Technická diskuze: Archiv

DCBRICK

Dobrý den chtěl bych se optat je Dc brick od dunlopu vhodný pro napájení holy grailu od EH předem moc díky
Libor Zemánek on Dub 17, 2008

Dobrý den,
ano je možné ho použít. Je třeba dát jen pozor na správnou polaritu napájecích konektorů, aby to odpovídalo vstupu EH. Dle vyjádření výrobce (na můj osobní dotaz) má Holy Grail reálný odběr kolem 220mA. Je tedy třeba vzít v úvahu, že DC BRICK DUNLOP uvádí součtový odběr svých DC9V výstupů tuším 375 mA. Tak Vám pro ostatní výstupy 9V zůstane celkem 155mA, což je při šesti zbývajících volných výstupech průměr 25mA na každý z nich.
Tedy další zkeslovače apod. bez problémů, digitální efekty typů delay, modulační, modelery apod., už jen s pečlivou kalkulací celkového odběru…

Propojení aparátu

Dobry den,
mam doma postavenou komplet svoji aparaturu (hlava all tube 2 kanaly 5xECC83 2xEL34 + v racku pre amps JCM800, EVH5150, MXR dist+, Boss MT, Boss HM, Boss SD-1) Jde mi o to ze po propojeni vsech mych hracek je zmena suroveho signalu znacna. Pro prepinani v racku mam rele, na nozni pedaly true bypass. Chci se zaptat jake mate zkusenosti s tak dlouhymi efektovymi retezci (mam jeste rack ladicku a predzesilovac+multi Rocktron chameleon a wah) Kde muze byt hlavni problem ztraty signalu? Rele mam se zlacenymi kontakty, bypass tam nevim kde muze byt problem. Kabely a jacky se prosim nezabivejte, zkousel sem vsechyn druhy i zapojit kazdej efekt extra a tim to do jiste miry neni. Nekdy je na jednom efektu neslysitelna ztrata, dam dva “neslysitelny” za sebe a uz slysim orez vysek a mozna i lehce utlum. Autor vsech zarizeni (muj bratr, absolvent CVUT mikroelektronika) je genialni technik, ale bohuzel “hluchy” a nema patricnou zkusenost v danem oboru. On dane problemy promeri a prohlasi ze nic nenasel a ze nemuze byt nic slyset a ono je. Tak pokad muzete napsat nejake sve postrehy aniz by jste moji aparaturu videl, byl bych rad. Moc dekuji s pozdravem Radek

By Radek on Dub 20, 2008

Dobrý den,
i když se to nezdá, opravdu každý konektor a kousek kabelu může mít vliv na ztrátu signálu. Taktéž to, že relátko má pozlacené kontakty, ještě neznamená dokonalost a bezstrátovost zvukového přenosu. Na těchto věcech, jak jsem zjistil při posledních testech a zkoumání mají podíl i tloušťky a způsob vedení cest na plošných spojích. No a v neposlední řadě jsem došel k závěru, že nejlepší dráty na propojení signálových cest jsou co nejtlustší (např prům 0,8mm) tuhé měděné vodiče, tedy ne lanka. Asi mne za takováto tvrzení někteří technokraté navrhnou na upálení, ale nebojím se…
Nejsem vědecký pracovník obklopený spoustou analyzátorů a pyramidami měřících přístrojů. Na druhé straně elektronikem jsem jak vzděláním, tak několikrát za život už i praxí v oborech audiotechnika a speciální medicínské elektronika (kde se také vodí velmi subtilní biosignály apod.).
Kromě toho, že hraji na kytaru aktivně (od 15let do svých momentálních 45let), tak jsem spoustu let stavěl lampové zesilovače na kšeft. Přitom jsme s kamarádem prováděli vývoj, co se týká použití různých materiálů na transformátory, různých typů kondenzátorů jak signálových, tak ve zdrojích. Pak jsem vlastnoručně stavěl a provozoval cca 6 let nahrávací studio, kde člověk přišel do styku se spoustou aparátů, drátů, celkového propojení a v neposlední řadě muzikantských názorů a rozdílného slyšení.
To vše spolu s praxí při vývoji a výrobě kytarových efektů a jejich sestav mi dodává odvahu prezentovat takové kacířské myšlenky, jakože typ drátu (ve smyslu lanko versus plný vodič) má vliv na přenos audiosignálu. Totéž dle mého mínění platí pro různé typy relátek (s vnitřními cívkami, které také ovlivňují průchozí signál) a v neposlední řadě tenké spoje “moderních” jedno nebo vícevrstvých plošných spojů. Nedej bože, že se začnou k přenosu a úpravám kytarového signálu používat ještě SMD součástky (bez nožiček – pájené přímo na plochu plošňáku), které nám “darovala” miniaturizace v oblasti výpočetní techniky a komerční elektroniky (tam jí zaplať Pánbůh za to :-)…

Čili jednoduchá odpověď na Váš dotaz, vyplývající z výše uvedeného: čím víc miniaturních spojů, signálových tenkých cest po PCB, relátek, konektorů a kabelů v signálové cestě, tím je větší pravděpodobnost ztráty naturálního zvuku. Nejlíp hraje kytara krátkým, kvalitním lkabelem přímo do lampáče. Z hlediska univerzálnějších výrazových prostředků občas musíme použít efekty. Když už, tak co nejméně za sebou, v případě možnosti propojit TB přepínačem, pro který zase ale platí – co nejkratší a nejtlustší spoje, ne blízko sebe, kvalitní konektory a ověřené, dobré kabely that´s all…

Delay Marshall

Dobrý den,
Mám prosbu. Delay Marshall v paralelní ef. smyčce komba Marshall TSL 602 hraje naprosto minimálně (jak clean tak overdrive kanál), je sotva slyšet, když jsem jej zkoušel v kombu Peavey classic 212, kde je smyčka sériová, tam funguje naprosto ok.
Kulíšek on Kvě 2, 2008

Dobrý den.
Tyto “moderní” lampové aparáty Marshall zřejmě konstruují lidé, kteří mají ke každodenní hudební produkci nesmírně daleko…
Protože se v praxi těmito moderními zapojeními nezabývám (preferuji a používám spíše staré Marshall jednokanály typu “PLEXI”), vznesl jsem dotaz na kamaráda Dušana Zemana, který se stavbou lampových, kytarových zesáků všech možných druhů a typů s více kanály živí.
Dozvěděl jsem se od něj jen to samé, co mi teoreticky vyplývá po shlédnutí schematu zapojení TSL 602. Co se týká efektové smyčky, vypadá to podivně a nepřirozeně…
Komerční polovodiče v cestě “lampového” signálu, jakoby “technokraticky a bez zkušenosti” naservírované z hlediska obecné audiotechniky.
Dušan mi řekl, že zesilovač je mechannicky “neohebný” vůči změnám zapojení, tzn. konstrukčně provedením PCB atd. Přesto svolil, abych zde uvedl kontakt na něj.
Vysvětlili jsme si vzájemně po odborné stránce o co vlastně jde a jak by to případně, ale opravdu spíše teoreticky a nesmyslně nákladně šlo řešit.
S jeho svolením zde tedy zveřejňuji kontakt na něj: mobil – 604 458 937 . Musím říct, že si ho vážím, protože je “zručný a šikovný”. Přesto se k danému problému vyjádřil, že řešení by asi bylo buď nákladné nebo kompromisní (jako u Peavey). Nechávám to tedy s důvěrou na něm.
Víc neporadím…

Jaroslav Smrčka

Variax a Line6 POD

Chtěl jsem Vás poprosit o radu. Mám Variax 700 a efekt POD XT LIVE. S tímto jsem vcelku spokojený, ale nyní jsem si koupil Fender De Luxe Telecaster a když jej připojím na POD XT LIVE, tak se mi nedaří dosáhnout uspokojivého zvuku. Potřebuji nezkreslený zvuk do country. Zkoušel jsem to s extrním kompresorem Marshall, i bez něho, i přez Digitech RP200, nebo přímo do komba Fender Deluxe reverb, ale zvuk je stále nepřijatelný. Mohl by jste mi poradit jak docílit požadovanou barvu zvuku?
Václav Šlambora on Kvě 15, 2008

Docela mne udivuje, že Vám Telecaster s Deluxe Reverbem nevyhovuje pro tento styl. Je to v tom že Deluxe Reverb nemá dostatečnou dynamiku pro čistý zvuk a začíná brzo kreslit? Nebo není dostatečně “jiskřivě brilantní” jako jsou např. komba Vibrolux nebo Bassman s desetipalcovými reproduktory?
Pokud ani jeden z mých dohadů není správný (protože jste nenapsal, co Vám přesně na zvuku vlastně nevyhovuje) a jde spíše o nedostatek komprimace a měkkosti tónu, pak bych ještě zkusil vyzkoušet např. MXR Dyna Comp, což je takové “změkčující zastřeďovadlo”. Dyna Comp sice potlačí až nepříjemně dynamiku basových strun, ale ve středech dá tónu svůj charakteristický “klik nebo křup”, což se právě může hodit do popu nebo country…
Opravdu nevím, co vlastně přesně hledáte a co Vám nevyhovuje na vaší kombinaci kytary a komba.
Další věc, co mne napadá je, že ne zrovna každá kytara zvukově hraje obecně tak, jak by si člověk představoval a nic na tom nezmění i originální značka. Prostě mezi nástroji mohou být obrovské zvukové, popř. i kvalitativní rozdíly. Totéž se dá říct o aparátech, a to i těch “značkově osvědčených”.
Pokud nejste spokojen se zvukem POD XT LIVE, nedělejte si z toho vrásky. Nemám v úmyslu se navážet do žádných výrobků, protože si vážím práce, kterou výrobce produktům věnuje, ale zjednodušeně řečeno zkoušel jsem párkrát na různé modelery hrát a zatím “navždy” jsem tuto cestu pro sebe zavrhnul, protože dynamicky je to s analogovými efekty a aparáty nesrovnatelné. Tedy tuto část Vašeho problému bych spíš považoval za dobré znamení, že je nás takových víc…:-)
Nechci Váš problém vůbec zlehčovat, jsou to z mé strany jen “výstřely do tmy”, protože ve skutečnosti nevím, co přesně Vás na zvuku trápí…

By Václav Šlambora on Kvě 16, 2008

Vážený pane, děkuji za Váš komentář. Co se týče barvy zvuku, těžko se to popisuje. Ale aspoň zjednodušeně. Pokouším se nastavit POD tak, aby zvuk basových strun byl kovový a výrazný. Aby v něm bylo dost výšek ale i hloubek.Když toto udělám pomocí ekvalizézu a různého nastavení, které mám v POD XT LIVE k dispozici, znějí basové struny dobře, ale barva sólových strun je hodně ostrá a ve výškách. Když tedy ořežu výšky, zní opět basové struny nevýrazně, a jejich zvuk při hraní zaniká, jáko kdyby hrály méně, než struny sólové. Jak sáhnu při hraní na sólové struny, tak mi připadá, jako kdyby hrály více nahlas a jejich zvuk je tvrdý a ostrý, až nepříjemný. řekl bych, že Fender De Luxe Telecaster má horší zvuk, než Variax 700, ale tomu se mi nechce moc věřit. Myslím, že je to někde mezi kytarou a reproduktorem.
Myslím si, že se snažíte srovnávat nesrovnatelné. Telecaster má prostě svůj charakteristický, surově-naturální zvuk a nemůže nikdy znít tak, jako nasamplovaný Variax, který už je navíc jakoby “studiově zmasterovaný” nebo jak bych to vyjádřil.

Snažte se spíš objevit kouzlo syrového nástroje a “najít na něm cestičky” jak se dopracovat k osobitému, vlastnímu projevu než se utápět v nastavování digitálních mašinek a dofat, že jsou samospasitelné. Asi jste na digitální zvuky zvyklý a nejde Vám to moc dohromady se “surovým” projevem obyčejné kytary, ale právě v odlišnostech jednotlivých nástrojů je kouzlo přirozenosti a ne v tom, že bude hrát všechno standardně stejně, ať to vezme do ruky Franta nebo Tonda…
Ještě mne napadá, že bych Vám mohl nechat vyzkoušet svůj Compressor Limiter TB, protože ten “nepolyká” basy a nechává brilantní výšky, ale pokud prostě Tele má prezencově výškový charakter zvuku, těžko budete hledat něco, co jakýmkoliv kouzlem navodí rovnováhu mezi kmitočty. Od toho prostě Telecaster je takový jaký je a v tom je právě asi jeho vyjímečnost…

Zdroje pro pedalboardy 

Zdravím, mám dotaz ohledně zdrojů pro pedalboardy. Je možné z jednoho zdroje napájet efekty o různých polaritách a navíc, když některé jsou mezi kytarou a aparátem a některé v efektové smyčce?
By rotten77 on Čer 17, 2008

Dobrý den,
právě proto je vhodné použít separované, galvanicky oddělené zdroje, aby šly napájet efekty u kterých je podmínka, že se jejich země nesmí spojit, protože by vznikla “smyčka” a brumělo by to. Tedy zdroje by neměly mít společnou zem, ale každá sekce má své vinutí trafa, svůj vlastní filtr a stabilizátor. Jedině tak je možno zabránit zdvojení zemí a následným hlukům, popřípadě přeslechům…
Tedy shrnuto: jedním společným adapterem u něhož jsou výstupy jen “paralelně rozbočené” kabelem není vůbec vhodné takto řazené efekty společně napájet.
Pokud jde ale o multizdroj s nezávislými, galvanicky separovanými zdrojovými sekcemi, pak je to možné. Musí se jen precizně navrhnout aby seděly proudové odběry, napětí a polarita jednotlivých sekcí, pokud chcete napájet nějaké speciální digitální efekty, jako jsou modelery apod…

Jaroslav Smrčka

Kompresor Carl Martin 

Rád bych Vás požádal o radu. Používám kompresor Carl Martin Comp/Limiter. Na jaké místo v řetězci efektů je nejlépe ho zařadit.Před nebo za overdrive nebo mezi jiné efekty?V řetězci je :ART tube preamp,RAT2,Turbo Rat,Noise Suppressor NS2, Wah VOX a další”clean”efekty – tremolo, small stone,chorus a delay).Děkuji Mirek.
By compressor on Čer 24, 2008

Dobrý den,
jako první bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že je to nejlepší typ kompresoru, jaký byl kdy zabudován do podlahového, kytarového efektu. Velmi důvěrně ho znám. Přiznávám se, že jsem ho použil jako inspiraci při tvorbě mého Compressor/limiter TB :-). Důvodem ke tvorbě vlastního Comp/limiteru nebylo to, že bych zvukově nebyl s CM C/L úplně spokojený. Vadily mi na něm jiné věci, než jeho vlastní zvuk.
První zásadní je ta, že je uvnitř vestavěné trafo 230V/2×12V, které má přívod 230V až do blízkosti signálových obvodů. To i vlastní rozptyl trafa dělají z efektu zdroj brumu, pokud ho použijete na začátku efektového systému, kde by měl logicky být. Platí to bohužel právě i pro vypnutý efekt (Comp OFF), protože když za ním sešlápnete overdrive nebo distortion, jeho zhoršený odstup se tím radikálně zesílí a třeba při studiové práci je to už peklo. Samozřejmě “citlivějším povahám” to vadí i při živém hraní.
Další věc, co mi na CM C/L vadila je to, že není true bypass. Ale právě tím, že CM drží výstup krabičky průchozím elektronickým bufferem z LF353 stále na nízké výstupní impedanci, kompenzuje trochu brum stylem hrubý pytel – hrubší záplata Ale přesto ta vada tam je a leckdy to může dost vadit…
LF353 je vhodné vyměnit za OP amp jiného typu, který je zvukově “přívětivější” kytarovému zvuku. LF353 je docela komerční, rádoby trochu “lepší” obvod, který zní v kytarových pásmech poněkud “mrtvě, nevýrazně až sterilně”. Ale o tom Vaše otázka nebyla, omlouvám se, že jsem se nechal unést….

Compressor/limiter by za ideálních podmínek měl být hned za wah pedálem, myšleno směrem od kytary. Tedy Kytara – Wah – Comp/lim – zkreslovače, tremolo, chorus, atd…. Někdy se modulační efekty mohou použít i před zkreslením, je to dle gusta a stylu, který hrajeme. Každopádně Comp/limiter by měl být jako první od kytary ještě před zkreslením i chorusem obecně

Jaroslav Smrčka

By Jakub Laník on Čvc 7, 2008

Dobrý den, měl bych technický dotaz ohledně truebypass krabičky a truebypass obecně – nevznikají při přepínání “na tvrdo” přepínačem nějaké “rány” v reproduktoru a podobné věci?
Dobrý den, máte pravdu, že přepínání 3PDT stompswitch(em) nemusí být vždy zcela tiché. Rána z reproduktoru se ozývá, např. pokud se na vstupu nebo výstupu efektu skokově změní potenciál (napětí) přepnutím.
Záleží tedy na typu efektu, popřípadě kvalitě jeho vstupních a výstupních kondenzátorů, ošetření vstupů a výstupů z hlediska “vyrovnání stejnosměrného potenciálu vůči zemi” apod.

V podstatě, kdybychom chtěli hledat chybu na true bypass přepínání, tady ji samozřejmě někdy ve větší jindy v menší míře najdeme. Mnohdy už jde jen o mechanické tření kontaktů zesílené dalším řetězcem, jindy se třeba při prvním přepnutí efektu po jeho zapojení na zdroj ozve výraznější lupnutí, při druhém a dalším přepnutí tento nepříjemný jev slábne, v extrémním řípadě, pokud je efekt vadný apod., pak může jít o vámi zmíněné rány z reproduktoru.
Jednou jsem se setkal s případem, kdy true bypass nešel kvůli lupancům u hodně starého typu efektu s netypickým zapojením vůbec použít.

Z vlastního muzikantského hlediska dnes už cítím true bypass přepínání efektů jako nezbytnou věc, pokud chci mít na podiu požitek ze zvuku a přitom mám v pedalboardu “sbírku” více efektů. Osobně beru občas nějaké to lupnutí za daň celkovému přirozenému zvuku, který mi true bypass spínání zajišťuje. Žádným “elektronickým” přepínáním se tohle nedá nahradit, byť je naopak sebetišší, co se týká nechtěných lupanců…

Osobně, když poslouchám nahrávky různých kytaristů z dřívějších dob, kdy se nahrávalo jednoduše analogově a třeba i naráz, pokud možno beze střihu, tak mne občasné kliky přepínačů snímačů nebo přepínání efektů spíše potěší, jako známka poctivosti nahrávky, než abych se nějak pohoršoval nad její “technickou nedokonalost”. Ještě více je to pak slyšet z živých nahrávek. Např. u Hendrixe mi to vyloženě příjde jako součást feelingu a kdyby to někdo chtěl vymazávat jako “technicky nedokonalé” poslal bych ho osobně někam…:-) Bohužel digitální nahrávání nám skýtá takové možnosti, jak nahrávky “čistit”, že když nemá technik trochu soudnosti, může nahrávku tak “vymiškovat”, že je dokonalá jak z kosmu, ale kde je pak ta přirozená lidskost u těchto “sterilizovaných konzerv”, kterou vnímáme naživo, při live vystoupení?
Navíc jsem u sebe skromně zjistil, že když hraju, tak stejně většinou přepínám tak jak si nohou ťukám do rytmu (jinak to snad ani nejde :-)), a tak mi to vlastně v živé muzice ani vadit nemůže. No a když je to velmi zřídka náhodou v nějaké stopce, kde celá kapela mlčí, já přepínám na sólo a ono to byť i trochu lupne, tak mi to nikdy nepřišlo nepatřičné nebo hloupé. Prostě to k živému vystoupení nedílně patří…
Samozřejmě pokud by šlo o “rány z reproduktorů”, pak bych to nesnesl. To je ale záležitost technického odladění aby takový extrém nehrozil.

Shrnuto: Kdo chce hrát na co nejsolidnější zvuk ať si pořídí true bypass systém přepínání efektů a smíří se občas s nějakým tím drobným lupnutím, kdo chce poslouchat zda mu to lupe nebo ne, ať si prosím raději pořídí jen krabičky s elektronickým přepínáním a měl by být ze svého hlediska spokojen, že mu to nelupe. Toť vše…

By Honza Havel on Čvc 17, 2008

Dobrý den,
marně jsem pátral po českém internetu, kde sehnat momentary switch ve stejně bytelné konstrukci jako se dělají 3PDT přepínače. Prostě potřebuji nožní přepínač, který sepne obvod jen po dobu sešlápnutí a po uvolnění obvod zase rozpojí. Nemáte nějaký tip?:-)Díky

Dobrý den,
zkuste u www.hadex.cz tento odkaz http://www.hadex.cz/prepinace-vypinace-tlacitka–stiskaci a typ L327. není sice tak trvanlivý jako 3PDT modrý, ale zvenku vypadá naprosto stejně (tlačítko) a rok až dva by měl vydržet. Pak si zase koupíte za 39,- Kč další…:-)
Jaroslav Smrčka

By AEndy on Čvc 19, 2008

Dobrý den,
sháním nějaký slušný chorus – něco na styl tc electronic. Zaujal mě Váš chorus. Jenom bych se rád zeptal, z jakého důvodu nastavujete delay time pouze přepínačem, proč tam nedáte plynulé nastavení – byl by to takový technický problém? A bylo by možné se s Vámi dohodnout a přijet si k Vám efekt odzkoušet?
děkuji za odpověď

Dobrý den,
nechci, aby měl chorus víc než 4 potenciometry a protože jednoduše nepovažuji delay time za tak důležitý parametr jako RATE nebo DEPTH, tak jsou místa možných potenciometrů už obsazeny těmito.
Navíc drtivá většina chorusů má Delay Time nastavený fixně a vůbec s tím nemůžete hýbat. Původně jsem to dělal taky fixně, ale později mi přišlo, že kratší delay time se více hodí rockerům, kteří nechcou, aby byl chorus až tak “cukrkandlově navoněný”, ale jdou spíše po soudržnosti a konkrétnosti tónu. Naopak “popíkáři” na to mohou mít opačný názor. Tak jsem tam dal pozici s delším a kratším delay time. Původně byl jen ten delší, více jak já říkám “barový”, slyšitelnější a intenzivnější chorus, který ale citlivým povahám může velmi brzo lézt krkem. Protože u mne tento jev časem nastal, tak jsem tam udělal přepínání i na ten kratší
Osobně se domnívám, že tyto dvě pozice úplně stačí. To co se pohybuje mezi nimi jsou zbytečně bezvýznamné nuance a to co je za jejich hranicemi, mi příjde jako nepoužitelné ve smyslu standardního chorus efektu. Samozřejmě pokud by někdo chtěl hledat extrémní nebo psychadelic zvuky, pak by takové ovládání mělo smysl. To ale nebylo mým záměrem při tvorbě koncepce tohoto efektu.
Vyzkoušet u mne je ho samozřejmě možno. V tom případě se prosím obraťte přímo na mou e-mail adresu: smrckaeffects@seznam.cz. Není to už asi záležitostí pro tuto diskuzi.
Jaroslav Smrčka

By AEndy on Čvc 19, 2008

A ještě jeden dotaz – proč by mělo být wah před zkreslením? Setkal sem se s názorem, že wah je zdojem spousty šumu – což je určitě pravda – a drive ho zbytečně zesiluje. Když se dá zkreslení před wah tak šumy zmizí. Samozřejmě vím, že tak hraje naprostá většina lidí, ale nechápu proč.

Jak říkám, existují určitá dogmata v řazení efektů, která většinou vyplynula z mnohaletých zkušeností více muzikantů.
Osobně si ale nikdy netroufnu někomu striktně diktovat jak přesně “dogmaticky” by měly být ty, či ony efefekty za sebou seřazeny.
Znám použití kvákadla před i za zkreslením. Sám ho mám před zkreslením. Není to z hlediska šumu nebo podobných věcí, které mi vůbec v této kauze nepříjdou podstatné. Je to spíše proto, že když se dá kvákadlo až za zkreslení tak to většinou zní víc “cirkulárkově” – brutálně a to jeho přelaďované pásmo ze zvuku více “vyhřezne”, přičemž jakoby potlačí pravý charakter zkreslovače – přerazí jej svým pásmovým zdvihem. Záleží také samozřejmě na tom, zda má kvákadlo vlastní vstupní impedanci ošetřenu bufferem s vysokým vstupním odporem nebo je jen dvoutranzistorové na bázi “staré klasiky”, kde není až taková vstupní impedance a tudíž ořeže zkreslení i okrajová pásma ještě více, když se dá za něj. Pak to zní nařvaně jen ve středech. Protože konkrétně takto mi to v rámci “univerzálnosti” vlastního set-up příjde příliš extrémní, zařazuji wah před zkreslení.
Ale opravdu můžete si wah pedál dát úplně kam chcete.
Já jsem ho někde navrhnul na vstup jen proto, že to tak má většina kytaristů a i mně se to zdá nejpraktičtější z hlediska zvuku, ovládání, true bypass atd. Takže jde asi spíše o spojení příjemného s užitečným. Nicméně každému to může vyhovovat jinak. Samozřejmě ne z hlediska šumů, to není ve hře, ale především z hlediska stylu který kdo z nás hraje…

By Thomas on Čvc 21, 2008

Dobrý den
chtěl bych se zeptat, co je vlastně efektová smyčka a k čemu je vůbec dobrá. A rád bych se zeptal, proč plno kytarystů používá 2 zesilovače, jestli to má nějaké výhody atd. Předem díky za odpověď. S pozdravem

Efektová smyčka v zesilovači je především na to, aby se Delay, Echo, Hall a některé modulační efekty mohly zapojit až za zkreslený kanál zesilovače. Přesněji mezi zkreslený pre-amp a koncový stupeň. Kdyby se totiž tyto typy efektů zapojily před vstup zesilovače a teprve poté byl jimi “efektovaný” zvuk zkreslován v pre-ampu, zůstala by z jejich zvuku většinou jen “chrchlající řezanka”.
Efektová smyčka umožňuje například lampové zkreslení udělat v předzesilovači aparátu před Delay/Echem a teprve pak “dozesílit” koncovým stupněm zesilovače komplexní zvuk včetně zkreslení a delay v pořadí, jak mají následovat za sebou.
Problémem však často bývá impedanční a úrovňové přizpůsobení vsupů a výstupů efektů zapojených do smyčky. Mnohdy jsou smyčky udělány s ohledem na “ekonomiku výroby”, aby bylo použito co nejůčelněji minimální množství mnohdy “kompromisních” komponentů (např. polovodičů v jinak lampovém zesilovači).
Často je tedy použití efektů ve smyčce neuspokojivým řešením, od kterého se nedají čekat nějaké zázračné výsledky. Osobně tento způsom nepoužívám, protože cena kompromisu na výsledném zvuku mi příjde dost fatální…

Samozřejmě další možností je mít celý pedalboard, který plní funkci vícekanálového, efektového preampu před jednoduchým jednokanálovým, celolampovým zesilovačem, který má úžasnou dynamiku a dokáže zvuk efektů přenést takovým způsobem, že člověk oželí vícekanálové, celolampové zesáky a jde naopak do kompromisu v tvorbě zkreslení, kdy ho tvoří v efektových krabičkách (ať polovodičových nebo s lampou) a zesiluje pak absolutně naturálním lampáčem bez Master funkce, takže dostane dynamiku a sílu projevu, která u vícekanálových lampáčů není vůbec prakticky možná. Osobně mi trvalo skoro dvacet let, než jsem k tomuto jednoduchému (byť dnes velmi drahému) způsobu došel…

Proč dva zesilovače? A proč ne třeba i tři? Dva různé zesilovače = dva různé zvuky, které se v součtu mohou třeba dobře zvukově doplňovat. Další, pro mne zajímavější možnost, kterou jsem při živém hraní asi dva roky používal je “dva stejné zesilovače za sebou”. První zesák hraje jen “naturální” zvuky, hlavně tedy naturální přirozené zkreslení bez echa a modulačních efektů. No a z výstupu tohoto lampáče se udělá tzv. SLAVE OUT. Z tohoto Slave out se pak jde “bez kompromisu ve zvuku” do efektové jednotky (rackové, krabičkové…) a za ní je teprve vstup druhého zesilovače a boxu. Druhý zesilovač plní funkci efektového kanálu, kde je už zkreslení z prvního zesilovače “přehnáno” přes patřičné efekty a výsledný zvuk druhého zesáku je už se vším všudy. Ale se vším všudy znamená i s tím kompromisem, který ve zvuku přinesou delay a modulační polovodičové efekty. Tu přirozenost zvukově zajišťuje první zesák. Nakonec se mikrofony snímají a výsledný zvuk se poměruje v PA jejich smícháním, kdy je šance nechat znít hlavně první “naturální” aparát a ten druhý zvukař přimíchává dle potřeby. Na podiu si přitom kytarista nastaví pocitově takový “plnohodnotný” zvuk, jaký pomocí vokálních, podiových odposlechů nikdy nemůže získat. Navíc si dozvuky a modulační efekty ovládá sám, podle aranže skladeb a nemusí tak spoléhat na mnohdy “méně přizpůsobivé a netečné” zvukaře 

Proč tři zesilovače: Jednoduché – platí vše to, co jsem právě napsal o dvou zesilovačích s tím rozdílem, že “prostřední stack” hraje zcela naturálně (jen čistý+zkreslení) a ty dva krajní jsou zapojeny přes delay, modulační apod. efekty do sterea přímo na podiu. Takové malé “lampové PA”. Kytarista má potom jakoby “trojrozměrný” zvukový obraz přímo u sebe. Uprostřed hraje ničím nezkažený lampový zvuk přímo z kytary, popř. jen zkreslení a kolem něj je “lampové”, plnotučné stereo, které z výstupu prostředního lampáče krmí rack s efekty a jejich stereo výstupy jdou do těhto dvou bočních zesilovačů.

Technická poslední poznámka je, že se musí ve všech těchto případech spojení více zesilovačů a efektů hlídat fáze zvuku a jejich případné otočení, aby se celkový zvukový obraz z více aparátů naráz “nerozpadal” a aparáty nakonec třeba nehrály “proti sobě”. Toto je fakt hrozně důležité!
Samozřejmě jsou možné i mnohé “mezikombinace” použití více zesilovačů, které jsem zde nepopsal, ale tohle jsou ty hlavní…

Jaroslav Smrčka

By Thomas on Čvc 21, 2008

Děkuji za vyčerpávající odpověď, dnes jsou takovéto velmy užitečné informace k nezaplacení, protože se jednoduše nedaj skoro sehnat. Jenom bych vás rád ještě poprosil, jestli byste byl tak ochoten a byl schopen nakreslit schéma jak po sobě zapojit celé příslušenství a to je jenom s jednou hlavou a pak i se dvěma. Kytara, Efekty:Boss MT2, DD6, BF3, DS 1, Dunlop 535Q Wah, Electro harmonix Nano small stone, Ibanez Tube screamer a zesilovač a 2 zesilovače. Jestli by to bylo možné byl bych velmi moc rád. Prostě jak by zapojení po sobě bylo nejideálnější aby nebyl žádný problém… Předem mnohokrát děkuji
Dobrý den,
asi bych si dal od kytary nejdřív wah, pak Tubescreamer pak DS1 a MT2 pak BF3 a EHX nakonec DD6. Ale to je jen jak mi to momentálně příjde nejlogičtější. Pořadí efektů je vždy ryze individuální volbou muzikanta, i když existují časem ověřená schemata ideálního uspořádání. To vše myslím tak, že budete taky hrát jen do čistého nebo lehoučce nakresleného vstupu zesilovače.
Samozřejmě to, že nebudete mít žádný problém při tomto kvantu krabiček Vám asi nikdo nebude schopen zaručit. To zůstává na úrovni “zbožného přání”, ale ovlivníte to tím, jak je budete společně používat, jak vyřešíté kvalitní napaječe, popřípadě TB přepínání atd. atd.
Pokud jde o to, zapojit dva zesilovače za sebou, tak jedinou a to opravdu teoretickou možností, by bylo zapojit Wah a všechny zkreslovací efekty před vstupem prvního zesilovače a mezi Slave výstupem tohoto a vstupem druhého pak zapojit modulační efekty a DD6. Možná, by ty modulační efekty v této pozici byly spíše samoúčelné, možná ne. Těžko říct, muselo by se to vyzkoušet v praxi. Takhle od stolu, když ty zesáky neznám, bych v životě nemohl podepsat, že to bude chodit dobře. Jsou to spíše teoretické úvahy, jak to vyzkoušet v praxi, ale výsledek pak teprve ukáže, zda to k něčemu bude…

Jaroslav Smrčka

By Jakub Laník on Čvc 24, 2008

Dobrý den, opět se ptám na téma truebypass. Potřeboval bych poradit jestli půjde truebypass použít u těchto efektů: Boss CS-3, Boss CE-3, Boss DD2 a Boss GE-7. Děkuji za odpověď

Dobrý den,
tyto efekty jdou bez problémů použít s true bypass boxem nebo lištou. Nedoporučoval bych ale efekty typu Boss předělávat na vnitřní true bypass. Ne že by to bylo zcela vyloučeno, ale miniaturní přepínače, které se vejdou do jejich mechanik a jsou dostupné na zdejším trhu nemají životnost, která by byla až tak přesvědčivá. jak říkám udělat to sice lze, ale já to nedělám. Nechci se pouštět do záležitostí, za které pak nemohu nést záruku s jistotou, že to nebude pořád zlobit…

Jaroslav Smrčka

By drnkal on Čvc 26, 2008

Zdravim.
Moc hezka diskuze,kytarista je tu v sedmym nebi.I ja mam problemek.Koupil jsem ELEKTRO-HARMONIX BIG MUFF.To co dela se zvukem se mi moc libi,ale pri spusteni huci,buci.Ani nemam sustain knoflik moc vytavenej /10hod/.Mel by ste pro me radu?Dekuju

Dobrý den,
záleží jestli hučí na adapter nebo taky jen na baterku? Další věc, když ho dáte na těch 10 a víc hodin a stáhnete Volume na kytaře úplně do nuly, zeslabíte snímače zcela – pak také hučí?
Hrajete na singly nebo humbuckery? Když třeba na Stratu se singly přepnete z první do druhé polohy (kobylkový + střední snímač), zeslabí se v tu chvíli hučení nebo je furt stejné?
Až teprve v tomto všem bude jasno, je možno odpovědět na konkrétnější problém…

Jaroslav Smrčka

By drnkal on Čvc 29, 2008

ZDRAVIM,Tak pekne poporade.
Napajeno je z 9V baterky.Zkousel jsem i na adapter-huci stejne.
Kdyz mam na kytare stazeno,nehuci.
Mam singly /Strat i tele/,pri mezipoloze u Strata huci porad stejne.
Jeste jednou dekuju.

Dobrý den,
pokud máte na kytaře staženo a nehučí, není to zdrojem. Pokud dáte do druhé mezipolohy u Strata a hučí stejně, tak buď nemáte reverzně vinut střední snímač nebo tomu nerozumím. Když stáhnete poťák Volume na kytaře a nehučí, tak by to v druhé mezipoloze Strata sice hučet mohlo, ale mělo by tam být cítit zeslabení oproti kobylkovému singlu, protože kobylkový a střední singl by měly pracovat v protifázi (ne na všech Stratech, některé staré modely to tak nemají, což by bylo vysvětlení) a brum indukovaný do snímačů by se měl vzájemně trochu odečíst.
Každopádně shrnuto: pokud Vám to při staženém Volume nehučí a při vytaženém Volume hučí i na baterku, je to brum indukovaný do snímačů z okolí, který se vlivem velkého zisku – gainu efektu enormě zesiluje a neuděláte s tím nic, kromě takového řešení, že byste používal pro tento efekt pouze humbuckery snímače, což je asi pro Vás nesmysl, podle toho na co hrajete. Prostě to zesílení efektu, aby se dosáhlo požadované saturace zkreslení je tak velké, že to se singly dělá tyhle věci. Je mi líto, ale asi by žádná “oprava” efektu neměla reálný smysl…

Jaroslav Smrčka

By František Šindelář on Čvc 30, 2008

By Julian on Srp 5, 2008

Dobrý den
chtěl bych se zeptat, jestli by byl problém s dovezeným zdrojem z USA. Stačila by zde koupit pouze redukce na zástrčku? Zdroj je Voodoo LAB Pedal power 2+

Dobrý den,
výrobce píše přesně toto: “All units sold in North America are for 120V only. You cannot operate a 120V Pedal Power using 240V power without the correct step down transformer”. Což znamená v překladu že všechny přístroje prodávané v Severní Americe jsou pouze na 120V a nemohou pracovat na evropské napětí 230V bez převodního transformátoru. Takže byste si musel k tomu u nás třeba v GESu koupit převodní trafo 120/230V – to je další krabice navíc, která má na jedné straně naši šňůru 230V s klasickou evropskou zástrčkou a na druhé straně je na krabici americká zásuvka na 120V. Uvnitř je (většinou toroidní) převodní trafo.
Voodoo LAB píše, že dělá i evropské modely na 230V, ale zřejmě je neprodává v Americe: “There are three different models, which accept 100V, 120V, or 240V mains. All units sold in North America are for 120V only”.
Takže buďto objednat přímo evropský model nebo s sebou vozit další trafo v krabici, což je opruz. Koupit zdroj v Americe naprudko, bez objednání evropského modelu znamená to, že pouhá redukce na konci jeho síťové šňůry problém s rozdílným napětím nevyřeší…

Jaroslav Smrčka

By Jakub Wiesner on Srp 15, 2008

Dobrý den,
řeším teď problém se zapojením efektového řetěžce a jeho vlivem na kvalitu zvuku. V moji efektové smyčce mám jen 3 efekty (wah, od-1 a Holy Grail), ale vliv na barvu zvuku je celkem citelný při zapojení kytara-efekty-aparát oproti zapojení kytara-aparát. Zkoušel jsem zapojit Holy Grail do efektové smyčky, ale vlivem dlouhých kabelů k pedalboardu a zpět se zvuk ještě mnohem víc zhoršil. Chtěl jsem se proto zeptat, jestli se tento problém dá vyřešit ještě nějak jinak, nebo se nechává zapojení kytara-efekty-aparát.
Další dotaz bych měl k TB lištám. Při jejich použití odpadá výše uvedený problém, ale neporozuměl jsem úplně tomu, proč není vhodné zapojit všechny efekty jako TB.
Mockrát děkuji za odpověď

Dobrý den,
je jasné, že některé efektové smyčky, které nemají úplně ideálně a poctivě (lampami) provedeno impedanční přizpůsobení (nízká výstupní /send/ impedance a optimálně, pro polovodičové efekty vysoká vstupní, návratová /return/ impedance) vykazují citelné zhoršení frekvenčního pásma i dynamiky, při použití delších, popřípadě i kvalitativně průměrných, či horších propojovacích, signálových kabelů.
Když smyčka u daného aparátu vykazuje tyto nectnosti, je obecně lépe dát efekty před vstup aparátu – tohle platí pro nezkreslené nebo jen lehce přebuzené kanály zesilovačů. (Před tříkanálové Hi Gain zesilovače hall použít samozřejmě nejde – tam je opravdu jediná možnost pro tyto typy efektů a to je efektová smyčka zesilovače za zkresleným pre-ampem, před vstupem koncového stupně. Pokud smyčka u tohoto tříkanálu/dvoukanálu dobře nefunguje, je lépe efekt vyřadit z podiového set-up úplně a nechat hall/echo raději na zvukaři v mixu do PA systemu).

Jestliže jde o jednokanál, pak True Bypass lišta tento problém samozřejmě řeší. Funguje tak, že pokud v ní není žádný z efektů sepnut v příslušném “LOOP” lišty, signál z jejího vstupního jack konektoru jde v podstatě “drátovým” spojem do jejího výstupního jack konektoru. V poslední době /cca měíc až dva/ jsem začal i TB lišty prodrátovávat co nejkratšími “SOLID CORE”, pevnými vodiči. Změnil jsem trochu vnitřní mechaniku drátových spojů. Jsou teď opravdu minimálně krátké – mezi jednotlivými jack zdířkami a 3PDT stompswitch jsou cca 1 – 1,5 cm dlouhé, propojené pevným (ne lankem!!!) vodičem, průměru 0,8mm! Mezi jedntlivými přepínači lišty jsou tímtéž (nestíněným!) vodičem udělány spoje o délkách cca 7-9cm, což zaručuje maximální dynamiku a minimální frekvenční útlumy signálu, při průchodu TB lištou.

Vaše otázka, proč jeden z efektů nechat “NON TRUE BYPASS” se dá zodpovědět dvojznačně. Za prvé, pokud budu předpokládat střední až vyšší střední třídu propojovacích kabelů, jako jsou např Planet Waves Cable Station, pak při součtové délce (kytara-pedalboard + kytara-aparát) do 7-8m to není třeba ještě nějak řešit a vše může být True Bypass. Pokud už bude součtová délka větší, popřípadě budou použity běžně u nás prodávané kabely nižší střední třídy a horší, pak je už na místě začít přemýšlet o tom, že poslední výstupní efekt (většinou Echo/Delay) by mohl zůstat non true bypass, aby jeho výstupní buffer kompenzoval impedančně “nekvalitu” alespoň u toho kabelu, který je mezi pedalboardem a aparátem. To s sebou samozřejmě přináší ten kompromis, že signál jde stále přes elektroniku tohoto posledního Non TB efektu a charakter kytarového zvuku se tak deformuje. Zvuk je většinou méně znělý, tenčí, nemá takovou dynamiku v basech, jako je přímo kabelem do aparátu apod. Taky to prosím nechápejte tak, že výstupní buffer zcel zkompenzuje jakoukoliv “nekvalitu” jakéhokoliv kabelu. Tak to není. Vždy lepší kousek kabelu kdekoliv v signálové cestě znamená zlepšení výsledného zvuku!

Za druhé řešením je totální True Bypass a použití kytarového kabelu a kabelu mezi pedalboardem a aparátem té nejvyšší kvalitativní úrovně – samozřejmě také ceny…  . Pokud například použijete Monster Rock kabely nebo Mogami Platinum kabely v délkách cca 3m k pedalboardu a 3-6m od pedalboardu, pak je 100% True Bypass jedinečným řešením. Pokud použijete PW Cable Station o stejných délkách, pak je to tak 60:40 pro totální True Bypass. Pokud použijete jakékoliv průměrné kabely, které se u nás mnohdy prodávají s přívlastkem “výborné” apod., pak je to tak 40:60, zda nechat na výstupu třeba Delay zapojený non-TB. Pohled na řešení tohoto problému je tedy relativní a hodně závislý na kvalitě použitých komponentů. Bohužel u nás se v sortimentu kabelů prodává především velmi nekvalitní zboží s tím, že prodavači tomu mnohdy vůbec nerozumí a papouškují jen naučené repliky dealerů a obchodních zástupců… Co k tomu dodat, jací jsme sami, takové si díky svému nezájmu o kvalitu zasloužíme zboží…
Osobně preferuji True Bypass a v rámci možností co nejkratší “vysoce” kvalitní kabely od kytary a z pedalboardu. (Propojky mezi lištou a efekty jsou dostatečné z PW Cable Station, Geore L´s apod.). Používám momentálně kabely Monster Rock (mírně mění frekvenci – zesilují určitá pásma) a Mogami (zní přirozeněji, melodičtěji, ale zase možná tak “nevypíchnou” v citlivých frekvencích kytaru z kapely jako Monster) v celkové součtové délce cca 8-9m (kytara-pedalboard, pedalboard-amplifier).

Jaroslav Smrčka

By Jakub Wiesner on Srp 16, 2008

Dobrý den,
na základě mého předchozího dotazu mě napadla ještě jedna otázka. Proč vlastně vůbec není vhodné zařazovat efekty jako reverb před preamp aparátu?
Další otázka ze stavby pedalboardu: Je vhodné nahradit plechový spodek efektu dřevěným? (nechci si zničit orginál spodek lepidlem zipu).

Efekty, které mají časové zpoždění nebo časové rozložení signálu jako jsou delay a hall se nedávají před ZKRESLENÝ kanál aparátu proto, že zpoždění, které se zkreslí zní velmi nepřirozeně a lidskému uchu je protivné, alespoň mému určitě.
Naopak před čistý kanál preampu, tzn. když se jako první od kytary udělá zkreslení krabičkou/efektem, pak jde teprve přes další efekty jako delay a hall do aparátu, tedy jeho ČISTÉHO/nezkresleného kanálu preampu, je to ideální řešení. Řekl bych pro mne osobně ještě lepší než když se s “časem pracující” efekty dávají do efektové smyčky, kde v mnoha případech jde o nutný kompromis s nekvalitní smyčkou (samozřejmě jsou i kvalitní smyčky, ale většinou u těch hodnotnějších aparátů a taky to není vždy pravda…), když potřebujeme využít dobré nebo oblíbené zkreslení vlastního kanálu preampu zesilovače.
Shrnuto: Kytara – overdrive/distortion – hall/echo/delay – čistý preap – koncový stupeň je výborná kombinace.
Naopak Kytara – delay/hall/echo – zkreslený kanál preampu – koncový zesilovač, je špatně. Zde pak raději Kytara – zkreslený preamp – (ve smyčce) Delay/hall/echo – koncový stupeň zesilovače, je vhodná kombinace.

Efekty zespodu raději nechte s plechovými kryty, kvůli stínění plošných spojů/elektroniky. Mohlo by se Vám stát, že by se zvedal brum indukovaný do efektů z okolí.
Pokud použijete original suché zipy, většinou jde pak jejich lep, který může zůstat na efektu po odtržení, umýt technickým benzinem bez nějakých fatálních následků. Druhá možnost je nechat si udělat rozměrově stejné spodky z černého nebo nerez ocelového plechu a na ty použít suché zipy. Originály zůstanou schované někde v šuplíku až do doby případného prodeje efektů.
Dřevěné spodky efektů bych nepovažoval za vhodnou volbu…

Jaroslav Smrčka

By Jakub Wiesner on Srp 21, 2008

Dobrý den,
napadla mě otázka ohledně bezdrátového přenosu signálu. Dá se ním nahradit kabel, nebo kvalita bezdrátového přenosu je velmi malá oproti kabelu.
Děkuji

Dobrý den,
obecně bezdrátový přenos nikdy nemůže kvalitativně nahradit špičkový kabel.Tato obrovská nevýhoda vždycky u vysílačky zůstane.
Vysílačka má ale jiné dvě výhody. První z nich je neomezený pohyb po velkém podiu. Druhou výhodou je galvanická izolace strun kytary od síťového rozvodu. V některých zanedbaných sálech nebo když technik nedbá obecně na pravidelné prohlídky a testy rozvodné kabeláže, se může teoreticky stát, že aparatura není dobře nulovaná/zeměná a pak je vysílačka perfektní ochrana kytaristy při hře v takovýchto nebezpečných podmínkách. S vysílačkou nehrozí, že když se třeba zpocenými zády opře o kovová futra a drží se strun, že by došlo k úrazu elektrickým proudem.
Naopak znám případ, kdy se tohle stalo jednomu kolegovi, který byl na takto špatný rozvod připojen zesilovačem a kytara následně kabelem. Ve chvíli kdy měl na strunách síťové napětí (asi jeho velkou část), se opřel o kovové zárubně, od strun přes ruce a tělo protekl proud do uzemněných futer a on na následek tohoto úrazu po chvíli na podiu zemřel… Z tohoto jediného důvodu tedy vysílačku uznávám jako docela dobrou věc, pokud člověk hraje po různých neznámých štacích nebo střídá zvukaře a aparáty.
Do studia nebo na jistou aparaturu někde ve známém prostředí bych si ji osobně nikdy nevzal…

Jaroslav Smrčka

By Zdeněk Poklemba on Srp 31, 2008

Zdravím. Mám dotaz ohledně 808+. Vlastním ho spolu s kolegou cca 3 roky, ještě černé verze. Řešíme stejný problém. Kytary stratocaster první 82 osazená texas special, druhá E. Johnson signature. Aparáty starý bassman a ESH 2000 100W. V obou případech musíme mít výšky na 808+ téměř na max. oproti doporučenému nastavení. Rovněž gain na efektu máme téměř na doraz. V případě, že overdrive nastavíme dle doporučení, zvuk ,,nejde” přes kapelu a schová se.
Čisté kanály na aparátech máme nastaveny tak, že jsou dostatečně průrazné.
Pomůže případné ,,předrátování” novými vodiči v oblasti vyšších středů?


Ne, předrátování novými vodiči Vám samozřejmě nepomůže. ODTB808+ teď (1 až 1,5 roku) dělám ve verzi s kondenzátory Panasonic Film/Foil Low Voltage, které jsou opravdu “nejlepší” kondenzátory pro kytarové efektové krabičky na světě vůbec. Obávám se ale, že ani tento “repas” kondenzátory Panasonic Váš problém nevyřeší. Dostali jste se zřejmě do stadia, do kterého jsem zhruba přede dvěma lety vstoupil i já na živém hraní, když mi ODTB808+ na mého jasanového Strata s Lindy Fralin Real 54´s přestal “šmakovat” pro svou středovost a nedostatečně “světlý” drive…
Právě proto jsem ODTB808+ předefinoval ve svých doporučeních jako “nakopávač” pro vícekanálové lampové aparáty, přesněji řečeno ODTB808+ je ideální nakopávač pro lampové zkreslení, které je děláno preampem lampáče a ODTB808+ ho dobře nakopne pro sólo nebo pro “šťavnatější” pasáže, ale samostatně ODTB808+ “ideální/komplexní/hotové” zkreslení nevytváří.
Pokud (jestli tomu dobře rozumím) hrajete na čisté kanály lampáče a požadujete od overdrive “světlejší, mírně agresivnější” tón, který se má v kapele více prosadit, pak je to ODTB DOUBLE TB nebo OD STATION III TB, na které jsem přede dvěma lety přesedlal i já (jinak hraji na hard wired hybrid Marshall Plexi/ Fender Bassman 5F6, spíše je to ale Marshall čistý, basový vstup…) viz: www.mercurymagnetics.com – trafa, www.sozoamplification.com – signálové kondy, www.metroamp.com – obecná filozofie výborných replik starých Marshallů atd.)

ODTB808+ doporučuji dnes jen jako nakopávač lampového zkreslení nebo “silně vytaveného, zprvu čistého, lampového zesilovače”, kteréžto je zapotřebí “došťavit”. Samotný ODTB808+ neudělá hotové, komplexní zkreslení. Pro tento účel byl právě vyvinut OD STATION III TB (popř. rozměrově “miniaturizovaná” – ne tak dokonale flexibilní a ovladatelná, nicméně zvukově i zapojením shodná verze) – ODTB DOUBLE TB.

Howg!

Jaroslav Smrčka

By Zdeněk Poklemba on Zář 3, 2008

Díky za vyčerpávající odpověď. 808+ již repasované máme. Zvuk tím výrazně zhutněl. OD STATION III právě teď testuji. Zatím se mi zdá vhodnější kombinace crunch 12 hod na OD III a nakopnout ji 808+, drive na cca 10 hod. Hi gain mi přijde už moc chlupatý i když na druhou stranu zachovává věrně charakter nástoje. 808+ mi připadne zvukově mohutnější hladší, ovšem málo gainu na strata. Spíš bych uvítal něco mezi OD a dist, na bázi 808, pokud je to možné. Hladší a delší zkrelení.
Jinak 808+ s hb snímačem a drive i tone 4hod je přesně to ono.
Jaké je zhruba datum výroby OD STATION TB který testujete, nevíte prosím? Ptám se proto, že je tam samozřejmě “v pohybu” také vývoj a novější model je osazen už rovněž převážně kondy Panasonic, takže hraje trochu výrazněji, než starší model. Také je tam možnost přeosadit vstupní buffer namísto OP ampu od Linear Technologies diskrétním Japan J-Fetem Toshiba a zase to hraje trochu více “Claptonovsky”.
Ale mám pocit, že ve vašem případě jde spíše o hledání rockovější až hard-rockovější verze zvuku, což odpovídá verzi se vstupním OP ampem Linear Technologies a kondenzátory Panasonic Film/Folie Low Voltage. Pokud mi pošlete foto (detailní, třeba raději i několik) efektu zevnitř – inside, pak mohu přesněji odepsat, zda je to poslední vývojová verze nebo ještě ta předchozí (která nemusí být tak důrazná, co se týká údernosti zvuku…)

Jaroslav Smrčka
By Zdeněk Poklemba on Zář 4, 2008

 

Station zakoupil kolega přímo u Vás, zhruba před + – půl rokem. Pravda je, že hraje především repertoár od E. Claptona.

Zajímavostí je čím déle na OD STATION III hraji, tím více si ,,zvykám” a objevuji kouzlo tohoto zvuku. Chtělo to jen snížit úroveň hi gainu na cca 9-10hod. Snížila se chlupatost, ale nevytratil se drive. Bohužel kolega mi ho mohl zapůjčit jen na týden. Neměl jsem proto příležitost ho vyzkoušet s kapelou v místnosti kterou mám naposlouchanou.

Takže příště, ale už teď to vypadá na objednávku. Ale rozhodně ho ještě testnu s bandem.

Zkrátka musím se zřejmě smířit s tím, že na pedalbordu budu mít na zkreslení namísto dvou krabiček, tři.
Ta třetí kradička je otázka.

Děkuji za reakce i rady včetně předchozích.
Za skvělý OD 808+ i COMPRESSOR LIMITER, které již vlastním.

Mimochodem zkoušel jsem z legrace nakopnout 808+ distortion metalového typu. Světe div se při nulovém gainu na dist. zmizel včelín, dostavily se středy a Santanovský sound.

Určitě se ozvu. Tentokrát už mail – tel. ať neblokuji diskuzi ostatním.

By Lenny on Zář 8, 2008

Zdravim. Jake jsou nevyhody pokud zapojime basu primo do mixu, kerej ma linkovej vstup? Jak to vyresit?Dobrý den,
pokud půjde o basu s pasivními snímači, pak impedance klasického basového aparátu je lépe přizpůsobena basovým snímačům, než univerzální linkový vstup. Pasivní snímače nejlépe hrají do vysokoimpedančního (lapového nebo i tranzistorového vstupu). Linkový vstup mixu většinou nemá tak vysokou impedanci a tak je přizpůsoben spíše na zapojení “aktivního – napájeného” zdroje signálu. Tedy aktivní basa je asi vhodnější pro zapojení do linkového vstupu mixu.
Ideálním řešením je použít basový pre-amp s korekcemi a popřípadě i speaker simulátorem na jednom z výstupů. Také není špatné, když má tento pre-amp symetrický výstup (Canon), což zajistí menší ztráty signálu při propojení delším kabelem.
Nejjednoduším vylepšením je zapojit mezi basu a mix alespoň nějaký kvalitní D.I.Box.
Jinak já nejsem specialista na basový zvuk, ale pár let jsem provozoval vlastní nahrávací studio a tehdy se mi to takto v praxi jevilo…

Jaroslav Smrčka
By františek ptáček on Zář 11, 2008

 

 

By františek ptáček on Sep 11, 2008

Zdravím, p. Smrčka. Ako som vám už povedal v telefonáte, mal som v úmysle prispieť pár slovami do tohto fóra ešte pred kúpou vašej krabičky a teraz som veľmi rád, že môžem bez nadsázky hovoriť len a len v superlatívach.
FUZZTONE TB 60 je jeden z najuniverzálnejších, najtransparentnejších a najorganickejšie znejúcich GE fuzzov aké sa mi distali do ruky. Rozdiel v kvalite – v porovnaní s obdobnými pokusmi fy Jim Dunlop (myslím tu červený Dunlop Fuzzface ale aj Jimi Hendrix Classic Fuzz) je skutočne až úsmevný. Je zvukovo úžasný dokonca aj na veľmi tichom, slabšom lampovom kombe. Na rozdiel od väčšiny ostatných fuzzov, ktoré dynamicky i harmonicky rozkvitnú až pri väčšom náreze, tento krásne “crunchuje” a “spieva” aj pri izbovej hlasitosti.. Práve gombíky BIAS a MIDD napomáhajú aby skreslenie bolo pod kontrolou a fuzz nebol pri nízkej hlasitosti blatistý a mdlý a pri vysokej nepríjemne drsný a trúbovitý. Má úžasne príjemný attack, ktorý rozpozná najmenšie rozdielnosti v trsátkach a dynamike hráčovej ruky. Výborne znáša ako slabšie humbuckre typu PAF tak aj vintage AlNiCo single a perfektne sa vyčistí pri stiahnutí hlasitosti gitary. U fuzzov samozrejmý true bypass dá jasne vyniknúť príjemnému, otvorenému zvuku: žiadne rušivé výšky, žiadne telefonické stredy, žiadne dunlopácké basy – IBA zvuk gitary s príjemne vlejúcimi, strapatými vlasmi… :o)).
Moja motivácia napísať niečo do tohto fóra bola o to väčšia, že ako vidím nikto ešte nenapísal o tejto krabičke ani slovo. V USA je okolo fuzzov hotová hystéria, mágia a mystérium. Butikoví malovýrobcovia sa predháňajú v rôznych bizarných modeloch, či už Ge, Si alebo Ge/Si verzií a nie je možno ani jeden vážnejší zámorský gitarista, ktorý by nejaký fuzz nevlastnil (a to dokonca staré drahé kusy zo 60-tych rokov). Z vlastnej skúsenosti viem, že fuzz u nás, myslím tým v pôvodnom Československu, nie je zatiaľ veľmi populárny medzi gitaristami. Ak ho aj niekto pozná, málokto ho vie správne používať (a to nehovorím už o starých 2-gombíkových fuzzoch!)Fuzz totiž nie ani overdrive ani distortion v pravom význame slova – je to niečo iné: doplnkový hudobný nástroj, ktorý zvukovo ako jediný dokáže konkurovať dynamike a farebnosti elektrónkového skreslenia a na ktorom je potrebné sa takisto naučiť hrať!!!… ;o)). Ale stojí to za to.
Poctivá práca, za ktorú takto verejne ďakujem Jaroslavovi Smrčkovi.
So srdečným pozdravom a vďakou, f. ptáček

<!–[if !supportLists]–>29.  <!–[endif]–>By Funkota on Sep 12, 2008

Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, zda máte osobní zkušenost s kompresory MXR Dynacomp a novějším MXR Supercomp. Dají se oba považovat za zvukově rovnocenné ? Vychází váš model Compressor Limiter TB z některé z těchto krabiček ? A poslední dotaz, možná spíše váš názor na používání kytarových (podlahových) lampových kompresorů (např. MAXON RCP660) k účelů živého hraní.
Dobrý den,
oba MXR kompresory jsem několikrát zkoušel a testoval i při živém hraní s kapelou. Osobně se mi více líbil dvouknoflíkový DynaComp. Přišel mi zvukově lepší než Supercomp. U obou těchto kompresorů výrobce používá VCA obvod CA3080 a na místech vazebních kondenzátorů keramické typy, které dávají efektům “křupkavý” zvuk ve středech s mírným nádechem nakreslení, ve smyslu dodání harmonických kmitočtů, které v původním kytarovém signálu nejsou. Keramické kondenzátory se dávají do těchto pozic u efektů spíše vyjímečně než standardně, právě proto, aby zvuk trochu změnily. Z hlediska přísných, ortodoxních audiofilů a HiFistů jsou to spíše podřadné a nepřípustné součástky pro tento účel, ale u kytarového zvuku jde mnohdy o něco úplně jiného. Z hlediska tvorby kytarového tónu tedy zní originálně a dodávají charakteristické zabarvení procházejícímu zvuku.
Osobně jsem toto “zabarvení” docela obdivoval a přišlo mi jako příjemná změna oproti standardním fóliovým kondenzátorům. Časem jsem ale došel k osobnímu závěru, že je na tónu něco “suchého a nepřirozeného”. Toto, současně s několikerým srovnáním s Compressor Limiter TB při živém hraní na podiu, mne také vedlo k tomu, že jsem přestal dělat jednodušší Compressor TB, který byl klonem Ross/Dyna Compu s některými prvky ovládání navíc a drobnou úpravou tónové korekce na výstupu efektu.
Compressor Limiter TB, ho v současnosti zcela nahradil v mé produkci a dělám ho jako jediný kompresor. Technicky vychází z mnohem preciznějšího a moderněšího dynamického procesoru THAT4301P.
Ten je rychlejší, přesnější a odpovídá vyšším požadavkům na rozsah a kvalitu komprese analogového signálu než CA3080. Troufám si tvrdit, že kvalitativně je minimálně o třídu výš než kompresory postavené na obvodu CA3080. Navíc obvod THAT4301P umožňuje použít pouze jediný vazební kondenzátor na vstupu efektu, jinak je vše stejnosměrně vázáno (bez kondenzátorů), což umocňuje přirozenost zvuku a přenosu signálu celým efektem…
Nechci aby to celé znělo jako sebechvála, protože na zvuku Compressor Limiter TB namám až takové zásluhy. Vychází totiž zapojením z firemního datasheet THAT Corporation. V zapojení Compressoru jsou provedny drobné úpravy, které ze studiového compressor/limiter dělají kytarový, popř. i basový efekt ve smyslu korekcí, průběhu dynamické obálky, úrovně vstupního signálu apod. Nejde tedy o můj žádný patent, ale vychází z podobných zapojení, jako používají i jiní výrobci s tímto obvodem THAT4301P a všechna zapojení pak vychází z již zmíněného zapojení doporučeného výrobcem. Každopádně musím firmu THAT pochválit za to, že jde o jeden z nejlepších kompresorů jaké znám. Předčit ho mohou snad jen lampové opto compressory. Ty jsem bohužel zatím neměl možnost na kytaru vyzkoušet a porovnat s tímto. Docela by mne to zajímalo <!–[if !vml]–>:-)<!–[endif]–>.

Jaroslav Smrčka

<!–[if !supportLists]–>30.  <!–[endif]–>By Kubajz on Sep 17, 2008

Dobrý den,
docela náhodou jsem narazil na Váš web a nestačím se divit!
Nesmírně mě zaujal váš chorus a overdrive. Zajímalo by mě kde bych to mohl vyzkoušet a za kolik se to dá koupit.
Dále by mě zajímolo jaký je váš názor na zesilovaš Marshall 2061X, po kterém pošilhávám :)! Je mi 21 a postupem času zjištuji že největší sílu představuje jednoduchá koncepce no a právě to je věc kterou Vy nabízíte. Tedy alespoň tak to chápu.
Dále by mě zajímal Váš názor na kabely Monster Rock.
Díky za tento skvělý web, který snad otevře oči a ukáže cestu mnoha hledačům opravdového tónu.

S pozdravem Kubajz 

Dobrý den,
na první část otázky jsem Vám osobně odpověděl přímým e-mail…
Co se týká mého názoru na Marshall 2061X, je to takhle. Naprosto jste vystihnul, že je to zesilovač v souladu s mou filozofií.
Otázkou snad jen je to, zda tento konkrétní zesilovač není trochu moc drahý? No na druhé straně je to asi relativní, jak pro koho, že…?
Vím o dvou faktorech, které bych před jeho nákupem zvažoval. První je ten, že trafo (síťové) je motáno (alespoň u modelu, který odešel to tak bylo) bez prokladových papírů mezi vrstvami. Mám jednu konkrétní zprávu o tomto zesilovači, který kamarádovi odešel právě z tohoto důvodu. Další zpráva je zprostředkovaná a ta zní, že údajně těchto stejných závad už bylo více. Když si to dám v duchu dohromady s hypotetickým počtem možných, u nás prodaných kusů, bude to asi opakující se slabina tohoto typu zesilovače. Je tedy třeba připravit se na to, že by bylo do budoucna vhodné mít připravený “replacement” transformátor, doporučuji nejlépe od Mercury Magnetics ( www.mercurymagnetics.com ).
V té chvíli nastává otázka, zda si třeba nekoupit CLONE stavebnici tohoto typu zesilovače od některé z firem, keré ji nabízí, kde už jsou oba transformátory original Mercury Magnetics a navíc jsou zde třeba kondenzátory SoZo Mustard type (poyester film + foil), čímž se to celé kvalitativně posune výše. Ve výsledku tato “sestavená” stavebnice do celého zesilovače asi výjde levněji a ještě je osazena kvalitativně lepšími komponenty…
Ovšem originál je zase originál, co se týká hypotetické budoucí prodejní hodnoty, sběratelské ceny apod.
Je tedy třeba tentokrát asi rozlišit mezi užitnou hodnotou (obsahem) a prodejní hodnotou originálu (formou). Nebo snoubit obsah s formou a v originálu si “slabší články řetězu” nechat vyměnit za prvotřídní komponenty…což je ovšem finančně velmi náročné a člověk pak opustí “klidnou zátočinu” záruční lhůty a vydá se sám na “širé moře bez cizí pomoci”.
Mám osobní několikeré vynikající zkušenosti s replacement for Marshall transformátory od Mercury Magnetics. Dokonce jsem si ve svém zesilovači, na který hraji vyměnil original Marshall Drake Transformer 789-139 za Mercury Magnetics Plexi 50 Clone a Mercury hraje mnohem lépe, než Drake. V podobných případech, kdy byly vyměněny jiné transformátory a zesilovače přeosazeny Mercury Magnetics (jak síťovými, tak i výstupními) transformátory, vždy to byl posun k lepšímu pro celkový zvuk zesilovače…
Osobně mám raději padesátky staré Marshally z toho důvodu, že zvuk EL34 mi příjde lépe dynamický, s pevnějšími basy než je tomu u EL84, kterými je osazen 2061X. Ale zase pokud budete chtít hrát v malém prostoru a zesilovač mít víceméně trvale “našlápnut” do crunch režimu, mohou být EL84 celkem i fajn. Mě vadí z toho důvodu, že střídám pasáže na zcela čisté zvuky (Comp+Chorus+Delay) s crunch a heavy drive zvuky, přičemž doprovody musí být ve všech případech dynamicky vyváženy, právě i v basech čistého zvuku, a tam mi to nikdy nedokázaly 2ks EL84 v konci splnit zcela dle mých představ. Proto dávám přednost starým Marshallům 50W s osazením 2xEL34 v koncovém stupni. Je to univerzálnější zesilovač, na který se dá s drobným kompromisem hrát i venku na otevřeném podiu, což bude asi pro 2061X daleko větší problém.
Pokud se zabýváte touto tematikou a chcete si rozšířit vědomosti, doporučuji podívat se na tyto stránky: www.metroamp.com . Ten člověk je velmi solidní (alespoň vůči mně byl) a dělá to rozumně, poctivě. Nebál bych se jeho produkt, myšleno stavebnici, koupit. Nejsem jeho placeným agentem, ani nepracuji v provizním systému, jen se mi líbí jeho filozofie a přístup…

Kabely Monster Rock jsem si nedávno pořídil. Nejdříve jsem byl úplně ohromen jejich přenosem a barvou. Vyměnil sem si kabel i od kytary k pedalboardu a i od pedalboardu k zesilovači. Protože Monster Rock pracují trochu jako “ekvalizér”, myšleno tím, že přidají středovýšky a umocní basy, začalo mi to posléze trochu vadit. Ta chvíle nastala, když jsem je měl možnost srovnat s kabely Mogami (údajně vyhrály roční test v Guitar Player). Pravdou je, že Mogami Gold, který mám k dispozici, je vyrovnanější, hraje přirozeněji, ale zážitek z jeho výměny není tak silný, jako u Monster Rock. Takže jsem kabel mezi pedalboardem a zesilovačem vyměnil – namísto Monster jsem dal Mogami Gold a od kytary k pedalboardu jsem si nechal Monster Rock. Příjde mi to tak přirozenější a dokonce se i pohodlněji hraje. Ekvalizace (frekvenční změna) pásem u Monster Rock, je tak výrazná, že některá pásma vyniknou (ta co dávají tónu jiskru a živost) a jiná pásma (ta která dávají “tekutý, melodicky kouřový” tón) jsou jakoby poněkud ztracena. Kombinací Mogami + Monster Rock se to víc “zprůměruje”.
Ještě existuje kabel Mogami Platinum, na který jsem sice hrál ale bohužel ne na svůj nástroj ani zesilovač. Porovnával jsem v té chvíli Mogami Gold a Platinum a Platinum je citelně lepší. (Také třikrát dražší než Monster Rock i Mogami Gold) Takže si chci nechat (snad ještě letos) dovézt z Ameriky jeden Mogami Platinum v kratší délce, abych si mohl udělat testy různých typů kabelů a pak výsledky a dojmy zkusím popsat v Blogu na svých stránkách. Mogami Platinum je asi silný kvalitativní kalibr a jsem hodně zvědav, jak se bude chovat v přímém srovnání s Monster Rock…

Ještě jedna poznámka na závěr. U Monster Rock jsou sice krásné zlaté originální jacky, ale před 14 dny se mi jeden z nich (úhlový) rozpadl v ruce, bez nějakého extrémního namáhání zvenku. Údajně je to i jeden z důvodů, proč amíci dali přednost Mogami (tam jsou pužity osvědčené konektory NEUTRIK), ale tato zpráva je nepotvrzená, jen zprostředkovaná. Každopádně vnitřní konstrukce zlatého, efektního jacku Monster nedává zdaleka takový pocit solidnosti a účelnosti, jakými disponují jacky Neutrik, takže na tu opakující se poruchovost i trochu věřím. Momentálně jsem poslal kabel Monster Rock na záruční opravu/výměnu. Konektor je uvniř zalit “zubařskou, průhlednou” hmotou, co se používá při výrobě zubních protéz (nebo je to něco zcela identického), takže je “nerozebiratelný”. Pokud se mi ale závada u kteréhokoliv Monster konektoru zopakuje, jsem rozhodnut 2-3cm kabelu za konektorem ustřihnout a přeosadit Monster Cable zlaceným konektorem Neutrik. Možná to bude znamenat i lehkou změnu (újmu..?) tónu, ale z hlediska spolehlivosti to bude krok vpřed…

Jaroslav Smrčka

<!–[if !supportLists]–>31.  <!–[endif]–>By Vladimír Pajer on Oct 2, 2008

Dobrý den,
testoval jste někdy maximizéry?
Třeba Sonic BBE?
Jednou jsem v něm známému měnil potenciometry
a pak jsem si na to v dílně zahrál. Zdálo se mi, že to zvuk jakoby rozsvítí a zhutní ale s kapelou jsem to nezkoušel. Zajímal by mě váš názor na tyhle procesory.
Dobrý den,
tyhle věci jsem používal ve studiu při závěrečném mixu. Tam je to opravdu leckdy hodně k věci. Pro pódiové hraní, domnívám se, to není až tak vhodné. Člověk celý život (muzikantský :-)) hledá rovnováhu mezi tím, aby kytara zněla pocitově skvěle na podiu a zároveň při sejmutí byla čitelná, hutná, barevná i v PA systemu, kde subbasy a horny dělají obyčejně z již “dokonalého ” podiového zvuku “super řezanku”.
Džoro (kytarista Titanic – odvelen to Bulgaria našimi úřady) mi kdysi dávno říkával (když jsme hrávali společné koncerty), nemusíš mít na podiu “hotový” zvuk, ten ti dodělá PA system. Důležité je aby to bylo maximálně čitelné a dobře zahrané. V té době jsem hrával na Mesa Mark III & Greenbacks v bedně “A” Marshall. Nechtěl jsem ho moc poslouchat, protože naše muzika byla víc heavy pop se slušnou porcí kláves. Dnes, kdy hraji v triu (basa, kytara bicí, všichni zpěv), jsem již dávno pochopil o čem mluvil.
Je hodně rozdíl v tom, zda chce kapela již na podiu působit “akademicky, studiově” nebo syrově, úderně. V tom prvním případě si dovedu představit rack, ve kterém bude např. i maximizer. Způsobem: uprostřed lampáč s naturálním zvukem, po stranách dva další lampáče do kterých půjde výstupní linkový signál ze středního lampáče přes rackové procesory, efekty, do sterea.
Jelikož již ale hraju pouze v triu bez klapek a navíc žijeme v trochu jiných podmínkách, stereo lampovou aparaturu s sebou již dávno netahám a domnívám se, že je lépe zvolit druhou “Džorovu” variantu – naturální, čitelný (byť občas trochu sprostší) zvuk z jednoho aparátu na pódiu a “ovonění a čančání” celkového zvuku v PA nechat na pokud možno šikovném zvukaři… <!–[if !vml]–>:-)<!–[endif]–>Jaroslav Smrčka

By Pavel Vojčeský on Oct 7, 2008

Dobrý den,
mám pár dotazů a předem děkuji za odpovědi:
1.můžete mi poradit jaké koupit kabely na předrátování rozvodů v kytaře a kde je koupit?
Četl jsem na nějakých US stránkách o stříbrných vodičích,nebo o solid core vodičích z čisté mědi,ale nemůžu to nikde v ČR objevit.
2.Co si myslíte o kvalitě kytar.kabelů Lyric HG od Evidence Audio a o Vovox kabelech?
3.Proč dáváte do TB lišty stereo zdířky a ne mono?
4.Je pravda,že kabely Planet Waves můžou zvětšovat šum,nebo dokonce příjem rádia u lamp.zesíků.Mám bohužel ten problém u hlavy Engl R.Blackmore a četl jsem ,že to tím může být,nemám teď bohužel možnost zapojit jiný lepší kabel pro porovnání.Co to může popřípadě zapříčiňovat?
Díky moc,Pavel.
Dobrý den,
myslím si, že k prodrátování rozvodů v kytaře je ZVUKOVĚ dobrý “solid core”, tuhý (ne lanko) vodič. Totéž se mi osvědčilo v efektech. Pod názvem “solid core” tedy pevné jádro nebo jak bych to přeložil, se skrývá plný měděný drát průměru 0,8 – 1mm. Drát 0,8mm se prodával zkroucený dvouvodičový v PVC barevné izolaci jako tzv. “zvonkač”. Ten používám já. V porovnání s lanky, jako jsou použity např. v asijských efektech mi příjde že tuhý vodič má lepší basy a dynamiku, je zvukově transparentnější.
Samozřejmě staromilci namítnou, že staré snímače měly výstupní vodiče z tlustých lan v textilu. Ano, ale taková “lana” jsou opravdu dnes už unikátní (co se týče jejich tloušťky). Lanko se také lépe poddá, je s ním elegantnější práce a spoje netrpí tolik otřesy a mechanickým pnutím při manipulaci apod. Je zde menší pravděpodobnost poruch z těchto důvodů. Tuhý vodič je v těchto aspektech asi opravdu horší, nicméně zvukově, domnívám se, je lepší. Tuhý vodič může být v extrémním případě také více mikrofonní než měkké lanko. Přesto s trochou rizika větší pravděpodobnosti poruch přehřátím při pájení nebo vyšším mechanickým namáháním spojů dávám přednost tuhému vodiči kvůli lepšímu přenosu zvuku. Pro staromilce doporučuji: Smaltovaný měděný drát provléct textilní tkanicí a je zameteno <!–[if !vml]–>:-)<!–[endif]–>

Horší přenosové vlastnosti lanka si vysvětluji tak, že lanko je vždy paralelní spojení několika jednotlivých, tenkých, zkroucených vodičů. Každý z nich má vlastní vodivost/odpor, povrch jednotlivých vodičů v lanku nikdy nezaručuje zcela homogenní vlastnosti. Tudíž se jednotlivé vodiče dotýkají v některých místech lépe, v jiných hůře. Zároveň vstupuje do hry oxidace a zhoršená vodivost povrchu jednotlivých vodičů v lanku a to jak vlivem okysličení materiálu, tak i únikem látek z PVC izolace lanka a jejich pronikáním mezi jednotlivé vodiče. To všechno asi podporuje nerovnoměrnost vzájemných odporů a kapacit. Zároveň jsou vodiče stočeny do svazku a tenké, což může mít i určitý vliv z hlediska vzájemné indukčnosti. Tuhý vodič tyhle nejasnosti tak nejasné nemá <!–[if !vml]–>:-)<!–[endif]–>. Tam je to prostě masa mědi a pokud se nebavíme o vysokých kmitočtech versus povrchové jevy, nelze mu asi tolik vytknout, jako tajemným vzájemným interakcím jednotlivých tenoučkých vodičů smotaných do jednoho společného lanka. Možná plácám nesmysly, ale tak nějak si sám pro sebe zdůvodňuji, proč vlastně může hrát tuhý vodič lépe než lanko, což zase pravda je a mám to mnohokrát ověřeno…

Evidence Audio kabely neznám. Jsou “pseudosymetrické”, jako byly i ty od Planet Wawes, tzv. směrové, co mají zalité gumoplastové jack ukončení. Pominu mechanicky špatnou životnost těchto PW a naopak připomenu to, že dělají svou strukturou anténu pro rádiové vlny. Netvrdím, že zrovna tyto konkrétní kabely Evidence Audio by to měly dělat taky, ale přesto mám k tomuto typu kabelů, které uvnitř vypadají jako jednoduchý, symetrický mikrofonní kabel s dvěma paralelními tenkými vodiči a společným stíněním zkrátka nedůvěru.Kabely Vovox nenápadně sleduji už delší dobu. Nedávno jsem si některé z propojek v pedalboardu nahradil zkroucenými, nestíněnými, tuhými vodiči.
NESTÍNĚNÉ, zkroucené (jako žhavení u lamp) solid core propojky jsem si dovolil v místech, kde pracuji z výstupu s nízkou impedancí. A hraje to hrozně dobře, ale taky hrozně zvláštně, když jsme zvyklí na propojky ze stíněných, nesymetrických kabelů. Samozřejmě odstup brumu je asi trochu horší než u stíněného vodiče, ale to moc neřeším.
První dvě, tři hraní s kapelou jsem byl z toho zvuku trochu nesvůj, jak je otevřený, agresivní, čitelný atd. Dnes bych už nešel zpět…
No a právě když jsem hledal na webu, jestli někdo něco podobného zkouší, dělá, narazil jsem na Vovox kabely, které se snaží vyjít z této filozofie. Samozřejmě to bude uvnitř trochu jinak. Píšou, že používají jednotlivé solid core zkroucené vodiče (jako já), ale mají je stíněné vodivým plastem/gumou.
Tato koncepce se mi jeví jako ohromně zajímavá, chtěl bych ty kabely vyzkoušet, ale ještě jsem je v ruce nedržel…Mám v poslední době praktické zkušenosti s kabely Monster Rock a Mogami. Chystám se udělat malou subjektivní recenzi. Ale ještě chvíli je budu v různých kombinacích na živém raní s kapelou zkoušet, než udělám hlubší závěry. Nicméně už teď si troufám prohlásit, že Planet Wawes Cable Station jsou výborné na propojky. Na kytarové (dlouhé) kabely jsou spíš už jen střední třída. Naopak Mogami Platinum (popř. i Gold) a Monster Rock jsou opravdu vyšší třída a to nejen cenově, ale i zvukově.Stereo zdířky dávám na TB lišty kvůli lepšímu mechanickému úchopu/sevření zastrčených jacků (taky menší přechodový odpor – jistější kontakt s konektorem). Ale možná stejně důležitý důvod je i ten, že jsou dluhodobě spolehlivé (tyto typy, které používám) a mají rozpínací kontakty, což zaručuje dvě věci. Ta první je to, že když dáte do kteréhokoliv LOOP sendu ladičku jedním kabelem a nedáte z ní návrat zpět, spínací kontakt na návratové zdířce MUTUJE další signál za ladičkou, když je LOOP ladičky sepnut/aktivován. To zajišťuje na podiu tzv. tiché ladění. Taky, když nezapojíte do některého z LOOP žádný efekt a náhodu ho přesto sešlápnete, zajišťují tyto spínací kontakty jen ticho – žádný nechtěný brum…Rádio chytají právě ty “zalité, směrové” kabely PW. Koresponduje to s tím, co je posáno výše o “pseudosymetrickém” vedení asymetrického signálu. Znám to i osobně z mnoha případů. Příčinou je zřejmě rezonance, která vzniká vnitřní mechanickou strukturou tohoto kabelu a má podle všeho “kritický kmitočet” někde v pásmu radiových vln…
Naopak kabel Planet Wawes Cable Station v metráži, tyto vlastnosti už absolutně nemá. Nestal se mi zatím jediný případ (a věřím že ani nestane) z několika set metrů použitého kabelu ve všech možných situacích. Je to dáno zcela odlišnou “architekturou” kabelu uvnitř.

Jaroslav Smrčka

<!–[if !supportLists]–>32.  <!–[endif]–>By Lukáš on Oct 9, 2008

chystám se koupit nový distortion Proco rat 2, nejsem si ale jistý, jestli jsou Raty true bypass? Máte s nimi zkušenost? Podotýkám, že jde o novou krabičku, moc díky za odpověd, přeji Vám, at se daří Lukáš
Dobrý den,
ano všechny RATy, které mi dosud prošly rukama jsou true bypass. Přestože mají většinou pouze 2PDT přepínač, který by teoreticky nemohl při true bypass ovládat indikační LEDku, zvládají to pomocí obvodu, jako je tento: https://www.generalguitargadgets.com/diagrams/switch_lo_dpdt_mil.gif

Jaroslav Smrčka

<!–[if !supportLists]–>33.  <!–[endif]–>By Jirka on Oct 16, 2008

Zdravim,mam nejaky starsi Turbo Rat a jeden kluk mne tvrdil,ze je z 80.let a ze ma rucne pajene spoje a nejaky cip.Jen bych si chtel overit,jestli to muze byt pravda,pripadne jestli bych vam mohl poslat fotku vnitrku aby jste to posoudil.A jeste jsem slysel,ze delate nejake upgready RATů.V čem to spočívá?
Dobrý den,
pošlete mi prosím fotku vnitřku, nebo raději několik detailů z více úhlů a já vám řeknu o jakou verzi jde. Moje úpravy spočívají ve výměně všech signálových kondenzátorů. Místo “greenies”, kterými jsou Raty osazeny dávám Panasonic Film + Foil Low Voltage. namísto tří elektrolytických kondenzátorů dávám WIMA MKS4 foliové kondenzátory a plastový chip v pouzdře DIL měním za precizní celokovový LM308H. Stejnou výměnu chipu provádí i Robert Keeley, viz zde: http://www.robertkeeley.com/product.php?id=7
Je možno doplnit i páčkovým přepínačem, který má v levé poloze “Vintage Rat”, v pravé “Turbo Rat” a uprostřed funkci “Boost” jako velmi intenzivní nakopávadlo.
Tato úprava spočívá v navrtání otvoru mezi ovladači FILTER a VOLUME. Protože jde o “invazivní” zásah s nevratnou změnou povrchu efektu (otvor), nenabízím to standardně, ale jen na vyžádání doplnění o tuto funkci, při úpravách RATu.
Mám i nějaké fotky ve svém Blogu na stránkách, když to zkusíte projít. Nejsou sice zcela aktuální, je tam i verze se všemy kondenzátory typu WIMA myslím, ale kovový chip je tam vidět a u Deucetone Ratu je to myslím i s Panasoniky…

Jaroslav Smrčka

<!–[if !supportLists]–>34.  <!–[endif]–>By Lubo on Oct 19, 2008

Dobry den. Potreboval by so radu. Mam v slucke lampoveho aparatu 4 TB efekty. Dlzka kablu je 4,5m a 6m. Mysliste si ze je to extremna dlzka kabelu a bolo by dobre dat za tie efekty nejaky buffer? Kabely pouzivam kvalitne, pozlatene planet waves. Dakujem za odpoved.
Dobrý den,
Záleží na tom, jak je efektová smyčka na SENDu “tvrdá” – nízkoimpedanční a na RETURNu přizpůsobená případným útlumům. Efektová smyčka je v různých aparátech udělaná různě. To znamená, že někde je s dostatečnou rezervou úrovně návratového signálu, popřípadě i s regulací zisku ve smyčce, jinde je odfláknutá a může chodit celkově mizerně, je tam pak spíše jen “na oko”, jako obchodní trik, aby tam jen pro formu nějaká (co nejlevnější) byla. To jsou třeba případy některých “polovodičových” smyček v lampových aparátech.
Obecně bych se řídil tím, jestli mi smyčka dělá nějaký slyšitelný útlum signálu nebo ne. Pokud ano je možno to zkusit dohnat externím buffer zařízením. Někdy to může pomoci, jindy ne, to pokud je smyčka na pokraji “přebuditelnosti” apod…
Jestli s tím ale nemáte problémy, neřešil bych to. Pokud s tím opravdu máte problémy u daného aparátu, můžete to zkusit zesílit třeba MicroAmp(em) nebo podobným zesilovacím efektem, ale i tak není zcela jisto, že to s konkrétním typem efektové smyčky bude zcela OK. Vše odvisí od toho, jak je smyčka myšlena výrobcem aparátu vážně, nebo naopak jako pouze alternativní možnost a aby se v nabídkovém katalogu mohlo uvěst že tam je…Jaroslav Smrčka

By Leenny on Oct 23, 2008

Zdravim Vas. Nevite jestli dela ELECTRO-HARMONIX pravy TB jako delate vy? Mam zajem o Nano Bassballs nebo Nano DR.Q…Pokud by nemelo TB je problem to u Vas nachat predelat?
Dobrý den,
nevím jak tyto dva EHX NANO efekty vypadají uvnitř. Ještě jsem je neměl nikdy rozdělány. Obávám se, že tam může být zapájený přepínač přímo do oboustranného plošného spoje. To je potom v podstatě neřešitelný úkol, udělat dovnitř True Bypass. Zásah by buď nebyl mechanicky vůbec možný nebo natolik invazivní, že by hrozilo poškození plošného spoje apod. Pokud by náhodou byl přepínač jen prodrátován (v dnešní době netypické) a vešel se tam i 3PDT footswitch s baterii, dalo by se o tom uvažovat. Nemůžete někde vyfotit efekty po odšroubení spodního víčka zevnitř? Pak bych se k tomu mohl vyjádřit přesně.
Další možností je použít lištu, či TB Box a efekt nechat v původním stavu, bez ztráty záruky… <!–[if !vml]–>:-)<!–[endif]–>

Jaroslav Smrčka

 

Facebook