již vámi popisovanou verzi Memory Mana neviděl, je to tedy náhrada? Pokud ano, čím se liší?
Děkuji
Dobrý den,
ano jde o analogový, současně vyráběný MemoryMan. Jsou zde už asi použity trochu jiné BBD analogové posuvné registry (zpožďovací/delay obvody), ale pořád jde o analog pracující na stejném, původním principu.
Asi za měsíc jsem domluvený s kolegou kytaristou, že mi tento nový model zašle-půjčí, abych si mohl udělat srovnání původního “plecháče” a tohoto nového modelu v krabičce typu Hammond… Potom dám v blogu na stránkkách vědět (popíšu), jak zvukové srovnání dopadlo…
Jaroslav Smrčka
By Marcel on Úno 23, 2009
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, zda znáte tento výrobek, případně, zda jste se s tím stkal a co na něj říkáte. dík…
http://www.diamondpedals.com/products/compressor.html
Dobrý den, neznám tento typ kompresoru, ještě jsem ho nikdy nezkoušel. Jde podle popisu o opto-compressor, což by mu mělo zaručit co nejpřirozenější průchozí zvuk. Vidím, že výrobce si dal s průchozí signálovou cestou “obvodově záležet” a použil obvody typu AD, což je jeden z možných předpokladů úspěchu při honbě za co nejlepším zvukem. Druhá věc mne naopak trochu odrazuje a to jsou polypropylenové kondenzátory. Mně zní polypropylen příliš HiFi-sticky. Když jsem dělal spousty testů kondenzátorů v různých typech efektů, nikdy mi polypropylen ať už jako Metalized Foil nebo i Film+Foil nepřišel tak dobrý jako Film + Foil Polyester. Polyester je sice “starší” typ materiálu, z hlediska dielektrických vlastností méně “matematicko/fyzikálně dokonalý” než Polypropylen, nicméně polypropylen mi zní suše a sterilně, kdežto polyester tónu propůjčujě teplejší barvu a kytara zní s těmito typy kondenzátorů plněji, melodičtěji. V HiFi zesilovačích se polypropylen používá častěji, v muzikantských ho znám hlavně z kondenzátorů typu Orange Drops, které se používají v Mesa Boogie a některých Boutique replikách starých Fenderů apod. Když jsem ale polypropylenové kondíky (Orange Drops, Xicon, Audience Aricaps, WIMA) zkoušel ve starém Voxu nebo Marshallu nebylo to zdaleka ono oproti kondenzátorům Mustard, SoZo, které jsou Polyester Film + Al Foil.
To jsem ale odbočil a trochu podrobněji popsal to, co je mi na první pohled jen trochu podezřelé, protože mé testy typů kondíků v efektech dopadly tak, že bych prostě tyto kondenzátory do efektů nedával…
Fakt ale nevím, neznám tento Compressor, takže jsou to jen mé teorie a nemohu to objektivně soudit. Jediná šance je koupit tento Compressor a srovnat s jinými výrobky. Jako referenci pro srovnání doporučuji třeba Carl Martin Compressor/limiter, který se u nás dá myslím bez problémů koupit a je výborný…
Jaroslav Smrčka
By Vojtěch on Bře 4, 2009
Dobrý den. Snad nebudu moc dotěrný, když se zeptám. Velmi mě tato problematika zajímá. Setkal jste se s některým z níže uvedených efektů v provedení “jako elektronkový efekt”? Delay,Echo,Looping,Flanger,Octaver,Chorus.
ad.:(Rozumějte: nejsem si jist, zda pojem “čistě elektronkový efekt” někdy existoval, protože si myslím, že vždy se v tomto elektonickém obovodu najde “nějaký polovodič”). To nahrává i na otázku; v jaké míře jsou dnes “elektronkové efekty” skutečně elektronkovými? Mohl by jste zmínit ryzí představitele “skalních” zkreslodel? Myslím tím např.: Fuzz, Vibe, Overdrive, Compressor..
Děkuji mnohokrát!
Dobrý den,
Delay - například Maestro Echoplex je páskové, celolampové Echo/Delay. Dále Tube Tape Echo od Fulltone je v podstatě něco velmi podobného.
Overdrive/distortion - Matchless Hotbox - celolampový zkreslovač, vlastním také dvoulampový Hot Tubes od Electro Harmonix (dělali i polovodičové verze, ale já mám celolampovou, bez polovodičů) a našly by se ještě další pedály zřejmě…
Flanger a chorus nelze bez polovodičových BBD obvodů nebo popř. i digitálních obvodů udělat. Šlo by pouze vstupní a výstupní obvody udělat lampové, ale vlastní zpožďovací linka musí být polovodičová. Tedy pokud bychom Flanging nechtěli simulovat kolísajícím posuvem pásky v podobném zařízení jako je Echoplex. Teoreticky se i toto asi dá, ale není to běžná podiová praxe
Tremolo lampové je ve spoustě starých celolampových aparátů jako jejich pevná součást.
Vibrato už zase potřebuje polovodiče ke změně výšky tónu procházejícího zvuku…
Compressor v celolampovém provedení je opět možný. Běžně se používají lampové opto compressory ve studiové praxi (Drawmer S3 apod…). V efektových (podiových) kategoriích je znám třeba Electro Harmonix Black Finger, ale neměl jsem ho ještě rozdělaný, takže nevím zda je zcela bez polovodičů nebo tam něco málo bude, každopádně lampy jsou pro jeho zvuk rozhodující..
Wah pedál, který je lampový jsem viděl třeba zde: www.geofex.com/Article_Folders/tube-wah/tube-wah.htm . Měl jsem také zajímavý dvulampový efekt od Electro Harmonix s názvem Tube Zipper. Jde o kombinaci zkreslovadla (lampový distortion) a Envelope filtru (tedy jakoby automatického kvákadla s možností různých módů a frekvenčních nastavení). Nešlo sice o efekt, v němž by nebyl vůbec žádný polovodič, ale zvuk byl převážně lampový a pomocí operačního zesilovače a optočlenů pracovaly automatické filtry, které podle nastavení ovládacích prvků různě reagovaly na úder do strun.
Jaroslav Smrčka
By Vojtěch on Bře 7, 2009
Děkuji za Vaše cenné informace.
By Plabo on Bře 10, 2009
Dobrý den, pane Smrčka, používal jste někdy kombinaci kytara A Y B True Bypass Box = 1 výstup kytarový amaparát, druhý výstup pásmový ekvalizér + basové kombo? Napadlo mě to skrz zvýraznění basů (nebo při absenci kvalitního bassmena? 8). Mám na mysli: stáhnout na ekvalizéru výšky a naopak hloubky vytáhnout. Co se týče A Y B True Bypass Boxu, určitě používat Y režim
.. Myslíte, že by v tom byl nějaký zádrhel?
Dobrý den,
takhle jsem to opravdu nikdy nepoužíval. Nápad je to zajímavý, ale basu to určitě nenahradí.
Technické “zádrhely” se teoreticky mohou vyskytnout v tom, že oba systémy (aparáty) mohou začít brumět vlivem zemní smyčky spojením zemí přes A/Y/B Box, protože budou zcela odlišné. Ale nemusí, je to vždy individuální…
Druhý technický problém (který už není tak podstatný) je ten, že průchodem stejného zvuku přes dva řetězce, které různě otáčí fázi signálu se může celkový zvuk v určitých kmitočtech fázově “rozpadnout” - zvuk bude v protifázi a celkový výsledek namísto aby se sčítal a posiloval se může odčítat a naopak v některých kmitočtech znít nevýrazně a nepřirozeně. Je samozřejmě nutno to vyzkoušet na konkrétních typech zařízení, co to bude dělat.
Ale řeknu to tak, kdysi mne bavilo tahat s sebou dva aparáty, abych mohl hrát do sterea. Stereo jsem tehdy různě kombinoval a zpočátku si to trochu i užíval, jaký “pompézní” zvuk mohu mít na podiu. Pak po nějakém čase jsem si zase zkusil zahrát s kapelou jen na jeden jednoduchý aparát a ucítil jsem tu větší “prudérnost-údrnost” přímočarého zvuku kytary. Tak jsem došel k závěru, že to tahání se s dvěma aparáty a rackovými efekty nemá tu “účinnost” při živém hraní, kterou jsem od toho původně očekával.
Pokud máte potřebu “posilovat” na každém hraní a nemusíte ještě vzhledem k věku a pevnému zdraví šetřit každou zbytečně vynaloženou energií, klidně to zkuste :-). Sám uvidíte, jak dlouho Vás to bude bavit a nakolik si “zvukově polepšíte” oproti jednomu solidnímu aparátu…
Jaroslav Smrčka
By Lála on Bře 10, 2009
Dobrý den, hledám recenzi na speaker kabely.
.
Nevím jestli Monster cabel performer 500(nestíněný), nebo Planet waves PWS05 (taková solidní stíněná a zvlášť izolovaná dvojlajna, která mě byla zcizena). Hlavně pátrám, jakých idealních parametrů by měl dosahovat tento propojovací kabel. Kabel Monster rock mám již jako nástrojovku (spokojenost) a hraji na telecastra přes Marshall 6100 a 1960A. Díky za případnou odpověď, zdravím všechny podobně postižené a tento web je opravdu počteníčko °)
Dobrý den,
nevím jaký je zvukový rozdíl mezi těmito kabely, nikdy jsem se takovým testem nezabýval. Je to dobrý námět k dalšímu “šílenému vědátorství” a otevření nové kategorie pro zlepšování řetězce.
Můj první pocit, když se na mechanické provedení obou typů kabelů dívám ale je, že nemají až tolik mědi, jak bych si osobně představoval, že by správný reproduktorový kabel měl mít. U kytarového aparátu není zapotřebí aby kabel chodil do 20kHz a tak uvažovat o skin efektu na vysokých kmitočtech u kabelu který bude mít řádově délku do 1,5m asi není zcela relevantní, respektive se domnívám, že odtud mi “zrada” nehrozí. Spíš chci aby měl kabel co nejmenší odpor a indukčnost a signál se tak v co největším poměru dostal až na kmitačku reproduktoru, kde má účinně pracovat na rozdíl od kabelu, který by z tohoto pohledu měl být pokud možno neutrální.
Proto jsem si kabel udělal z klasické reproduktorové (průhledné-nestíněné, co používají HiFisti) dvoulinky toho největšího průřezu, který jsem zrovna sehnal, konkrétně 2x 4mm2. Koupil jsem dva větší úhlové jacky s plastovým krytem, do něhož jsem trohu zvětšil původní otvor, aby se tam kabel vešel.
Jednak mne ten kabel při jeho “kvalitě” nevyšel až tak katastrofálně draze a na druhé straně mám zatím pocit, že jsem pro to udělal vše nejlepší co jsem mohl, alespoň soudě podle těch spletených měděných lan, co jsou v kabelu vidět (Kdyby byly stříbrné, či zlaté bylo by to ještě přesvědčivější
Možná se osudově mýlím a pokud někdo, kdo čte tuto diskuzi má jiné konkrétní výsledky z praxe a zabýval se hloubkově přesně touto tematikou, rád se poučím, protože kdybych si sám tuhle část řetězce dokázal ještě více “vylepšit” tak, že by to opravdu byl slyšitelný rozdíl (jako je tomu např. u kytarových kabelů), půjdu do toho rád i za ceny vyšší investice, než jakou jsem v tomto případě vynaložil..
Myslím si ale, že na tom kraťoučkém kabelu tu “masu mědi” nějaká finta s vnitřní architekturou kabelu, či speciálností dielektrika apod., za cenu úspor na mědi “neudělá”…
Jaroslav Smrčka
By Leenny on Bře 11, 2009
Zdravim Vas.
Tak sem se konecne rozhodl pouzivat i delay, kerej se mi doma valel neco pres rok…Jedna se o Line6 DL4, mam ho zapojenej v seriove smycce bez regulace gainu v ni. Vydrzi ten delay vybuzeni celolampy Dore naplno? Neposkodi se vstup delaye? Vyrobce nepise nic o maximalni vstupni urovni…
Dobrý den,
pro Delay je rozhodující, kdy začne sám zkreslovat, limitovat. Pokud ho budete “krmit” z regulovatelného, linkového výstupu, jeho poškození vlivem úrovně tohoto výstupního signálu určitě nehrozí. Stejně budete poslouchat, jak to hraje a když už to bude protivně zkreslovat v samotném zvuku delay, budete muset úroveň signálu z linky do delay stáhnout. Obecně ale fatální průšvihy (poškození efektů) touto cestou většinou vůbec nehrozí. Samozřejmě ho nesmíte zapnout omylem třeba do reproduktorového výstupu aparátu, tam už by to bylo jiné “peklo”, ale linkový výstup by měl být zcela bezpečný…
Jaroslav Smrčka
By Karel on Bře 11, 2009
Dobrý den, chci se zeptat co si myslíte o aktivních kytarových kabelech. Slyšel jsem to od kámoše, kterej byl na koncertě trio Michala Pavlíčka a on (včetně basáka) je používá. Po koncertě se ptal basáka (Martina Ivana) a on mu řekl, že je to nová věc a používá je nejen kvůli zvuku, ale i proto, že jsou absolutně imunní vůčí okolnímu rušení (např. světla při živáku atd.) ostatní prý různě bručí.
By Leenny on Bře 11, 2009
Zdravim.
Co je lepsi a jake sou vyhody a tak…
1) Prepnout na linkovym vstupu mixu vetsi vstupni citlivost a vystup z klaves mit pak jen lehce zesileny?
2)Na mixu mit nizkou citlivost a klavesy naplno?
Je tam prepinani 4dB / 10dB…
Dobrý den,
osobně bych volil tuto cestu: Z kláves pustit co největší signál a na mixu zvolit menší citlivost, tedy linkový vstup. Tak by měly být lépe kompenzovány třeba přenosové nedostatky kabelu mezi klávesy a mixem a celkově by se mělo dosáhnout lepšího odstupu šumu/brumu v PA, vlivem zbytečného zesilování slabých signálů a rušivých (nechtěných) kmitočtů, které se idukují do kabelu z okolního prostředí.
Ale otázkou mohou být ještě dvě věci: Ta první je, zda i při menší citlivosti vstupu na mixu toho z těch kláves ještě pořád “nepoleze” tolik, že to mix i tak na vstupu přebudí? Potom je třeba pomocí PEAK indikátoru nebo PFL nastavit optimální-maximální možný výstup z kláves, aby to mix mohl ještě dobře (bez limitace) zpracovat.
Druhá věc, která by mohla být otázkou zda tak, či onak je to, jakým způsobem se útlum na vstupu mixu v konkrétním zapojení dělá. Pokud je vstupní jednotka mixu vybavena kvalitním zapojením, platí to vše, co jsem právě napsal. Pokud je to ale nějaká levná kategorie mixu a útlum vstupu se dělá nějakou “technicky podpásovou” metodou, může se stát, že vlivem takto “lacino” změněné vstupní impedance dojde k posunu v dynamice a některých kmitočtech a tím ne zcela efektivní “saturaci” vstupu celým užitečným signálem. V takovém případě bych připustil jako “nouzovou” i variantu na vstupu mixu dát vyšší citlivost a na klávesách trochu stáhnout, aby to celkově znělo “barevněji”.
Obecně platí první varianta, ale v některých konkrétních případech může mít určité opodstatnění i ta druhá…
Jaroslav Smrčka
By Michal on Bře 13, 2009
Dobrý den
.
Chtěl bych se zeptat na následující. Mám stratocastera s aktivní elektronikou EMG DG-20 a kombo Fender Super champ xd. Kombo má vestavěné efekty a nejvíc se mi líbí delay, takže ho budu používat. Protože však potřebuju i jiné efekty a hlavně dist a reverb zapojil jsem mezi kytaru a kombo Line6 DM4 (ten by měl být TB) pak LS-2 a RV-5 a nijak se mi nezdá, že by tam byl úbytek signálu. Další efekty PH-3 a CH-1 a PS-5 jsem dal do smyčky A toho LS-2. Napájím to zdrojem pro pedalboardy BCB 60 1000mA s využitím rozbočky na LS-2. Myslíte, že ten průchod přes LS-2 je TB nebo byste mi doporučil nějakou Vaši TBlištu a jiný zdroj nebo nějaké jiné zapojení? Děkuji
Dobrý den,
jestli jsem tomu dobře porozumněl, napájíte efekty před vstupem aparátu i ve smyčce společným (jedním) napáječem a napájení navíc ještě distribujete přes Line Selector? Nevím, jak přesně se chová v dané situaci Váš aparát. Třeba to nedělá ve zvuku žádný problém, ale já bych určitě použil minimálně dva oddělené zdroje. Jeden pro efekty ve smyčce aparátu a druhý pro efekty před vstupem aparátu. Samozřejmě nejlepší řešení je použít separované zdroje pro každý efekt izolovanou sekci zvlášť. Dále pak: Pokud máte pocit, že s použitím Line Selectoru nedochází k žádným změnám signálu, používejte ho klidně dál. Já s ním mám tu zkušenost, že při použití před vstupem kvalitních, celolampových aparátů většinou nežádoucím způsobem mění procházející signály. Není true bypass a z toho důvodu bývá v některých případech nahrazen TB Boxem nebo TB lištou (podle způsobu jeho konkrétního použití).
Co se týče mých doporučení, nechci si “natvrdo přihřívat polívčičku” doporučováním, abyste vyměnil to, či ono za mé konkrétní produkty. Naopak, pokud jste s dosavadní situací zvukově spokojen, spíš Vám doporučím nechat to zatím tak a vyčkat, až příjde “nutnost změny”. Každý máme jinou představu o zvuku a ta se časem vyvíjí. Teď Vám to chodí vše dobře, tak to neřešte. Nikde není napsáno, že za nějaký ten pátek, či rok se nemůžete rozhodnout koupit si větší aparát s větším reproduktorem (či dvěma, boxem a třeba i bez DSP procesoru apod.) a najednou zjistíte, že už slyšíte nedostatky, které dané zapojení přináší. Pak začnete hledat nějaké řešení z konkrétní nutnosti zlepšit nedokonalé… V takovou chvíli Vám rád doporučím nějaké konkrétní řešení. Ale v této dané situaci, se kterou jste, jak píšete spokojen, bych si nedovolil Vám nutit nějaké změny, o kterých byste nakonec mohl usoudit, že to celé nijak “nevylepšily” a byly samoúčelné a z mé strany kalkulativního charakteru. To nechci…
Takže dejte tomu ještě nějaký čas a až nastane “time for change”, můžeme se začít bavit konkrétněji. Teď Vám jen doporučím vyzkoušejte si rozdělit napájení efektů před vstupem a ve smyčce na dva samostatné adaptery. Pokud žádnou změnu (vyčištění brumu, přehlednější zvuk) neuslyšíte, nemusí být k řešení ani tohle…
Jaroslav Smrčka
By Kodlc on Bře 16, 2009
Dobrý den, měl bych dotaz; mám Artec Analog Delay ADL-2, všude je označovaný jako analogový delay, ale někde jsem se dočetl, že je to digitál. Nevíte náhodou jak to s ním doopravdy je?
Dobrý den,
Artec Delay nepoužívá klasické analogové obvody BBD, které jsou známy třeba z EHX Memory Man DeLuxe nebo Diamond Memory Lane, ale obvody typu ASIC. Jde o novou technologii, která není tak zcela ani klasický digitál, ale ani čistý analog. Sám s tím ještě nemám konkrétní zkušenost, takže se nedokážu vyjádřit. Chtělo by to udělat srovnávací poslechové testy obou technoliogií: klasické - BBD s comp/expander versus ASIC a pak by teprve člověk mohl posoudit, co je opravdu lepší/horší a v čem.
Pravdou je to, že ASIC se svým principem navenek tváří spíše “digitálně”, ale může znít lépe než klasický digitál s AD/DA převodníky a filtry…nebo taky ne. Zatím nevím, je třeba to někdy porovnat, vyzkoušet…
Jaroslav Smrčka
By Zdeněk Poklemba on Bře 19, 2009
Ahoj Jardo. Díky za modifikaci vintage Rata. Takový výsledek jsem nečekal. Za pár kaček neskutečný rozdíl. Tohle by určitě stálo za výrobu. Geniální.
Zdenál.
Díky
By Michal on Bře 23, 2009
Dobrý den
děkuji za odpověď ze 13.3. ohledně LS-2 a chtěl bych se ještě zeptat na propojení krabiček. Jak výše uvedeno máte zkušenost s tím že nejlepší propojení krabiček je tuhým vodičem jestli jsem to dobře pochopil. Dokonce na youtube.com jsem u některých testů tyto propojky viděl. Jak by to bylo s těmi kovovými propojkami bez kabelu, které se běžně prodávají ať už rovné nebo vyosené, tam je to snad propojeno taky natvrdo? A dále jsem v recenzi v muzikusu jednou četl, že pokud máte v kytaře aktivní elektroniku, je jedno jaký kabel a v jaké délce použijete, je to pravda? Děkuji
Dobrý den,
ano v kovových propojkách je to propojeno natvrdo a tudíž by to mělo být OK. Aktivní elektronika v kytaře znamená, že výstupní odpor je namísto 5000 - 10000 Ohmů roven např. 100-500 Ohmů. Takže parazitní kapacita kabelu v řádu více než 1000pF se projeví na pasivním výstupu mnohonásobně negativněji než na tom aktivním, který ji svou nízkou impedancí kompenzuje. To ale neznamená, že je úplně jedno jaký kabel použijeme. Pokud bude kabel s masívním jádrem mědi (živým vodičem), tak se bude dynamicky i s aktivní elektronikou chovat lépe, než nějaká tenkostěnná “tkanička”. Dobrý a kvalitní kabel není nikdy na škodu, jen se s aktivní elektronikou tak slyšitelně neprojeví jeho výborné vlastnosti jako s pasivní. Podle mne není úplně pravda, že s aktivní elektronikou můžeme použít jakkoliv méně kvalitní kabel a dosáhneme stejného výsledku jako se špičkovým kabelem. Toto tvrzení bych nikomu nepotvrdil…
Prostě aktivní elektronika je na jedné straně dominantní natolik, že dovede docela zkompenzovat paraziní kapacitu kabelu, ale na druhé straně je také bohužel natolik dominantní ve vztahu ke snímačům a tím i potlačení “syrovosti základního zvuku”.
Základní pasivní zvuk totiž nesestává jen ze dřeva, indukčnosti a impedance snímačů, kapacity a indukčnosti kabelu, ale to vše ještě tvoří rezonanční obvod se vstupním seriovým odporem zesilovače (efektu), kapacitou vstupního kondenzátoru, paralelním odporem na vstupu proti zemi, kapacitou první mřížky lampy atd.
Ve chvíli, kdy se do tohoto “přirozeného rezonančního obvodu” postaví aktivní elektronika, “rozetne” ho jakoby zvukově vedví. Její elektronika má sice taky svůj vstupní obvod, ale “impedančně odizoluje” jinak laděné vstupní obvody lampových zařízení, popřípadě efektů před nimi.
A ta kompenzace kabelu potom vyzní tak, že je to opět jako vše ve fyzice “něco za něco”.
Jaroslav Smrčka
By Radim on Bře 23, 2009
Dobrý den, měl jste někdy “čest” si zahrát na JTM50 ? (jen ze zajímavosti)
.
) Shrnul bych to výrazem “kruh se uzavřel…”
Rozhoduju se mezi Marshall Vintage Series 1987X a klasikou JCM 800 2203 .. těžko se rozhodnout, jaký máte názor na tyhle hlavy?
Dobrý den,
JTM50je v podstatě přechod mezi Bass a Lead verzí Marshallu “čtyřdíry”, kdy v první katodě obou půlek ECC83 je “basová” RC kombinace elektrolytu a odporu 820Ohm pro obě “půllampy” společná. Výškový vstup pak má pouze paralelně k jednomu ze směšovacích odporů kondík řádově 500pF a v korekcích je kombinace 250pF + 56kOhm namísto 470pF + 33kOhm. Tím se liší od pozdějších verzí JMP MkII LEAD, které mají tyto záležitosti řešeny-odladěny “moderněji”.
Právě na takto postaru, ve stylu Bass verze zapojený Marshall hraju. Tedy ještě s tou vyjímkou že i ten kondík 500pF u směšovacího odporu nemám. Mám tedy jen “basový” vstup. Osobně to považuju za nejlepší zapojení starého PLEXI typu Marshallu pro single snímače
JCM 800 2203 Master Volume se už naopak pro single snímače vůbec zvukově nehodí. Jde o mnohem později vyvinutý zesilovač především pro humbucker snímače. Hraje výborně třeba s kytarami typu Gibson Les Paul. Příjemné je i jeho nakopnutí overdriverem typu TS9 / TS808 pro “mazlavější” sólový zvuk.
Model 2203 je 100W verze, já jsem kdysi hrával na model 2204 50W. Na ten jsem se snažil pak hrát dál i když jsem vyměnil hubuckery za Strat se singly, ale velice brzy jsem to vzdal a pochopil, že potřebuji jednoduchou, starou “čtyřdíru” JTM45, JTM 50, JMP MkII nebo podobně. A když jsem si tento jednokanál pak pořídil, byla to na jedné straně obrovská úleva s mnohem přijatelnějším tónem pro Strat (do basového vstupu), ale na druhé straně začala “krabičková éra”, což dnes vidím nakonec zpětně taky jako pozitivní krok (vpřed či vzad..?.. jak kdo chce
Každopádně JTM50 je čistější a hodně dynamický, takže zdaleka tak netrhám struny, jako to bývalo u Master Volume. Na druhé straně zase veškeré zvuky, včetně zkreslení, musím dělat krabicemi v pedalboardu, protože si nemohu při hospodském hraní dovolit hrát až na “krev z uší”, kdy čtyřdíra teprve začíná nádherně kreslit sama o sobě i koncovým stupněm…
Pokud tedy máte humbuckery na kytaře, je možná “pohodlnějším”, byť méně univerzálním řešením Master Volume 2204, 2203.
Pokud hrajete rád na singly, tak je rozhodně lepším řešením JTM50.
Můj názor…
Jaroslav Smrčka
By Jaroslav Kučera on Bře 26, 2009
Dobrý den,
mám dotaz. Již delší dobu používám flanger firmy Ibanez, konkrétně model FL-301 (stará krabička). Napájena je dvěmi 9V bateriemi. V poslední době začínám řešit napájení adaptérem, ale narážím na problém s rozměry jacku, který by byl pro tento efekt vhodný. Vypadá to, že tímto způsobem bylo určitě napájeno více starých efektů firmy Ibanez. Můžete mi prosím poradit, jak tento problém vyřešit? Jiný flanger zatím nechci, protože tento (až na obrovský šum) má krásný zvuk.
Dobrý den,
koupil jsem ho předloni (pak zase prodal), ale mám pocit, že tam byl jack 3,5mm nebo se pletu? Dělá se ještě jack 2,5mm. ten jste tam zkoušel? Nepamatuji se, že bych s tím měl nějaký zvláštní problém…
Vím, že se dělaly dvě verze Flangeru FL-301 a FL-301DX s 9V nebo 18V napájením, ale oba jsou na jack napájecí konektor. Pokud na to příjdete, který typ jacku tam přesně pasuje, napište to tu prosím, taky si to zařadím do své “databáze typů napaječů a konektorů”, ať mám přesné informace. Už dlouhou dobu se nikdo s něčím takovým v pedalboardu neobjevil. Je to dnes samý Line6, Behringer a podobné “fajnové” věci a žádnou pořádnou starou otlučenou krabici pomalu člověk už neuvidí…
Jaroslav Smrčka
By Michal on Bře 27, 2009
Dobrý den
díky za odpověď ze 23.3. ohledně propojek a kabelů a chtěl bych se ještě zeptat, nebo požádat o pomoc při identifikaci snímačů. Asi v polovině osmdesátých let jsem koupil přes annonci stratoplato osazené třemi singly. Mají nádherný zvonivý sound a v té době tu bylo něco. Bohužel na toho člověka už dávno nemám kontakt a tehdy jsem se ho neptal z jakého typu strata to vyndal. Jen asi rok na to se mi ozval, jestli bych mu je neprodal zpátky. Potřeboval bych vědět jaký je to typ snímačů. Jediné co jsem byl schopen změřit byl stejnosměrný odpor 2×5,8 a 1×6 a to že mají všechny tři stejné vinutí. Můžete mi někoho dopručit, kdo by je identifikoval přesněji? Není na nich žádný popis ani číslo. Díky
Dobrý den,
tak v tom Vám opravdu neporadím - prostě nevím. Ale co vím obecně, je to, že se opravdu staré Fender snímače z padesátých, šedesátých let atd. prodávají za neuvěřitelně vysoké sumy. Je to asi tím, že tehdy se technologicky jinak připravovaly materiály než dnes, takže jsou z tohoto pohledu neopakovatelné, i když spousta výrobců se ohání přesnými replikami, nejsou prostě přesné ve strukturách a složení materiálů. Další nezanedbatelný proces je přirozené stárnutí magnetů, které udělá se zvukem taky svoje. No a v neposlední řadě je to samozřejmě i historická hodnota, na což se sice v Česku zatím moc nehraje, ale někteří bohatí muzikanti už taky začínají investovat peníze třeba do vzácných nástrojů, jak se ukazuje..
V podstatě byste si za sadu originálních, hodně starých snímačů Fender dnes mohl koupit třeba dvě až tři nové original Fender kytary komerční kategorie. Buďte tedy velmi obezřetný, kdyby je zase někdo chtěl koupit a neunáhlete se
Jaroslav Smrčka
By smrcka on Bře 29, 2009
OMLOUVÁM SE VŠEM MUZIKANTŮM, KTERÝM JSEM NEODPOVĚDĚL NA E-MAIL BĚHEM POSLEDNÍCH 14 DNŮ.
ZHAVAROVAL MI DNES OUTLOOK EXPRESS A ZTRATIL JSEM ASI 15-20 NEPOZNAČENÝCH/NEZPRACOVANÝCH E-MAILŮ. BYLY MEZI NIMI TUŠÍM I NĚJAKÉ OBJEDNÁVKY NEBO POTVRZENÍ PŘEDEM DOJEDNANÉHO. PROSÍM PROTO VŠECHNY, KTEŘÍ MI POSÍLALI OBJEDNÁVKU NEBO POŽADAVEK BĚHEM POSLEDNÍHO MĚSÍCE, ABY TAK UČINILI ZNOVU A JÁ SI TO ZKONTROLUJI SE SVÝMI ZÁZNAMY. URČITĚ MI TAK PÁR VĚCÍ UNIKLO A DOTYČNÍ BY ČEKALI MARNĚ.
JEŠTĚ JEDNOU SE TEDY OMLOUVÁM ZA NEDOKONALOST POČÍTAČOVÉ TECHNIKY, ALE POKUD CHCETE MÍT JIISTOTU PŘIJETÍ OBJEDNÁVKY NA COKOLIV, CO ŠLO BĚHEM CELÉHO BŘEZNA, RADĚJI MI TO POŠLETE ZNOVU.
DĚKUJI ZA POCHOPENÍ
JAROSLAV SMRČKA
By Michal on Bře 30, 2009
Dobrý den
děkuji za odpověď co se týče těch snímačů. Měl bych zájem o Váš TRUE BYPASS BOX DOUBLE, chci vyhodit LS-2ku a dát ho tam místo ní. Můžete mi prosím poslat cenník?
A ještě jsem se chtěl zeptat co se týče tuhých vodičů v kytaře. Myslel jste to výše
(viz Oct 7, 2008) tak, že by se tuhé vodiče dali i od snímačů k přepínači a od volume pot k jackové samici? To je u strata docela piplačka a letování přímo na kontaktech snímačů. Chtěl bych to zkusit při sestavování nové elektroniky, ale nevím jestli si na to troufnu.
By Krisboy on Bře 30, 2009
pro Milana - dotaz z 28.1.2009 - není tohle ono?
http://www.ehx.com/products/signal-pad
*Pozn.: tohle je určeno do signálového řetězce před vstupem do zesilovače, popř. do efektové smyčky apod. Tedy pro úroveň signálu kytarového, efektového nebo maximálně linkového výstupu. Jako POWER ATTENUATOR to výkonově není dimenzováno. mělo by to pak mnohem větší rozměry, aby se tepelně mohl vyzářit ztrátový výkon, který musí “brzda polknout” aby nešel do reproduktoru…
By Tomáš on Bře 30, 2009
Dobrý den,
což u čistého kanálu docela dost vadí. Kabely jsem zkoušel měnit, efekt napájím zatím baterkou (čekám na váš zdroj :). Nevíte čím by to mohlo být?
mám nově Voodoo Labs Analog Chorus. Při silnějším úderu do strun je slyšet menší jakoby prasknutí nebo zachrčení, něco jak kdybych to šlehnul s crunchem
Dobrý den,
jsou dvě možnosti. První je ta, že chorus do jeho vstupu “krmíte” moc velkým signálem, který už není v rámci svého “headroom” zpracovat. Přeloženo do laického jazyka, buďto z kytary nebo efektů zapojených mezi kytarou a chorusem leze tak velká úroveň signálu, že ho to přebuzuje na vstupu. Nemáte před ním třeba Compressor nebo něco zesilujícího (byť i jen čistě) s nastaveným výstupním LEVEL/VOLUME na extrémně velkou hodnotu? Nebo aktivní elektroniku v kytaře s extrémně silným výstupem? Třeba nový Eric Clapton signature Strat tohle rád dělává, co vím…
Druhá možnost, pokud nic z výše uvedeného neplatí je, že efekt bude vadný a asi by to pak bylo na záruční opravu/výměnu…
Jaroslav Smrčka
By Leenny on Dub 1, 2009
Zdravim.
Nevite o nekom, kdo by ohodnotil kvalitu nahravek po zvukove strance a poradil s nastavenim zvuku a tak vsechno kolem toho?
Napadá mne Milan Cimfe ze studia SONO, ale nevím nakolik by měl čas a ochotu…
Nebo by Vám mohl poradit třeba můj kamarád Roman Helcl z kapely November 2nd, který se snaží vyhledávat kvalitní zvukaře a producenty i ze zahraničí. Zkuste se podívat na stránky November 2nd, měli by tam mít funkční kotakt a třeba Vám Roman poradí.
Já se tím až tak nezabývám. Kdysi jsem sice budoval a nějakou dobu spoluvlastnil 16-stopé analogové studio s magnetofony TEAC a STUDER, ale to bylo před dvanácti lety a od té doby je vše trochu jinak…
Jaroslav Smrčka
By Tomáš on Dub 1, 2009
Děkuji za odpověď, pravděpodobně jste vyjmenoval všechny příčiny. Volume mám na max, před chorusem CS-2 a aktivní EMG, každopádně díky za info
By Leenny on Dub 2, 2009
Zdravim.
. Úplně první MXR Distortion+ měly germaniové limitační diody 1n34A namísto dnešních 1n4148 a to je myslím nejpodstatnější rozdíl. Samozřejmě dobové vazební kondenzátory také specificky dotváří charakter zvuku. Možná se dá taky říct, že “poctivý” plošný spoj se silnými spojovacími cestami je lepší než dnešní oboustranné “slaboty” s vlasovými spoji…
Mam “MXR Distorsion+” a chtel bych zjistit z ktereho roku tento kousek priblizne pochazi. Staci ho poradne vyfotit a zaslat Vam?
Dobrý den,
obávám se, že v tomto Vám neporadím, protože se datováním efektů dle výrobních čísel až tak moc nezajímám. Mne zajímá vždy jaké jsou uvnitř součástky, ale jestli je to z roku 77 nebo 82 mne už tolik nepálí
Zkuste se obrátit s otázkou stáří na nástupce MXR - výrobce dnešních reissue MXR efektů firmu Jim Dunlop. Tam by asi měli vědět víc…
Jaroslav Smrčka
By Pavel on Dub 4, 2009
Dobrý den,
z vlastních zkušeností jsem usoudil, že germaniový fuzz efektový zesilovač ke kytaře hraje nejlépe “když ho dáte před štací do ledničky odpočinout”, není třeba pak balancovat se vstupním odporem a sustainem. Napadlo mě použít přídavné chlazení pro tranzistor, snad by vířivé magnetické pole ventilátoru nedělalo problémy. Myslíte, že by se to minulo účinkem?
S pozdravem
Radim
Dobrý den,
myslím si že ventilátor mini rozměrů by tomu neublížil. Je taky dobré spojit nějakým tepelně vodivým materiálem “těla” tranzistorů třeba s plošným spojem nebo tranzistory opatřit chladiči, chladícími křidélky apod.
Problém ovšem nastává v létě, kdy i ventilátorek bude na tranzistory foukat jen okolní vzduch o teplotě až 30°C. Takové chlazení pak stejně nemá patřičný “zmrazovací” efekt.
Jaroslav Smrčka
By Pavel on Dub 5, 2009
Dobrý den, prosím o Váš ceník.
Děkuji
s pozdravem
Pavel Radim
OK, posílám…
J.S.
By Kajda on Dub 6, 2009
Mozna by bylo dobre se zminit taky o strunach protoze i ty delaji zvu-sila,druh…
Samozřejmě struny jsou velmi důležitým segmentem při tvorbě zvuku. Nevím ale co bych o nich obecně napsal. Mohu jen napsat na co jsem hrával a hraju já. Dokud jsem před lety používal kytaru s humbuckery a Floyd Rose hrál jsem na d´Addario XL110. Poté na Fender s Texas Specials jsem používal Fender nickelplated Super Bullets Regular Heavy, což je kombinace tří tenkých e,h,g z “desítkové” sady a tří tlustých D,A,E z “dvanáctkové” sady. Teď hraji na zakázkového Strata (ručně dělaná kopie v USA) z velmi tvrdého jednoho kusu jasanu a snímači Lindy Fralin Real 54´s. Na této kytaře jsem si zamiloval struny DR Pure Blues desítky, což jsou celoniklové struny. Bohužel za jeden večer většinou vždy zničím minimálně (rozpadne se opředení) D-éčko, takže si jich kupuju (D-éček) vždy deset sólo a doplňuji je na kytaru po každém kšeftu. Celkově ty struny málo vydrží, ale mají krásný jiskřivý zvuk, který přes Celestion Heritage 20W Greenbacks vynikne oproti jiným typům strun, které tohle “záření” nedovedou. Je to sice tak trochu “country chřestýš” ale hraju s tím v pohodě i heavy rock s lampovým HiGain zkreslením. Když hraje kytara dobře “ze dřeva” nejsou ty výšky protivné ale naopak krásně barevné, protože zní přirozeně… Ty struny mají trochu slabší výstupní signál z kytary oproti nickelplated typům. Mně to ale nevadí, protože stejně hraju hodně silově a alespoň mám u krabiček i zkreslení rezervu v dynamice a “nehltí” se mi zbytečně, tón je i při maximálních úderech krásně čitelný a dobře artikulovaný.
Víc o strunách nedovedu napsat. Zkoušel jsem dříve Nickleplated struny i od jiných firem. Líbily se mi třeba Dean Markley Blue Steel nebo Ernie Ball. Nelíbily te mi GHS, Elixir co se tak pamatuju…
Určitě se najde někdo, kdo tohle bude číst a má třeba bohaté zkušenosti s testováním různých druhů strun. Směle sem kdokoliv napište, čtou to muzikanti a každá zkušenost je dobrá v tom, že může ušetřit čas, hledání i zbytečně vyhazované peníze…
Jaroslav Smrčka
By Tomesh on Dub 20, 2009
Dobrý den pane Smrčko, měl bych na Vás dotaz. Mám 5 kytarových efektů. Uvedu je v pořadí, jak je mám zapojeny za sebou v pedalboardu od kytary do zesilovače. Wah-wah pedál George Dennis GD35, Danelectro Chili dog Octave, Boss equalizer GE7, Johnson Chorus a Boss Digital Delay DD3. Jednak se chci zeptat, jestli je takovéto zapojení optimální, nebo jak by mělo optimálně vypadat? A druhý dotaz se týká toho Boss equalizeru GE7. Používám ho na modulaci a zesílení zvuku pro sóla. Když ho mám zapojen na tomto místě a celý pedalboard před zesilovačem (pololampa Marshall AVT 50HX), efekt sice moduluje zvuk podle toho, jak jej nastavím, ale nezesiluje. Když ho ovšem zapojím samotný, tak zvuk i zesiluje, takže vadný není. Mohl byste mi prosím poradit, jak to udělat, aby efekt zvuk i zesiloval? Nebo jestli je to nevhodným umístěním v pedalboardu, tak kam ho zapojit jinam? Děkuji Vám moc za odpověď a zdravím. Tomáš
By Leenny on Dub 21, 2009
Jak zjistim impedanci reproduktoru?
Lze to zmerit pouhym ohmetrem, ikdyz meri pouze realny odpor? Bude se to hodne lisit od skutecnosti? Potrebuju identifikovat zda ma reproduktor 4 nebo 8 ohmu, jedna se o 15′.
By Lachim on Dub 21, 2009
Ohm-metr stačí. Uvádí se hlavně nominální impedance (těch 4 nebo 8,méně často 16 Ohm - k lampáčům). Reálná je závislá podle frekvence. Ale pro použití stačí změřit nominál. 8 Ohmový mají kolem 7 a 4 Ohmový kolem těch 4 Ohm. Koukni se na nějaký stránky výrobců (třeba zrovna CELESTION) a tam uvidíš z grafů i závislost impedance na frekvenci.
By dominika on Dub 26, 2009
Dobry den, chystam sa kupit phaser, najviac sa mi zapacil EHX small stone ale pri zapnuti sa znizi hlasitost efektu. Mate dajaku radu ako to vyriesit? Som elektrotechnicka takze dajake zakladne prerabky zvladnem. A este sa chcem spitat, pocula som ze verzia nano small stone nema tuto chybu, ale pokial viem obsahuje SMD suciastky a to ma dajako moc nelaka.
Dakujem za hocijaku radu.
By Přemiík on Dub 28, 2009
Dobrý den. Jsem vlastníkem Taiwanského BOSSe SD-1. A chtěl bych vás poprosit o nějakou modifikaci k plexi zvuku. Popřípadně vám to svěřit do rukou a vy byste si s tím určitě poradil. Používám to na čistém zvuku tranzistorového aparátu.
By Bonbon on Kvě 15, 2009
Dobrý den mohu poprosit o ceník?
děkuji
By Tomáš on Kvě 16, 2009
Dobrý den, čekám na váš balík, který měl dorazit během dubna a už máme půlku května a nic, navíc jsem se připomína přes email…
By martin on Kvě 17, 2009
Dobrý den, používám ladičku Korg DT-10 a chtěl bych se zeptat, jestli byste byl schopen mi ji předělat na true bypass a kolik by asi taková modifikace stála? Nechce se mi kvůli ladičce tahat ještě true bypass box. Děkuji
By Lukáš on Kvě 21, 2009
Dobrý den, uvažuji o koupi vašeho overdrivu double, kolik stojí? nenašel jsem na Vašich stránkách ceník, děkuji za odpoved, případně i na email. Jumpem lze zesílit na solo i čistý zvuk?
By Lachim on Kvě 22, 2009
for Lukáš: protože je mistr Smrčka dlouhodobě nepřítomen,tak ti písnu něco málo já. Jelikož mám Overdrive Station TB III a ten je příbuznej Overdrivu Double,tak se věc má tak, že když je efekt TrůBypás,tak čistej zvuk jde bez ovlivnění. Čili jumpem se zesiluje jen zkreslený zvuk. A cena byla 35OO Kč. Ale letos se to trochu měnilo. Nevím však o kolik. Jsou ale dost dlouhý čekací doby. Čekání se ale vyplatí. JE TO SUPER
By Vaclav on Kvě 26, 2009
mam kombo Marshall TSL 122 kytaru Les Paul a pouzivam chorus CE 5,cry baby gcb 95 a vox a chtel bych ozivit zvuky .muze byt pro mne prinos Boss Me 70.Dekuji za radu
By MaveQ on Čer 4, 2009
Dobrý den,
velice mě zaujaly Vaše výrobky a celkově Váš přístup k potencionálním zákazníkům. Můžete mi prosím poslat ceník? Děkuji
By Kuba on Čer 16, 2009
Zdravím,
zajímalo by mě, jak podle Vás spolupracuje Váš kompresor s basou a popř. i nějaké porovnání s EBS MultiComp nebo EHX BalckFinger.
Díky
By Miroslav Endal on Čer 25, 2009
Dobrý den,
mám problém se zapojením nových snímačů do mého Fendra standart.Zakoupil jsem sn.Humbucker 59 vintage blues/set/,a chci zachovat sřed.singl.Bohužel jsem nikde nenašel schema na takové zapojení.Jaké součástky je nutno vyměnit a pod….Pomůžete radou ? S přáním mnoha muzikantských a konstrukčních úspěchů zdraví Yndi Endal
By Milan Kytara on Čer 30, 2009
zdravim,prosim o radu.používám multiefekt RP5,volume pedál a waw waw vh1. at to kvakadlo zapojim pred efekt nebo za něj tak mi to ořeže všechny nastavené zvuky v efektu. da se stim něco dělat abych v kombinaci z waw waw zachoval original nastavené zvuky na rp5?? diky
By Veet Makač on Čvc 1, 2009
Zdravím pane Smrčko, a zároveň děkuji za OD Station III. Dneska jsem jej vyzvedl z pošty a vzal na zkoušku s kapelou a můžu říct, že sice nechápu jak jste to dokázal, ale všichni jsme si z toho sedli na prdel. Sedl si Engl sedl si i Carvin, a z meho Peaveje Valvekinga s noname boxem to udělalo Diezel
. Věřil jsem, že to bude dobré, ale myslím, že jsem našel konečně svoji krabičku. Smekam a ještě jednou děkuji a všem kdo přemýšlejí nad koupí této mašinky, vřele doporučuji. I když dodací lhůta není z nejkratších, vyplatí se počkat.
By duri on Čvc 4, 2009
pls. ceník… Děkuji!
By Sela on Čvc 12, 2009
Dobry den,kde muzu najit ceny vasich produktu?Dekuji
By Klosicek on Čvc 14, 2009
Dobrý večer. Jen bych se chtěl zeptat, kde se dají sehnat kabely s těmito konektory, popřídě pouze konektory(nějak to v nouzi spájim)? Dík za odpověď.
By Klosicek on Čvc 14, 2009
Pardon neposlal sem odkaz na obrazek. http://www.smrckaeffects.com/_img/pw_kabely/11.jpg
By Jan Klubus on Srp 4, 2009
Dobrý den,za kolik prodáváte zdroj 8X10V? Mohl by jste tam dát jeden konektor rovný pro zasunutí do kvákadla? A dát tam jeden 12V? Děkuji za odpověď
By Tomaas on Srp 11, 2009
Dobrý den, před časem jsem se vás ptal na pár věcí ohledně stavby replik Marshall 1987. Hraje to výtečně byl jsem docela překvapen na to že to byla moje první stavba. Chtěl bych se zeptat jestli nemáte nějaké zkušenosti s úpravou zkreslení na “plexině”, něco jako boost, nebo prostě skokové zvětšení zkreslení, zkoušel jsem měnit předpětí na druhé elektronce ale tím jsem to akorát zeslaboval, hrál jsem si i s mřížkovým odporem a také nic, tak nevím co kde přidat s anodovým odporem se nedá moc hýbat to jsem jednou zkoušel. Jedině asi přidat další elektronku mezi první a druhou elektronku? Co myslíte? Nebo čím se dá zvuk zkreslit? Budu rád za každou informaci - radu. O těhle věcech se člověk toho moc nedočte, popřípadě kdybyste měl nějakou publikaci o syntéze zvuku, doporučte
budu rád.
Ještě druhá věc když zapnu hlavní vypínač tak je slyšet brum, ale když zapnu i standby, tak tenhle brum zmizí a je tam minimální brum, ale ten si myslim že je zbůsobenej nešťastnym rozmístěním součástek dělal jsem to podobně jako to má ceriatone, rozmístěné na destičku na očka a jsou tam asi moc dlouhé vzdálenosti vodiččů od potenciometrů k součástkám a do mřížek. A nebo je to tím že nemám zakrytovaná trafa? Síťové a výstupní mám od sebe otočeny 90°. Předem díky za odpověď, mějte se.
By Burton on Srp 14, 2009
Zdravím a mám dotaz na způsob, jak dosáhnout dlouhého, lehce nakresleného tónu typického pro blues. Mám Voxe 15W a Fender Champ 15W, obě lampová komba. Zkoušel jsem do čistého kanálu zapojit Overdrive Station III, také v kombinaci s kompresorem, a to do každého z komb, případně do lehce nakresleného kanálu, ale tón nijak zvláště netáhne. Hraji na Fender American Standard se snímači Lace Sensor Gold a Blue. Nejsem zrovna fandou haldy krabiček, upřednostňuji zapojení kytara-kabel-combo. Ale asi dlouhého, bluesového, lehce nakřáplého tónu bez přídavného udělátka nedosáhnu. Nebo ano? Díky za případnou radu. K.Burton
By walter on Srp 22, 2009
Dobrý den prosím vás kolik stoji zdroj 8×10V???Děkuju
By Peteben on Srp 24, 2009
to KLOSICEK: zdravim, tyto konektory jsem koupil v takovem oldschoolovem elektru v Praze na Francouzske ulici, hned u zastavky Jana Masaryka. Na pohled jsou stejne, jen nevim zda maji i shodnou kapacitu a vlozku z pertinaxu. Funguji ale v pohode.
By c1 on Zář 2, 2009
dobry den,
chtel bych se zeptat, jestli by bylo mozne vyrobit true bypass listu na cca 15-20 efektu, asi bych stejne prijel k Vam a dohodli bysme se primo, nektere z efektu asi takto zapojovat nebude potreba, nicmene chce to ozkouset. Jestli by to mozne bylo, prosim o zaslani orientacniho ceny. Je taky mozne, ze problem je spis v propojkach, ktere jsou spise low end. Nicmene nechci travit rok hledanim chyb a radsi jedna vetsi investice do konecneho reseni, nez placani se v tom
diky
m
By Pepa on Zář 3, 2009
Dobry den,
dost se tady omylala kabelaz a jeji vliv na “kvalitu” zvuku. Je asi jasne ze jedna charakteristika kabelu, ktera se hodi pro nejaky styl se nemusi hodit do stylu jineho a prizorozeny prenos muze byt optimalnim kompromisem…byly tady tusim zmineny kabely Mogami platinum….aspon jak jsem z diskuse pochopil. Nicmene od jednoho elektronika jsem slysel ze se pro vernost prenosu dat ze zdroje da da mouzit ciste koaxialnich kabelu. Narozdil od ‘kabelu’ jsou mnohem mnohem levnejsi napr. oproti Monster rock cable..a pouzivaj se hlavne v merici technice pri prenosu dat s velkou presnosti. Bohuzel netusim, jak by se tohoto dalo vyuzit pri zachovani prirozene charakteristiky kytary. Potrebuju nutne kabelaz do racku a smycek do celkove velikosti 6-8 m prakticky vsechno taham pouze do racku. Daly by se na smycky tyto koaxialy pouzit tak, aby se zachoval zvuk FENDER v nejake pocitove rovine ? Ktere koaxialy se pripadne daji vyuzivat ? Dekuji
By Berdy on Zář 6, 2009
Dobry den, chtel bych se zeptat jestli ty vase kytarove kabely prenaseji plny cely zvuk z nastroje ? Myslim tim cele pasmo i ultrazvuk. Nejsem zastance nejakeho rezani ani metalista hraju cisty zvuk folk country jazz fussion a zkresleni nechci ani takove. Dodnes jsem nenasel kytarovy kabel co by zvuk nekazil proto pouzivam vysilacku nebo ve studiu koaxial pro video. Ja si myslim ze vsechny kabely pro muzikanty hlavne kytarove, i ty vase moc rezou vysky. Metalistum a rockerum to asi nevadi. O tom ultrazvuku je to tu pekne psane http://www.federmann.cz/index.php/nf-technika/81-hqqf-a-teorie/174-vnimame-infra-a-ultra-zvuk
a to muze byt ten duvod proc nepouzivam kabely pro muzikanty.A proto se ptam :umite udelat kytarovy kabel aby mel mensi kapacitu nez videokoaxial ?
By Federmann on Zář 9, 2009
Není to o kabelech, ale o tom co je na nich připojeno. Jinak je to pěkný námět na článek a děkuji za něj.
O tom co člověk vnímá se dočtete více zde http://www.federmann.cz/index.php/nf-technika/81-hqqf-a-teorie/237-sacd-blie-vinylu
By Lachim on Zář 10, 2009
Že má vysílačka lepší (nebo spíš věrnější) než kvalitní kabel,je blud. A ty vejšky kabel možná ořeže,ale ty ultra vejšky. Zkus si nahrát kytaru do pC a koukni se na to nějakým analizerem a uvidíš jakej má kytara rozsah. Notabene to ještě kytarová bedna ořeže nad cca 5 - 6 kHz.
By Vladimír on Zář 15, 2009
Já nevím, asi tomu nerozumím, tady pořád padají dotazy a p. Smrčka neodpovídá…nebo vám ty odpovědi posílá na mail?
By Jiri.Polasek on Zář 15, 2009
Z nedávného rozhovoru, který jsem s Jardou měl plyne to, že je plně vytížen stavbou efektů. Tím pádem má málo prostoru na tuhle diskuzi. Dokonce i když s ním osobně spolupracuju, dlouho jsme se neslyšeli. Takže, jednoduše maximální vytížení a žádný čas na “odborné rady”. Ono, jak jste si asi všimli, Jardovy odpovědi nejsou jen tak do větru, a napsat srozumitelnou kvalifikovanou odpověď není záležitost několika minut ….
By federmann on Zář 19, 2009
Kvalifikovaně odpovědět je otázka napsání několika řádků.
1. K tomu PC, záleží, jakou má kdo zvukovou kartu, dnešní běžně vzorkují 24bit/192kHz a není velký problém.
2. K těm kabelům jen velmi zjednodušeně, každý kabel i ten sebelepší má svou kapacitu, která spolu s připojeným obvodem, který má svou impedanci tvoří R-C časovou konstantu. Když zobecním, je třeba pracovat s malými impedancemi a velkou úrovní signálu a vliv kabelu bude úplně potlačen
3. Nejlepší je to co nejmíň ovlivní signál a tím je kabel připojený do vhodného obvodu, jinak je to vždy o jistém zhoršení, kabel do nevhodného obvodu, digitalizace i vysílačka.
By Lachim on Zář 20, 2009
Federmanne,Vy jste Hi-Fista (sledoval jsem Vaši při na AudiWebu) a to co tady píšete,je sice pravda. Jenže ve zvuku kytary je tolik proměnných a některá omezení jsou brány jako plus (komprimace lamp. zesilovače,ořez kytarovým reprem,volba snímače,vzdálenost od strun….). Takže nakonec i znalý odborník dojde k názoru,že i když “toto = něco” musí teoreticky a papírově znít lépe,nakonec je stejně všechno o vlastním názoru a uších. A přeceňovat vliv kabelu….. Kabely,co nabízí mistr Smrčka jsou pro kytaru úúúplně OK. Ale samozřejmě levný Shit se může projevit
PS: uměl by jste udělat tranz. zes. s charekteristikou a chováním lampového?
By federmann on Zář 21, 2009
AD: Lachim „PS: uměl by jste udělat tranz. zes. s charekteristikou a chováním lampového?“
Pár roků se tomu věnuji a čas je můj úhlavní nepřítel. Domnívám se, že o elektronkách a tranzistorech se napsalo mnoho mýtů a polopravd.
1. Nepředpokládám, že by někdo provozoval zesilovač v limitaci, aby poznal rozdíl mezi elektronkovou a tranzistorovou limitací.
2. Některé elektronkové zesilovače jsou bez silné zpětné vazby a chovají se jako proudové zdroje.
3. Poslední rozdíl, který připadá do úvahy je mnou popsaná „Dynamická saturace“ kterou trpí snad všechny dnes vyráběné zesilovače.
První vzorky nových zesilovačů HQQF-55-503W-4-2 jsou ve výrobě, jaký bude výsledek, se zatím neví. Zesilovače budou perfektní, ale to ke kytaře nestačí, ta spolu se zesilovačem a reproduktorem tvoří jeden hudební nástroj.
By Lachim on Zář 21, 2009
Tak já se hlásím jako zkušební jezdec. Budu Vás kontaktovat přez mail,ať tot tady nezdržujeme.
By Zimmermann on Zář 21, 2009
23.05.2009 19:13:05 [federmann]
Dnes již pro mne není problém nahradit jakýkoliv lampový zesilovač http://www.federmann.cz/index.php/nf-technika/81-teorie/248-elektronkovy-vs-tranzistorovy-zesilova lze vyrobit téměř vše, stačí si říci potřebné specifikace.
****************************************
Muhehe
By milda on Říj 1, 2009
dobrý den.
jsem amater a chtěl bych poradit!
mam doma nejaké starší snímače a chtěl byl vědet jak jsou silné prý se to měří nějak v k(ohmech) dá se to změřit standartním multimetrem a když už jak.
předem dík.
By Zdeněk Poklemba on Říj 7, 2009
Pánové tato technická diskuze je pana Jaroslava Smrčky. Mám dojem, že si ji někteří z Vás pletou s fórem. Pan federmann i ostatní mají zajisté své stránky. Bez urážky pánové.
Jarda je v současné době tak zavalen prací, že není schopen odpovídat. Za což se všem omlouvá. Fundovaná odpověd zabere totiž dost času. A mnozí z Vás na výrobky čekají…
Zdeňku děkuji Ti za upozornění, které jsi mi zavolal a které tu píšeš i pro ostatní. Nechci být nepřejícný vůči různým názorům které mohou být podnětné a vedou člověka k poznání dalších skutečností, bez snahy “přihrát si něco na svou stranu”.
Nemám teď čas si celou tuto diskusi přečíst (jednou to snad udělám). Spousta z Vás dobře ví, že když mi zavolá, nedělám žádné drahoty a snažím se poradit nebo alespoň zkusit říct, jak určité věcí vnímám a řeším. Taky odpovídám na spoustu e-mail dotazů individuálně, což by vlastně mohlo být právě předmětem této diskuze. Původně jsem to tak i zamýšlel, ale nějak přes praktickou výrobu a dohánění slíbených termínů nemám čas to vše “uvést na pravou míru”.
Pokud bych svou výrobu někomu předal, musel bych ošetřit “technologickou kázeň a kontinuitu kvality”. Zatím, podle mne by to nebyla cesta zcela správným směrem. Proto jsem raději “odhodil” takovéto aktivity, jako je tahle diskuze nebo doplňování svých stránek dalšími poznatky, testy a podobně. Mám jich teď v “šuplíku” spoustu, ale nedostávám se k tomu to tady nasázet a zveřejnit.
Myslím si, že tato diskuze byla založena k účelu, který v momentální době z ní není patrný a zvrhlo se to někam, kde jsem nejspíše nechtěl…
Nemohu souhlasit s takovými tvrzeními, že někdo nahradí zcela polovodiči lampový zvuk, jak jsem jen krátce zahlédnul v jednom z posledních příspěvků, který jsem si stačil přečíst….
Tato silná tvrzení jsem slýchával za 30let, po které se zabývám muzikantskou elektronikou tolikrát, že bych to nespočetl. Protože jsem ale taky stejnou dobu aktivním kytaristou, který měl čest na některé z těchto “špičkových a kouzelných” polovodičových zesilovačů hrát přímo v akci na podiu - myslím na kytaru, tvrdím, že toto “perpetum mobile” ještě nikdo nevymyslel, ačkoliv to mnozí přísahali a bili se přitom v prsa, jakoby měli umřít…:-) Ne je to sranda, ale v osmdesátých letech, kdy Roland dělal Cube series, Spirit series, Jazz Chorus series kytarové aparáty, které se o to snažily (a tehdy se ještě vyrábělo dost poctivě oproti dnešku), stejně tomu tak nikdy nebylo. Neexistuje žádný polovodičový aparát, který by zahrál tak, jako Marshall Plexi, Mesa Boogie Mark II a Mark III, Fender Blues DeLuxe, Fender Twin, Orange, Vox, Hiwat, VHT apod…
Prostě až někdo bude mít pocit, že něco takového stvořil, jsem ochoten domluvit mu konsilium několika rutinovaných kytaristů-profíků, kteří dotáhnou své (vintage a jiné) lampáče a pokud to bude tak, že se shodnou na tom, že nějaký “polovodič” hraje lépe NA KYTARU! - to podtrhuji a zdůrazňuji!, (protože u HiFi zesilovačů to může být všelijak při poslouchání různých žánrů a různých nahrávek), tak to tady potom sám napíšu a přiznám, že jsem se pletl!
Pokud k tomu ale nedojde, nechci aby někdo na mých stránkách používal silná tvrzení, která mystifikují ty, kteří s tím nemají žádné nebo jen mizivé zkušenosti, když já zrovna do diskuse nevstupuji…
Neberte to prosím nikdo osobně, ale chci aby se tu psalo o věcech, které kytaristům a muzikantům pomohou, nikoliv o tom, co se komu hodí, aby si přihřál jakoukoliv polívčičku…Asi bych to musel buďto začít mazat nebo diskuzi zrušit, co já vím?
Uff, teď jsem byl trochu tvrdý, ale Zdeněk mne o to žádal a taky mi naznačil, že bych měl některé bláboly, co se tu objevily opravdu smazat. Až budu mít více času, pořádně si to přečtu.
Věci, které mi budou připadat reálné nechám, věci které mi budou připadat přitažené za vlasy smažu a “superbláboly” buďto taky smažu nebo napíšu oponenturu, která vyvrátí nesmyslnost těchto tvrzení.
Buďme všichni v míru a v pohodě!
Jaroslav Smrčka
By jozef on Říj 9, 2009
Dobry den, chcem sa spytat ci nemate otestovny zvuk v spojeni fender hot rod deluxe s vasimi efektmi, mozete mi poslat aj vas cennik efektov. A este jedna otazka co hovorite na modifikovane efekty Keeley nemate ich nahodou nejake odskusane? Dakujem za odpoved
Dobrý den,
Fender Hot Rod Deluxe je hodně specifický aparát, co se týká charakteru a tloušťky zkreslení. Obávám se, že máloco bude před jeho “zkresleným kanálem” fungovat zcela uspokojivě. Už jen z toho důvodu, že jeho vlasní zkreslení se jeví mnohým přinejmenším jako “zvláštní”. Nechci ho tímto kritizovat, ale fakt nevím co bych Vám doporučil. Pokud jde o čistý kanál, tak tam by měl dobře fungovat každý trochu dobrý overdrive, ale s tím zkresleným si to musíte vyzkoušet sám, jestli se Vám bude něco líbit…
Robert Keeley je šikovný chlapík, zdá se. Některé jeho modifikace jsou dle mého gusta, jiné už méně.
Obecně u modifikací efektů jde třeba spravit zvuk efektu tím, že tam dáte dobový chip nebo NOS diody apod., z období kdy byl efekt původně vyvíjen a tím se přiblížíte původnímu záměru konstruktéra a pocitu ze zvuku, který zažíval, když efekt vytvářel.
Jinou formou jsou drobné úpravy evidentních nedostatků některých efektů, kde se to ušilo “horkou jehlou” a vývojáři to nedotáhli do dokonalého konce. Tam je možno ještě něco zlepšovat a je to také hodně k věci.
Obávám se ale, že u zbývajících dejme tomu 50% modifikací efektů jde především jen o to, původní zvuk originálu změnit za každou cenu, ale sám mám spoustu zkušeností s tím, že mi zvuk nakonec třeba přišel i méně příjemný než u původního originálu.
Je třeba k tomu tedy přistupovat odděleně a snažit se pochopit, co se vlastně v daném konkrétním efektru upravovalo a z jakých důvodů, by měla tato úprava opravdu zvuk efektu vylepšit. Proto nemohu říct, že všechny úpravy Robert Keeley, Analogman, Monte Allums apod. jsou vždy jen cestou k lepšímu výsledku, ale spíš mi příjde, že lidi jsou už třeba zvukem své krabičky přesyceni a jakákoliv změna jim příjde jako “příjemné osvěžení”. V některých případech je to navždy dobré, jindy se kruh uzavře a dotyčný se vrátí zpět k původní verzi originálního efektu. Třeba poté, co ho po roce nebo dvou uslyší u nějakého kolegy v původní “nemodifikované verzi” a znovu se mu vrátí “staré pocity”. Tato varianta opravdu ale platí pro případy, kdy se modifikuje “za každou cenu”, jen aby došlo ke změně zvuku a je trochu subjektivní jedoznačné určení faktu, že po dané modifikaci efekt hraje opravdu lépe. Prostě hraje jinak, ale jak to prověří jen čas na podiu…
Jaroslav Smrčka
By Wohma on Říj 14, 2009
Zdravim,
chystam se poridit si Vas napajeci zdroj 4×10V, ale nejsem si jisty, zdali bude stacit na napajeni me sestavy - pokud totiz na kazdou vetev pripada 100mA, nemuselo by to uzivit muj Boss DD-20, v manualu k nemu se pise o odberu 200mA. Nemate nahodou zkusenost s DD-20 nebo jinym twin pedalem od Bosse?
Dekuji
Dobrý den,
máte pravdu. Pokud budete chtít napájet Boss DD-20 (dvojitou šlapku), tak odběr je větší než 100mA a zdroj se musí “udělat na míru” tomuto efektu.
Konkrétně DD-20 “žere” 200mA jak píšete a tudíž bych pro něj doporučoval výstup 10V/300mA, aby tam byla trochu i “tepelná rezerva” a zdroj se zbytečně nepřehříval.
V té chvíli musíte počítat s faktem, že pokud bych takto modifikoval svůj zdroj 8×10V/100mA, musel bych tři jeho sekce (po 100mA) uvnitř sloučit do jedné 10V/300mA s chladičem a zbyde už jen 5 výstupů po 10V/100mA. Čili zdroj bude mít konkrétně tuto podobu:
5×10V/100mA (pro standardní efekty) a 1×10V/300mA (pro dvojšlaku Boss typu DD-20 a podobně).
Jaroslav Smrčka
By Frakie S on Říj 30, 2009
Dobrý den, mám takový dotaz. Řešil jste otázku nevyrovnané hlasitosti mezi zvukem normál a zapnutem Wah Wah na šlapce POD Line6 XT? Jedná se mě o to, abych nemusel požívat Expresion pedál. Wah příšerně řve.
Jestli můžete poradit tak pro mne raději na e-mail. Nevím kdy se zase na Vaši stránku dostanu. Děkuji, Frankie
By Johnyturek on Lis 5, 2009
Dobrý den
Chtěl bych se zeptat na napájení Wah pedálu Vox V 847-A.Na hlavní stránce voxu píšou,že potřebuje 540mA.Chtěl bych se zeptat,jestli bych to mohl napájet z vašeho zdroje 8×10V?
Dekuji
Dobrý den,
to není 540mA, ale 0,540mA tedy 540uA. Oni Amíci to značí tak, že nepíšou nulu, ale jen desetinnou tečku a za ní už hned ty řády. Ve skutečnosti to asi mělo být nebo mohlo být napsáno takto: ” .540mA “. Tím by se celé nedorozumnění vysvětlovalo.
Samozřejmě, že moje sekce multizdroje, která je schopna dát až 100mA na jeden vývod to absolutně bezproblémově může napaájet. V podstatě by jedna sekce mohla čistě teoreticky napájet až 185ks takovýchto kvákadel v rámci své proudové kapacity…:-)
Jaroslav Smrčka
By Leanny on Pro 4, 2009
Zvladne vas napajec 4×10V tyto efecty, ma upravu 2x typ Fuzz + 2x typ Boss napajeni, Fulltone Octafuzz, smrcka Chorus, MXR Dist+ 82′ a hlavne Fulltone MDV-2 (9V 2oo mA, ale tady mam obavu ohledne tech 1oV, pac interne to ma 18V). Leanny
By Toma on Pro 9, 2009
Dobrý den,
možná už se toto téma probíralo. Poraďte. Zapojujete nějaké efekty do efektové smyčky? Případně jaké? Nebo hnát vše napřímo - kytara - efekty - kombo?
By Jakub on Pro 30, 2009
Dobry den,
prosim zrejmne uplne detinska otazka, ale mam tady nove kvakadlo crybaby gcb-95… a kamaradovo starsi, jemu jde krasne kvaknout protoze pedal uz je vyslapany ale me to jde trosku sekane, preci jen je to uplne nove.. a ted hlavne jadru veci, chtel bych se zeptat jak se da upravit delka kvaknuti u tohoto kvakadla.. on mi rikal ze to jde nejak nastavenim toho ozubeneho reminku, bohuzel ale nevim presne jak.. dekuji s pozdravem Jakub Tlustý
By bruizeree on Led 9, 2010
doftonaapposy
awpf
By Maxim J. on Led 12, 2010
Nice. I’ll use that at my web-page
http://valorolo.ru - cool java games! Отличные ява игры!
By Jakub on Led 19, 2010
prosim, je tento web jeste funkncni ?
By Wakceania on Úno 9, 2010
Tispslabliday
awod
By Petr Kočař on Úno 12, 2010
Zdravím p.Smrčko, nevím jestli není troufalost chtít od vás radu na problém který jsem si sám spískal, ale přesto se zaptám. Na VOX Satchurator jsem podle návodu provedl true-bypass úpravu která způsobila, že je při vypnutém efektu průchozí ‘čistý’ signál tak silný, že musím mít volume na maximum aby měl zkreslený kanál stejnou úroveň. Chybí tak jakákoli rezerva. Je možné nějakou úpravou trvale zvýšit hlasitost efektu? Díky za jakoukoli možnost.
By Lukáš on Úno 27, 2010
Zdravím, chtěl bych se zeptat, jestli by jste mi mohl poslat schéma zapojení pro “True Bypass lišta 3″ a co všechnu potřebuju k tomu mít. Děkuji.
By berthanez on Bře 2, 2010
On mine, it not the best variant ciallis equivalent Oakland Wanna very nice joke?)) What did the elephant say to the naked man? How can you breathe through that?
By mivanhoxcss on Bře 4, 2010
Great Site. Was added to mybookmarks. Greetings From USA.
By Smoodsege on Bře 6, 2010
I just discovered [url=http://bit.ly/bMGrYw]SatelliteTV[/url] on my PC! Ultra cheap at only $50 once off to get the software and an account on the Internet. I get more channels(in HD I might ad) than I get on cable so tomorrow I reckon I’m going to cancel my cable subscription. Thought I’d share this with you guys, worth to check out.